61 C 132/2020
č. j. 61 C 132/2020-68
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 115 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), 127/2005 Sb. — § 63
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 1998 § 2079
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa , země o zaplacení 19.004,64 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19.004,64 Kč s 8,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 19.004,64 Kč od 20. 9. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.786 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19.004,64 Kč. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu neuhrazené ceny za zařízení, která byla žalované poskytnutá oproti dílčí úhradě (sjednané akontaci). Protože žalovaná porušovala dobrovolně převzaté povinnosti a splátky za zařízení a za poskytnuté telekomunikační služby včas nehradila, přestože jí byly řádně vyúčtované, využil žalobce možnosti smluvní vztah ukončit výpovědí. Celkovou dlužnou částku představuje neuhrazené pojistné ve výši 744,64 Kč. Dále zbývající součet splátek na cenu zařízení ve výši 14.260 Kč a doúčtovaná jedna sleva ve výši 4.000 Kč. V rámci doplnění skutkových tvrzení žalobce uvedl, že žalovaná od něj odebrala jedno zařízení typu Huawei P 10 za kupní cenu 15.999 Kč. To se týkalo telefonního čísla [tel. číslo], přičemž na uvedené zařízení žalovaná zaplatila akontaci ve výši 4.869 Kč. Část kupní ceny ve výši 4.000 Kč byla podmíněnou slevou. Zbylá část, žalovanou neuhrazená, která je požadovaná v tomto řízení, představuje 23 splátek po 310 Kč měsíčně, tedy částku 7.130 Kč. Ta je dlužnou cenou za zařízení, kterou žalovaný nárokuje v tomto řízení. Co se týká druhé účastnické smlouvy, tak ta se týkala telefonního čísla [tel. číslo] a koncového zařízení Huawei P10, opět při kupní ceně ve výši 15.999 Kč. I zde byla uhrazená akontace ve výši 4.869 Kč. Částka 4.000 Kč činila podmíněnou slevu. Na cenu tohoto zařízení měla žalovaná uhradit také 23 splátek po 310 Kč měsíčně, tedy 7.130 Kč. S přihlédnutím ke sjednanému a neuhrazenému pojištění ve výši 744,64 Kč, nezaplacené ceně za dvě odebraná zařízení (2x 7.130 Kč) a žalobcem 1x nárokované (žalované poskytnuté) podmíněné slevě ve výši 4.000 Kč, za v pořadí druhé zařízení, činí nárok žalobce v řízení uplatněnou částku 19.004,64 Kč. Protože dluh nebyl uhrazeny dobrovolně, nezbylo než žalobu podat k soudu.
2. Žalobce i žalovaná k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu jí soudem zaslanou a jí doručenou dne 28. 1. 2021 nereagovala. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a) o. s. ř. souhlasila.
3. Z do spisu založených vyúčtování je zjevné, že za období od 20. 4. 2017 do 19. 6. 2017 byly žalobcem žalované účtovány splátky za odebraná zařízení výše uvedená, a to vždy po 310 Kč za zařízení/měsíčně. Zároveň je z vyúčtování ze dne 5. 9. 2017 zjevné, že je žalované účtovaná částka 4.000 Kč za v pořadí druhé zařízení, jakož i zbytek kupních cen za obě telefonní zařízení ve výši 2x 7.130 Kč.
4. Z účastnických smluv ([číslo] k tel. číslu [číslo], stran zařízení Huawei P10-Černý, sériové číslo 862789032062551) a (č. 52952641 k tel. číslu [číslo], stran zařízení Huawei P10-Černý, sériové číslo 862789031637569) bylo zjištěno, že byly uzavřené žalobcem a žalovanou ve vztahu k oběma výše uvedeným zařízením – mobilním telefonům s tím, že si je žalovaná vědoma povinností splácet částku 310 Kč ve 23 měsíčních splátkách s tím, že je jí poskytována podmíněná sleva ve výši 4.000 Kč, která je slevou na zařízení, jehož cenu snižuje z částky 15.999 Kč na částku 11.999 Kč. Ta je závislá na řádném plnění smlouvy ze strany žalované, přičemž akontace byla u obou mobilních telefonů vždy uhrazená ve výši 4.869 Kč Smlouvy byly uzavřené dne 8. 4. 2017, když totožnost žalované byla řádně ověřená podle dokladů týkajících se žalované. Z certifikátů k pojištění a ze souhlasů s pojištěním vyplývá, že mezi účastníky řízení bylo dne 8. 4. 2017 sjednáno ke každému z telefonních zařízení také pojištění ve výši 199 Kč měsíčně.
5. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývaná k úhradě dluhu, neboť na splátky nebylo z její strany nic hrazené. Ze všeobecných podmínek žalobce (z bodu 2.6.1) se podává, že je možné (stejné vyplývá i z obsahu smlouvy) ukončit smluvní vztah ze strany operátora, tedy žalobce, a to pro případ, že dojde k prodlení s úhradou jakéhokoliv druhu, tedy i vyúčtování ze strany klienta (žalované). Z výpovědi účastnických smluv bylo soudem zjištěno, že oba smluvní vztahy byly k datu 4. 7. 2017 vypovězené, a to právě pro porušování povinností ze strany žalované, a s odkazem na výše uvedené ustanovení všeobecných podmínek a smluvně převzatých závazků.
6. S ohledem na znění ustanovení § 115 a) o. s. ř. soud uvádí, že je možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně lze uvést, že žaloba žalobce je po právu, neboť jeho pohledávka odpovídá obsahu listinných důkazů, když je zřejmé, že mezi stranami byly uzavřené dvě platné smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. a § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“), neboť fakticky v sobě uvedená smlouva obsahovala i smlouvu kupní. Uvedené smlouvy soud shledal platnými, určitými a strany zavazující, ve vztahu ke kterým bylo nejdůležitější povinností žalobce poskytnout žalované koncová zařízení za sjednaných finančních podmínek a služby elektronických komunikací. Naopak nejdůležitější povinností žalované bylo převzatá telefonní zařízení průběžně (tedy řádně a včas) splácet. Jelikož tak žalovaná neučinila a žalobci uhradila jen akontace ve výši 4.869 Kč, za to které zařízení, svědčilo žalobci právo smluvní vztahy ukončit, a to výpovědí, což také udělal. Protože, takové ukončení smluvního vztahu bylo mezi stranami sjednané a odpovídá obecně i možnosti ukončení smluvního vztahu podle ustanovení § 1998 a následující občanského zákoníku, když všechny relevantní listiny žalovaná převzala, anebo jí byly řádně doručované na adresu, kterou žalobci sdělila, mohl soud dovodit, že byly smluvní vztahy stran tohoto sporu řádně ukončené. Dále bylo postavené na jisto, že částky, které žalobce po žalované nárokuje v této věci, jí nejen řádně vyúčtoval, ale že mají také oporu ve smluvních podmínkách. Tedy, že byly nejen řádně tvrzené a specifikované, ale též dostatečným způsobem důkazně podložené. Proto bylo možné žalobci nárok v plné výši přisoudit.
7. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná strana zůstala v průběhu řízení procesně pasivní a na svoji procesní obranu nic neuvedla, přestože k tomu možnost měla. Žalobci tak po právu náleží nejen zbylé platby ve vztahu ke smluvní ceně za telefonní zařízení (2x 7.130 Kč), ale i částka 4.000 Kč (výše jedné z podmíněných slev), kterou byl oprávněný podle svého uvážení žalované doúčtovat, neboť odpadla podmínka pro to, aby účtovaná být nemohla, neboť smlouva byla ze strany žalované porušená. Přestože žalobce mohl žalované doúčtovat k úhradě i druhou podmíněnou slevu ve výši 4.000 Kč, takto podle své úvahy (k dobru žalované) neudělal. Žalobci také náleží účtované dlužné pojistné, neboť i tento nárok si smluvní strany platně sjednaly a žalovaná neprokázala, že by je uhradila, anebo že by se své povinnosti zbavila jiným způsobem.
8. Stejně tak byly žalobci přisouzené i úroky z prodlení, neboť se žalovaná do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostala a počátek prodlení byl stanoven správně. Výše úroků z prodlení má svoji oporu v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.) a náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 1.900 Kč (dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. (Za doplnění skutkových tvrzení žaloby žalobci odměna nenáleží, neboť skutková tvrzení měla být perfektní již v době podání žaloby.) Dále žalobci podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 300 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 1.386 Kč Celkem tedy 8.786 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.