61 C 53/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 121.000,00 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 121.000,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 24.2.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 81.359,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokáta AIII. Žalovaná je povinna uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení částku 7.895,04 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Do částky 3.800,00 Kč se České republice náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou z 24.2.2023 domáhala se žalobkyně úhrady částky 121.000,00 Kč s odůvodněním, že se jedná o rezervační zálohu, kterou žalované uhradila jako zájemkyně o koupi bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě čp. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , a to na základě rezervační smlouvy z , datum, . Důvod pro vrácení rezervační zálohy spatřovala v tom, že byla uvedena žalovanou v omyl ohledně deklarované plochy bytu, proto dovodila neplatnost uzavřené rezervační smlouvy a žalovanou vyzvala přípisem z 24.9.2022 k vrácení uhrazené rezervační zálohy, když uvedeným přípisem nadto odstoupila od rezervační smlouvy.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že rezervační smlouva byla platně uzavřena a k uzavření kupní smlouvy nedošlo pouze z důvodů, ležících na straně žalobkyně, neboť ta byla před podpisem rezervační smlouvy seznámena s tím, že uváděná výměra bytové jednotky zahrnuje i výměru sklepa, a to jak ze strany realitních makléřů, tak i tím, že jí byl dán k dispozici nabývací titul, ze kterého tato skutečnost vyplývá.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázáno, že na , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, byla jako vlastník bytové jednotky , Anonymizováno, v domě čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, zapsána , jméno FO, , přičemž na LV byla dále zapsána omezení vlastnického práva v podobě zástavního práva a souvisejícího závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého; zástavní právo bylo zapsáno ve prospěch , právnická osoba, .

4. Ze smlouvy o převodu jednotky (družstevního bytu) z , datum, (nabývací titul pro , jméno FO, ) vzal soud za prokázáno, že touto smlouvou nabyla bytovou jednotku do vlastnictví , jméno FO, jako členka bytového družstva , Anonymizováno, , přičemž v čl. III jsou vymezeny plochy jednotlivých místností včetně sklepa, který má plochu 3,11 m2, a celková výměra podlahové plochy pro účely stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu činí 46,08 m2.

5. Z inzerce vzal soud za prokázáno, že žalovaná jako realitní společnost nabízela ke koupi byt 2+kk, kdy v inzerci bylo uvedeno jednak, že se jedná o „byt 2+kk, 46 m2“, jednak byla tato výměra označena jako „plocha užitná“.

6. Z rezervační smlouvy vzal soud za prokázáno, že dne , datum, uzavřeli vlastník bytu , jméno FO, , žalobkyně jako zájemce a žalovaná jako zprostředkovatel uvedenou smlouvu, v níža) v čl. II byla definována bytová jednotka , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , včetně zástavního práva, váznoucího na jednotce,b) žalobkyně projevila v čl. III vážný zájem o koupi bytu za cenu 4,8 mil. Kč,c) prodávající , jméno FO, se v čl. IV zavázala po dobu 60 dní, označených jako rezervační lhůta, nedisponovat s vlastnickým právem k bytové jednotce,d) žalobkyně se jako zájemce o koupi zavázala uhradit rezervační poplatek 121.000,00 Kč do tří pracovních dnů od podpisu smlouvy (čl. IV, bod 2)e) žalovaná se zavázala vyvinout úsilí k tomu, aby žalobkyně měla příležitost uzavřít smlouvu o převodu nemovitostí (čl. IV, bod 3),f) žalobkyně a vlastník , jméno FO, se v čl. IV, bod 5 zavázaly uzavřít v rezervační lhůtě kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětnému bytu,g) v čl. IV, bod 7 byla sjednána smluvními stranami odměna za zprostředkování ve výši 100.000,00 Kč bez DPH, včetně DPH 121.000,00 Kč s tím, že tato se váže na obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy, přičemž dle čl. IV, bod 8 měla být odměna zprostředkovatele uhrazena započtením na zaplacený rezervační poplatek,h) v čl. IV, bod 10 sjednaly smluvní strany pro případ, že zprostředkovatel, tj. žalovaná, vyzve zájemce (žalobkyni), aby se dostavila do dvaceti pracovních dnů k uzavření smlouvy a zájemce tak neučiní, nebo smlouva nebude uzavřena z jiného důvodu na straně zájemce, nárok žalované na náhradu prostředků vynaložených v souvislosti s nabízením nemovitosti, inzercí, hotových výdajů, právních služeb, přičemž tyto náklady byly stanoveny paušální částkou 121.000,00 Kč s oprávněním žalované započíst je proti složenému rezervačnímu poplatku.

7. Z návrhu kupní smlouvy vzal soud za prokázáno, že jako prodávající zde byla uvedena , jméno FO, , jako kupující žalobkyně a její manžel , jméno FO, , přičemž předmětem byla shora uvedená bytová jednotka , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , která byla specifikována tak, že má dispozici 2+kk a výměru 46,08 m2 s tím, že do této výměry je započítán i sklep o výměře 3,11 m2. Kupní ceny byla uvedena ve výši 4,8 mil. Kč.

8. Z nedatovaného přípisu vzal soud za prokázáno, že žalovaná žalobkyni vyzvala k podpisu kupní a svěřenecké smlouvy do dvaceti dnů od doručení výzvy. Z přípisu z 24.9.2022 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně adresovala žalované odstoupení od rezervační smlouvy z , datum, s tím, že po podpisu smlouvy zjistila, že byla uvedena v omyl, neboť byt je podstatně menších rozměrů, než jaký byl zprostředkovatelem k prodeji nabízen; současně vyzvala žalovanou k vrácení rezervační zálohy, a to do jednoho týdne od doručení přípisu.

9. Z výpovědi jednatelky žalované , adresa, vzal soud za prokázáno, že byt byl původně nabízen za 5,19 mil. Kč, následně byla cena na základě žádosti žalobkyně snížena na 4,8 mil. Kč, přičemž žalobkyně se snažila obejít žalovanou tím, že kontaktovala prodávající a chtěla byt zakoupit bez zprostředkování žalovanou. Dle , jméno FO, měla žalobkyně k dispozici nabývací titul a byla jí na prohlídce sdělena celková plocha 46,08 m2, přičemž jí byl ukázán byt i sklep. S touto výpovědí koresponduje i výpověď svědkyně , jméno FO, , z níž vzal soud za prokázáno, že ji žalobkyně kontaktovala: svědkyně předložila soudu i SMS zprávu od žalobkyně, v níž jí žalobkyně výslovně sděluje, že má zájem o koupi bytu, ale „bez realitky, přes právníka“ a nabízí za něj 4,95 mil. Kč, v další SMS pak žalobkyně sděluje, že jí banka odmítla půjčit a nabízí cenu 4,9 mil. Kč.

10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , realitní makléřky žalované, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně realizovala asi tři nebo čtyři prohlídky bytu za přítomnosti makléře , jméno FO, – z jeho svědecké výpovědi vzal soud za prokázáno, že žalobkyni sděloval výměru bytu 46 m2, žalobkyně si byt i sklep za jeho přítomnosti prohlédla, měla na to čas, přičemž svědek sděloval žalobkyni údaje, které měl k dispozici od svědkyně , jméno FO, . Svědek také dával žalobkyni před místem jejího bydliště k podpisu rezervační smlouvu.

11. Z kupní smlouvy z , datum, , výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, vzal soud za prokázáno, že , jméno FO, a , jméno FO, nabyli z dědictví po své matce bytovou jednotku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a tuto nabídli k prodeji prostřednictvím realitního makléře pana , jméno FO, z firmy , právnická osoba, S žalovanou se oba sešli až při podpisu kupní smlouvy. Svědek , jméno FO, byt nabízel k prodeji, přičemž žalobkyně se mu ozvala koncem srpna, následně si domluvili prohlídku a rezervační smlouvu podepsali , datum, . Žalobkyně byt zakoupila spolu s manželem , jméno FO, uvedenou kupní smlouvou z , datum, za cenu 5,2 mil. Kč.

12. Z odhadu č. , Anonymizováno, a výpovědi svědka , jméno FO, vzal soud za prokázáno, že svědek zpracovával odhad ceny bytové jednotky , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (odhad je datován 8.8.2022) za účelem poskytnutí úvěru od , právnická osoba, , přičemž určil tržní hodnotu bytu na 4,85 mil. Kč. V odhadu uvedl podlahovou plochu 49,11 m2, započitatelnou plochu 44,53 m2, přičemž z rozpisu plochy na straně 5 odhadu vyplývá, že podlahová plocha zahrnovala i svislé konstrukce a sklep, v započitatelné ploše nebyly započteny svislé konstrukce a sklep byl započten polovinou své plochy, což dle svědka odpovídá metodice banky.

13. Výpověď svědka , jméno FO, nevzal soud při rozhodování v úvahu, neboť tento svědek, který pro žalobkyni zajišťoval úvěr na bydlení, si na jakékoliv konkrétní okolnosti případu nepamatoval.

14. Z výpovědi žalobkyně vzal soud především za prokázáno, že komunikace s žalovanou byla problematická, dle názoru soudu především z důvodu jazykové bariéry. Žalobkyně uvádí, že se jí dostávalo nepravdivých informací, kdy jí žalovaná tvrdila, že na bytě neváznou žádné závazky, následně v postupně měněných verzích rezervační smlouvy byl závazek, který na bytě váznul, uveden. Pokud jde o plochu bytu, sdělila jí paní , jméno FO, , že podlahová plocha bytu je 46 m2, čemuž žalobkyně rozumí tak, že stěny nezbourá a ve sklepě žít nemůže. Poté, co obdržela druhý návrh kupní smlouvy, dospěla k závěru, že jí byla poskytnuta nepravdivá informace a od smlouvy odstoupila, protože byt byl o 3 m2 menší.

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, , manžela žalobkyně, vzal soud za prokázáno, že ten byl na jedné prohlídce bytu, kde byla i žalobkyně, jejich syn a osoba, kterou označuje jako pana , jméno FO, . Ten jim řekl k jejich dotazu, že obytná plocha bytu je 46 m2, přičemž ohledně sklepa svědek uvedl „sklep byl mimo byt, to není obytná místnost“. U bytu, zakoupeného od bratrů , jméno FO, , jim dle svědka nezatajili údaje o ploše bytu. Výpověď svědka byla nepravdivá minimálně v části, v níž tvrdil, že nový byt (tj. byt následně zakoupený od bratrů , jméno FO, ) viděli poté, co sepsali odstoupení od smlouvy s žalovanou – dle svědka , jméno FO, však po kontaktování ze strany žalobkyně na konci srpna 2022 a následné prohlídce bytu byla podepsána rezervační smlouvy , datum, , zatímco odstoupení od smlouvy s žalovanou je datováno až , datum, .

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna žalobkyně, vzal soud za prokázáno, že svědek byl přítomen na prohlídce předmětného bytu spolu s makléřem , jméno FO, , svými rodiči a mužem, který v bytě bydlel. Z důvodu nevyhovujícího stavu bytu vyjednávali o možnosti slevy, a po telefonickém kontaktu makléře s vlastnicí jim byla nabídnuta sleva 200.000,00 Kč s podmínkou, že z bytu vystěhují jeho staré zařízení. Při prohlídce bytu se dotazovali na obytnou plochu a ta jim byla sdělena s údajem 46 m2. I výpověď tohoto svědka byla minimálně zčásti nepravdivá, neboť uváděl, že o nový byt se nezajímali předtím, než odstoupili od původní smlouvy, ačkoliv toto je v rozporu s výpovědí svědka , jméno FO, , kterou soud považuje za zcela objektivní a nezaujatou.

17. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se především zabýval právní povahou listiny, označené jako rezervační smlouva, a dospěl k závěru, že se jedná o smlouvu o realitním zprostředkování ve smyslu § 2 písm. c) zákona 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování (dále ZRZ), tedy smlouvu, kterou se žalovaná jako realitní zprostředkovatel zavázala, že žalobkyni jako zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy, v daném případě kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k bytové jednotce , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Smlouvu uzavírala žalobkyně v pozici spotřebitele, a to této skutečnosti nebylo mezi účastníky sporu.

18. Ustanovení § 14 ZRZ zakazuje, aby smlouva o realitním zprostředkování ukládala zájemci, který je spotřebitelem, uzavřít realitní smlouvu, a ustanovení § 15 téhož zákona stanoví, že smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva – pro případ porušení této povinnosti dává zákon právo vznést námitku neplatnosti pouze zájemci. Jinak řečeno, zájemce nesmí mít vůči realitnímu zprostředkovateli povinnost uzavřít realitní smlouvu, naopak musí mít vůči zprostředkovali právo takovou smlouvu neuzavřít, z čehož vyplývá, že neuzavření realitní smlouvy nemůže být předmětem sankce, a to ani sankce v podobě paušální náhrady vynaložených nákladů, jak byly formulovány v předmětné rezervační smlouvě (soud podotýká, že judikatura k ZRZ, např. rozhodnutí Nejvyššího sudu ve věci 33Cdo 1507/2022, je ohledně výkladu uvedených ustanovení konstantní, a zahrnuje i typicky trojstranné rezervační smlouvy, jako je smlouva posuzovaná v tomto řízení).

19. Ačkoliv se v rezervační smlouvě formálně zavazovaly žalobkyně a , jméno FO, (tedy nikoliv žalobkyně ve vztahu k žalované), že uzavřou realitní (tedy v daném případě kupní) smlouvu, sankce v podobě paušální úhrady jakýchsi vynaložených nákladů byla sjednána ve vztahu žalobkyně – žalovaná, což vyplývá mimo jiné i z formulace, že neuzavřením realitní smlouvy se žalobkyně dopouští porušení rezervační smlouvy. Závazek uzavřít realitní smlouvu tak fakticky, pod hrozbou uvedené sankce, směřoval nejen vůči prodávající , jméno FO, , ale i vůči žalované, neboť nesplnění tohoto závazku bylo výslovně definováno jako porušení rezervační smlouvy, a proto i sankcionováno povinností úhrady vynaložených nákladů zprostředkovatele, stanovených paušální částkou.

20. Takto formulovaná trojstranná rezervační smlouvy, která zahrnuje smlouvu o realitním zprostředkování (tedy smluvní vztah zájemce – realitní zprostředkovatel) a současně realitní smlouvu, a to minimálně ve formě vymezení podstatných náležitostí této budoucí smlouvy (v daném případě předmětu převodu a kupní ceny), která má být v budoucnu uzavřena na základě sjednaného závazku k tomuto právnímu jednání (tedy smluvní vztah zájemce – prodávající jako vlastník nemovitosti) je v případě, kdy smlouvu uzavírá zájemce jako spotřebitel, neplatná pro rozpor s § 14 a § 15 ZRZ. Této neplatnosti se může dovolat pouze zájemce – spotřebitel, což žalobkyně v daném případě učinila u jednání dne 31.7.2024.

21. Z výše uvedených důvodů shledal soud rezervační smlouvu z , datum, neplatnou, v důsledku čehož žalobkyni nevznikla povinnost úhrady nákladů žalované ve sjednané paušální výši, a tedy ani možnost žalované tento nárok započíst proti sjednanému uhrazenému rezervačnímu poplatku. Sankce neplatnosti rezervační smlouvy pak má dopad v podobě neplatného ujednání o provizi žalované, a tedy i v podobě vzniku bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo v důsledku plnění z neplatného právního jednání, a které tak je povinna dle § 2991 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník vydat. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného příslušenství (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení).

22. V čem soud naopak žalující straně nepřitakal, je tvrzení o zániku smluvního vztahu odstoupením od smlouvy v důsledku uvedení žalobkyně v omyl, pokud jde o výměru bytu. Je skutečností, a také bohužel rozšířenou praxí, že realitní kanceláře, jejichž činnost by měla vykazovat prvky profesionality, nerozlišují, resp. spíše vzájemně zaměňují termíny podlahová a užitná plocha bytu. V daném případě byla plocha 46 m2 uvedena jednou bez označení (pod fotografií bytu), jednou s označením „plocha užitná“.

23. Podlahovou plochu bytu definuje § 3 nařízení vlády 366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím v prvním odstavci tak, že se jedná o půdorysnou plochu všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce; tato půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav a započítává se do ní také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu. Pokud jde o sklep, ten je dle § 5 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení vláda pojímán jako společná část domu, pokud není vymezen jako byt nebo součást bytu.

24. V daném případě vyplývá ze shora uvedeného nabývacího titulu, že sklep byl původním vlastníkem, tj. bytovým družstvem, zahrnut do podlahové plochy bytu jako jeho součást, čemuž odpovídá i podíl na společných částech domu, který se k bytové jednotce vztahuje. Ostatně i v odhadu , Anonymizováno, je sklep do podlahové plochy zahrnut a s termínem užitná plocha se zde vůbec pro účely nacenění tržní hodnoty bytu nepočítá. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně i její manžel si prohlédli byt i sklep, byl jim sdělen údaj o ploše bytu, a pokud žalobkyně ve své výpovědi konstatuje, že „stěny nezbourá a ve sklepě žít nemůže“, jednalo se dle názoru soudu zjevně o výsledek špatné komunikace, než o uvedení v omyl. Tento závěr dokresluje i výpověď manžela a syna žalobkyně, kteří pro změnu hovoří o ploše obytné.

25. Soud tedy dospěl k závěru, že ve vztahu mezi účastníky nedošlo k tomu, že by žalovaná uvedla žalobkyni v omyl ohledně plochy bytu, ale – viz shora uvedené svědecké výpovědi a rozpory výpovědí manžela a syna žalobkyně s výpovědí svědka , jméno FO, – došlo k tomu, že žalobkyně po podpisu rezervační smlouvy našla na konci srpna 2022 jiný byt, který byl po rekonstrukci a který se jí a jejímu manželovi líbil více, proto , datum, podepsala na byt ve vlastnictví svědků , jméno FO, rezervační smlouvu, a teprve následně s odstupem více než dvou týdnů odstoupila od smlouvy, uzavřené s žalovanou, z důvodu údajného uvedení v omyl. Tuto situaci dokresluje i svědecká výpověď svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, , z nichž vyplývá, že žalobkyně zvažovala koupi předmětného bytu z hlediska poměru ceny a nutnosti rekonstrukce, kdy cena se jí zdála příliš vysoká, jakož i svědecká výpověď syna žalobkyně, z níž vyplývá, že žalobkyně měla bankou příslib úvěru a proto intenzivně hledala v určité lhůtě byt ke koupil.

26. Soud proto dospěl k závěru, že zde nebyl ve smyslu ust. § 583 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník jednání žalované, které by u žalobkyně vyvolalo omyl a způsobilo tak bez dalšího neplatnost uzavřené rezervační smlouvy.

27. Pokud jde o náklady řízení, podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána výrokem II k úhradě nákladů řízení, které představujea) soudní poplatek ve výši 6.050,00 Kč,b) náklady právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, počítané z tarifní hodnoty 121.000,00 Kč, tj. 5.940,00 Kč za každý úkon právních služeb, a o za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, sepis žaloby, účast u jednání 31.7.2024 (2 úkony, neboť jednání přesáhlo dvě hodiny), účast u jednání 2.10.2024 (taktéž dva úkony), vyjádření, účast u jednání 15.1.2025, tedy celkem devět úkonů po 5.940,00 Kč, tj. 53.460,00 Kč, s připočtením režijního paušálu za osm úkonů po 300,00 Kč, a jednoho (jednání 15.1.2025) po 450,00 Kč, tj. 2.850,00 Kč, včetně 21% DPH 68.135,10 Kč,c) cestovné při spotřebě dle velkého TP 7,4 l na 100 km zaaa) dvě cesty , adresa, a zpět v roce 2024 dle vyhl. 398/2023 Sb. při ceně pohonných hmot 38,70 Kč, náhradě za použití automobilu 5,60 Kč/km a celkové trase 816 km (2x 408), tj. 4.569,60 Kč za náhradu za použití automobilu a 2.336,86 Kč za spotřebu pohonných hmot,bb) jednu cestu , adresa, , Anonymizováno, a zpět v roce 2025 dle vyhl. 475/2024 Sb. při ceně pohonných hmot 34,70 Kč, náhradě za použití automobilu 5,80 Kč/km a celkové trase 408 km, tj. 2.366,40 Kč za náhradu za použití automobilu a 1.047,66 Kč za spotřebu pohonných hmot,d) náhrada za promeškaný čas za cestu , adresa, a zpět při sazbě 100,00 Kč za 0,5 hodiny, tj. za 12 půlhodin celkem 2.400,00 Kč, včetně 21% DPH 2.904,00 Kč,celkem 81.359,62 Kč.

28. Podle § 148 zákona 99/1963 Sb. byla žalovaná zavázána jako procesně neúspěšný účastník výrokem III k úhradě nákladů řízení státu, kdy tyto náklady jsou představovány svědečným, vyplaceným svědkům , jméno FO, (364,20 Kč), , jméno FO, (1.713,84 Kč), , jméno FO, (2x 473,00 Kč) a , jméno FO, (4.871,00 Kč), celkem 7.895,04 Kč. Žalovaná nebyla zavázána k úhradě nákladů tlumočeného za tlumočení žalobkyni, neboť vynaložení těchto nákladů státu nespadá pod náklady, související s uplatněním či bráněním práva kteréhokoliv z účastníků řízení (výrok IV).