61 C 244/2015

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 607 385,28 Kč s přísl. + 1 033 000 Kč - půjčka

I. Soud připouští změnu žaloby týkající se původního výroku I. žalobního petitu specifikovanou v podání žalobce z 22.1.2018.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 548 496,31 Kč se smluvními úroky ve výši 8 % p.a. za dobu od 12.12.2008 do 15.4.2010 kapitalizovanými částku 58 900.,65 Kč a dále od 15.4.2010 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 7,5 % p.a. od 9.12.2012 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 023 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci smluvní úroky ve výši 8 % p.a. z částky 58 900,65 Kč za dobu od 16.4.2010 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 7,5 % p.a. z částky 58 900,65 Kč za dobu od 9.12.2012 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 449 182,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 607 385,28 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené půjčky, kterou žalobce poskytl žalované na základě smlouvy ze dne 8.12.2008, a na zaplacení částky ve výši 1 033 000 Kč z titulu smluvní pokuty sjednané smlouvou o půjčce.

2. Žalobce v žalobě tvrdil, že účastníci jako fyzické osoby nepodnikatelé uzavřeli dne 8.12.2008 smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce žalované půjčil částku ve výši 1 000 000 Kč se splatností do 8.12.2012 se smluveným úrokem 8% ročně. Tuto částku žalobce zaslal žalované bankovním převodem dne 10.12.2008 a na účet žalované byla tato částka připsána dne 12.12.2008. Dne 15.4.2010 žalovaná na tuto půjčku uhradila 500 000 Kč bez projevu vůle, zda se jedná o platbu na úrok či na jistinu, proto žalobce tuto částku započetl nejprve na úrok, který činil 107 382,28 Kč, a až poté na jistinu, a to ve výši 392 614,72 Kč. Žalovaná tak byla nadále v prodlení s úhradou jistiny ve výši 607 385,28 Kč, kterou doposud nezaplatila. Dnem 9.12.2012 (den po datu sjednané splatnosti) se žalovaná ocitla v prodlení, a proto žalobce požaduje od tohoto data rovněž zákonný úrok z prodlení. Dále žalobce uplatnil i svůj nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z půjčené částky, tj. 1 000 000 Kč) za každý den prodlení, což činí od 9.12.2012 do 7.10.2015 částku ve výši 1 033 000 Kč.

3. Po dokazování provedeném smlouvou o půjčce ze dne 8.12.2008, výpisů z účtů žalobce, výzvy k plnění, zprávy [právnická osoba] a smluv o převodu obchodního podílu soud návrhu vyhověl s odůvodněním, že pohledávka žalobce není promlčena a dluh žalované nadále trvá, neboť svůj závazek splnila pouze částečně uhrazením částky 500 000 Kč, kterou žalobce započetl na úroky (107 382,28 Kč) a na jistinu (392 614,72 Kč). Smlouva nezanikla náhradním plněním ve formě slevy z kupní ceny převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] [právnická osoba], neboť by se jednalo o dohodu o vzdání se práva nebo prominutí dluhu a ta by musela být uzavřena písemně. Požadovanou smluvní pokutu soud neshledal v rozporu s dobrými mravy a rovněž ji žalobci přiznal.

4. K odvolání žalované byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce splňuje všechny náležitosti zákonem stanovené a je platná. Úmysl obou účastníků uzavřít smlouvu o půjčce je zcela nepochybný. Žalobce se zavázal půjčit žalované částku 1 000 000 Kč na pokrytí nákladů spojených s odkupem části podniku biochemické laboratoře Polikliniky na [ulice] ulici v [obec], účastníci si dohodli 8% úroky ode dne půjčení, tedy připsání dlužné částky na účet žalované a ta se zavázala půjčku splatit nejpozději do čtyř let od podpisu smlouvy, tedy 8.12.2012. Pro případ prodlení byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % z půjčené částky za každý den prodlení s placením až do dne zaplacení celého dluhu včetně příslušenství. Podle shodných tvrzení účastníků žalovaná zaplatila žalobci částku 500 000 Kč, přičemž v platbě neurčila, na který závazek je splátka určena. Odvolací soud však na rozdíl od soudu I. stupně nedospěl k závěru, že jestliže tak neučinila, znamená to automaticky, že by právo volby přecházela na žalobce jako věřitele. Při rozhodování o smluvní pokutě pak soud I. stupně řádně nezdůvodnil, proč ji v dohodnuté výši považuje za přiměřenou a proč byla přiznána od 9.12.2012, když byla sjednána pro případ prodlení s placením delších než 10 dnů po splatnosti. Námitku žalované ohledně tvrzení, že mezi účastníky došlo k dohodě o vypořádání závazku při stanovení nižší ceny za odkup podílu žalované na laboratoři, odvolací soud považoval za relevantní a s ohledem na časovou souslednost mezi dohodami účastníků ohledně převodu obchodního podílu, které bezprostředně předcházely splatnosti půjčky, uložil soudu I. stupně posoudit, zda mezi účastníky nedošlo k zániku závazku žalované„ dáním místo splnění“ se souhlasem věřitele, kdy dlužník poskytuje jiné plnění, než které je předmětem závazku.

5. Žalobce reagoval částečným zpětvzetím návrhu a řízení byla za souhlasu žalované usnesením vyhlášeným dne 20.2.2018 zastaveno pro částku 10 000 Kč z titulu smluvní pokuty.

6. Soud následně připustil podle ust. § 95 o.s.ř. změnu žaloby spočívající ve změně výpočtu požadovaného plnění.. Vycházel z toho, že při částečném plnění úhradou částky 500 000 Kč žalovaná neurčila, na jaký svůj dluh plní a je tedy třeba v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR postupovat podle zásady priority a není-li to možné, podle zásady proporcionality. Při posouzení dle zásady dle priority je jistinou půjčená částka ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím, poté smluvený úrok z prodlení a zákonný úrok z prodlení. Vedle jistiny je zde ještě zajišťovací závazkový vztah z titulu smluvní pokuty. Splatnost smluvených úroků z prodlení nebyla stanovena. Úrok se dle dohody účastníků počítá ode dne půjčení do splacení a příslušenství pohledávky tedy sdílí její právní osud a pro jejich určení je tedy rozhodující splatnost pohledávky samé. U smluveného úroky z prodlení tedy v daném případě tato splatnost nastala shodně s jistinou, u úroků z prodlení den po splatnosti a v případě smluvní pokuty, ji dle obsahu smlouvy bylo možné požadovat 10 dnů po splatnosti jistiny. Při posouzení dle zásady priority je třeba vycházet z toho, že ve věci bylo částečně plnění a ke dni tohoto plnění, tedy 15.4.2010 činil smluvený úrok z prodlení 107 397,26 Kč a žalobce tedy uhrazenou částku 500 000 Kč rozdělil na jistinu a smluvený úrok tak, že jistina by byla umořena částkou 451 503,39 Kč a smluvené úroky ve výši 8 % ročně částkou 48 496,61 Kč. Zbývající neuspokojená jistina by tedy činila 548 496,31 Kč, neuspokojené smluvené úroky za dobu od 12.12.2008 do 15.4.2010 58 900,65 Kč. Nadále by pak žalobce měl ještě právo na smluvené úroky ve výši 8 % ročně z částky 548 496,31 Kč, a to za dobu od 16.4.2010 do zaplacení. Zákonné úroky z prodlení ve výši 7,05 % p.a. od 9.12.2012 pak je třeba počítat z částky 548 496,31 Kč.

7. Ze smlouvy o půjčce ze dne 8.12.2008 vzal soud za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jíž se žalobce zavázal půjčit od podpisu smlouvy žalované částku 1.000.000,00 Kč s příslušným úrokem ve výši 8% z dlužné částky, a to ode dne půjčení, a žalovaná se zavázala předmět půjčky vrátit nejpozději do 4 let po podpisu smlouvy. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že bezprostředně po podpisu smlouvy bude předmět půjčky zaslán na její bankovní účet. Smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z půjčené částky za každý den prodlení s placením až do dne zaplacení celého dluhu včetně příslušenství. Účelem půjčky byl odkup části podniku – biochemické laboratoře Polikliniky na ul. [ulice] v [obec].

8. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 19.12.2008 soud zjistil, že dne 10.12.2008 byla z tohoto účtu provedena platba ve výši 1.000.000,00 Kč na účet žalované uvedený v záhlaví smlouvy o půjčce.

9. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 21.4.2010 se podává, že dne 15.4.2010 byla žalobci zaslána částka ve výši 500.000,00 Kč.

10. Z výzvy k plnění ze dne 8.10.2015 včetně podacího lístku a údajů z webových stránek České pošty týkajících se sledování zásilky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, na kterou započetl úhradu ve výši 500.000,00 Kč ze dne 15.4.2010, s tím, že žalovaná dluží nadále na jistině částku 266.254,08 Kč, na úroku částku 266.251,08 Kč, na smluvní pokutě částku 1.033.000,00 Kč a na zákonném úroku z prodlení částku 128.915,92 Kč.

11. Ze zprávy [právnická osoba] vyplývá, že účet, na nějž žalobce zaslal částku 1.000.000,00 Kč je účtem žalované a že tato částka byla připsána dne 12.12.2008.

12. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 30.11.2012 uzavřené mezi žalovanou a žalobcem soud zjistil, že žalovaná převedla na žalobce 10% obchodní podíl na laboratořích na [anonymizováno] ulici v [obec] (tedy na [právnická osoba] [právnická osoba]) a že tato smlouva neobsahuje ujednání o slevě z kupní ceny a ani o zániku jakéhokoli existujícího závazku mezi účastníky.

13. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 30.11.2012 uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], s.r.o. soud zjistil, že žalovaná převedla na [právnická osoba], s.r.o., jednající prostřednictvím žalobce, 39% obchodní podíl na laboratořích na [anonymizováno] ulici v [obec] (tedy na [právnická osoba] [právnická osoba]) a že ani tato smlouva neobsahuje ujednání o slevě z kupní ceny a ani o zániku jakéhokoli existujícího závazku mezi účastníky.

14. Dále soud doplnil dokazování výpověďmi navržených svědků. 15. [jméno] [příjmení] uvedla, že s žalovanou spolupracuje asi 10 let, poskytuje jí účetní služby. S žalobcem se setkala při předávání účetnictví [právnická osoba] účetní firmě, která pracuje pro něj. Nemá informace o okolnostech týkajících se převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] Neví, zda s ní měla něco společného [anonymizována dvě slova], nepamatuje si žádné půjčky související s uvedenými společnostmi. Pokud půjčky probíhali bezhotovostním vkladem, musely by se objevit na výpisu z účtu, mělo by o nich být účtováno a měly by tedy být bez problému dohledatelné v účetnictví.

16. Z výpovědi Prof. Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o bývalého manžela žalované, který zná i žalobce a to od roku 2009. Do roku 2012 byly jejich vztahy přátelské a poté je poznamenaly skutečnosti související s předmětem tohoto řízení. RNDr. [příjmení] byl jeho dlouholetým přítelem už před seznámením s jeho bývalou manželkou. Až do jeho smrti se stýkali poslední dva roky v domě žalované, neboť byl RNDr. [příjmení] vážně nemocen [právnická osoba] byla velice výnosná a byla velmi dobře vedena, alespoň měl takový dojem. Žalovaná ji brala jako svoji firmu a když se ji její manžel rozhodl prodat, přesvědčila ho, aby ji prodal žalobci za cenu nepoměrně nižší, než která byla nabízena jinde. Žalobce nejprve koupil majoritní podíl a po smrti RNDr. [příjmení] jej žalovaná požádala, aby vedl jejím jménem s žalobcem jednání o převodu zbytku firmy. Sešli se několikrát a on má za to, že jejich snahou bylo udělat tlustou čáru za vším minulým mezi účastníky tohoto řízení. Pokud jde o žalovanou, měla být suma pro ni co nejpříznivější a šlo o to, aby nezůstaly žádné nevyrovnané závazky. Cena společnosti [právnická osoba], resp. její převáděné části byla dohodnuta na 22 000 000 Kč, což bylo asi o 3 000 000 Kč více, než byla její hodnota a lhůta k zaplacení byla stanovena na dobu 5 let. Připadalo by mu nesmyslné vlastně na tak dlouhou dobu bezúročně půjčit„ takovou částku“ a ještě si nechat nesplacené závazky vůči druhé straně. S žalobcem jednali sami, jejich schůzky probíhaly někdy mezi jarem 2012 a podzimem nebo zimou téhož roku. Je možné, že se sešli i později, ale ne v této souvislosti. [příjmení] sám tehdy věděl, že žalobce vlastní již polovinu společnosti [právnická osoba] a věděl i o tom, že poskytl žalované půjčku, jejíž polovina byla splacena. Žalobce tehdy zastupoval nějaký advokát, asi se jmenoval [jméno] a jedna schůzka konala v jeho kanceláři. V té fázi už si připadal v celé věci zbytečný, účastníci se vlastně mezi tím domluvili. [příjmení] sám měl pro jednání s žalobcem zadání v tom smyslu, aby dosáhl toho, že nezůstanou tzv. žádní kostlivci ve skříni a nebudou žádná rezidua. S žalobcem nesepisovali žádný návrh, něco probrali, něco ne úplně a vyřešit si to měli až účastníci při podpisu smlouvy. Tehdy měl za to, že vyřešeny byly všechny mezi nimi otevřené záležitosti, protože cena byla nakonec zhruba o 2 500 000 Kč nižší, než ta nepřekročitelná nejnižší, o které věděl. Pětiletou dobu splatnosti bral jako vstřícný krok ze strany žalované a i z toho dovozoval, že byl vyřešen i onen existující dluh z půjčky. Při vzájemných jednáních s žalobcem vycházeli z jakýchsi poznámek, sepisovali si každý sám pro sebe jakési mínusové částky a je přesvědčen, že ze strany žalobce tam byla i ona půlmilionová Kč pohledávka za žalovanou.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že RNDr. [jméno] [příjmení] byl jeho otec. Byl společníkem firmy RNDr. [právnická osoba] Jednalo se o laboratoře unikátní svým způsobem v celé střední Evropě, neboť založením zmíněné firmy jeho otec pouze pokračoval v práci, kterou na stejném pracovišti dělal od roku 1969. Součástí společnosti byly proto i jeho zkušenosti a jeho know how za celou tuto dobu. Od roku 2004 měli různé nabídky k odkupu. Za 100% podíl bylo nabízeno 90 000 000 Kč až 120 000 000 Kč, ale tehdy o prodeji neuvažovali. Na pořad přišlo toto řešení teprve poté, co v roce 2009 jeho otec vážně onemocněl. Někdy v květnu 2011 se otec rozhodl pro prodej 51% žalobci a jeho tehdejšímu příteli. Nakonec s tím rozhodnutím souhlasil, cena mu sice připadala nízká, ale nakonec součástí převáděných 51% byl i jeho podíl a zbývajících 49 % získala žalovaná. Cena byla stanovena na 40 000 000 Kč.

18. Z výpovědi Mgr. [jméno] [jméno] vzal soud za prokázané, že zastupoval [právnická osoba] [právnická osoba] při jednáních o uzavírání smluv z 30.11.2012. Společnost RNDr. [příjmení] zastupoval od roku 2010, na konci roku 2011 došlo k převodu obchodních podílů této společnosti, zřejmě v důsledku vážné nemoci RNDr. Čecháčka. 51 % obchodního podílu bylo převedeno [právnická osoba] zastoupené žalobcem, 49 % obchodního podílu žalované. Následně zastupoval a poskytoval právní poradenství [právnická osoba]. Žalovanou potom osobně zastupoval při dědickém řízení, poté co zemřel RNDr. [příjmení]. Vztahy s oběma účastníky považoval za přátelské a jim oběma i [právnická osoba] poskytoval právní konzultace v období od roku 2011 do roku 2014. Připravoval i jednoduchou smluvní dokumentaci týkající se převodu menšinového podílu [právnická osoba] [právnická osoba] žalobci, zajistil konání valné hromady, na které došlo bez problémů k podpisu připravených dokumentů. Nezaznamenal žádnou nesrovnalost nebo rozpory při jednání. Rovněž nezaznamenal žádná jednání, která by se týkala nesplacených závazků mezi účastníky. Žalobce i žalovaná byli na všem dohodnuti a on pouze jimi předané informace zaznamenal do smlouvy. Jednání probíhala mezi lety 2011 a 2012, ale žádná půjčka se neřešila ani nezmiňovala. S Prof. [příjmení] se setkal jednou nebo dvakrát, nikoliv však před podpisem smlouvy v roce 2012, ale až v roce 2014, kdy bylo na žádost žalobce vyvoláno další jednání o snížení ceny za obchodní podíl ve [právnická osoba] [právnická osoba], neboť v průběhu roku 2013 byly zjištěny zásadní nesrovnalosti v účetnictví společnosti. Ani tehdy však nezaznamenal diskusi o nějakém nesplaceném závazku. Jednání týkající se snížení kupní ceny probíhala v roce 2014, byla poměrně dlouhá. Snažil se o jakousi mediaci a dosažení kompromisu a následně žalovaná udělila plnou moc synovi aktuálního právního zástupce Mgr. [příjmení]. Pokud ví, nedošlo tehdy k revizi smluv, diskutovaly se různé verze, ale účastníci se nedohodli.

19. Z části zápisu z jednání ze dne 7.4.2014 předloženého žalobcem s tím, že toto jednání proběhlo uvedeného dne v kanceláři Mgr. [jméno] [jméno] a zúčastnili se ho oba účastníci, soud zjistil, že je těmito třemi osobami podepsán a je v něm zachycen výsledek diskuse o kupní ceně za prodej obchodního podílu s tím, že účastníci dospěli k ceně 15 000 000 Kč za podmínky, že kupní cena za obchodní podíl MUDr. [celé jméno žalované] ve společnosti [právnická osoba] bude činit 5 000 000 Kč, bude v ní již zohledněn případný nárok plynoucí z probíhajícího soudního řízení proti [právnická osoba]. [právnická osoba] na zaplacení částky 2 000 000 Kč zahájeného [jméno] [příjmení] a dalšími účastníky dědického řízení. Dohodli se tak, že v případě neúspěchu ve věci dědického řízení (míněno nepříznivého rozložení podílu mezi dědici), potažmo ve věci soudního řízení vedeného proti [právnická osoba]. [právnická osoba] bude případný nárok MUDr. [celé jméno žalované] vypořádán již úhradou kupní ceny za prodej obchodního podílu ve [právnická osoba]. [jméno] [příjmení].

20. Z listů z kalendáře za rok 2014 předložených žalobcem vzal soud za prokázané, že ve třetím týdnu mezi 13. a 19. lednem 2014 je ve středu 15. ledna v 11.00 hod. zaznamenána schůzka s [jméno] [příjmení]. Dále je schůzka zaznamenána v pondělí 3.2.2014 ve 12.45 hod.

21. Z nezávazné nabídky [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 18.4.2011 bylo zjištěno, že cena 100 % obchodního podílu ve [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] je podepsaným jako zájemcem navrhována ve výši 70 000 000 Kč a nezahrnuje volné finanční prostředky na účet společnosti.

22. Z potvrzení podepsaného žalobcem bylo zjištěno, že potvrzuje, že dne 16.4.2010 převzal bezhotovostně na účet u [právnická osoba], pobočka [obec], [číslo] [bankovní účet] částku 500 000 Kč od žalované jako částečnou splátku dluhu.

23. Z emailové korespondence Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [jméno] probíhající v období od 8.7.2014 do 14.10.2014 vzal soud za prokázané, že řeší otázku ceny obchodního podílu [právnická osoba] [právnická osoba] [jméno] [příjmení] vystupuje jako zástupce MUDr. [celé jméno žalované] a Mgr. [jméno] jako zástupce RNDr. [jméno] [příjmení]. V korespondenci se hovoří o sporných účetních položkách a o snaze dospět k dohodě. Dne 26.8.2014 potvrzuje Mgr. [jméno] termín na následující den v 17.00 hod. u žalobce na [ulice] ulici s tím, že cena bude stanovena k okamžiku prodeje, bude zohledňovat úhradu aktuální ztráty, veškeré nesrovnatelnosti v účetnictví (i [právnická osoba]), vklady společníků v plné výši a umožnění vzniku ambulance MUDr. [celé jméno žalované]. Dne 14.10.2014 Mgr. [příjmení] sděluje, že MUDr. [celé jméno žalované] je ochotna z celkové ceny 22 000 000 Kč při splatnosti 31.12.2017 slevit na 14 000 000 Kč při splatnosti nejvýše jeden měsíc prostřednictvím úschovy.

24. Po doplněném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům, při kterých hodnotil po právní stránce nárok žalobce podle právní úpravy účinné do 31.12.2013.

25. Dne 8.12.2008, jak již bylo shledáno původním rozsudkem a potvrzeno rozhodnutím soudu odvolacího, byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o půjčce dle ust. § 657 z. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), na jejímž základě žalobce jako věřitel dne 12.12.2008 přenechal žalované jako dlužnici částku ve výši 1 000 000 Kč a ona se zavázala tuto částku vrátit do 8.12.2012. Ve smlouvě si účastníci dohodli v souladu s ust. § 658 odst. 1 obč. zák. úroky ve výši 8 % z dlužné částky ode dne půjčení. Je tedy zřejmé, že žalobce žalované poskytl půjčku ve výši 1 000 000 Kč se sjednaným úrokem jako odměnou za půjčení ve výši 8 % a splatnost byla stanovena po uplynutí čtyř let ode dne podpisu smlouvy. Pro ujednání o smluvených úrocích soud aplikoval i ust. § 502 odst. 2 obch. zák., dle něhož se má v pochybnostech za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. Z provedených výpisů z účtu vzal soud za prokázané, že k předání předmětu půjčky došlo a byly tedy naplněny znaky smlouvy o půjčce, která je smlouvou reálnou. Odvolací soud se již přiklonil i k hodnocení námitky žalované uvedené v původním rozsudku, že namítaná nemožnost převodu předmětu půjčky bezhotovostně není důvodná a podle ust. § 4 odst. 1 z. č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti ve znění účinném do 31.12.2010 byl žalobce přímo povinen předmět půjčky poskytnout bezhotovostně, neboť převyšoval ekvivalent částky 15 000 EUR.

26. Pokud žalovaná tvrdila náhradní plnění ve formě slevy kupní ceny a odvolací soud soudu I. stupně uložil doplněným dokazování zjistit, zda mezi účastníky nedošlo k tzv.„ dání místo splnění“, tedy záměny předmětu plnění tak, že se souhlasem věřitele dlužník poskytne jiné plnění, než které je předmětem závazku s odůvodněním, že tomuto závěru by odpovídala časová souslednost mezi dohodami účastníků ohledně převodu obchodního podílu z 30.11.2012, které bezprostředně předcházely splatnosti plynoucí ze smlouvy o půjčce, dospěl soud k závěru, že tento způsob splnění nebyl dokazováním prokázán. Důkazní břemeno v daném případě tížilo žalovanou, která navrhovala výslechy svědků, a to účetní [jméno] [příjmení], která si však žádnou půjčku nepamatovala. Další svědek [příjmení]. [jméno] [příjmení] sice tvrdil, že o půjčce věděl a dokonce o ní jednal s žalobcem, jednalo se však pouze o jakési„ předjednávání“ řešení, které mělo spočívat v tom, že nezůstanou„ žádní kostlivci ve skříni a žádná rezidua“. Tato jednání byla podle svědka vedena na podzim roku 2012, což nekorespondovalo se záznamy v diáři žalobce. Ten potvrdil, že schůzky s Prof. [příjmení] se uskutečnily, ale o dva roky později v souvislosti s jednáním o dodatečné úpravě ceny dle smlouvy o převodu obchodních podílů a kopií svého diáře doložil, že zde má poznámky o schůzkách se svědkem zpočátku ledna a února roku 2014. Přes poměrně obsáhlý popis jednání s žalobcem, nebyl svědek schopen uvést nic, co by vedlo k závěru, že žalobce výslovně souhlasil se slevou při sjednávání výše obchodního podílu, která měla zahrnout jeho pohledávku za žalovanou, pouze opakovaně uváděl, že se snažil o dohodu, která by v konečném důsledku neponechala„ žádné kostlivce ve skříni“ a předpokládal tedy, že bude zahrnut i zůstatek půjčky poskytnuté žalované žalobcem. Soud se tedy již blíže nezabýval ani tím, zda k setkáním žalobce s Prof. [příjmení] došlo skutečně v roce 2012, nebo až později v roce 2014. Žádnou půjčku mezi účastníky neřešil ani Mgr. [příjmení] [jméno], který byl účasten jednáním, jejich obsahem bylo snížení ceny obchodního podílu RNDr. [právnická osoba] převedených smlouvami ze dne 30.11.2012. Uvedl, že tato otázka nebyla řešena ani při uzavírání smluv, ani při pozdějších následných jednáních týkajících se slevy. Navzdory námitkám žalované považuje soud Mgr. [jméno] za důvěryhodného svědka s ohledem na jeho profesi, která podle soudu může vést k závěru o tom, že si i mimo poučení soudu je vědom následků křivé výpovědi. Svědek [příjmení] se vyjadřoval spíše k hodnotě podílů, kterou žalobkyně prokazovala i předloženým návrhem předběžné ceny poskytnutým [právnická osoba] a o žádné slevě z existující půjčky nebo o zápočtech rovněž není zmínka v žádné ze smluv o převodu obchodních podílů, stejně jako v žádných listinách a korespondencí mezi účastníky, popř. zúčastněnými osobami, která byla soudu předložena.

27. Soud nedovodil žádné závěry svědčící ve prospěch toho, že cena obchodního podílu měla být ve skutečnosti vyšší, než za kterou žalovaný zbývajících 49 % [právnická osoba] [právnická osoba] nabyl. Ke stanovení této ceny došlo na základě dohody mezi prodávající a kupujícím a argument žalobce, že byl v té době již většinovým spoluvlastníkem, je logický. Navíc v roce 2014 skutečně probíhala následná jednání o dodatečné úpravě této ceny a soud z výpovědí svědka [jméno] dovozuje, že měla být upravována směrem dolů. [příjmení] souslednost mezi jednáními účastníků sodu považuje s ohledem na výsledky dokazování za náhodnou.

28. Jestliže tedy nebylo prokázáno, že by se účastníci dohodli na splnění zbývající části závazku žalované ze smlouvy o půjčce ze dne 8.12.2008, poskytnutím slevy z ceny obchodního podílu [právnická osoba] [právnická osoba], dluh žalované nadále trvá.

29. Námitka promlčení vznesená žalovanou nemůže být úspěšná, neboť splatnost z dluhu byla sjednána smlouvou ke dni 8.12.2012, promlčecí lhůta tak započala běžet 9.12.2012 a byla a byla-li žaloba podána dne 20.10.2015, pak byla podána před uplynutím tříleté promlčecí lhůty.

30. Částečné zamítnutí nároků na úroky z prodlení reaguje na skutečnost, že žalobce 31. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z půjčené částky pro případ prodlení se opírá o ust. § 544 obč. zák. Smluvní pokuta byla sjednána platnou písemnou smlouvou, ve smlouvě je stanoven způsob jejího určení a její výši soud nepovažuje za rozpornou s dobrými mravy (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1385/2004 ze dne 23.10.2006 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1385/2004 či 32 Odo 1432/2010 ze dne 30.3.2011). To, že výše smluvní pokuty dospěla k částce značně přesahující žalovanou jistinu, nemůže jít k tíži žalobce, neboť ta závisí na skutečnosti, že žalovaná neplnila svůj závazek.

32. Žalobce, jak již bylo výše uvedeno, reagoval na závěry Krajského soudu o použití zásad priority a proporcionality a soud se s jeho závěry ztotožnil. Dlužná částka tedy byla přiznána ve výši odpovídající výpočtu žalobce, který zohlednil i splatnost půjčky a vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty po prodlení přesahujícím deset dnů. Bylo však třeba zamítnout příslušenství pohledávky z rozdílu mezi původně žalovanými 607 385,28 Kč a přiznanou částkou 548 496,31 Kč, tedy z částky 58 900,65 Kč, a to jak v případě úroků smluvených, tak i zákonných úroků z prodlení.

33. Soud pouze pro jistotu opakuje, jak uvedl již v rozhodnutí původním, že námitky žalované týkající se směnečných ujednání, které v řízení zazněly, nepovažuje za relevantní, neboť směnečný vztah není předmětem řešeného sporu.

34. Žalobě tedy bylo vyhověno a žalované uloženo zaplatit částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši plynoucí z vl. nař. č. 142/1994 Sb. s tím, že byly přiznány ode dne následujícího po splatnosti půjčky, tj. od 9.12.2012.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. I když žalobce byl, vzhledem k částečnému zpětvzetí návrhu, v řízení úspěšný pouze částečně, představuje částka 10 000 Kč necelé jedno procento uplatněného nároku a soud tedy dospěl k závěru, že byl neúspěšný pouze v nepatrné části. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 82 020 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za šest úkonů právní služby po 14 900 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby, výzva k plnění, vyjádření ze dne 19.1.2016, účast při jednání dne 12.10.2016 a dne 16.11.2016) v původní fázi řízení, dále za čtrnáct úkonů v řízení odvolacím a pokračujícím před soudem I. stupně po 14 860 Kč (vyjádření žalobce k odvolání žalované, účast u jednání před Krajským soudem v Brně dne 3.10.2017, částečné zpětvzetí návrhu, účast u jednání dne 20.2.2018, 15.4.2018, 2.7.2018 a 10.9.2018 a písemný závěrečný návrh žalobce) dále dvacetkrát režijní paušál po 300 Kč, podle § 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., včetně 21% DPH ve výši 63 722,40 Kč Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku ve výši 449 182,40 Kč.