55 C 83/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně o zaplacení 1 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.920 Kč od 5. 10. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.726 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 24. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.920 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 4. 10. 2019 byl z ulice [ulice] proveden odtah vozidla značky Daewoo, [registrační značka], které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. V době odtahu byl provozovatelem předmětného vozidla žalovaný. Odtah předmětného vozidla byl realizován za cenu 1.920 Kč (tj. cena za odtah ve výši 1.487,60 Kč + DPH v platné výši, cena za uložení vozidla ve výši 99,17 Kč + DPH v platné výši) stanovenou usnesením Rady města Brna č. R6/085 ze dne 21. 11. 2012. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4. V daném případě provedl soud následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav. Z výpisu usnesení schůze Rady města Brna č. R6/085 konané dne 14. 11. 2012 soud zjistil, že jakožto maximální cena za nucené odtahy vozidel byla stanovena částka 1.800 Kč vč. DPH (za jeden dokončený odtah) a částka 120 Kč vč. DPH denně (za skladování odtaženého vozidla - parkovné). Z protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] soud poté zjistil, že dne 4. 10. 2019 byl z ulice [ulice] proveden odtah vozidla značky Daewoo, [registrační značka] (dále jen jako„ předmětné vozidlo“), neboť toto tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Rozhodnutí o odtahu předmětného vozidla vydal strážník Městské policie [obec], IČ: [číslo]. Z karty předmětného vozidla vyplývá, že jakožto provozovatel je zapsán žalovaný. Z Pověření č.j. KP/223 ze dne 19. 2. 2011 a z Mandátní smlouvy [číslo] ze dne 24. 11. 2008 bylo poté zjištěno, že Statutární město Brno pověřilo výkonem vlastnických práv k místním komunikacím na území města Brna (včetně zajišťování činností souvisejících s odtahy vozidel) společnost [právnická osoba] Žalovaný byl k úhradě dlužné částky ve výši 1.920 Kč vyzván dopisem ze dne 20. 11. 2019.

5. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v rozhodném znění (dále jen jako„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“) kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace.

6. Podle ustanovení § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Předmětné vozidlo, jehož provozovatelem byl žalovaný, tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, a proto bylo dne 4. 10. 2019 na základě rozhodnutí strážníka Městské policie [obec] odtaženo. Dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích nese v tomto případě náklady odstranění provozovatel vozidla. Odtah vozidla byl proveden k tomu oprávněnou osobou a výše nákladů byla poté stanovena na základě usnesení Rady města Brna č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 1.920 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba ze dne 24. 2. 2020), v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5, advokátního tarifu; částku 126 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč (400 Kč + 600 Kč), neboť žalobci může být při rozhodování o náhradě nákladů řízení přiznána i náhrada soudního poplatku, který dosud nezaplatil (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 674/2001 ze dne 15. 5. 2002).

11. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanoveními § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen jako „zákon o soudních poplatcích“), podle nichž je žalobce povinen zaplatit soudní poplatek ve výši stanovené v Sazebníku soudních poplatků. Řízení v projednávané věci bylo zahájeno na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalobce za tento návrh uhradil soudní poplatek ve výši 400 Kč (Položka 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků). Soud platební rozkaz nevydal a dle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků soud v tomto případě doměří žalobci poplatek do výše Položky 1 Sazebníku soudních poplatků. Doplatek doměřeného soudního poplatku je přitom splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé ( (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 93 Co 56/2013 ze dne 7. 2. 2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]). S ohledem na právě uvedené tak byla žalobci uložena povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků) tímto rozsudkem.