61 C 226/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 26.11.2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se návrhem podaným dne 27.3.2020 domáhal zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že se jedná o nedoplatek částky poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 31.10.2016 mezi právnická osoba a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Částka mu byla na základě žádosti poskytnuta na prokázaný bankovní účet a on se zavázal uhradit ji do 25 dní společně s úroky ve výši 25 Kč denně.

2. Žalobce získal aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním 13.8.2018. Celková hodnota žalované pohledávky dle žalobce sestávala z nesplacené jistiny ve výši 2 500 Kč a zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru.

3. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil.

4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Souhlas s postupem dle ust. § 115a žalobce navrhl již v souvislosti s uplatněním žaloby.

6. Z úvěrové smlouvy číslo soud zjistil, že žalovaný dne 27.10.2016 požádal o poskytnutí úvěru vyplněním internetového formuláře. Částka 2 500 Kč byla bezhotovostně převedena na účet, který dle soudem vyžádané zprávy název byl veden na jméno žalovaného.

7. Z předložených smluv o postoupení pohledávek soud ověřil tvrzení žalobce o jeho aktivní legitimaci v řízení. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

8. Žalovanému byla dne 21.2.2020 zaslána předžalobní výzva.

9. Po provedeném dokazování soud zhodnotil jeho výsledky a dospěl k závěru, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 27.10.2016 úvěrovou smlouvu, na základě které žalovaný převzal částku 5 000 Kč.

10. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ust. § 3 písm. a) z. č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

13. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné nehlédnutím do databázích umožňujících posouzení úvěru schopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěru schopnosti spotřebitel s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na se úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy, kterou dle charakteru smluvního ujednání považuje za smlouvu spotřebitelskou. Původní věřitel v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry a jeho povinností bylo posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Z posouzení úvěruschopnosti musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná. Právní předchůdce žalobce požadovanou částku poskytl, aniž zřejmě jakkoliv majetkové poměry žalovaného zkoumal. Z tvrzení ani předložených důkazů a skutečnosti, že jak žádost o úvěr, tak smlouva o úvěru byly uzavřeny v průběhu jediného dne, resp. ke stejnému datu, je zřejmé, že věřitel neučinil jakékoliv šetření k ověření pravdivosti dostupných informací. K prokázání aktivity při zjišťování osobní a finanční situace žalovaného žalobce nepředložil žádný dokument, ze kterého by bylo patrno cokoliv o konkrétních úkonech v tomto směru, tedy jaká lustrace byla v den uzavření smlouvy provedena a co bylo jejím výsledkem. Vzhledem k výše citovanému ustanovení vyšel-li věřitel z objektivně nedoloženého a zcela nedostatečného závěru o osobních a majetkových poměrech žalovaného a nedostál své zákonné povinnosti, nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, neboť dle platné judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2019 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu 3 ÚS 4129/18) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, že nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit a dále poskytovatel úvěru v případě, že dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Soud tedy dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet v souladu s ust. § 588 o. z. jako na absolutně neplatnou.

16. Z toho plyne, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a pokud mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč, pak svědčí žalobci pouze právo na vrácení jistiny a zaplacení úroků z prodlení od 30.12.2018, tedy data následujícího po lhůtě stanovené ve výzvě k plnění. Právo na úhradu úroků z prodlení je zakotveno v ust. § 1970 o. z. a výše úroků z prodlení soudem přiznaná odpovídá nař. vl. č. 351/2013.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna advokáta za tři úkony právní pomoci dle ust. § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), třikrát 100 Kč náhrady hotových výloh ke každému z úkonů a 21% DPH ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.