61 C 146/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalovaného , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalovaného o zaplacení 151 801,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 151 801,25 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 24.2.2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 151 801,25 Kč za den 23.2.2021 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 39 883 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem podaným dne 25.2.2022 domáhal po žalované zaplacení částky 151 801,25 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Návrh zdůvodnil tím, že žalovaná s předchozím vlastníkem budovy na adrese [adresa žalovaného], jejímž předmětem byly kanceláře [číslo] ve 4. nadzemním podlaží. Tato nájemní smlouva měla být nahrazena novou ze dne 30.12.2009 a mělo dojít ke změně pronajatých místností na kanceláře [číslo] opět ve 4. nadzemním podlaží budovy. Ta sice nebyla nikdy podepsána, ale podle názoru žalobce vznikla konkludentně, neboť žalovaná od 1.7.2009 využívá pro svou podnikatelskou činnost tuto část budovy. Dle ustálené praxe obou smluvních stran byla žalovaná povinna platit nájemné a zálohy na služby poskytované s nájmem nebytového prostoru zpětně za předchozí kvartál roku. Ke stejnému závěru dospěl Městský soud v Brně i v rozhodnutí ve věci 39 C 126/2020 z 1.10.2021. Do data podání žaloby neuhradila žalovaná faktury vystavené a splatné v průběhu roku 2019 až 2020, jejichž součet činí 151 801,25 Kč a žalobce se domáhá úhrady úroků z prodlení z této částky teprve od data 23.2.2021, přestože faktury byly splatné postupně v roce 2019, 2020 a poslední z nich 3.1.2021.

2. Žalovaná podala odpor proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, kterým bylo návrhu vyhověno a v jeho následném odůvodnění potvrdila uzavření nájemní smlouvy s předchozím vlastníkem budovy i užívání kanceláří [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] s tím, že první nájemní smlouva byla účinná do 31.12.2010 a pak již žádná další podepsána nebyla. Prostory v budově nicméně užívala a průběžně s pronajímatelem, tedy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], řešila hlavně výši služeb. Aniž by bylo dosaženo jakéhokoliv výsledku, došlo k převodu nemovitosti na žalobce. Žalovaná dále hradila např. cenu telefonických hovorů, neboť zde byla schopna výši částky zjistit.

3. K jednáním nařízeným soudem se žalovaná nedostavila, a to i přesto, že soud s ohledem na informaci, kterou získal při své činnosti a podle které měla být v době nařízení prvního jednání žalovaná zdravotně indisponovaná, jednání odročil, aby jí tak poskytl další možnost se řízení zúčastnit osobně. Žalovaná se však k jednání nedostavila a svou neúčast neomluvila ani nevysvětlila.

4. Věc tedy byla projednána v nepřítomnosti žalované.

5. Z dokazování provedeného smlouvou o nájmu nebytových prostor uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovanou, bylo vzato za prokázané, že dne 31.12.2009 došlo k uzavření nájemní smlouvy na dobu určitou od 1.7.2009 do 31.12.2009. Předmět nájmu byl vymezen tak, že se jedná o nebytové prostory ve 4. nadzemním podlaží o výměře 109,97 m2, které byly specifikovány v příloze [číslo] jako kanceláře [číslo]. Nájemné bylo stanoveno částkou 95 674 Kč za celé období nájmu s tím, že je splatné do 15.1.2010.

6. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 17 C 121/2021 soud zjistil, že bylo rozhodováno o shodných nárocích žalobce za předchozí období, a to ve věci 17 C 121/2021 za období let 2016, 2017 a v řízení 39 C 126/2020 od 1.1.2018 do 25.10.2018. Soud v obou věcech shodně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla původně uzavřena nájemní smlouva, která následně s účinností od 1.1.2010 již písemně uzavřena a podepsána nebyla, nicméně žalovaná nerozporovala, že v období od 1.7.2017 do 25.10.2018 užívala nebytové prostory [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v předmětné budově, a to i poté, co došlo ke změně vlastníka těchto nemovitostí, kterým se stal žalobce. Žalovaná učinila nesporným, že za užívání předmětných nebytových prostor hradila nájemné a služby včetně telefonních hovorů, a to až do II. čtvrtletí 2017. Soud požadované nájemné a další úhrady za služby, které žalovanou nebyly za výše vymezené období zaplaceny, přiznal, a to jak z titulu nájemného, tak i z titulu dosud neuhrazených služeb, které se týkaly nákladů za odvoz a likvidaci odpadu, poplatků za telefon a vyúčtování služeb za předmětné období. Žaloba byla částečně zamítnuta pouze v rozsahu zákonného úroku z prodlení s tím, že podle názoru soudu v uvedeném období, tedy od 9.4.2021 do 16.4.2021 dosud nebyla žalovaná povinna plnit, neboť neuplynula lhůta stanovená v předžalobní výzvě.

7. Ze spisu sp. zn. 39 C 126/2020 pak vzal soud za prokázané, že předmětem řízení byly platby související s pronájmem kanceláří [číslo] ve 4. nadzemním podlaží budovy ve vlastnictví žalobce a žalovanou nebylo hrazeno nájemné a služby za IV. čtvrtletí roku 2018 a I. čtvrtletí roku 2019 a faktury za likvidaci odpadu za vymezené období s tím, že žalovaná platila telefonní poplatky za rok 2019. Žalovaná ve věci argumentovala tím, že jsou jí služby účtovány nepřiměřenou částkou, která neodpovídala např. počtu zaměstnanců, nesouhlasila s výší požadovaných částek za služby s tím, že jsou nepřiměřené. K dalším jednáním se poté žalovaná nedostavila, se soudem již komunikovala pouze písemně, zpochybňovala doručení faktur a předání podkladů, potvrzovala jednání probíhající mezi účastníky, nicméně k žádným konkrétním závěrům tato jednání nevedla. Soud posléze po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, zamítnuta byla částka 15 844 Kč, kterým měly být účtovány služby za IV. kvartál roku 2018, neboť ji žalobce soudu nepředložil. Soud jí uložil uhradit veškeré zbývající částky, neboť je považoval za důvodně uplatňované, a to jak účtované nájemné, tak poplatek za likvidaci odpadu, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši důvodně požadovaných.

8. Z výpovědi z nájmu pro hrubé porušení povinnosti datovaného 22.9.2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vypověděl v zastoupení klienta (žalobce) nájem nebytových prostor specifikovaných v žalobě, neboť ke dni 27.1.2020 činí dlužná částka na nájemném a vyúčtování služeb 95 347,86 Kč a stále narůstá. Konkrétně byly označeny dlužné faktury [číslo].

9. Ze svazku faktur, které dle poznámky v záhlaví první z nich převzala žalovaná 23.2.2021 vzal soud za prokázané, že žalobcem byla žalované vyúčtována -) fakturou [číslo] částka 26 068,60 Kč za nájem I. čtvrtletí 2020 splatná 26.11.2020, -) fakturou [číslo] byly účtovány služby spojené s nájmem I. kvartálu roku 2020 částkou 401,83 Kč se splatností 26.11.2019, -) fakturou [číslo] byl účtován nájem II. kvartálu roku 2020 částkou 26 068,60 Kč se splatností 14.4.2020, -) fakturou [číslo] byly účtovány služby spojené s nájmem II. čtvrtletí roku 2020 částkou 401,83 Kč se splatností 14.4.2020, -) fakturou [číslo] byl účtován nájem III. čtvrtletí roku 2020 částkou 26 068,60 Kč se splatností 15.7.2020, -) fakturou [číslo] služby spojené s nájmem III. čtvrtletí roku 2020 ve výši 401,83 Kč se splatností 15.7.2020, fakturou [číslo] bylo účtováno vyúčtování služeb roku 2019, a to částkou 16 467,70 Kč se splatností 15.7.2020, k faktuře je připojena tabulka obsahující výši částek za vodné a stočné, topení, elektřiny, úklidu, ostatních nákladů za celý dům a výpočet odpovídající nákladům žalované, -) fakturou [číslo] byly vyúčtovány zálohy služeb na I. čtvrtletí roku 2020 částkou 15 310 Kč se splatností 29.11.2019, fakturou [číslo] byly účtovány služby bez uvedení období částkou 15 310 Kč se splatností 14.7.2020. K tomuto svazku faktur je připojena předžalobní upomínka shrnující jednotlivé faktury a důvod splatnosti s tím, že součet činí 111 188,99 Kč a je vypočten ke dni 14.12.2020. Žalovaná je touto upomínkou žádána k zaplacení do sedmi dnů ode dne odeslání. Na zadní straně svazku listin je uveden zápis z jednání z 23.2.2021 v kanceláři žalované na [ulice a číslo] v [obec]. Právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhl žalované, aby zaplatila dlužnou částku ve výši 206 536,85 Kč s tím, že tím budou účastníci vyrovnání. Žalovaná reagovala tak, že se vyjádří do konce března 2021.

10. Z e-mailu z 21.6.2019 vzal soud za prokázané, že žalovaná sdělila právnímu zástupci žalobce, že mu nestihla zatelefonovat, ozve se telefonicky do kanceláře v pondělí 24.6.2019 nebo následující den, aby předmětnou náležitost vyřídili. Předmět e-mailu je označen jako„ nájem [ulice a číslo]“. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázané, že v ní byla účtována částka 26 068,60 Kč za pronájem nebytových prostor I. čtvrtletí roku 2019 se splatností 6.11.2018, fakturou [číslo] služby spojené s pronájmem I. čtvrtletí roku 2019 částkou 401,83 Kč splatnou 6.11.2018, fakturou [číslo] byl účtován nájem III. čtvrtletí roku 2020 částkou 26 068,60 Kč splatnou 15.7.2020, fakturou [číslo] služby spojené s nájmem za III. čtvrtletí roku 2020 částkou 401,83 Kč se splatností 15.7.2020, fakturou [číslo] vyúčtování služeb roku 2019 částkou 16 467,70 Kč se splatností 15.7.2020 a fakturou [číslo] vyúčtování služeb za období 1 až 9/ 2020 částkou 14 141,83 Kč se splatností 3.1.2021.

11. Dle ust. § 3 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

12. Dle ust. § 3 zákona č. 116/1990 Sb. účinného do 31.12.2013 nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

13. Dle ust. § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

14. Dle ust. § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Dle ust. § 2204 odst. 1 občanského zákoníku neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

16. Dle ust. § 2213 občanského zákoníku nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář ke sjednanému účelu, nebo není-li tento ujednán, účelu obvyklému a platit nájemné, které se platí 17. Dle ust. § 2217 odst. 1 občanského zákoníku v ujednané výši, a není-li tato ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy, s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

18. Dle ust. § 2302 odst. 1 občanského zákoníku (pododdíl o nájmu prostoru sloužícího k podnikání) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru či místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru či místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost převážně k podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen prostor sloužící k podnikání). Není-li stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího k podnikání obecná ustanovení o nájmu.

19. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

20. Na základě provedeného dokazování a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo shodně se závěry soudu ve věci 39 C 126/2020 a 17 C 121/2021 prokázáno, že dne 31.12.2009 byla mezi účastníky řízení uzavřena nájemní smlouva, která se řídila režimem ust. § 3 z.č. 116/1990 Sb. o pronájmu nebytových prostor. Byla uzavřena na dobu určitou do 31.12.2009. Žalovaná na základě smluvních ujednání užívala prostory kanceláří [číslo] o celkové výměře 109,97 m2 v budově č. pop. 61 na [ulice] ulici [anonymizováno] v [obec]. Výlučným vlastníkem těchto nemovitostí byl právní předchůdce žalobce a žalovaná se zavázala hradit sjednané nájemné a služby související s nájmem. Prostory užívala ke své podnikatelské činnosti, kterou byl výkon advokacie. Dále je mezi účastníky řízení nesporné, že nájemní smlouva s účinností od 1.1.2010 nebyla uzavřena v písemné podobě, žalovaná však ani v jednom z probíhajících řízení nerozporovala, že by v období od 1.1.2019 do konce III. čtvrtletí 2020 užívala nebytové prostory kanceláře [číslo] v předmětné budově. V předchozích rozhodnutích výše uvedených spisových značek dokonce žalovaná učinila nesporným, že za užívání předmětných nebytových prostor hradila nájemné a služby včetně telefonních hovorů, a to konkrétně do II. čtvrtletí 2017.

21. Nájem předmětných prostor vznikl na základě ust. § 3 a násl. z.č. 116/1990 Sb. uzavřením písemné smlouvy dle ust. § 9 odst. 1 téhož zákona zanikl uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Od 1.1.2010 užívala žalovaná předmětné prostory bez právního důvodu, mezi účastníky nedošlo k uzavření písemné smlouvy, a to až do 31.12.2013. Se změnou právní úpravy účinnou od 1.1.2014 dle ust. § 2201 z. č. 189/2012 Sb. (dále jen o.z.) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. V případě nájemní smlouvy, jejímž předmětem je nebytový prostor určený k podnikání již tedy od 1.1.2014 nebylo nutné, aby byla uzavřena v písemné formě a ke vzniku nájemního vztahu mezi účastníky proto došlo konkludentně tím, že žalobce se choval jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně. Žalobce své povinnosti vyplývající z uzavřeného nájemní vztahu plnil, žalované poskytl k užívání prostory kanceláří [číslo] ve výše specifikované budově a žalovaná byla povinna za jejich užívání hradit nájemné a služby související s nájmem.

22. Výše citovanými fakturami byly žalované vyúčtovány částky odpovídající nájemnému, žalobce zde postupoval dle předchozích zvyklostí a nájemné účtoval čtvrtletně, stejně účtoval poskytované služby, a to nejprve zálohami, které posléze doplnil vyúčtováními.

23. Žalovaná, která zůstala až na vyjádření k žalobě v řízení nečinná, poskytované služby evidentně přijímala a přes dlouhodobou zavedenou praxi reagovala pouze tak, že na urgence placení odpovídala stylem„ podívám se na to a ozvu se“. Za žalobcem vymezené období byly vystaveny faktury, které byly soudu předloženy a označeny znějící na souhrnnou částku ve výši 151 801,25 Kč.

24. Soud má tedy za to, že jestliže žalovaná za popsané situace uvedenou část nemovitosti žalobce užívala, musela si být vědoma skutečnosti, že za užívání shora uvedených prostor je povinna hradit nájemné, jakož i služby, přičemž jejich výše jí byla z minulosti známa. K výši nájemného soud dále uvádí, že fakturované nájemné vycházeno ze smlouvy z roku 2009 s tím, že činilo částku ve výši [číslo], kdy bylo prokázáno, že obvyklé nájemné v rozhodném čase a místě se pochybovalo v rozmezí 205 Kč a ž 231 Kč/m2/měsíc bez DPH, a v širším statistickém základku dle údajů ČSÚ z roku 2017 ve výši 245 Kč /m2. Zde je na místě odkázat na jednu ze základních zásad soukromého práva, která je vyjádřena v § 3 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku, dle které daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, což je v projednávané věci umocněno tím, že žalovaná je osobou práva znalou.

25. V předchozích řízeních žalovaná zpochybňovala doručení předžalobní výzvy. V projednávané věci byla soudu předložena částečně e-mailová komunikace, částečně poznámky vzniklé při ústních jednáních s žalovanou. Tyto poznámky činil právní zástupce žalobce. Žalovaná tedy byla informována o tom, že žalobce není ochoten respektovat neplacení nájemného a fakturovaných služeb a musela počítat s podáním žaloby.

26. Soud dospěl k závěru, že částky vyfakturované žalobcem jsou požadovány důvodně. Žalovaná nezpochybnila, že předmětné nebytové prostory užívala, dobu, za kterou jsou platby požadovány a dokonce ani výši částek. Uvedla sice, že množství jí poskytovaných služeb neodpovídalo ceně, dalšího dokazování se však nijak, natož aktivně, neúčastnila a soud tedy vycházel ze závěrů v předchozích projednávaných věcech a z tvrzení žalobce.. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že na adrese [ulice a číslo] v [obec] se nachází advokátní kancelář žalované.

27. S ohledem na závěr o důvodnosti vystavení předložených faktur žalované, její zcela vágní vyjádření a obranu pouze tím, že nájemní smlouva nebyla nikdy uzavřena, dospěl soud k závěru, že je namístě žalobě vyhovět. Žalovaná byla tedy zavázána k zaplacení žalobcem požadované částky včetně zákonných úroků z prodlení, které dle vysvětlení právního zástupce žalobce byly požadovány bez ohledu na splatnost jednotlivých faktur teprve od data, kdy žalovaná prokazatelně přímo od něj osobně převzala svazek faktur, které jí byly vystavovány a doručovány již v předchozí době a tyto faktury neuhradila. Soud tedy úroky z prodlení přiznal od data následujícího po prokazatelném předání svazku faktur, kterými byly účtovány částky uplatněné v tomto řízení za období od 1.1.2019 do 30.9.2020. Pro den 23. 2 2021 byly úroky zamítnuty.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 6 073 Kč, dále odměnu za převzetí a přípravu zastoupení, sepis a podání žaloby, účast u jednání dne 25.1.2023 a 22.2.2023 po 7 180 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.), jednou 3 590 Kč za účast u jednání dne 6.2.2023, které bylo pro závadu v doručení odročeno dle ust. § 7 a § 11 odst. 2 a.t. a pětkrát 300 Kč náhrady hotových výloh dle ust. § 13 a.t. ke každému z úkonů.