61 C 18/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 487.932,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 487.932,82 Kč s úrokem z prodlení ve výšia) 8,5 % ročně z částky 63.564,00 Kč za dobu od 15.4.2018 do zaplacení,b) 9 % ročně z částky 75.665,00 Kč za dobu od 11.12.2018 do zaplacení,c) 10 % ročně z částky 77.253,00 Kč za dobu od 11.12.2019 do 26.6.2023 a z částky 17.253,00 Kč za dobu od 27.6.2023 do zaplacení,d) 8,25 % ročně z částky 79.416,00 Kč za dobu od 11.12.2020 do 26.6.2023 a z částky 19.416,00 Kč za dobu od 27.6.2023 do zaplacení,e) 8,5 % ročně z částky 81.957,00 Kč za dobu od 11.12.2021 do 26.6.2023 a z částky 21.957,00 Kč za dobu od 27.6.2023 do zaplacení,f) 15 % ročně z částky 85.071,00 Kč za dobu od 11.12.2022 do 26.6.2023 a z částky 25.071,00 Kč za dobu od 27.6.2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku 96.292,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobou z 22.12.2021 domáhal se žalobce plnění ze smlouvy o paušální finanční náhradě v důsledku odběru vody z , Anonymizováno, potoky týkající se MVE , adresa, , kterou s žalovanou uzavřel , datum, , a to za dobu od roku 2017 do roku 2022, a dále úhrady smluvní pokuty za prodlení s úhradou sjednaného plnění v částce 110.970,49 Kč a 154.036,33 Kč.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že dle jejího názoru smluvní vztah zanikl k , datum, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno vodoprávní rozhodnutí, když alternativně tvrdila, že ujednaná výše náhrady je v rozporu s dobrými mravy, když je v příkrém nepoměru ke skutečné škodě, která v důsledku odběru vody z potoka žalobci vzniká. Mimoto žalovaná vznesla námitku promlčení u nároků za roky 2017 a 2017, a to i ve vztahu ke smluvní pokutě za dny, od kterých do podání žaloby uplynula tříletá promlčecí lhůta. Další námitkou žalované pak bylo, že text smlouvy implikoval nutnost uzavřít každoročně v souvislosti s navyšováním sjednané odměny dodatek, tj. dvoustranné právní jednání, zatímco žalobce navyšoval odměnu jednostranným oznámením.

3. Ze Smlouvy o paušální finanční náhradě v důsledku odběru vody z , Anonymizováno, potoka týkající se MVE , adresa, vzal soud za prokázáno, že žalobce jako majitel malé vodní elektrárny na , Anonymizováno, potoku uzavřel , datum, s žalovanou, která je provozovatelem lanové dráhy na , adresa, smlouvu, která umožňuje žalované zbudovat zasněžování technickým sněhem, na jehož výrobu používá vodu odebranou z , Anonymizováno, potoka (čl. I. a II. smlouvy). V čl. III bylo sjednáno maximální odebírané množství doby.

4. V čl. IV byla sjednána paušální finanční náhrada ve výši 60.000,00 Kč, splatná vždy od 1.12. do 10.12. běžného roku, s tím, že dle čl. V je „majitel MVE oprávněn v průběhu trvání smlouvy zvyšovat jednostranně částku o míru inflace vždy po uplynutí roku o procentuální nárůst míry inflace vykázané Českým statistickým úřadem, popř. jeho právním nástupcem“. Zvýšení má proběhnout do 30.6. běžného roku a „bude stanoveno formou dodatků k této smlouvě a společnost , právnická osoba, . je povinna je akceptovat“. Na toto ujednání navazuje třetí věta čl. IX, dle které může být smlouva doplněna pouze na základě vzájemné dohody obou stran, přičemž „toto však neplatí pro odstavec V. této smlouvy“.

5. Pro případ prodlení bylo v čl. VI sjednáno penále ve výši 1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pokud jde o trvání smluvního vztahu, toto bylo ošetřeno v čl. IX tak, že smlouva se uzavírá na dobu „životnosti zdrojů – jak zasněžování, tak MVE“ a může být zrušena pouze dojde-li ke zrušení vodoprávního rozhodnutí na zasněžování lyžařského areálu , adresa, .

6. V návaznosti na uzavření smlouvy (viz výpověď žalobce ve věci , spisová značka, ) vydal Městský úřad , adresa, , odbor životního prostředí dne , datum, rozhodnutí, kterým povolil odběr povrchových vod z , Anonymizováno, potoku pro zasněžování, a to na dobu 10 let od nabytí právní moci rozhodnutí (, datum, ), přičemž v odůvodnění se odkazuje na souhlasené stanovisko žalobce, k němuž se žalobce zavázal v čl. VIII. smlouvy. Rozhodnutím téhož orgánu z , datum, bylo žalované vydáno povolení na odběr vody z , Anonymizováno, potoka pro výrobu sněhu vodními děly; v odůvodnění se odkazuje na souhlas žalobce z , datum, s odběrem.

7. Žalobce jednostranně oznamoval žalované a jejímu jednateli navýšení sjednané paušální náhrady o míru inflace, a toa) pro rok 2005 přípisem z , datum, z částky 60.000,00 Kč na částku 61.680,00 Kč,b) pro rok 2007 přípisem z , datum, z částky 61.680,00 Kč na částku 63.222,00 Kč,c) pro rok 2009 přípisem z , datum, z částky 63.222,00 Kč na částku 67.204,00 Kč,d) pro rok 2010 přípisem z , datum, z částky 67.204,00 Kč na částku 67.876,00 Kč,e) pro rok 2011 přípisem z , datum, z částky 67.876,00 Kč na částku 68.894,00 Kč,f) pro rok 2012 přípisem z , datum, z částky 68.894,00 Kč na částku 70.202,00 Kč,g) pro rok 2013 přípisem z , datum, z částky 70.202,00 Kč na částku 72.518,00 Kč,h) pro rok 2014 přípisem z , datum, z částky 72.518,00 Kč na částku 73.533,00 Kč,i) pro rok 2018 přípisem z , datum, z částky 73.533,00 Kč na částku 75.665,00 Kč,j) pro rok 2019 přípisem z , datum, z částky 75.665,00 Kč na částku 77.253,00 Kč,k) pro rok 2020 přípisem z , datum, z částky 77.253,00 Kč na částku 79.416,00 Kč,l) pro rok 2021 přípisem z , datum, z částky 79.416,00 Kč na částku 81.957,00 Kč,m) pro rok 2022 přípisem z , datum, z částky 81.957,00 Kč na částku 85.071,00 Kč.

8. V návaznosti na takto navyšovanou náhradu vyúčtoval žalobce žalovanéa) fakturou , Anonymizováno, z , datum, se splatností 14.4.2018 nedoplatek za rok 2017 v částce 63.564,00 Kč s tím, že žalovaná uhradila 13.4.2018 pouze částku 9.969,00 Kč,b) fakturou , Anonymizováno, z , datum, se splatností 10.12.2018 náhradu za rok 2018 v částce 75.665,00 Kč,c) fakturou , Anonymizováno, z , datum, se splatností 10.12.2019 náhradu za rok 2019 v částce 77.253,00 Kč,d) fakturou , Anonymizováno, z , datum, se splatností 10.12.2020 náhradu za rok 2020 v částce 79.416,00 Kč,e) fakturou , Anonymizováno, z , datum, se splatností 10.12.2021 náhradu za rok 2021 v částce 81.957,00 Kč,f) fakturou , Anonymizováno, z , datum, se splatností 10.12.2022 náhradu za rok 2022 v částce 85.071,00 Kč.

9. Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobce, že na plnění za rok 2017 žalovaná uhradila 9.696,00 Kč dne , datum, (viz text faktury sub a), a že na faktury sub c) až f) plnila dne , datum, na každou z uvedených faktur částku 60.000,00 Kč.

10. Mezi účastníky proběhla korespondence, týkající se faktury za rok 2014, kterou žalovaná žalobci vrátila (přípis z , datum, ), žalobce ji žalované opět zaslal (přípis z , datum, ) a žalovaná setrvala na svém stanovisku (přípis z , datum, ), jakož i k otázce zániku smluvního vztahu, který žalovaná tvrdila k datu ukončení platnosti původního vodoprávního rozhodnutí (přípis z , datum, ), s čímž žalobce nesouhlasil (přípis z , datum, ).

11. Otázka zániku smluvního vztahu k , datum, byla řešena v řízení u Okresního soudu Brno-venkov spisová značka , spisová značka, , v němž rozsudkem čj. , spisová značka, z , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. , spisová značka, z , datum, byla zamítnuta žaloba na určení, že smlouva z , datum, zanikla k datu , datum, .

12. V řízení, vedeném u Krajského soudu v Brně pod spisovou značkou , spisová značka, , byla žalovaná rozsudkem čj. , spisová značka, z , datum, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci čj. , spisová značka, z , datum, byla žalovaná zavázána k úhradě plateb dle smlouvy z , datum, za roky 2007 až 2008. Usnesením Nejvyššího soudu čj. , spisová značka, z , datum, bylo dovolání žalované proti rozsudku VS Olomouc odmítnuto.

13. Žalovaná nechala zpracovat energetický audit, posuzující vliv zasněžování na provoz malé vodní elektrárny , adresa, , který konstatoval, že sjednaná paušální částka neodpovídá skutečnému rozsahu omezení výroby vodní elektrárny. Soud podotýká, že z tohoto předloženého listinného důkazu při posouzení nároku žalobkyně nevycházel, neboť smluvní strany v rámci projevené autonomie vůle sjednaly svobodně ujednání o výši paušální náhrady, a toto ujednání soud považuje za platně sjednané. Sjednaná výše paušální náhrady není vázána ani na skutečný odběr vody pro účely zasněžování, ani na výkon elektrárny žalobce, na klimatické podmínky či jakékoliv další okolnosti. Posouzení, v jakém rozsahu je výkon elektrárny omezen odběrem vody pro účely zasněžování, je tedy z hlediska vzneseného nároku zcela irelevantní, a soud tento důkaz konstatuje pouze z toho důvodu, že byl žalovanou stranou předložen a bylo jím argumentováno.

14. Shodný postoj soud zaujímá i k listinným důkazům – hlášení žalované pro Ministerstvo životního prostředí za roky 2016 až 2023 o množství odebrané povrchové vody, neboť odměna byla účastníky sjednána paušálně, bez ohledu na množství odebrané vody, a samotný fakt, že snad toto množství a sjednaná odměna nekorespondují s finančními dopady omezení provozu elektrárny žalobce, nečiní bez dalšího ujednání účastníků neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaná při sjednání smlouvy nepochybně měla po technické stránce povědomí o tom, jaké množství vody je pro zasněžování sjezdovky zapotřebí, a k uzavření smlouvy, kterou potřebovala pro vydání vodoprávního rozhodnutí, které jí zasněžování, a tedy i provoz sjezdovky, umožňovalo, ji nevedl altruismus či filantropie, ale ryze ekonomické podnikatelské rozhodnutí. Ostatně žalobce jako účastník řízení o vydání obou výše uvedených vodoprávních rozhodnutí právě na základě smlouvy udělil souhlas s odběrem vody, což žalované vyhovuje a v tomto směru plně akceptuje plnění povinnosti žalobce dle čl. VIII smlouvy, na druhé straně však již méně akceptuje plnění svých vlastních povinností z téže smlouvy.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok dovozuje ze smlouvy z , datum, . Tento smluvní vztah, stejně jako nároky z něj vzešlé, se v návaznosti na § 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) řídí právními předpisy účinnými do 31.12.2013, konkrétně zákona 513/1991 Sb. obchodní zákoník (obch. zák.). Uvedený smluvní vztah soud posuzuje jako smlouvu nepojmenovanou dle § 269 odst. 2 obch. zák.

16. Z této smlouvy se žalobce zavázal souhlasit s tím, aby vodoprávní orgán umožnil žalované odběr vody z potoka, na kterém žalobce provozuje malou vodní elektrárnu, přičemž účastníci sjednali paušální odměnu ve výši 60.000,00 Kč ročně, splatnou v době od 1. do 10. prosince každého roku, s tím, že tato částka bude valorizována v návaznosti na míru inflace. Žalovaná rozporovala postup, jakým žalobce jednostranným oznámením uvedenou částku valorizoval a tvrdila, že je nutné každoroční uzavření dohody o navýšení odměny. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť i přes použitý termín „dodatek smlouvy“ v čl. V. z kontextu uvedeného textu a v souvislosti s čl. IX, věta třetí smlouvy, v níž je forma vzájemné dohody smluvních stran jako způsob změny smlouvy stanovena s výslovnou výjimkou čl. V, upravujícího valorizaci náhrady, vyplývá dle názoru soudu, že postup žalobce, kdy jednostranným ohlášením navyšuje, resp. v návaznosti na míru inflace (kterou žalovaná nerozporuje) valorizuje sjednanou náhradu, je zcela správný a odpovídající čl. V a čl. IX, věta třetí smlouvy. Žalovaná v řízení nerozporovala míru inflace, uvedenou v jednotlivých oznámeních, ani propočtenou výši náhrady.

17. Další námitkou bylo tvrzené promlčení nároků za rok 2017 a 2018, a části smluvní pokuty. Jak bylo uvedeno výše, předmětný závazkový vztah se řídí zákonem 513/1991 Sb. V návaznosti na § 3036 o.z. i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, a to i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti zákona 89/2012 Sb., tj. po 1.1.2014, řídí dosavadními právními předpisy, konkrétně zákonem 513/1991 Sb., v němž je obsažena i úprava promlčení, a to v § 387 an. obč. zák. Tato úprava je komplexní, tedy vylučující subsidiární použití zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník.

18. V návaznosti na § 391 odst. 1, § 392 odst. 1 obch. zák. začíná promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy měl být závazek splněn, což při sjednané době splatnosti dle čl. IV smlouvy je 11. prosinec každého roku (bez ohledu na datum splatnosti uvedené ve faktuře). Promlčecí lhůtu stanoví § 397 obch. zák. v délce čtyř let.

19. U nároku za rok 2017, splatného do 10.12.2017, tedy promlčecí lhůta počíná běžet 11.12.2017 a končí 11.12.2021, přičemž žaloba byla podána 22.12.2021. Jak však bylo uvedeno výše, splatnost náhrady byla v čl. IV sjednána bez toho, že by byla odvislá na vystavení faktury, přičemž z textu faktury i tvrzení, která žalovaná nerozporovala, vyplývá, že faktura , Anonymizováno, byla vystavena pouze na zůstatek dlužné částky za rok 2017. Na základě přípisu z , datum, činila náhrada za rok 2017 73.533,00 Kč, žalovaná již , datum, uhradila částku 9.969,00 Kč, a fakturován byl tak zůstatek náhrady, tj. 63.564,00 Kč. V návaznosti na § 407 odst. 3 obch. zák. soud toto částečné plnění posoudil jako uznání zbytku závazku a dospěl proto k závěru, že nárok v době podání žaloby promlčen není, a to s ohledem na nový běh promlčecí doby dle § 407 odst. 1 obch. zák. Pokud jde o nárok za rok 2018, zde promlčecí doba počala běžet 11.12.2018, skončila 11.12.2022, přičemž žaloba byla podána 22.12.2021, a tedy před uplynutím promlčecí doby.

20. Ohledně námitky promlčení u smluvní pokuty vychází soud z uplatněného nároku, kdy nejstarší smluvní pokuta je žalobcem nárokována za dobu od 15.4.2018 do 29.11.2021, přičemž s ohledem na výše uvedenou čtyřletou promlčecí lhůtu a datum podání žaloby ani zde nedošlo k uplatnění nároku u soudu po uplynutí promlčecí lhůty. Splatnost zůstatku odměny, jak byla fakturována fakturou , Anonymizováno, , nastala bez ohledu na splatnost faktury dnem, který byl sjednán ve smlouvě, tj. , datum, , avšak smluvní pokuta za situace, kdy účastníky nebyla sjednána splatnost, je splatný každým jednotlivým dnem prodlení. Pokud tedy žalobce nárokuje smluvní pokutu dospělou nejdříve 15.4.2018 a žalobu podal 22.12.2021, uplatnil nárok u soudu dříve než uplynula zákonem stanovená promlčecí doba.

21. Soud nemá za to, že by smluvní vztah zanikl v důsledku uplynutí doby, na kterou bylo vydáno vodoprávní rozhodnutí z , datum, , tj. dnem , datum, , kdy žalovaná tvrdí, že nové vodoprávní rozhodnutí z , datum, , vydané na 10 let, se nevztahuje k ujednání o paušální náhradě dle smlouvy z , datum, . Dle čl. VI smlouvy může být smlouva zrušena pouze dojde-li ke zrušení vodoprávního rozhodnutí na zasněžování lyžařského areálu , adresa, . Smlouva byla uzavřena , datum, , vodoprávní rozhodnutí bylo vydáno až po jejím uzavření, a to , datum, , přičemž dle názoru soudu text smlouvy implikuje samotnou existenci vodoprávního rozhodnutí (jakéhokoliv), které umožňuje zasněžování sjezdovky, provozované žalovanou, z vodního zdroje, sloužícího pro provoz malé vodní elektrárny žalobce. Tomu ostatně nasvědčuje i formulace čl. VI, že smlouva se uzavírá na dobu „životnosti zdrojů – jak zasněžování, tak MVE“. Navíc rozhodnutí ve věci Okresního soudu Brno-venkov sp.zn. , spisová značka, je ve smyslu § 159a odst. 1, 3 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád pro účastníky i soud závazné.

22. Pokud jde o námitku žalované, že ujednání o výši paušální náhrady je v rozporu s dobrými mravy, soud vycházel z okolností uzavření smlouvy, jak vyplývají ze spisu , spisová značka, i vodoprávních rozhodnutí. Žalovaná žádala o vydání vodoprávního rozhodnutí pro zasněžování jí provozované sjezdovky s tím, že ignorovala žalobce jako vlastníka vodní elektrárny na stejném toku, ze kterého chtěla vodu odebírat. Účastníci zcela svobodně uzavřeli smlouvu, v níž bez zřetele na konkrétní množství odebrané vody, rozsah omezení výroby elektřiny žalobcem, klimatické podmínky i rozsah provozování sjezdovky sjednali paušální náhradu, a v návaznosti na uzavření smlouvy žalobce jak v roce 2004, tak i při vydání nového vodoprávního rozhodnutí z roku 2015 souhlasil s odběrem vody pro účely zasněžování.

23. Nadto by se tvrzený rozpor s dobrými mravy musel týkat nikoliv výše sjednané náhrady, ale okolností, za kterých byla smlouva uzavřena. Účastníci jednali jako podnikatelské subjekty a svou svobodně projevenou vůli vtělili do ujednání o výši náhrady, která nebyla navázána na skutečný odběr vody pro účely zasněžování, ani na další okolnosti. Žalobce splnil svou povinnost dle čl. VIII smlouvy a udělil souhlas jak s původním, tak i s následným (z r. 2015) povolením vodoprávního orgánu s odběrem vod pro zasněžování lyžařského svahu provozovaného žalovanou, jinak řečeno cítil se být vázán smluvními závazky, plynoucími z dohody, a splnění těchto závazků umožnilo a umožňuje žalované realizovat její podnikatelskou činnost. Soud tak postoj žalobce, který se domáhá toho, aby i žalovaná plnila ze smluvního vztahu, z něhož po ekonomické stránce těží, neshledává jako rozporný s dobrými mravy.

24. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Výše plnění za jednotlivé roky vyplývá ze smlouvy a přípisů, kterými byla náhrada, původně sjednaná smlouvou, postupně valorizována. Výše úroku z prodlení koresponduje(s výjimkou za rok 2017, kdy žalobce nárokuje úrok z prodlení až v návaznosti na vystavenou fakturu) se sjednanou splatností náhrady dle smlouvy a s procentuální sazbou, stanovenou vládním nařízením 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení. Nárok na smluvní pokutu je odůvodněn § 300 an. obch. zák. ve spojení s § 544 an. zákona 40/1964 Sb., přičemž žalobce nárokuje smluvní pokutu oproti sjednané sazbě pouze ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanoveno dle § 160 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (o.s.ř.).

25. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku 22.724,00 Kč (poplatek z původní žaloby 13.099,00 Kč, ponížený o vratku v důsledku částečného zpětvzetí dle usnesení z 2.8.2024 ve výši 1.400,00 Kč + poplatek za rozšíření žaloby 11.025,00 Kč), a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za čtyři úkony (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, změna žaloby) po 9.620,00 Kč, dva úkony (účast u dvou jednání) po 10.260,00 Kč, včetně šesti režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 12.768,00 Kč, celkem 96.292,00 Kč.