55 C 87/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Název zainteresované společnosti , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: tituly před jménem . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 47.571 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci částku ve výši 45.577 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45.577 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s e v části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 1.994 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.994 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, z a m í t á.

III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 45.478 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce j e p o v i n e n zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.067 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 47.571 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 27. 1. 2021 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, , v , Anonymizováno, hod. řídil žalovaný v , adresa, osobní motorové vozidlo značky , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, (dále jen jako „předmětné vozidlo“), plně se nevěnoval řízení, špatně odhadl boční odstup a levou přední částí předmětného vozidla při najíždění do kolmého parkovacího místa poškodil levou přední stranu zaparkovaného osobního motorového vozidla značky , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, (dále jen jako „poškozené vozidlo“) ve vlastnictví , jméno FO, . Žalovaný předmětné vozidlo nechal zaparkované na místě nehody a bez oznámení nehody , Anonymizováno, odešel. Dechová zkouška nebyla pro neoznámení nehody na místě provedena. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledání zjištěna ani uplatněna a nedošlo ke zranění žádné osoby. Za popsané jednání byl žalovaný rozhodnutím , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm.) i bod 2 a písm.) k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Předmětné vozidlo bylo v době dopravní nehody pojištěno za škodu způsobenou provozem vozidla pojistnou smlouvou č. , číslo, . Z titulu této pojistné smlouvy vyplatil žalobce dne 9. 10. 2019 poškozenému , jméno FO, na účet , Anonymizováno, , právnická osoba, . pojistné plnění ve výši 47.571 Kč jakožto náhradu za škodu na vozidle ve výši 39.101 Kč a náhradu za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 8.470 Kč. Žalobce odkázal na ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle níž se ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vztahuje nejen k okolnostem významných pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok. V projednávané věci spatřoval žalobce ztížení možnosti řádného šetření mimo jiné v tom, že žalovanému nebyla hlídkou policie na místě změřena hladina alkoholu v krvi, a z tohoto důvodu žalobce nemohl vyloučit ani to, že byly naplněny podmínky i pro regresní důvod dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci tak vznikl nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 47.571 Kč, kdy žalovaný tuto částku (ačkoli písemně upomínán) žalobci dosud neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne , datum, , kde uvedl, že k oprávněnému uplatnění postižního práva je třeba kumulativního splnění dvou podmínek, jednak nesplnění ohlašovací povinnosti dopravní nehody, která je škodnou událostí, popř. nesepsání záznamu o dopravní nehodě nebo neoznámení dopravní nehody pojistiteli, jednak ztížení možnosti řádného šetření pojistitele. Konkrétní jednání žalovaného, byť v rozporu s právními předpisy, přitom šetření žalobce nikterak neztížilo, resp. neztížilo do té míry, že by žalobce mohl po žalovaném požadovat tak vysokou spoluúčast (tedy v plné výši 100 %). Ze strany žalobce není prokázáno, že neohlášením nehody byla ztížena možnost řádného šetření ze strany pojišťovny, kdy o průběhu škodné události není rozumných pochybností. Podle názoru žalovaného není splněna podmínka, že porušení povinnosti ohlásit nehodu policii mělo za následek nemožnost nebo podstatné ztížení zjištění okolností rozhodných pro posouzení vzniku nároku na pojistné plnění a na jeho výši. Nehoda byla řidičem poškozeného vozidla nahlášena neprodleně po jejím zjištění, nehoda byla včas řádně zdokumentována a byl zjištěn rozsah škody, přičemž příčina vzniku nehody byla následně žalovaným i potvrzena. Nebylo tedy zjištěno, že by opuštěním místa dopravní nehody bylo šetření ztíženo, zejména nebylo prokázáno, v jakém směru konkrétně nemohl pojistitel průběh nehody řádně vyšetřit. Žalovaný dále rozporoval i výši škody, kterou žalobce uhradil, tedy výši provedeného plnění. Žalovanému se škoda těsně po kolizi na místě samém po běžném ohledání jevila s ohledem na aktuální a klimatické podmínky ve výrazně nižší výši. Tomuto předpokladu odpovídal rovněž rozsah a průběh nehody a stav poškozeného vozidla, který byl podle názoru žalovaného dobrý, byly na něm patrné pouze vnější škrábance na nárazníku a předním blatníku.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena pojistná smlouva č. , číslo, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, (dále opět jen jako „předmětné vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. Tato pojistná smlouva ke dni , datum, trvala [Nesporná tvrzení účastníků, Detail pojistné smlouvy vozidla, Karta vozidla , Anonymizováno, ]. Dne , datum, , v , Anonymizováno, hod., řídil žalovaný předmětné vozidlo v , adresa, , plně se nevěnoval řízení vozidla, špatně odhadl boční odstup a levou přední částí předmětného vozidla při najíždění do kolmého parkovacího místa poškodil levou přední stranu zaparkovaného osobního vozidla značky , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, (dále opět jen jako „poškozené vozidlo“). Po střetu žalovaný ponechal předmětné vozidlo zaparkované vedle poškozeného vozidla a z místa události odešel. Vznikla hmotná škoda na vozidlech, ke zranění osob nedošlo. Dechová zkouška na alkohol nebyla provedena. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Dne , datum, nahlásil , jméno FO, (dále jen jako „poškozený“) žalobci, že řidič pojištěného vozidla poškodil jeho vozidlo a uplatnil u žalobce nárok z povinného ručení. Pojistná událost byla vedena pod č. , číslo, . Dopisem žalobce ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k nahlášení škodné události z povinného ručení a k doložení požadovaných dokladů. Dne , datum, byl sepsán zápis o poškození motorového vozidla [Detail relace o dopravní nehodě č.j , Anonymizováno, , Listina označená jako uplatnění nároku – povinné ručení ze dne , datum, , Potvrzení o registraci a výzva k nahlášení škodné události z povinného ručení ze dne , datum, , Zápis o poškození motorového vozidla ze dne , datum, ]. Dne , datum, poškozený čestně prohlásil, že v důsledku pojistné události ze dne , datum, bylo poškozeno jeho vozidlo, a že po dobu opravy potřebuje zapůjčit vozidlo náhradní, a to z důvodu dojezdu do zaměstnání. Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, . jakožto pronajímatelem a poškozeným jakožto nájemcem uzavřena Smlouva o nájmu dopravního prostředku č. , číslo, , na základě níž byl poškozenému přenechán do užívání osobní automobil značky , Anonymizováno, , a to od , datum, do , datum, za sjednanou cenu ve výši 700 Kč denně bez DPH. Náklady na opravu poškozeného vozidla byly společností , právnická osoba, . kalkulovány na částku ve výši 40.412,87 Kč. Dne , datum, vystavila společnost , právnická osoba, . poškozenému fakturu č. , číslo, , na základě níž vyúčtovala cenu opravy poškozeného vozidla v celkové výši 37.107 Kč a dále fakturu č. , číslo, , na základě níž vyúčtovala cenu za pronájem automobilu , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, v celkové výši 8.470 Kč [Čestné prohlášení ze dne , datum, , Smlouva o nájmu dopravního prostředku č. , číslo, ze dne , datum, , Kalkulace nákladů na opravu ze dne , datum, , Faktura č. , číslo, ze dne , datum, , Faktura č. , číslo, ze dne , datum, ]. Dne , datum, udělil poškozený plnou moc společnosti , právnická osoba, ., a to k jednáním s pojišťovnou souvisejícím s vyřízením likvidace pojistné události a s opravou poškozeného vozidla a k převzetí případného pojistného plnění stanoveného pojistitelem za opravu vozidla a za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy. Dne , datum, byla společnosti , právnická osoba, provedena kalkulace opravy poškozeného vozidla, a to na celkovou částku ve výši 38.245,68 Kč včetně DPH. Dne , datum, uhradil žalobce na bankovní účet č. , č. účtu, částku v celkové výši 47.571 Kč. Dopisem ze dne 8. 10. 2019 sdělil žalobce poškozenému, že stanovil pojistné plnění v celkové výši 47.571 Kč, z čehož částku ve výši 39.101 Kč za poškození vozidla dle faktury a částku ve výši 8.470 Kč jakožto platbu za zapůjčení náhradního vozidla a dopisem ze dne 3. 12. 2020 uplatnil žalobce vůči žalovanému právo na úhradu vyplaceného pojistného plnění v částce 47.571 Kč. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobce ze dne 15. 1. 2021 vyzván k úhradě částky v celkové výši 47.571 Kč [Plná moc ze dne , datum, , Kalkulace opravy č. , číslo, ze dne , datum, , Sdělení výše pojistného plnění ze dne , datum, , Doklad o vyplacení pojistného plnění, Výpis z účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, , Uplatnění práva na úhradu vyplaceného pojistného ze dne , datum, , Předžalobní výzva ze dne 15. 1. 2021].

6. Dne , datum, byl , Anonymizováno, sepsán protokol o nehodě v silničním provozu, ke které došlo dne , datum, v , adresa, . Dopravní nehoda byla nahlášena oznamovatelkou , jméno FO, dne , datum, . Dne , datum, podala vysvětlení , jméno FO, a dne , datum, podal vysvětlení žalovaný, který mimo jiné uvedl, že levou stranou předmětného vozidla jen lehce zachytil o levou přední část poškozeného vozidla. Po kontaktu na poškozené vozidlo umístil svoji vizitku s telefonním číslem a čekal, že se mu někdo z poškozeného vozidla ozve. Toto se však nestalo a následně byl kontaktován , Anonymizováno, s tím, že věc je šetřena jako dopravní nehoda. O tom, že na předmětném vozidle je neplatná technická kontrola, věděl. Přestupek byl , Anonymizováno, oznámen , Anonymizováno, dne , datum, . Dne , datum, byl , Anonymizováno, vydán příkaz č.j. , číslo, , na základě něhož byl žalovaný uznán vinným tím, že dne , datum, ve , Anonymizováno, hod. řídil předmětné vozidlo, u domu na , adresa, se plně nevěnoval řízení a při parkovaní na kolmé parkovací místo narazil levou přední částí předmětného vozidla do levé přední části poškozeného vozidla. Po střetu nepostupoval v souladu se zákonem, kdy nehodu neohlásil , Anonymizováno, . Současně řídil vozidlo, které nesplňovalo technické podmínky pro jeho užití v silničním provozu, kdy platnost technické kontroly skončila dne , datum, . Tímto jednáním se žalovaný dopustil přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) a písm. i) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., a byla mu uložena pokuta ve výši 3.000 Kč. Příkaz nabyl právní moci dne , datum, [Oznámení přestupku ze dne , datum, , Záznam o přijatém oznámení ze dne , datum, , Úřední záznam ze dne , datum, , Úřední záznam o podaní vysvětlení ze dne , datum, , Protokol o nehodě v silničním provozu ze dne , datum, , Příkaz , Anonymizováno, č.j. , číslo, ze dne , datum, ].

7. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , číslo, ze dne , datum, bylo zjištěno, že napoškozeném vozidle byl deformován levý přední blatník, byl prasklý přední nárazník, a byly poškozeny chromovaná lišta a spodní lišta LP dveří a lak na LP dveřích. Nic nenasvědčovalo tomu, že by s předmětem příslušné opravy poškozeného vozidla byly řešeny i další s předmětnou dopravní nehodou nesouvisející závady, tedy že by byla provedena oprava i jiných částí vozidla než těch, které byly poškozeny v rámci posuzovaného nehodového děje. Za obvyklou výši denního nájemného za nájem osobního vozidla značky , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, je ve městě , adresa, možno považovat částku ve výši 847 Kč včetně DPH.

8. Žalovaný slyšen jako účastník řízení v rámci jednání soudu dne , datum, uvedl, že dne , datum, se vracel z tréninku fotbalu, hledal parkovací místo a při následném parkování došlo k poškození sousedního vozidla. Bylo to ve večerních hodinách, takže nechal za stěračem poškozeného vozidla navštívenku s tím, aby se mu poškozený ozval. Poškozené vozidlo nebylo dostatečně osvětlené a nebyl to nejnovější vůz, takže mu škoda nepřišla nijak závratná; předpokládal, že se mu poškozený v příštím dnu ozve a půjdou to řešit jako pojistnou událost. Policii nevolal z toho důvodu, že vycházel z předpokladu, že se jedná o drobné škrábnutí na ulici, které se stává dnes a denně. Nebyl si vědom toho, že je jeho povinností zavolat policii okamžitě. Žalovaný vyloučil, že by byl pod vlivem nějaké návykové látky. Druhý den ráno tam poškozené vozidlo už nebylo. Žalovaný se zkusil poptat, ale nikdo si nebyl vědom, čí to vozidlo bylo. Žalovaného nenapadlo ohlásit na pojišťovnu škodu s neznámým poškozeným. S odstupem měsíců jej kontaktovala policie, on dostal kontakt na poškozeného, vyplnil dokumenty o nehodě a obyčejnou poštou je zaslal své pojišťovně jako nahlášení pojistné události.

9. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že žalovaný dne , datum, při najíždění do kolmého parkovacího místa v , adresa, poškodil vozidlem značky , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, (dále opět jen jako „předmětné vozidlo“) levou přední stranu vozidla , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, (dále opět jen jako „poškozené vozidlo“) ve vlastnictví , jméno FO, (dále opět jen jako „poškozený“). Poškozený nebyl na místě nehody přítomen, žalovaný místo nehody opustil a dopravní nehodu neohlásil, a to ani dodatečně. Za neohlášení nehody , Anonymizováno, a za řízení předmětného vozidla, které nesplňovalo technické podmínky pro jeho užití v silničním provozu, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. i) bod 2 a písm. k) zákona o silničním provozu a příkazem , Anonymizováno, ze dne , datum, mu byla uložena pokuta ve výši 3.000 Kč. Pojistitelem pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla byl žalobce. Škoda byla žalobci nahlášena poškozeným dne , datum, . Opravu poškozeného vozidla provedla společnost , právnická osoba, ., za opravu vystavila dne , datum, fakturu znějící na částku ve výši 37.107 Kč. Tato společnost též poskytla poškozenému náhradní vozidlo , Anonymizováno, , za jeho užívání v období od , datum, do , datum, vystavila dne , datum, fakturu znějící na částku ve výši 8.470 Kč. Žalobce uhradil dne , datum, na účet společnosti , právnická osoba, ., která byla poškozeným zmocněna k převzetí pojistného plnění, částku v celkové výši 47.571 Kč.

10. Podle ustanovení § 47 odst. 3 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, v rozhodném znění (dále jen jako „zákon o silničním provozu“) účastníci dopravní nehody jsou povinni oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

11. Podle ustanovení § 47 odst. 4 zákona o silničním provozu dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

12. Podle ustanovení § 47 odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle.

13. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění (dále jen jako „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

14. Podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu.

15. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

16. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v převážné části důvodná.

18. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 47.571 Kč, přičemž žalobce požadoval zaplacení této částky po žalovaném z titulu tzv. postižního práva podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Postižní právo pojistitele je zvláštním originárním nárokem, kdy předpokladem jeho vzniku je jednak skutečnost, že pojistitel plnil poškozenému z důvodu vzniku odpovědnosti z provozu vozidla (tj. poskytl mu pojistné plnění), dále že se pojištění vztahuje na povinnost této osoby (pojištěného) nahradit újmu způsobenou provozem daného vozidla, a že došlo k naplnění některé z podmínek stanovených v ustanovení § 10 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V tomto směru bylo v řízení prokázáno, že dne , datum, se v , adresa, žalovaný plně nevěnoval řízení a při parkování na kolmé parkovací místo narazil levou přední částí předmětného vozidla, které nesplňovalo technické podmínky pro jeho užití v silničním provozu, do levé přední části poškozeného vozidla. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na obou zúčastněných vozidlech. Žalovaný si byl vědom střetu s poškozeným vozidlem. Od dopravní nehody žalovaný odešel a nehodu neohlásil , Anonymizováno, , a to ani dodatečně. Pojistitelem pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla byl žalobce. Za nesplnění ohlašovací povinnosti a za řízení předmětného vozidla, jehož platnost technické kontroly skončila dne , datum, , byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. i) bod 2 a písm. k) zákona o silničním provozu a příkazem , Anonymizováno, ze dne , datum, mu byla uložena pokuta ve výši 3.000 Kč. Výrokem tohoto rozhodnutí je přitom soud vázán a musí z něj vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část, která řeší naplnění znaků skutkové podstaty přestupku konkrétním jednáním pachatele. Rozhodnutí o tom, že byl spáchán přestupek, znamená vždy konstatování zaviněného protiprávního jednání určitého pachatele, a proto je ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř. soud tímto rozhodnutím vázán (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 562/99 ze dne 28. 11. 2000). V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako řidič předmětného vozidla poškodil vozidlo ve vlastnictví poškozeného, z místa dopravní nehody odešel, aniž by splnil povinnost dle ustanovení § 47 odst. 4 a odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu, tedy ohlásit dopravní nehodu , Anonymizováno, , zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody a setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty. Nehodu započala šetřila , Anonymizováno, až dne , datum, na základě oznámení poškozeného, s ohledem na časovou prodlevu do ztotožnění žalovaného coby řidiče předmětného vozidla, nebylo možno provést zkoušku na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky, tedy potvrdit nebo vyvrátit, zda žalovaný byl v době vzniku škodní události pod vlivem alkoholu či jiných látek. Až následně, v rámci podání vysvětlení dne , datum, , se žalovaný k nehodě doznal. Soud má s ohledem na právě uvedené za to, že v projednávané věci jsou splněny předpoklady dané v ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro možnost žalobce žádat po žalovaném náhradu toho, co za něj plnil, neboť podle názoru soudu žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost uvedenou v ustanovení § 47 odst. 3 písm. b) a § 47 odst. 5 zákona o silničním provozu, tedy povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, neprodleně , Anonymizováno, , a to ačkoli jej s ohledem na vznik hmotné škody taková povinnost stíhala, přičemž nesplněním této povinnosti byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele nebo možnost pojistitele uplatnit právo na náhradu pojistného plnění. Jinak řečeno, nesplnění této povinnosti mělo negativní dopad na možnost pojistitele osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody, včetně zjištění případných podkladů pro uplatnění regresních nároků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1791/2008 ze dne 15. 4. 2010 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 58/2016 ze dne 30. 3. 2016), jelikož žalovaný tím, že dopravní nehodu neohlásil a místo dopravní nehody opustil, ačkoli bylo jeho povinností nehodu ohlásit a na místě dopravní nehody setrvat, zmařil příležitost , Anonymizováno, zjistit, zda žalovaný neřídil vozidlo pod vlivem alkoholu či jiných omamných či psychotropních látek či zakázaných léků, čímž došlo i ke zmaření možnosti řádného šetření ze strany žalobce v tomto ohledu, neboť případné ovlivnění žalovaného alkoholem či jinými návykovými látkami nelze později řádně (bez pochybností) osvětlit, a tím byla zmařena možnost zajištění podkladů ze strany žalobce pro uplatnění regresního nároku ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Šetření pojistitele se přitom vztahuje i k okolnostem zakládajícím postižní nárok, tj. k důvodům, pro které je může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit. Žalovaný tak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody v tom směru, zda touto příčinou nebylo právě jeho ovlivnění alkoholem či jinými návykovými látkami, a nikoli jen porušení jiných povinností řidiče motorového vozidla.

19. Podle názoru soudu zde přitom nebyl dán žádný důvod hodný zřetele, pro který žalovaný svou povinnost k ohlášení dopravní nehody nesplnil. Neplnění zákonem stanovených povinností z důvodu jejich údajné neznalosti nelze podle názoru soudu považovat za důvody hodné zřetele, neboť pokud žalovaný splnil všechny podmínky pro to, aby mu bylo uděleno řidičské oprávnění (ustanovení § 82 zákona o silničním provozu), měl si být velmi dobře vědom toho, jak se chovat i v případě, pokud dojde k dopravní nehodě, a tvrzená neznalost nemůže jít k jeho prospěchu. Žalovaný nebyl při dopravní nehodě zraněn, tudíž zde nevznikla ani nutnost přednostně takové zranění řešit. Ani to, že žalovaný byl podle svého tvrzení (viz podání žalovaného ze dne , datum, ) z nehody otřesen, důvodem hodným zřetele pro neohlášení nehody není, neboť ani tato skutečnost žalovanému objektivně nebránila jeho ohlašovací povinnost splnit a ani podle názoru soudu nevytvářela na žalovaného takový tlak, aby splnění jeho ohlašovací povinnosti bylo proti tomu méně významnou skutečností.

20. Dle názoru soudu je naplněn i důvod uvedený v ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro možnost žalobce žádat po žalovaném náhradu toho, co za něj plnil, neboť žalovaný místo dopravní nehody bez důvodu hodného zřetele opustil, čímž s ohledem na výše uvedené zjištění skutečné příčiny dopravní nehody také znemožnil (pokud by na místě nehody setrval, mohla být zjištěna i jiná příčina dopravní nehody než následně doznaná žalovaným). Žalovaný nebyl při nehodě zraněn, nepotřeboval tedy akutně vyhledat lékařskou pomoc. Žalovaný, ačkoliv si byl vědom střetu se zaparkovaným vozidlem, a toho, že škoda vznikla, místo dopravní nehody opustil, a to podle názoru soudu bez zřetele hodného důvodu, kterým není ani subjektivní hodnocení žalovaného ohledně výše způsobené škody, ani zanechání jeho navštívenky za stěračem poškozeného vozidla, kdy, jak již uvedl i správní orgán ve svém příkazu č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , „Současná platná právní úprava neumožňuje ponechat na poškozeném vozidle kontaktní údaje a z místa nehody odejít, přičemž je nutné brát v potaz i fakt, že lístek může z poškozeného vozidla někdo úmyslně odstranit, při dešti se údaje na lístku mohou stát nečitelnými apod.“21. Účelnost a nezbytnost nákladů vynaložených poškozeným v rámci předmětné škodné události byla poté verifikována zpracovaným znaleckým posudkem č. , hodnota, ze dne , datum, ), to však pouze ve výši 45.577 Kč (viz faktura č. , číslo, ze dne , datum, znějící na částku ve výši 37.107 Kč a faktura č. , číslo, ze dne , datum, znějící na částku ve výši 8.470 Kč). Skutečnost, že k faktuře č. , číslo, ze dne , datum, byla vydána opravná faktura, uvedl žalobce až po koncentraci řízení a soud k ní tak nemohl v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 o.s.ř. přihlédnout. Proto žalobě vyhověl co do částky ve výši 45.577 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se tohoto uplatněného práva včas, dostal se prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobci i požadovaný úrok z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně zaplacení částky ve výši 1.994 Kč včetně požadovaného příslušenství, žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 47.571 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku, tedy částkou ve výši 45.577 Kč, ohledně které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou ve výši 1.994 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Žalobce byl proto úspěšný v 95,8 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 4,2 % a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného, má žalobce právo na náhradu 91,6 % [95,8 % minus 4,2 % = 91,6 %] účelně vynaložených nákladů. Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení sestávající z odměny za zastoupení za 9 úkonů právní služby po 3.020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne , datum, , písemné podání – stanovisko ze dne 7. 7. 2021, písemné podání – stanovisko ze dne 27. 10. 2021, účast při jednání soudu dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, , písemné podání – vyjádření ze dne 13. 9. 2023, účast při jednání soudu dne , datum, ) v souladu s ustanoveními § 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako „advokátní tarif“); z 9 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu; z částky 3.600 Kč představující náhradu za promeškaný čas dle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu; z částky ve výši 7.031 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; z náhrady doložených cestovních výdajů veřejnými dopravními prostředky ve výši 454 Kč (za cestu dne , datum, ) a ve výši 624 Kč (za cestu dne , datum, ); z náhrady cestovních výdajů dle ustanovení § 13 odst. 5 advokátního tarifu za cestu , adresa, a zpět osobním automobilem , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , která při celkových 400 ujetých kilometrech, průměrné spotřebě (6), ceně pohonných hmot (38,20 Kč) a sazbě základní náhrady (5,60 Kč) dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí částku ve výši 3.156 Kč (za cestu dle , datum, ); z částky 3.000 Kč představující složenou zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem a konečně z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.904 Kč.

23. Celkově tak žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 49.649 Kč, a vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného, má žalobce právo na náhradu 91,6 % účelně vynaložených nákladů, tj. na částku ve výši 45.478 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).

24. Výroky IV. a V. tohoto rozsudku vycházejí z ustanovení § 148 o.s.ř. podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve sporném řízení se přitom výsledkem řízení rozumí úspěch účastníků ve věci a účastníci se na náhradě nákladů řízení státu podílejí v míře svého neúspěchu, tj. žalobce 4,2 % a žalovaný 95,8 %. V projednávané věci byla přitom na znalečném uhrazena z rozpočtových prostředků částka ve výši 1.114 Kč (usnesením zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byla přiznána částka ve výši 4.114 Kč, která byla v částce 3.000 Kč uhrazena složenou zálohou žalobce). Vzhledem ke shora uvedenému tak byla žalobci uložena povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně částku ve výši 47 Kč a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně částku ve výši 1.067 Kč, v obou případech ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).