61 C 107/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 27996,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 122 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % p.a. od 30.12.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 11 878 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % p.a. od 30.12.2018 do zaplacení a úroky ve výši 14,4 % p.a. z částky 27 996,47 Kč od 30.12.2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 107,15 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se návrhem podaným dne 22.10.2019 domáhal zaplacení částky 27 996,47 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že se jedná o nedoplatek úvěru poskytnutého na základě smlouvy uzavřené prostřednictvím bankomatu v rámci tzv. kreditní linky dne 25.10.2016, ve které byly dohodnuty základní parametry požadovaného úvěru. Skutečnosti potřebné pro posouzení bonity žalované měla banka k dispozici na základě vedení osobního účtu žalované. Následně právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč, kterou se zavázala uhradit společně s úroky ve výši 14,4 % ročně ve 108 měsíčních splátkách, z nichž první byla splatná do 15.11.2016 a splatnost poslední splátky a celková splatnost závazku připadala na 15.10.2025. Výše měsíčních splátek činila 499 Kč, v případě poslední splátky 447 Kč, a žalovaná se tedy zavázala původnímu věřiteli uhradit 53 40 Kč ve 108 měsíčních splátkách. Sjednanou částku však neuhradila řádně a včas, neboť po zaplacení sedmnácti splátek se dostala do prodlení a i nadále hradila nepravidelně. Původní věřitel proto úvěr k datu 29.12.2018 zesplatnil.

2. Žalobce získal aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s s původním věřitelem právnická osoba dne 26.9.2018. Celková hodnota žalované pohledávky dle žalobce sestávala z nesplacené jistiny ve výši 27 996,47 Kč, dále smluvených úroků ve výši 14,4 % p.a. a zákonných úroků z prodlení, v obou případech ode dne následujícího po zesplatnění úvěru.

3. Žalovaná se k návrhu písemně nevyjádřila.

4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Souhlas s postupem dle ust. § 115a žalobce navrhl již v souvislosti s uplatněním žaloby.

6. Z úvěrové smlouvy číslo soudem vyžádané zprávy právnická osoba soud zjistil, že byla žalovaná prostřednictvím bankomatu právnická osoba v rámci tzv. kreditní linky požádala dne 25.10.2016 o poskytnutí úvěru. Banka vyšla z informací o předchozích úvěrech, splátkách kreditní karty a výpisů z účtu a následně došlo téhož dne k poskytnutí částky 30 000 Kč, která měla být uhrazena ve splátkách po 499 Kč, aby nové splátkové zatížení dosáhlo částky 2 249 Kč, kterou by dle úvahy banky byla schopná splácet. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit společně s úroky ve výši 14,4 % ročně ve 108 měsíčních splátkách, z nichž první byla splatná do 15.11.2016 a splatnost poslední splátky a celková splatnost závazku připadala na 15.10.2025. Výše měsíčních splátek činila 499 Kč, v případě poslední splátky 447 Kč.

7. Z úvěrové smlouvy vzal soud dále za prokázané, že přijetí návrhu bylo akceptováno prostřednictvím žalovanou použitého bankomatu a úvěrová částka bylo bezhotovostně převedena na jí označený účet č. bankovní účet.

8. Z předložených smluv o postoupení pohledávek soud ověřil tvrzení žalobce o jeho aktivní legitimaci v řízení. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

9. Dle přehledu plateb uhradila žalovaná do 29.12.2018 postupně celkem 11 878 Kč. Z toho 17 splátek bylo zaplaceno řádně a včas, počínaje dubnem 2018 však docházelo k prodlení s placením a ke dni 29.12.2018 banka od smlouvy odstoupila.

10. Žalované byla dne 6.3.2019 zaslána předžalobní výzva.

11. Po provedeném dokazování soud zhodnotil jeho výsledky a dospěl k závěru, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 25.10.2016 úvěrovou smlouvu, na základě které žalovaná převzala částku 30 000 Kč.

12. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 3 písm. a) z. č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

15. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelské úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné nehlédnutím do databázích umožňujících posouzení úvěru schopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěru schopnosti spotřebitel s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na se úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy, kterou dle charakteru smluvního ujednání považuje za smlouvu spotřebitelskou. Původní věřitel v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry a jeho povinností bylo posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Z posouzení úvěruschopnosti musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná. Právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti vycházel z informací, které generoval z informací o žalované, která byla jeho klientkou a vycházel přitom z obsahu jejích výpisů z účtu. Nedoloženým způsobem dospěl k hypoteticky možné výši splátek a obratem žalované požadovanou částkuposkytl. Z tvrzení ani předložených důkazů a skutečnosti, že jak žádost o úvěr, tak smlouva o úvěru byly uzavřeny v průběhu jediného dne, resp. ke stejnému datu, je zřejmé, že věřitel neučinil jakékoliv šetření k ověření pravdivosti dostupných informací. K prokázání aktivity při zjišťování osobní a finanční situace žalované žalobce nepředložil žádný dokument, ze kterého by bylo patrno cokoliv o konkrétních úkonech v tomto směru, tedy jaká lustrace byla v den uzavření smlouvy provedena a co bylo jejím výsledkem. Vzhledem k výše citovanému ustanovení vyšel-li věřitel z objektivně nedoloženého a zcela nedostatečného závěru o osobních a majetkových poměrech žalované a následně pouze vypočítal výši a počet splátek podle svého uvážení, pak nedostál své zákonné povinnosti, nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, neboť dle platné judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2019 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu 3 ÚS 4129/18) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, že nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit a dále poskytovatel úvěru v případě, že dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Soud tedy dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet v souladu s ust. § 588 o. z. jako na absolutně neplatnou.

18. Z toho plyne, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a pokud jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, uhradila celkem 11 878 Kč, pak svědčí žalobci pouze právo na vrácení zbývající části jistiny ve výši 18 122 Kč a zaplacení úroků z prodlení od 30.12.2018, tedy data následujícího po lhůtě stanovené ve výzvě k plnění. Právo na úhradu úroků z prodlení je zakotveno v ust. § 1970 o. z. a výše úroků z prodlení soudem přiznaná odpovídá nař. vl. č. 351/2013. Žalobci tedy byla přiznána výše uvedená částka s příslušenstvím a pro částku 11 878 Kč, byl návrh zamítnut pro zbývajících 16 118,47 Kč, včetně smluvních úroků ve výši 14,4 %, které byly do data zesplatnění již kapitalizovány v žalované jistině.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byl úspěšnější žalobce, a to v rozsahu 64,73 %. Vzhledem k zásadě poměrného úspěchu ve věci mu tedy náleží náhrada ve výši 29,46 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 400 Kč, odměnou za tři úkony právní služby ve výši 2 200 Kč dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.), třemi náhradami hotových výloh po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1 a 3 a.t. a 21% DPH ve výši 1 587,60 Kč. Přiznána tedy byla částka 3 107,15 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.