61 C 31/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení jméno, příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o určení práva nájmu

I. Soud určuje, že výlučnou nájemkyní bytové jednotky číslo, v 6. nadzemním podlaží bytového domu adresa v obec, na ulici ulice, č. or. anonymizováno je žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 534 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 1.2.2022 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je výlučnou nájemkyní bytové jednotky číslo v 6. nadzemním podlaží bytového domu č. pop. anonymizováno na ulici ulice č. or. anonymizováno v obec. Návrh zdůvodnila tím, že žalovaný je její bývalý manžel, jejich manželství bylo uzavřeno 4.9.2010 a rozvedeno 14.7.2021. Ještě před uzavřením manželství žalobkyně uzavřela se Statutárním městem Brnem, Městskou částí obec jako pronajímatelem nájemní smlouvu č. spisová značka, na základě které jí byla přenechána do nájmu bytová jednotka specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku, a to na dobu neurčitou. Žalovaný bytovou jednotku užíval po dobu trvání manželství a vystěhoval se z něj v září 2020 bez vědomí žalobkyně. V bytě však má hlášený trvalý pobyt, který si neodhlásil, není kontaktní a je zcela nečinný. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že je výlučnou vlastnicí bytové jednotky proto, že bez tohoto soudního rozhodnutí nemá možnost rozhodnout o zrušení trvalého bydliště žalovaného. Je jí známo, že žalovaný zřejmě bydlí na adrese adresa žalovaného O skutečnosti, že rozhodnout o zrušení trvalého bydliště žalovaného nelze bez požadovaného rozhodnutí byla žalobkyně informována předmětným správním orgánem, tedy Magistrátem města Brno.

2. Žalovaný, kterému byla žaloba doručena do vlastních rukou dne 17.2.2022 se k návrhu nevyjádřil. Za souhlasu účastníků soud ve věci postupoval ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. a k projednání věci nebylo nařizováno jednání.

3. Soud při rozhodnutí vycházel z žalobkyní předloženého oddacího listu, podle kterého bylo manželství účastníků uzavřeno dne 4.9.2010 před Úřadem městské části obec a číslo. Z nájemní smlouvy č. spisová značka soud zjistil, že jejími účastníky jsou pronajímatel územní celek, ulice část obec, zastoupený příjmení, spol. s r.o. se sídlem adresa, datum narození. Předmětem nájmu je bytová jednotka číslo v 6. nadzemním podlaží bytového domu č. pop. anonymizováno na ulici ulice, č. or. anonymizováno. Byt byl nájemkyni přenechán počínaje 1.9.2009 na dobu neurčitou.

4. Podle rozhodnutí Okresního soudu Coesfeld Rodinného soudu, sp. zn. spisová značka bylo manželství účastníků celé jméno žalobkyně, rozené příjmení a celé jméno žalovaného uzavřené dne 4.9.2010 před Matričním úřadem obec, Úřad městské části obec a číslo rozvedeno. Rozhodnutí nabylo právní moci 14.7.2021. Dle obsahu tohoto dokumentu žili manželé odděleně od ledna 2019, s rozvodem manželství oba souhlasili. Soud shledal návrh na rozvod manželství odůvodněným podle ust. § 1564, 1565 odst. 1 a 1566 odst. 1 BGB/občanský zákoník.

5. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud tedy posuzoval důvodnost žaloby dle citovaného právního ustanovení. Z obsahu spisu vyplynulo, že manželství účastníků bylo uzavřeno v roce 2009, rozsudkem, který nabyl právní moci dne 14.7.2021 bylo toto manželství rozvedeno mimo jiné s odkazem na to, že od ledna 2019 manželé žijí odděleně.

6. Žalovaný se k doručenému návrhu nijak nevyjádřil, nereagoval ani na žalobkyní zaslanou předžalobní výzvu a i tato skutečnost potvrzuje existenci naléhavého právního zájmu na určení, že žalobkyně je výlučnou nájemkyní ve výroku specifikované bytové jednotky.

7. Vzhledem k tomu, že v době uzavření manželství byla žalobkyně výlučnou nájemkyní bytu, stali se dle ust. § 703 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), tj. právní úpravy účinné v době uzavření manželství, společnými nájemci. Následně však rozvodem manželství nastala situace, kterou řeší po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) ust. § 770. Žalobkyně od jejíhož práva bydlet v předmětném bytě bylo právo žalovaného odvozeno, by mohla požadovat vystěhování žalovaného. Tato situace však již nastala v souvislosti s ukončením společného soužití a je proto na místě vyhovět požadavku na určení, že žalobkyně je výlučnou nájemkyní předmětné bytové jednotky.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a soud úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů vynaložených na odměnu advokáta za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání návrhu ve věci samé po 1 500 Kč (ust. § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – dále jen a.t.), třikrát 300 Kč náhrady hotových výloh dle ust. § 13 odst. 1 a 3 a.t. a 21% DPH ve výši 1 134 Kč.

9. Dále soud neúspěšnému žalovanému uložil zaplatit státu na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Kromě zásady úspěchu ve věci vyšel i z toho, že žalovaný zavinil podání návrhu ve věci svou nečinností, v důsledku které žalobkyně neměla jinou možnost, než obrátit se s řešením celé věci na soud. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.