61 C 109/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 63 679 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 63 679 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 22.1.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 47 916 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 6 663, 298 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Městského soudu v [obec].

1. Žalobce se návrhem podaným dne 22.1.2019 domáhal po žalované zaplacení částky 63 679 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o náhradu nákladů vynaložených na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté [jméno] [příjmení], která je pojištěnkou [žalobce] [anonymizováno]. Zranění způsobila žalovaná, která dne 25.2.2017 v 11:45 hod. na ulici [ulice a číslo] v [obec] verbálně a poté fyzicky [jméno] [příjmení] napadla, a to kopem nohy do břicha, v důsledku čehož jí způsobila poškození zdraví, které si vyžádalo léčení ve zdravotnických zařízeních a žalobce tedy uhradil v příčinné souvislosti s tímto poškozením smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony v celkové částce 63 679 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že v roce 2014 byla nájemkyní obecního bytu v městské části [obec] - [ulice], který měla zájem vyměnit. Oslovila tedy [jméno] [příjmení] poskytujícího realitní služby o pomoc s vyhledáním vhodného bytu k výměně. Následně došlo k vzájemné výměně tří obecních bytů a namísto jejího tehdejšího bytu tedy uzavřela nájemní smlouvu k bytu na ulici [ulice a číslo] v městské části [část obce]. Byt potřeboval opravy, které se pan [příjmení] zavázal provést a ona mu proto svěřila klíče od bytu. Na upozornění své matky, která bydlela rovněž v [část obce], že při večerní procházce zjistila, že se v bytě svítí a někdo jej tedy asi užívá, kontaktovala opět pana [příjmení], který jí řekl, že do bytu nastěhoval manžele [příjmení], kteří nemají kde bydlet. S tím ona samozřejmě nesouhlasila a vyzvala k okamžitému uvolnění bytu. Manželé [příjmení] se po určité době odstěhovali a ona byt začala užívat společně se svou dcerou. Na její výzvu jí pan [příjmení] vrátil klíče, nicméně zřejmě došlo k vytvoření jejich kopie. Někdy v únoru 2017 v době, kdy byla v bytě společně s dcerou a matkou, někdo zazvonil. Nahlédnutím do kukátka zjistila, že za dveřmi stojí pan [příjmení] a manželé [příjmení] a ona jim neotevřela. Následně však si odemkli sami a pan [příjmení] začal okamžitě natáčet na svůj mobilní telefon. Na její dotaz, co zde dělají, jí bylo odpovězeno, že nemá právo ve svém bytě bydlet. Ona vyzývala [příjmení], aby přestal natáčet, a když jí neuposlechl, strčila mu do ruky a mobilní telefon upadl na zem. Následně jí [příjmení] udeřil do hlavy a po tomto incidentu pan [příjmení] řekl, že to stačí a že odejdou. Pan [příjmení] se potom ještě během dne vrátil a ona zavolala Městskou policii. Rozhodně se nezakládá na pravdě, že by verbálně či fyzicky napadla [jméno] [příjmení] a uplatněný nárok žalobce tedy považuje za neoprávněný.

3. Na výzvu soudu pak žalovaná doplnila, že do jejího bytu byla přivolána dne 25.2.2017 panem [příjmení] při jeho opětovné návštěvě Městská policie. Otevřela jim, popsala jim celou událost toho dne, oni vyvedli pana [příjmení] ven a jí doporučili, aby se nechala ošetřit a celou věc nahlásila Policii ČR, což učinila.

4. Soud ve věci provedl ve věci následující dokazování: Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě na léčení vzal za prokázané, že [žalobce] [anonymizováno] [země], regionální pobočka [obec] vystavila vyúčtování zdravotní péče k náhradě léčení [jméno] [příjmení], narozené 31.12.1982 v souvislosti s úrazem ze dne 25.2.2017, a to za období od 25.2.2017 do 12.10.2017 částku 32 088,13 Kč, a to v souvislosti s poskytnutou ambulantní péčí, jejíž náklady tvořily 31 541,69 Kč a léky na receptech ve výši 546,44 Kč, dále částku 23 401,68 Kč za období od 25.2.2017 do 31.1.2018 v souvislosti s ambulantní péčí dne 25.2.2017 a následnou systematickou individuální psychoterapií a částku 8 199,20 Kč za období od 25.2.2017 do 30.6.2018 rovněž v souvislosti se systematickou individuální psychoterapií. Uvedené náhrady vyúčtování zdravotní péče jsou vedeny pod kódem 10 násilný úraz.

5. Z výzvy žalobce zaslané [jméno] [příjmení] s podacím razítkem dne 10.12.2018 soud zjistil, že jeho součástí je dotazník zasílaný v souvislosti s nepracovním úrazem, který byl poškozenou vyplněn dne 10.12.2018 a v němž je uvedeno, že k úrazu došlo 25.2.2017 na adrese [adresa žalované], jednalo se napadení v bytě, ke kterém došlo tak, že paní [příjmení] z bezprostřední blízkosti zaútočila kopem vší silou do jejího břicha, až odlétla ke zdi, kde se uhodila. Svědky události byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], následně ji kontaktovala policie. V souvislosti s úrazem nebyla hospitalizována, nebyla ošetřena zdravotní záchrannou službou a nebyl jí poskytnut transport, ošetřena byla lékařskou služby první pomoci ve Fakultní nemocnici [obec] - [obec], byla jí vystavena pracovní neschopnost v souvislosti s tímto úrazem, ale termín si již nepamatuje. Rehabilitační péče nenásledovala, neví, zda jí budou předepsány lázně a stále je v léčení u [titul] [jméno] [příjmení], klinické psycholožky.

6. Z opakovaných výzev žalobce soud zjistil, že žalovaná byla kontaktována v souvislosti s možným mimosoudním vyřízením věci s tím, aby v souvislosti s úrazem, který jejím zaviněním protiprávním jednání utrpěla [jméno] [příjmení], zaplatila částku 63 679 Kč Lhůta k plnění jí byla poskytnuta vždy do 15 dnů od doručení výzev, které jsou datovány 30.7.2018, 2.11.2018 a následně ve výzvě z 26.11.2018 a 10.12.2018. Zásilky byly nejprve zasílány na adresu [adresa], a to reakcí ze dne 30.10.2018.

7. Z hlášení úrazu datovaného 25.2.2017 a vyplněného ve Fakultní nemocnici [obec] na klinice úrazové chirurgie [titul] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že [jméno] [příjmení], [datum narození] byla ošetřena v souvislosti s napadením známou osobou jménem [příjmení] [jméno], úraz je identifikován slovy„ do břicha“, a to na adrese [adresa žalované].

8. Podle oznámení Policie ČR, Městského ředitelství [obec], obvodního oddělení [ulice] [číslo jednací] [rok] [číslo] ze dne 12.6.2017 bylo sděleno žalobci, že [jméno] [příjmení] utrpěla 25.2.2017 v 11:45 hod. v [obec] na ulici [ulice a číslo] zranění, u něhož je podezření, že bylo způsobena jednáním [jméno] [příjmení], narozené 17.3.1968, která je podezřelá z narušení občanského soužití tím, že verbálně a fyzicky napadla manžele [příjmení], a to tak, že paní [příjmení], mimo jiné, fyzicky kopem nohy do břicha a pana [příjmení] opakovaně udeřila do horní části těla. Manželé [příjmení] po napadení vyhledali lékařské ošetření. Poškozená [jméno] [příjmení] byla vyšetřena ve Fakultní nemocnici [obec] - [obec] na Klinice úrazové chirurgie a po ošetření nebyla vystavena pracovní neschopnost.

9. Z přípisu komise pro projednávání přestupků Městské části [obec] - [část obce] žalobci vzal soud za prokázané, že předseda komise pro projednání přestupků sdělil, že přestupková věc vedená proti podezřelé [jméno] [příjmení] byla dne 8.3.2018 odložena dle ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona 250/ 2016 v platném znění.

10. Ze svědecké výpovědi [celé jméno žalované], dcery žalované, soud vzal za prokázané, že s matkou bydlela na ulici [ulice] a jednou někdy kolem poledne, datum si nepamatuje, byla přítomna i babička [jméno] [příjmení]. Někdo klepal, matka se šla podívat, vrátila se a říkala, že jsou tam [příjmení] a [příjmení], ale neotevřela jim. Potom se otevřely dveře a vstoupili nejen ti dva, ale i paní [příjmení]. [příjmení] měl v ruce telefon, natáčel si byt, nereagoval na pokyn její matky, ať odejdou a nenatáčí. Když mu maminka chtěla telefon vzít, spadl mu na zem a on ji udeřil do hlavy. Byla v té době po operaci, na pravé straně čela měla jizvu a někde do těch míst ten úder směřoval. [příjmení] stál celou dobu u dveří, usmíval se, a když se stala popsaná událost, řekl, že tedy půjdou. Paní [příjmení] tam celou dobu stála, ptala se, co ona, matka i babička v bytě dělají a vyzývala je k odchodu. Neví, proč to chtěli, protože byt patřil matce. Celý incident se odehrál v předsíni a celá věc trvala asi dvacet minut, možná půl hodiny, ale přišlo jí to velice rychlé. [příjmení] se ještě jednou objevil [příjmení], a protože odmítal odejít, matka zavolala policii. Ta to s ním již řešila před domem a ona tuto událost bezprostředně neviděla. Ten den viděla [příjmení] poprvé, byli to pro ni cizí lidé.

11. Z dohody založené do spisu svědkem [příjmení] vzal soud za prokázané, že je podepsána [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako účastníky 1 a 2 vyplývá z ní, že [příjmení] [příjmení] se zavázal zprostředkovat směnu bytu pro žalovanou s tím, že vybere nový byt nejpozději do 31.3.2017. Byt byl specifikován jako 2+2 I. kategorie v okrajové části [obec] výměnou za byt [číslo] [ulice a číslo] v [obec]. V uzamknutém pokoji budou ponechány věci účastníka [číslo] ([jméno] [příjmení]) tak, aby nikomu nezavazely a byly ochráněny před poškozením. V bytě nebudou zvířata. [jméno] [příjmení] prohlásila, že má zájem o směnu bytu a nebude konat nic, co by ji zdržovala, nebude byt nabízet sama nebo s pomocí jiných osob. Nájemné a náklady spojené s užíváním až do dne výměny bude hradit [jméno] [příjmení].

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že se s manželkou v roce 2015 přistěhovali do [obec] a chtěli si zde najít bydlení. Získali kontakt na pana [příjmení], který působil jako finanční poradce. Ten jim nabídl bydlení v obecním bytě o velikosti 3+1 na [adresa] ulici. Byt nebyl zařízený, nebyl tam plyn ani elektřina a bylo tedy nutné, aby do něj investovali a učinili ho obyvatelným. Paní, které byt patřil, byla žalovaná. Podle pana [příjmení] byla ve špatné finanční situaci a bylo dohodnuto, že byt se buď smění za jejich družstevní garsoniéru, nebo jiný byt a bude se realizovat trojsměna. Následně došlo k setkání s architektem, jednání s obecním úřadem, a to všechno zařizoval pan [příjmení]. Opravy a rekonstrukce platil on s manželkou, ale uváděna byla vždy paní [příjmení] jako nájemkyně. Do podzimu 2016 chtěli bydlet. Následně se dozvěděl, že do opravovaného bytu paní [příjmení] chodí, on udeřil na pana [příjmení] a následně jeho manželka dostala SMS, že neodborně zasáhli do statiky celého domu a že si to s ní paní [příjmení] přijde vyřídit do práce. V té době platili nájemné za garsoniéru i za byt na [adresa] ulici. Protože paní [příjmení] dělala problémy, dohodli se se [příjmení], že si tedy už vybere buď jejich garsonku, nebo jiný byt, ona to [příjmení] podepsala a následně obdržel od [příjmení] dohodu, kterou soudu předložil. Potom po vánocích ho [příjmení] kontaktoval, že paní [příjmení] se potřebuje kvůli šetření sociálky nastěhovat s dcerou, která v té době měla zhruba 14 let. [příjmení] sám se s paní [příjmení] setkal poprvé na podzim roku 2016, v bytě na [adresa] se ale scházel s panem [příjmení]. Paní [příjmení] se tedy s dcerou do bytu nastěhovala a on s panem [příjmení] sepsali dokument 6.1.2017. Ten tedy obsahuje jeho vlastní představy o řešení situace, ale na výslovný požadavek paní [příjmení] je jako její smluvní strana všude uváděn pan [příjmení]. Bylo mu to vysvětleno tak, že pokud by byl uvedený v dohodě on, paní [příjmení] by dohodu neuzavřela. Nastěhovala se tedy do bytu a on s manželkou si našli přes víkend náhradní ubytování. Bylo to celé komplikované, protože už za sebou měli jednu zkušenost, kdy přišli o peníze a byt nezískali a teď investovali vysokou částku do oprav bytu. Pak dostal informaci, že paní [příjmení] na [adresa] neměla nikdy trvalý pobyt, což celou situaci komplikuje. Všechny informace měl zprostředkovaně od pana [příjmení], žádné doklady mu nikdo nikdy nepředložil a celé to vypadalo tak, že paní [příjmení] se snažila si najít hlupáka, který bude platit a ona bude v bytě bydlet. Následně tedy došlo k incidentu, během kterého došlo ke zranění jeho manželky. Do bytu šli on, manželka a pan [příjmení] a zvonili, nikdo jim neotevřel, bouchali na dveře a bylo slyšet psí štěkot. Protože měli klíče, tak si odemkli. Z obývacího pokoje byly slyšet zvuky, proto tam šel. V pokoji byla [příjmení], její dcera, matka a dva psi. Byl tam nepořádek, kouř z cigaret. Paní [příjmení] vstala, šla k nim a panu [příjmení] dala facku. Ten se otočil a odcházel z bytu, on se snažil paní [příjmení] vysvětlit, proč tam jsou, že si potřebují vzít nějaké věci, které měli v uzavřeném pokoji. Manželka byla v té době na nemocenské, protože trpěla úzkostmi v důsledku psychického stresu. Měla strach, že zase přijdou o peníze. Žalovaná na ně slovně útočila, a to velice nevybíravě. Snažil se ji držet před sebou. Ona i její matka manželce nadávaly, zasahovala do toho i dcera paní [příjmení], která se snažila situaci uklidnit. Šel tedy do zamčeného pokoje pro věci, které potřeboval. Pokoušel se vysvětlit, co je důvodem jeho vstupu do bytu. [příjmení] [příjmení] na něj ale agresivně útočila, byla vulgární. [příjmení] se snažil držet ji od sebe, celé to natáčel na mobilní telefon, který mu vyrazily z ruky. Když se pro něj sehnul, kopla jeho manželku do břicha. [jméno] vulgárně jí nadávala a řekla jí, že nemůže mít děti a ani je mít nebude. Protože pan [příjmení] byl v té době za dveřmi, požádal ho, aby šel zpátky dovnitř. Paní [příjmení] řekl, že celou věc bude řešit a zavolá policii. Jeho manželka vyšla z bytu a tam se zhroutila. S panem [příjmení] ji v podstatě vynesli před dům a autem ji odvezli na pohotovost. Na pohotovosti byli ošetřeni, manželka tam ještě po ošetření zůstala. [příjmení] volal policisty, už neví, jestli Policii ČR nebo Městskou policii. Když přijeli, navrhoval jim, aby zkontrolovali, kde je paní [příjmení] hlášena k trvalému pobytu, ale to je nezajímalo. Chtěl, aby si ověřili, že platí za elektřinu, to nechtěli řešit také. Paní [příjmení] na ně podala trestní oznámení a celé to skončilo tím, že nebylo zjištěno násilné vzniknutí z jejich strany. Manželka byla již v té době v pracovní neschopnosti, on řešil celou stavbu a ona vyřizovala papíry. Už v té době nezvládala, byla ve stresu a po ošetření jí lékař důrazně doporučoval klid. Chtěla však chodit do práce, aby celou záležitost vytěsnila a nemusela na to stále myslet. Věci, které byly nainstalovány a opraveny za jejich peníze tam zůstaly, vráceny jim byly věci uložené v samostatném pokoji. Dodnes splácí investice do toho bytu, od paní [příjmení] nic nedostal, ale má strach, aby se jim nemstila, protože ví, kde manželka pracuje a vyhrožuje jí. Ohledně vyřízení celé věci ho odkázala na pana [příjmení]. Celou věc s ním následně řešil pan [příjmení], snažil se mu to nějak vykompenzovat. Podepsal mu, že přebírá za paní [příjmení] odpovědnost a do nějaké doby mu vyplatí určitou částku. Při opravách, které platil on a manželka byla vždy jako investor uváděna paní [příjmení], všechny faktury byly na ni, ale neplatila je. Ke všem ujednáním došlo mezi ním a panem [příjmení], ale paní [příjmení] samozřejmě věděla, jak to celé je. Chodila na úřad kvůli opravám, ale musela vědět, že odpojenou elektřinu zařídil následně on a proto ji také platil. Při celém incidentu on ani manželka nepoužili vulgární výrazy, takto se chovala paní [příjmení]. Křičela na ně, že ví, že dělá v Německu, že se na něm zahojí, provokovala ho. Útok na jeho manželku řešila Policie ČR, obvodní oddělení na [ulice] ulici. Neví, jak to dopadlo, protože nebyli oznamovatelé. Videozáznam z telefonu nemá, protože se ohnul displej, telefon je neopravitelný, takže záznam existuje, ale není způsob, jak se k němu dostat. V tom předmětném bytě on a manželka bydleli od podzimu někdy do vánoc a potom došlo k odstěhování z důvodů, které už popisoval. Má doklad o tom, že došlo mezi ním a panem [příjmení] k ujednání o kompenzaci celé události, nechce však řešit podrobnosti, protože jednání je přítomen právní zástupce žalované.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalované vzal soud za prokázané, že dne 25.2.2017 přijela do bytu na [adresa] ulici někdy kolem 10:00 hod. na pravidelnou návštěvu za dcerou. Daly si čaj, asi za hodinu někdo do bytu přišel. Byli to nějací manželé, které neznala, a začali si byt fotit. Na otázku co tam dělají, nereagovali. Dcera se proti tomu muži ohnala a vyrazila mu telefon z ruky. On ji začal mlátit do hlavy, kterou měla už dvakrát operovanou, nereagoval na hlasité výzvy a v násilí pokračoval. Ta žena s tím druhým pánem stáli v rohu u dveří a uculovali se. Potom zavolala vnučku a podařilo se jim toho člověka, který fotil a mlátil dceru vytlačit z bytu. Všichni ti lidé potom odešli a schovali se v lese, který je blízko domu a po nějaké době to celé obešli a dostavili se na parkoviště před domem. Ta žena určitě zraněná nebyla. Kdyby se jí něco stalo, zavolala by si sanitku. Je přesvědčena, že to celé byla provokace, protože během natáčení ta žena říkala, že můžou přestat, že už toho je natočeného dost. Její dcera ty lidi vůbec neznala, jenom toho pana [příjmení], který byl realiťák, byt na [adresa] je její a vyměnila ho za byt na [adresa]. V době, kdy se celá věc stala, tam bydlela asi jeden rok, ale potom protože se bála, ho vyměnila.

14. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že paní [příjmení] byla jeho klientka, zprostředkovával výměny obecních bytů a v tomto případě pro ni byt na [adresa] za byt na [adresa] ulici. Bylo to všechno součástí složitější vícesměny, na které participovala i matka paní [příjmení]. Paní [příjmení] se nastěhovala do domu za svým manželem, byt na [příjmení] byl neobyvatelný a [příjmení] se pustili do rekonstrukce. To bylo ještě před výměnou bytu. [ulice] povolení bylo vyřízeno na paní [příjmení] a všechno společně s ním zařizovala paní [příjmení]. [příjmení] byt opravili, od října v něm bydlení, potom paní [příjmení], která se dostala do nějakých rodinných problémů, se chtěla do bytu nastěhovat zpátky. [příjmení] se proto na něj, že se s manželem nepohodla a má nezletilou dceru a musí jí zajistit nějaké bydlení. Chtěla se tedy na [adresa] nazpět nastěhovat s tím, že je to na nějakou dobu, než si něco najde. I při tomto hledání ji zastupoval on. Požádala tedy [příjmení], že si ji vyhrožuje sociálka a oni jí vyhověli a byt uvolnili. Jeden pokoj byl vyhrazen na jejich osobní věci s tím, že pokud budou něco potřebovat, zavolají jí. Pan [příjmení] jí dal klíče od bytu a slíbil jí, že bez jejího vědomí do bytu sám nikdy nevstoupí. Potom potřeboval nějaké doklady v souvislosti s daněmi pro svého zaměstnavatele, který je v Německu. [příjmení] [příjmení] předem kontaktoval nejprve SMS, potom jí telefonovali, ale telefon jim nezvedla. Sešli se všichni tři a jeli tam. Na zvonění u dveří bytu nikdo nereagoval, ale uvnitř bylo slyšet zvuky a hlasy. Asi po 5 minutách si pan [příjmení] zapnul záznam na telefonu a do bytu vstoupili. Zaklepal a otevřel dveře od obývacího pokoje, odkud bylo zvuky slyšet, že si jde pro svoje osobní věci. Ty si z uzamčeného pokoje vzal, a když se vracel, tak za nimi vyběhla paní [příjmení] s dcerou. Byla agresivní, vulgární, došlo k hádce. Paní [příjmení] se jí téměř neúčastnila a pan [příjmení] celou situaci uklidňoval. Potom paní [příjmení] jeho osobně vytlačila z bytu a předtím viděl, že párkrát bouchla do [příjmení] a křičela něco v tom smyslu„ uhoď mě a já se na tom zhojím“. Následně už slyšel celou situaci jen přes dveře, trvalo to asi 10 minut, než byli všichni vystrkáni z bytu. Paní [příjmení] tahala [příjmení] za vlasy, paní [příjmení] dokázala sama dojít k výtahu, ale tam se zhroutila. Proto ji manžel zavezl do nemocnice, a protože měl video, bylo mu řečeno, že je nutné podat trestní oznámení, protože jinak by to musel udělat lékař. Manželka pana [příjmení] se potom hodně dlouho léčila s následky celé té záležitosti. Celé záležitosti se účastnil jako zprostředkovatel. Nejprve za úplatu zprostředkovával výměny bytů, takže ho znaly obě strany. Paní [příjmení] navíc pomáhal řešit nějaké její osobnější problémy. Domluvil jí u nich ve firmě zaměstnání, takže se znali i z práce. [příjmení] se s paní [příjmení] osobně neznali a díky trojsměně Město Brno jako vlastník bytu neznalo všechny účastníky, takže bylo možné, aby to vyřizoval kdokoliv. Mezi [příjmení] a paní [příjmení] neexistovala žádná písemná dohoda o tom, že mohou přijít pro své věci do bytu. Pokud si pamatuje, ve výtahu si pustili videozáznam natočený v bytě, nebyl čas prohlížet ho celý. Kamera se rozjela, byly tam nějaké záběry, potom už si to nepouštěli. Volala se policie, myslí si městská, a pokud jde o útok na paní [příjmení], tak on byl v té době na chodbě, ale slyšel hlas pana [příjmení], který říkal„ nekopej do ni“. O psychických problémech paní [příjmení] před incidentem nic neví, potom se léčila. Z toho, co viděl, jako agresor se chovala paní [příjmení], její dcera se snažila celou situaci nějak uklidnit.

15. Ze svědecké výpovědi [titul] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] se u ní léčila od 6.4.2017 do 15.11.2018. Jednalo se o poruchu adaptace, což bývá problém lidí, kteří se setkali s nějakým traumatem a následně se u nich vyvinuly postraumatické problémy, které mohou mít různé projevy. [příjmení] vyměnili byt a následně 25.2.2017 došlo ke konfliktu, kterého byla paní [příjmení] společně s manželem účastna. Byt zrekonstruovali, investovali do něj, nastěhovali tam svoje věci a pak se ně původní obyvatelka obrátila, že nemá novou adresu a pokud by ji na staré adrese nenašla sociální pracovnice, která bude provádět šetření v souvislosti s její dcerou, mohla by o dceru přijít. [příjmení] jí tedy na čas byt uvolnili. Protože se následně nic nedělo, snažili se s ní nějak domluvit, nakonec k ní šli toho uvedeného dne do bytu a došlo ke konfliktu, při kterém byl napaden manžel [jméno] [příjmení]. Paní je odmítla do bytu pustit a oni museli odejít. [jméno] [příjmení] následně trpěla obtížemi úzkostného charakteru. Protože je člověk, který je člověk dodržovat pravidla, mít věci pod kontrolou a dosud se nesetkala s tím, že by se k ní takto choval. Lidé, kteří se pravidelně setkávají s asociálním chováním, nejsou natolik šokováni tím, když jejich pravidla někdo nedodržuje, ona je však zcela jiná. Situace pro ni byla nová a kromě jiných problémů pro ni znamenala navíc existenciální krizi, protože chtěla mít rodinu a najednou neměla s dítětem kde bydlet. S manželem přišli o své věci, o peníze, které vložili do rekonstrukce a v bytě s nimi měla bydlet i maminka [jméno] [příjmení], kterou v té chvíli neměli kam dát. Celé chování nečekala za situace, kdy té paní, která se k nim takto zachovala, vyšli vstříc. Paní [příjmení] to velmi znejistilo a následně řešila i takový problém, jestli snad i ona není špatná, něco nezavinila, jestli se nezachovala nesprávně. Je zvyklá dodržet slovo„ mít všechno v pořádku“ a hodně pro ni znamená morální kredit. Na první vyšetření se dostavila 6.4.2017, je to obvyklé, lidé obyčejně předpokládají, že se časem všechno srovná a pomoc vyhledají později. Pro paní [příjmení] byl velmi traumatizující mimo jiné i zážitek toho napadení manžela. Ta paní, kterou pustili do bytu, tam následně zůstala bydlet a manžela napadla a on se snad i v důsledku toho nějak upadl a válel se po zemi. Pacientce se celá záležitost vracela, nemohla spát, došlo u ní ke ztrátě adaptačních schopností. Je si jistá, že potíže, s kterými paní [příjmení] docházela, byla skutečné, nikoliv předstírané.

16. Soud v této souvislosti zjistil z lékařských zpráv, týkajících se [jméno] [příjmení], kterou nemohl pro psychické problémy vyslechnout jako svědkyni, že v době jednání byla v pokročilém stádiu těhotenství, které bylo klasifikováno jako rizikové pro objektivní zdravotní potíže somatického charakteru. Ošetřující psycholožka Ph.Dr. Z. [příjmení], [titul za jménem] s oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. [jméno] v [obec] v tomto směru vystavila zprávu z psychoterapeutické péče na žádost klientky, předloženo bylo i potvrzení odborného ženského lékaře [titul] [jméno] [příjmení] prokazující, že svědkyně v době předvolání byla v 26 týdnu gravidity, která je vedena jako riziková s tím, že pro pacientku není vhodná fyzická ani psychická zátěž. Soud z uvedených důvodů ke svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] nepřistoupil.

17. Podle ust. § 55 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondu zdravotní pojišťovny.

18. Podle ust. § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

19. Podle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního právo poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva 20. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Prokázána byla skutečnost, že žalobce zaplatil léčení spočívající v ošetření [jméno] [příjmení] dne 25.2.2017 ve Fakultní nemocnici u sv. [název], u kterého byla tvrzena souvislost s fyzickým napadením žalovanou a dále hradil v období od 6.4.2017 do 30.6.2018 individuální systematickou psychoterapii [jméno] [příjmení], jejíž psychické problémy měly nastat rovněž v příčinné souvislosti s tvrzeným napadením.

21. Pokud se soud zabýval konfliktem, který nastal mezi žalovanou a manžely [příjmení] dne 25.2.2017, pak z důkazů provedených svědeckými výpověďmi zúčastněných osob vyplynulo, že uvedeného dne se žalovaná společně se svou matkou a dcerou zdržovaly v bytě na [adresa] ulici v [obec], do kterého se dostavili manželé [příjmení] společně s [jméno] [příjmení]. Jejich popisy se shodují v tom, že manželé [příjmení] nejprve zvonili, poté když jim nikdo neotevřel, použili vlastní klíče a společně s [jméno] [příjmení] vstoupili do bytu. K setkání všech zúčastněných došlo v předsíni a konflikt natáčel na mobilní telefon [jméno] [příjmení]. Během konfliktu mu telefon upadl, on tvrdí, že po útoku žalované, žalovaná uvádí, že se rozhodně o žádný útok z její strany nejednalo. Došlo ke sporu, který se týkal užívání bytu a práva manželů [příjmení] do něj vstupovat a za této vyhrocené situace svědek [příjmení] odešel na chodbu. Tvrdí, že za dveřmi slyšel reakci [jméno] [příjmení], který řekl nahlas„ nekopej do jí“, což mělo směřovat proti žalované. Žalovaná odmítá jak skutečnost, že [jméno] [příjmení] kopla do břicha, tak i jakýkoliv fyzický útok ze své strany. Její dcera a matka situaci popisují mírně odlišně, nicméně shodují se v tom, že agresivní nebyla žalovaná, nýbrž [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalovanou uhodil do hlavy v místech, kde se krátce předtím podrobila lékařskému zákroku a proto začala krvácet.

22. V rámci vyhodnocení důvěryhodnosti slyšených svědků soud posuzoval i širší okolnosti jejich výpovědí. Svědka [příjmení] za příliš věrohodného nepovažuje, neboť jím popisované chování nedává smysl. Tvrdí, že chtěl získat byt, do kterého následně investoval vlastní finanční prostředky a později i bydlel. Chtěl zajistit bydlení pro rodinu včetně manželčiny matky, nicméně byt byl„ napsaný“ na jméno žalované, on měl pouze přihlášený odběr elektrické energie. [jméno] [příjmení] byl ujišťován, že jim bydlení bude zajištěno, nicméně výsledek byl takový, že pouze přišli o peníze, manželka se následně léčila s psychickými problémy a investované peníze nikdy nezískali. Celou situaci aktuálně neřeší, neboť i když se stala v roce 2017, je přesvědčen, že k tomu je dostatek času.

23. Naproti tomu verze žalobkyně je taková, že v bytě měla bydlet ona, připouští, že [příjmení] měli v jednom pokoji uloženy nějaké věci, ale zcela odmítá, že byt měl být určen k obývání právě manžely [příjmení]. Svědek [příjmení], který byl přítomen v době tvrzeného fyzického napadení, pak uvádí něco úplně jiného, než ostatní o výměně bytu, v podstatě ale potvrzuje verzi manželů [příjmení]. I když vyjádřil přesvědčení, že [jméno] [příjmení] byla napadena žalovanou, konfliktu nebyl přítomen a pouze slyšel přes dveře výše uvedenou reakci [jméno] [příjmení]. Za agresora označuje žalovanou. Na druhé straně nepopírá, že mezi ním a žalovanou byly bližší vztahy, na základě kterých jí zajistil práci u svého zaměstnavatele a pomáhal jí řešit i nějaké její osobnější problémy.

24. Soud v rámci dokazování rovněž vyslechl jako svědkyni [titul] [jméno] [příjmení], která jako psycholožka ošetřovala [jméno] [příjmení]. Ta se u ní léčila od 6.4.2017 do 15.11.2018. Její problémy souvisely s tím, že [příjmení] vyměnili byt, investovali do něj a v tomto bytě následně nechali po určitou dobu bydlet žalovanou s její dcerou. Když to chtěli řešit, bylo jim řečeno, že je tam paní nepustí a při konfliktu, který nastal, byl podle jejích informací napaden manžel [jméno] [příjmení]. Paní [příjmení] trpěla posttraumatickými problémy, jejichž projevy můžou být různé. V jejím případě šlo o obtíže úzkostného charakteru, neboť je zvyklá dodržovat pravidla, mít věci pod kontrolou a nesetkala se s tím, že by se k ní někdo choval v rozporu s jejími představami. Situace pro ni byla nová a kromě jiných problémů pro ni znamenala i existenciální krizi, neboť chtěla mít rodinu a najednou neměla s dítětem kde bydlet. S manželem přišli o věci, peníze, které vložili do rekonstrukce bytu, ve kterém měla s nimi bydlet i maminka [jméno] [příjmení], kterou v této chvíli tedy neměli kam dát. Chování žalované ji znejistilo a následně řešila i takový problém, jestli snad i ona není špatná, jestli se nezachovala nesprávně nebo něco také nezavinila. Pokud tedy [titul] [příjmení] hovořila o konfliktu dne 25.2.2017 v bytě na [adresa] ulici, měla informace pouze o napadení manžela [jméno] [příjmení], nikoliv o jejím fyzickém napadení a soud považuje za nemožné, že v souvislosti s řešením psychických problémů, které si vyžádaly následnou rok a půl trvající léčbu, by tak podstatná zkušenost jako traumatizující fyzické napadení pacientka psychoterapeutovi nesdělila. Odlišné závěry nelze dovodit ani z obsahu lékařských zpráv předložených soudu v souvislosti s omluvami svědkyně [příjmení].

25. Soud tedy dospěl k závěru, že k fyzickému napadení [jméno] [příjmení] nedošlo způsobem popsaným v žalobě a pokud jde o následnou léčbu jejich psychických problémů, nemohlo být jejich příčinou. Konflikt, ke kterému došlo uvedeného dne v bytě na [adresa] ulici, byl nepochybně součástí širšího problému, který [jméno] [příjmení] musela řešit, podle výsledků dokazování však jej nelze považovat za příčinu těchto zdravotních problémů a za důvod, pro který byly žalobcem v souvislosti s léčením [jméno] [příjmení] vynaloženy. Žaloba tedy byla soudem v plném rozsahu zamítnuta.

26. Soud poznamenává, že z dokazování vyplynulo, že chování všech zúčastněných bylo nestandardní, způsob řešení jejich bytových otázek je obtížně pochopitelný a jejich popis událostí nedává příliš smysl, pokud jde o cíl, kterého chtěli dosáhnout.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byla úspěšná žalovaná a soud proto uložil žalobci zaplatit náklady právního zastoupení, které v této souvislosti účelně vynaložil její právní zástupce. Za ty soud považuje převzetí a přípravu zastoupení dne 5.8.2019 a stejného dne datované písemné vyjádření k žalobě, nikoliv však poradu s klientkou před konáním soudního jednání, neboť z písemného vyjádření žalované ve věci nebyl soudem ani účastníky prováděn žádný další úkon. Dne 9.3.2020 se konalo jednání před soudem v rozsahu do 14:00 hod. a následně 29.6.2020 trvalo jednání déle než dvě hodiny a právnímu zástupci žalované tedy náleží za účast u něj odměna za dva úkony. Dalšími úkony jsou porada s klientkou k dalšímu postupu ve věci dne 2.7.2020, účast při soudním jednání dne 9.9.2020, vyjádření k výzvě soudu dne 10.9.2020 a účast u jednání dne 6.10.2021. Za účelně poskytnutý úkon právní pomoci soud považuje i poradu právního zástupce žalované s klientkou před tímto jednáním. Za každý z těchto úkonů náleží odměna ve výši 3 660 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.). Ke každému z těchto úkonů pak náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 a.t. Právní zástupce žalované je plátcem DPH, byla mu tedy přiznána i 21% D/PH ve výši 8 316 Kč Celkem tedy přiznané náklady řízení žalované, jejichž zaplacení bylo uloženo žalobci, činí 47 916 Kč.

28. Soud rovněž rozhodoval o nákladech státu, které vynaložil v souvislosti s dokazováním, náklady na svědečné uhrazené svědkovi [jméno] [příjmení], a to ve výši 6 663, 298 Kč. Jednalo se o jeho ušlý výdělek, vyplacená částka je ekvivalentem částky 254,61 Eur.