61 C 31/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení jméno , příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o určení práva nájmu

I. Soud určuje, že výlučnou nájemkyní bytové jednotky [číslo], v 6. nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v [obec], na ulici [ulice], č. or. [anonymizováno] je žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 534 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 1.2.2022 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je výlučnou nájemkyní bytové jednotky [číslo] v 6. nadzemním podlaží bytového domu č. pop. [anonymizováno] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno] v [obec]. Návrh zdůvodnila tím, že žalovaný je její bývalý manžel, jejich manželství bylo uzavřeno 4.9.2010 a rozvedeno 14.7.2021. Ještě před uzavřením manželství žalobkyně uzavřela se Statutárním městem Brnem, Městskou částí [obec] jako pronajímatelem nájemní smlouvu č. [spisová značka], na základě které jí byla přenechána do nájmu bytová jednotka specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku, a to na dobu neurčitou. Žalovaný bytovou jednotku užíval po dobu trvání manželství a vystěhoval se z něj v září 2020 bez vědomí žalobkyně. V bytě však má hlášený trvalý pobyt, který si neodhlásil, není kontaktní a je zcela nečinný. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že je výlučnou vlastnicí bytové jednotky proto, že bez tohoto soudního rozhodnutí nemá možnost rozhodnout o zrušení trvalého bydliště žalovaného. Je jí známo, že žalovaný zřejmě bydlí na adrese [adresa žalovaného] O skutečnosti, že rozhodnout o zrušení trvalého bydliště žalovaného nelze bez požadovaného rozhodnutí byla žalobkyně informována předmětným správním orgánem, tedy Magistrátem města Brno.

2. Žalovaný, kterému byla žaloba doručena do vlastních rukou dne 17.2.2022 se k návrhu nevyjádřil. Za souhlasu účastníků soud ve věci postupoval ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. a k projednání věci nebylo nařizováno jednání.

3. Soud při rozhodnutí vycházel z žalobkyní předloženého oddacího listu, podle kterého bylo manželství účastníků uzavřeno dne 4.9.2010 před Úřadem městské části [obec a číslo]. Z nájemní smlouvy č. [spisová značka] soud zjistil, že jejími účastníky jsou pronajímatel [územní celek], [ulice] část [obec], zastoupený [příjmení], spol. s r.o. se sídlem [adresa], [datum narození]. Předmětem nájmu je bytová jednotka [číslo] v 6. nadzemním podlaží bytového domu č. pop. [anonymizováno] na ulici [ulice], č. or. [anonymizováno]. Byt byl nájemkyni přenechán počínaje 1.9.2009 na dobu neurčitou.

4. Podle rozhodnutí Okresního soudu Coesfeld Rodinného soudu, sp. zn. [spisová značka] bylo manželství účastníků [celé jméno žalobkyně], rozené [příjmení] a [celé jméno žalovaného] uzavřené dne 4.9.2010 před Matričním úřadem [obec], Úřad městské části [obec a číslo] rozvedeno. Rozhodnutí nabylo právní moci 14.7.2021. Dle obsahu tohoto dokumentu žili manželé odděleně od ledna 2019, s rozvodem manželství oba souhlasili. Soud shledal návrh na rozvod manželství odůvodněným podle ust. § 1564, 1565 odst. 1 a 1566 odst. 1 BGB/občanský zákoník.

5. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud tedy posuzoval důvodnost žaloby dle citovaného právního ustanovení. Z obsahu spisu vyplynulo, že manželství účastníků bylo uzavřeno v roce 2009, rozsudkem, který nabyl právní moci dne 14.7.2021 bylo toto manželství rozvedeno mimo jiné s odkazem na to, že od ledna 2019 manželé žijí odděleně.

6. Žalovaný se k doručenému návrhu nijak nevyjádřil, nereagoval ani na žalobkyní zaslanou předžalobní výzvu a i tato skutečnost potvrzuje existenci naléhavého právního zájmu na určení, že žalobkyně je výlučnou nájemkyní ve výroku specifikované bytové jednotky.

7. Vzhledem k tomu, že v době uzavření manželství byla žalobkyně výlučnou nájemkyní bytu, stali se dle ust. § 703 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), tj. právní úpravy účinné v době uzavření manželství, společnými nájemci. Následně však rozvodem manželství nastala situace, kterou řeší po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) ust. § 770. Žalobkyně od jejíhož práva bydlet v předmětném bytě bylo právo žalovaného odvozeno, by mohla požadovat vystěhování žalovaného. Tato situace však již nastala v souvislosti s ukončením společného soužití a je proto na místě vyhovět požadavku na určení, že žalobkyně je výlučnou nájemkyní předmětné bytové jednotky.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a soud úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů vynaložených na odměnu advokáta za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání návrhu ve věci samé po 1 500 Kč (ust. § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – dále jen a.t.), třikrát 300 Kč náhrady hotových výloh dle ust. § 13 odst. 1 a 3 a.t. a 21% DPH ve výši 1 134 Kč.

9. Dále soud neúspěšnému žalovanému uložil zaplatit státu na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Kromě zásady úspěchu ve věci vyšel i z toho, že žalovaný zavinil podání návrhu ve věci svou nečinností, v důsledku které žalobkyně neměla jinou možnost, než obrátit se s řešením celé věci na soud.