61 C 63/2013

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti 1. žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec 2. žalovanému: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného a žalované o určení neplatnosti smlouvy

I. Smlouva o nájmu honitby, uzavřená dne 8.10.2012 mezi [anonymizováno] společenstvem [obec] - [část obce] a [celé jméno žalovaného], je neplatná.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně náklady řízení ve výši 60 250 Kč.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně náklady státu ve výši 15 908,07 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Městského soudu v Brně.

1. Žalobce se návrhem podaným dne 17.5.2013 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud vyslovil neplatnost smlouvy o nájmu honitby ze dne 8.10.2012 s odůvodněním, že se dne 7.5.2013 stal vlastníkem pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], který náleží do souvislých honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu a v souladu se stanovami společenstvu předložil písemné oznámení, že trvá na členství v něm. Následně si vyžádal od honebního starosty doložení veškerých záznamů a zápisů z jednání valných hromad a výboru společenstva včetně uzavřených smluv. Po prostudování materiálů dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovanými dne 8.10.2012 je neplatná pro rozpor s ust. § 33 zákona o myslivosti v délce trvání smlouvy, neboť zákon umožňuje maximální dobu nájmu 10 let a smlouva ho nerespektuje. Dále výbor honebního společenstva pronajal honitbu za nepřiměřeně nízké nájemné a rovněž nebyly respektovány stanovy v tom směru, že společenstvo bylo povinno přednostně honitbu pronajmout mysliveckému sdružení sdružujícímu především členy honebního společenstva a vlastníky honebních pozemků, kteří drží platný lovecký lístek, a navíc neexistuje zápis z konání schůze výboru, který byl povinen dát souhlas s uzavřením smlouvy o nájmu honitby. Valná hromada, která přecházela uzavření smlouvy, byla svolána nezákonně a v důsledku toho jsou jí přijatá usnesení neplatná. Nezákonnost svolání plyne z toho, že neexistuje žádná pozvánka na valnou hromadu, 1. žalovaný na této valné hromadě disponoval 351 hlasem, plné moci k zastupování však nikdy nebyly přiloženy k zápisu z valné hromady a ani ve spise vedeném starostou společenstva nejsou evidovány a 1. žalovaný tak„ přehlasoval“ všechny ostatní přítomné členy a sám rozhodl o odvolání členů výboru, zvolení nových členů a rovněž o tom, že rozhodnutí ohledně nájmu honitby se přenáší na nově zvolený výbor, který následně smlouvu o nájmu honitby uzavřel v jeho prospěch. Svůj naléhavý právní zájem na určení neplatnosti žalobce spatřoval v tom, že v době rozhodování valné hromady nebyl členem honebního společenstva a neměl tak reálnou možnost se o všech uvedených skutečnostech dozvědět a v zákonné lhůtě rozhodnutí valné hromady napadnout a žalobu podává v přiměřené době po vzniku jeho členství ve společenství.

2. Žalovaní se k návrhu písemně původně vyjádřili tak, že nárok žalobce neuznávají. Žalobce se stal vlastníkem honebního pozemku a tím i členem společenstva nejdříve 7.5.2013, tedy po jedenácti měsících od konání předmětné valné hromady a nemá proto k dispozici zákonem stanovenou lhůtu tří měsíců od konání valné hromady. Ve zmíněné lhůtě nikdo z členů honebního společenstva rozhodnutí valné hromady nerozporoval. Smlouva o nájmu honitby byla uzavřena řádně, schválena valnou hromadou a její obsah i forma jsou v souladu se zákonem a stanovami honebního společenstva. Přestože nájemné mohlo být stanoveno vyšší, je potřeba je hodnotit s přihlédnutím ke konkrétní honitbě. Jednání žalobce je vedeno snahou o zpochybnění činnosti a postupu honebního společenstva za účelem získání předmětné honitby k užívání, kdy žalobce společně s dalšími osobami vyvíjí na oba žalované v tomto směru tlak.

3. Rozsudkem ze dne 3.2.2016 soud návrhu vyhověl poté, co provedl dokazování stanovami [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce], Smlouvou o nájmu honitby z 8.10.2012, čestnými prohlášeními členů honebního společenstva [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem na tržní cenu nájemného za pronájem honitby, žádostí o svolání valné hromady, zápisem z valné hromady konané dne 6.8.2012, ze schůzky výboru společenstva konané dne 7.8.2012 a 14.8.2012, plnou mocí udělenou [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] a částí spisu Policie České republiky [číslo jednací].

4. Nejprve řešil aktivní legitimaci žalobce a dospěl k závěru, že žalobci lze přiznat naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu honitby, neboť tato žaloba byla podána již deset dnů poté, co se stal vlastníkem pozemku, který je součástí honitby a následně i členem honebního společenstva oznámením, které učinil v souladu s ust. § 26 odst. 1 z.č. 449/2001 Sb. po myslivosti a stanovami a souběžně tvrdil vyšší počet formálních vad rozhodování valné hromady, ze kterých by mohlo plynout poškození hospodářských zájmů společenství. V souvislosti s tím soud odkazoval na existující judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 4005/2011. Důvodnost žaloby pak soud vyvozoval z okolností svolání valné hromady a neexistujícího seznamu členů honebního společenstva a dospěl k závěru, že valná hromada nebyla svolána řádně a její rozhodnutí nemůže být závazné, protože není možné zjistit, kdo byl členem společenstva, zda nepřítomní členové byli uvědoměni o jejím konání a následném odvolání a o tom, že valná hromada proběhne a zda 1. žalovaný disponoval 351 hlasem, resp. potřebným počtem hlasů k tomu, aby zajistil platnost a závaznost usnesení valné hromady.

5. K odvolání 1. žalovaného Krajský soud v Brně rozsudek zrušil s tím, že bylo na žalobci, aby tvrdil a prokazoval skutečnosti, ze kterých tvrzený důvod neplatnosti smlouvy vyplývá. Na této jeho procesní povinnosti nemohl nic změnit procesní postoj 2. žalovaného, který se v průběhu řízení přiklonil ke stanovisku o neplatnosti valné hromady a soud I. stupně proto nesprávně přenesl důkazní povinnost o skutečnostech, ze kterých vyplývá, že valná hromada proběhla v souladu se stanovami a on disponoval počtem hlasů, který mu zajišťoval závaznost jejich rozhodnutí. Je-li tedy odvoláním napadané rozhodnutí založeno na závěru, že 1. žalovaný nesplnil svou důkazní povinnost, bylo řízení zatíženo vadou, jejíž nápravu za odvolacího řízení nebylo možno sjednat. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby se zabýval tím, zda žalobce prokázal skutečnosti odůvodňující závěr o neplatnosti smlouvy, případně mu poskytl odpovídající poučení.

6. V dalším řízení tedy soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení v souladu se závěry obsaženými v rozhodnutí odvolacího soudu a k návrhům důkazů na jejich prokázání.

7. Žalobce reagoval tak, že zopakoval okolnosti svolání valné hromady a porovnal je s ust. čl. 6 odst. 2 stanov společenstva. Zdůraznil, že pozvánka na valnou hromadu vykazuje řadu vad, které jsou se stanovami v rozporu a nelze proto zjistit, kdy začala plynout patnáctidenní lhůta k oznámení o konání valné hromady a kdo ji svolává, neboť chybí podpis svolatele. Dále upozornil na způsob vyvěšení chybné pozvánky na úřední desce s tím, že není nikterak doložitelný. K samotnému konání a průběhu valné hromady opakovaně poukázal na neplatné plné moci, kterými měl být 1. žalovaný zmocněn k zastupování členů společenstva v rozsahu 351 hlasů a rovněž upozornil na sdělení 2. žalovaného, že plné moci na valné hromadě nebyly předloženy a 2. žalovaný neměl možnost zkontrolovat, zda splňují všechny náležitosti a zda z nich plyne příslušený počet hlasů. Návrhy na dokazování doplnil o výslechy žalovaných 1 a 2.

8. Soud tedy zopakoval dokazování obsahem stanov [anonymizována dvě slova] [obec] - [část obce] přijatých na valné hromadě [anonymizována dvě slova] dne 21.10.2003, které byly založeny do spisu společenstva [stát. instituce] dle prezenčního razítka dne 18.12.2003. Dovodil, že stanovy jsou koncipovány zcela v souladu s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 449/2001 Sb. o myslivosti a oproti stanovám předchozím, přijatým na valné hromadě společenstva dne 13.12.2002, došlo ke změně ve způsobu svolání valné hromady. Podle čl. 6 bod 3 je honební starosta povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání, způsob vyrozumění bude místně obvyklý, tj. vyhlášením místním rozhlasem v [část obce], umístěním v úřední vývěsce ÚMČ [část obce] a ÚMČ [obec a číslo] dní před konáním valné hromady, osobním pozváním největších vlastníků a případně i uveřejněním ve zpravodaji vydávaném ÚMČ [část obce].

9. S ohledem na to, že otázka naléhavého právního zájmu na podané žalobě byla vyřešena v původním rozhodnutí a závěry soudu I. stupně v tomto směru potvrdil soud odvolací, soud se dále touto otázkou již nezabýval.

10. Pokud jde o platnost smlouvy o nájmu honitby, pak soud po doplnění skutkových tvrzení a doplněném dokazování dospěl opětovně k závěru, že je neplatná. Žalobce v řízení prokázal svá tvrzení o tom, že nelze učinit závěr, že valná hromada, která se konala dne 6.8.2012, byla platně svolána. Pozvánka údajně vyvěšená na úřední desce není datována a nelze tedy zjistit, kdy vlastně došlo ke svolání valné hromady, která se následně konala dne 6.8.2012. Sám 1. žalovaný tvrdí současně, že v pátek před valnou hromadou, která se konala v pondělí 6.8.2012, tedy 3.8.2012, byl propuštěn z nemocnice, kde byl hospitalizován k jednodennímu zákroku a před nástupem do nemocnice objížděl on i„ jeho lidé“ s plnými mocemi ostatní členy společenstva. Přitom např. plná moc podepsaná [jméno] [příjmení] je datována 5.8.2012, tedy až v neděli. Z jeho výpovědi na Policii České republiky rovněž vyplývá, že použil pozvánku, která byla původně koncipována svolavatelem [jméno] [příjmení], program v ní uvedený je shodný se zápisem z valné hromady a jeho obsahem není jednání o smlouvě o nájmu honitby. Valná hromada tedy nebyla svolána v souladu se stanovami a ani její průběh stanovám neodpovídá, neboť v rozporu s nimi bylo jednáno i o záležitosti, která nebyla na pozvánce, tedy o uzavření smlouvy o nájmu honitby a působnost valné hromady uzavřít tuto smlouvy byla přenesena na výbor, aniž by byl k dispozici souhlas 75% přítomných členů. V rozporu se stanovami rovněž neexistoval seznam členů obsahující i písemné souhlasy vlastníků honebních pozemků se členstvím, jak to vyžaduje čl. 3 bod 2 a 9 stanov. Nelze tedy dospět k závěru, že plné moci, kterými údajně disponoval 1. žalovaný, mu byly uděleny členy honebního společenstva, jejichž členství vzniklo v souladu s platnými stanovami. Působnost valné hromady uzavřít smlouvu o nájmu honitby je upravena v čl. 5 bod 2 písm. c) stanov a tato působnost, jak již bylo uvedeno výše, může být přenesena na výbor za podmínek, jejichž splnění ze zápisu o konání valné hromady nevyplývá.

11. Za této situace soud již nevyhověl důkazním návrhům na provedení důkazů plnými mocemi udělenými 1. žalovanému, neřešil otázku obvyklé výše nájemného a neprováděl výslech JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta přítomného na valné hromadě, ani vnuka 1. žalovaného [jméno] [příjmení] a ostatních osob, které společně s 1. žalovaným zajišťovali podpisy plných mocí. Uzavřel, že jestliže valná hromada nebyla svolána v souladu se stanovami a neexistoval seznam členů a nebyla splněna podmínka stanov požadující seznam členů a písemné souhlasy vlastníků honebního společenstva se členstvím, pak valná hromada nemohla být řádně svolána, její usnesení nemůže být závazné, a to i kdyby nebylo přijato v rozporu se stanovami, které požadují, aby zařazení bodu neuvedeného v pozvánce bylo nejprve přítomnými odsouhlaseno. Přenesení působnosti valné hromady na výbor společenstva pak rovněž neproběhlo v souladu se stanovami. V rozporu se stanovami byla i skutečnost, že materiály týkající se honitby nebyly 15 dnů předem připraveny k nahlédnutí u starosty honebního společenstva pro jednotlivé členy.

12. Dále soud odkázal na rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 5299/2014, ve kterém Nejvyšší soud vyslovil, že soud nemusí vyhovět návrhu na určení neplatnosti usnesení valné hromady, pokud se toto rozhodnutí nedotýká závažné záležitosti. V daném případě se však jedná o smlouvu o nájmu honitby, tedy věc pro honební společenstvo více než podstatnou a navíc v činnosti [anonymizováno] společenstva [obec] [část obce] bylo zjištěno tolik pochybení, že soud považuje za nutné, aby byla řešena.

13. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání 1. žalovaný, který namítal pochybení soudu I. stupně, který nepřihlédl ke všem plným mocím, nezjistil úplně skutkový stav věci, neboť neprovedl žalovaným navrhované důkazy výslechem svědků [příjmení] [příjmení], jeho vnuka, 1. žalovaného a dalších osob, které zajišťovaly podpisy těchto plných mocí. Dále zcela pominul, že 1. žalovaný už je ve věku, kdy může mít určité potíže vybavit si přesně události a skutečnosti, které se staly před více lety a nemohl tedy události detailně interpretovat. První žalovaný je přesvědčen, že se soud dostatečně neseznámil se stanovami honebního společenstva, ani s příslušnou legislativou. Pozvánka na valnou hromadu byla řádně vyvěšena a žalobce nade vší pochybnost neprokázal opak. Žalobce rovněž nevyvrátil, že ke svolání valné hromady došlo způsobem, který tvrdí 1. žalovaný a považuje za chybný závěr soudu, který neuznává předložené plné moci, např. pro údajný rozpor v jejím datování. Nesprávný je rovněž závěr o tom, že v honebním společenstvu neexistoval seznam členů, a to již z toho logického důvodu, že společenstvo má členů několik desítek a je proto zjevně nad možnosti, či kapacitu jedince kontrolovat účast a usnášeníschopnost valné hromady. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v plném rozsahu zrušil a vrátil soudu I. stupně k novému projednání rozhodnutí se závazným názorem a pokyny pro další postup.

14. Usnesením ze dne 10.6.2020 byl Krajským soudem v Brně rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud zopakoval, že již ve svém rozhodnutí z 26.4.2017 učinil závěr o neplatnosti sjednané opce a vyřešil tím i původně 1. žalovaným uváděnou námitku, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na tomto určení. Dále uvedl, že je to žalobce, kterého stíhá povinnost tvrzení a povinnost důkazní o skutečnostech zakládajících neplatnost smlouvy o nájmu honitby. Rozsudek soudu I. stupně označil jako nepřezkoumatelný s tím, že z něj nevyplývá, jak se na neplatnosti předmětné nájemní smlouvy projevilo, že pozvánka nebyla„ údajně“ vyvěšena, není datována a plná moc podepsaná [jméno] [příjmení] je datována 5.8.2012. Dále není zřejmé, s kterým konkrétním ustanovením stanov společenstva bylo svolání valné hromady v rozporu, v čem její průběh neodpovídá stanovám (kterému článku stanov), z čeho soud I. stupně dovodil, že bylo jednáno o přenesení působnosti valné hromada uzavřít nájemní smlouvu na honební výbor, že nebyl k dispozici souhlas 75 % přítomných členů a jak se na neplatnosti předmětné smlouvy projevila neexistence seznamu členů obsahující písemné souhlasy vlastníků honebních pozemků se společenstvím. Nebyl tedy učiněn závěr, z jakého důvodu je předmětná nájemní smlouva neplatná, když neplatnost je třeba posuzovat ve vztahu k ust. § 39 obč. zák., když ze závěru soudu I. stupně nelze dovodit, zda předmětná nájemní smlouva odporuje zákonu (a kterému), zda zákon (který) obchází (a jak), či zda se příčí dobrým mravům (jakým). Soudu I. stupně bylo uloženo poučit žalobce dle ust. § 118a o.s.ř., pokud dospěje k závěru, že jeho tvrzení jsou v tomto směru nedostatečná, před provedením jakéhokoliv důkazu, tudy i důkazu výslechem účastníků, předchází účastníkova povinnost tvrzení a nedostatečná skutková tvrzení nelze dovozovat z provedených důkazů, tedy již z důkazů výslechem účastníků.

15. V další fázi dokazování soud vycházel ze závěrů Krajského soudu v Brně a z pokynů vyplývajících z odůvodnění jeho rozhodnutí. Neprováděl již tedy dokazování týkající se neplatnosti té části smlouvy o nájmu honitby, která se týkala opcí a prodloužení nájmu na dobu delší než deset let, neboť bylo opakovaně řečeno, že pro rozpor s ust. § 33 odst. 1 z. č. 449/2001 Sb. je v tomto rozsahu neplatná dle ust. § 39 a § 41 z. č. 40/1964 Sb. obč. zák. Pokud jde o rozsah dokazování, vycházel nejen z pokynů odvolacího soudu, ale i skutečnosti, že, jak už bylo uvedeno v předchozích rozhodnutích, na žalobci leží naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy i za situace, kdy v době jejího svolání nebyl žalobce členem honebního společenstva (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.4.2012 č.j. 28 Cdo 4005/2011-200).

16. Soud však dospěl k závěru, že jestliže žalobce v době svolání valné hromady, jejíž výsledky napadá a zpochybňuje, nebyl členem honebního společenstva a této valné hromady se nezúčastnil, má omezené možnosti tvrdit konkrétní okolnosti a je zřejmé, že vychází ze zprostředkovaných a později zjištěných informací. Dříve provedené dokazování tedy doplnil nejen o důkazy navrhované žalobcem, ale i žalovanými, kteří reagovali na jím vyslovené námitky neplatnosti. Při hodnocení se soud zaměřil na řešení otázky, z jakého důvodu je smlouva o nájmu honitby neplatná, tedy jakému zákonu odporuje, který obchází, či jak se příčí dobrým mravům.

17. Soud znovu zopakoval dokazování obsahem stanov [anonymizována dvě slova] [obec] [část obce] přijatých na valné hromadě [anonymizována dvě slova] dne 21.10.2003, které byly založeny do spisu společenstva [stát. instituce] dle prezenčního razítka dne 18.12.2003.

18. Tyto stanovy jsou koncipovány zcela v souladu s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 449/2001 Sb. o myslivosti a oproti stanovám předchozím, přijatým na valné hromadě společenstva dne 13.12.2002, došlo ke změně ve způsobu svolání valné hromady. Podle čl. 6 bod 3 je honební starosta povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání, způsob vyrozumění bude místně obvyklý, tj. vyhlášením místním rozhlasem v [část obce], umístěním v úřední vývěsce ÚMČ [část obce] a ÚMČ [obec] patnáct dní před konáním valné hromady, osobním pozváním největších vlastníků a případně i uveřejněním ve zpravodaji vydávaném ÚMČ [část obce].

19. Dále je v nich uvedeno, že návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději patnáct dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena na pozvánce na valnou hromadu lze pouze se souhlasem všech přítomných členů. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni členové společenstva nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů (ze všech členů). Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům. Člen společenstva se může na jednání valné hromady nechat zastoupit jinou osobou, která předloží plnou moc. Na rozhodování se členové podílejí podle výměru honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi jeden hlas. Každý člen je povinen před jednáním valné hromady prokázat na požádání aktuální výměru svých pozemků z území společenstva kvůli přesnému stanovení počtu hlasů.

20. Podle čl. 8 těchto stanov je k usnesení honebního výboru zapotřebí souhlasu většiny hlasů přítomných členů, při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího, o jednání honebního výboru musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání a přijatá rozhodnutí, zápis podepisují všichni přítomní členové výboru.

21. Podle čl. 9 honební společenstvo bude svou společenstevní honitbu pronajímat právnické nebo fyzické osobě, která má platný lovecký lístek za dohodnutou úplatu a pověřuje výbor projednávat podmínky pronájmu. Nájemce při užívání honitby musí upřednostnit členy honebního společenstva před dalšími osobami. V případě užívání honitby honebním společenstvem na vlastní účet budou upřednostněni členové honebního společenstva před dalšími osobami. Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti, rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.

22. Podle čl. 3 bod 1 a 2 mohou být členy společenstva pouze vlastníci souvislých honebních pozemků, které tvoří společenstevní honitbu a vlastníci jsou členy na základě písemného souhlasu s členstvím.

23. Mezi práva a povinnosti členů patří, dle čl. 4 účastnit se jednání a rozhodování na valných hromadách, volit a být volen do honebního výboru a vyslat na jednání valné hromady svého zmocněnce, nemůže-li se jí sám účastnit. Do působnosti valné hromady (čl. 5) náleží mimo jiné rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby buď I. o nájmu honitby, tj. jejím uzavření, změně nebo vypovězení, nebo II. o využití honitby ve vlastní režii honebního společenstva, v tomto případě i o schválení provozního řádu honitby. Valnou hromadu svolává (čl. 6) honební starosta nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 15. února, v případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do třiceti dnů od doručení této žádosti takovou valnou hromadu svolat. Pokud ji nesvolá, má právo ji svolat člen nebo členové, kteří podali žádost o její svolání. Honební starosta je povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání všem členům honebního společenstva na adresu sídla nebo trvalého bydliště uvedenou v seznamu členů nejméně patnáct dní před konáním valné hromady. Součástí pozvánky musí být i návrhy na rozhodnutí uvedená v čl. 5 bodu 2 písm. b) a c), má-li být o nich na valné hromadě jednáno. Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva, člen se může na jednání valné hromady nechat zastoupit jinou osobou, která předloží plnou moc s uvedeným pověření k hlasování. Na rozhodování se členové podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi jeden hlas.

24. Ze smlouvy o nájmu honitby uzavřené dne 8.10.2012 již v předchozím řízení vzal soud za prokázané, že je uzavřena [anonymizována dvě slova] [obec] [část obce] na straně pronajímatele a [celé jméno žalovaného] na straně nájemce. Jejím předmětem má být nájem Honitby [obec] - [část obce], jejímž držitelem je pronajímatel. Smlouva se podle čl. III. uzavírá na dobu určitou od 1.10.2013 do 31.3.2023, pronajímatel současně prodává nájemci právo na prodloužení smlouvy k 1.4.2023 na 10 let do 31.3.2033 a dále k 1.4.2033 na dalších 10 let do 31.3.2043 a nájemce toto právo kupuje. Cena každé z obou opcí se stanovuje ve výši jednoročního nájemného. Výše ročního nájemného je stanovena v čl. V. a činí 10 Kč za hektar honitby.

25. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se zúčastnil valné hromady honebního společenstva v [část obce] v srpnu roku 2012, a to na žádost 1. žalovaného, ke kterému, jak uvedl měl bližší vztah. Na valné hromadě nebylo mnoho lidí, snad kolem dvaceti, zapisovatelem byl honební starosta pan [příjmení]. Dopředu 1. žalovanému řekl, co má být obsahem plné moci, aby byla řádná, následně byl přítomen registraci jednotlivých členů a předkládání plných mocí. Jako pozvánku měli nějaký zažitý vzor, podle něj odpovídajícího obsahu. Valná hromada podle něj byla sjednána a proběhla zcela v pořádku.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], která byla rovněž navržena 1. žalovaným soud zjistil, že se jedná o jeho vnuka. Byl v srpnu 2012 na radnici a na úřední desce viděl papír s touto valnou hromadou. Nafotil ho a ukázal ho dědečkovi. Pokud si vzpomíná, bylo to zhruba 14 dnů před konáním této valné hromady.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na valné hromadě zastupoval matku [jméno] [příjmení], po [část obce] roznášel další plné moci, protože ho o to požádal 1. žalovaný.

28. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že není vlastníkem pozemků v honitbě. Před valnou hromadou v srpnu 2012 společně s ostatními objížděli lidi, dávali jim plné moci k podpisu a vysvětlili jim, o co se jedná. Mělo být dosaženo co největšího množství hlasů pro 1. žalovaného, aby měl honitbu k užívání. Jeho vztah k celé věci je takový, že pan [celé jméno žalovaného] je jeho přítel. Nechal takto podepsat asi dvacet až třicet plných mocí a vyřizovali to společně s [jméno] [příjmení].

29. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si pamatuje, že se nějak svolávala v srpnu 2012 valná hromada, na této valné hromadě však nebyl, ani ho nikdo nezastupoval. Posléze si vybavil, že valná hromada byla ještě před srpnem 2012, nicméně podrobnosti si nepamatuje.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v srpnu 2012 na valné hromadě honebního společenstva nebyl. Na svolání se domluvili na výboru on, pan [příjmení] a potom i pan [celé jméno žalovaného]. Svolání proběhlo vyhlášením obecním rozhlasem, on potom zjistil, že bude mít odpolední směnu, takže zavolal a vyhlášení valné hromady odvolal. Oznámil to i Městskému úřadu, zrušil provedenou rezervaci místnosti. V den, kdy se měla valná hromada původně konat mu volal pan [příjmení], že se ho telefonicky dotazoval pan [celé jméno žalovaného], proč není na valné hromadě. Pozvánka byla vyvěšena obecním úřadem, visela na desce před vstupem, ale neví, jestli je to oficiální úřední deska. Jednalo se o tu valnou hromadu, kterou on následně zrušil, protože se dozvěděl, že se nebude moci dostavit. Přesnější data ani údaje si už nepamatuje, je to poměrně dlouho.

31. Z důkazu provedeného plnými mocemi soud zjistil, že text je předepsaný pravděpodobně na počítači, některé z předložených plných mocí jsou datovány 2.8.2012, ale i 2.8.2013, např. plná moc podepsaná [jméno] [příjmení]. Na plné moci [jméno] [příjmení], která je datována 5.8. jsou dva podpisy zmocněnce s datem přijetí 2.8. a totéž se týká plné moci [jméno] [příjmení], plné moci [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] jsou bez podpisu, nesrovnalosti v datech, kdy datum podpisu předchází dataci plné moci se týká i plné moci [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení]. Na několika plných mocích je opravován údaj o rozsahu pozemků, případně označení listu vlastnictví a jak bylo soudem zjištěno, opravoval je pan [jméno] [příjmení].

32. Ze zprávy ÚMČ [obec] [část obce] vyžádané soudem bylo zjištěno, že pozvánka na valnou hromada [anonymizována dvě slova] dne 6.8.2018 nebyla v roce 2012 na úřední desce vyvěšena. Není možné zjistit ani potvrdit, zda byla umístěna do vývěsky před poštou, která je umístěna v budově ÚMČ [obec] [část obce]. Zde vyvěšené materiály nejsou evidovány, poněvadž vývěska nemá charakter úřední desky.

33. Ze znaleckého posudku vypracovaného na zadání soudu [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací na pozemky, trvalé porosty včetně lesních, zbraně a střelivo vzal soud za prokázané, že předmět ocenění, nájem Honitby [obec] [část obce] za období od roku 2003 oceňuje cenou obvyklou ve výši 11 774 Kč, tj. ve výši 18 Kč za hektar. Při doplňujícím výslechu znalec uvedl, že se věnoval nejen samotné výši ceny, ale i rozdílu mezi cenou zjištěnou tržní a obvyklou, upozornil, že znalecký posudek Ing. [příjmení], který byl založen ve spise stanovoval cenu tržní. K provedení posudku oslovil správní úřady, tedy [část obce], kam dle výkonu státní správy posuzovaná honitby spadá. Protože je však obklopena dalšími honitbami, které jsou v působnosti ORP [obec] a ORP [obec], oslovil i tyto úřady a získal tak dostupné údaje. Vyžádal si i údaje o honitbách, tedy v podstatě roční statistiky a zjistil rozdělení na výpočet plochy polní, lesní, vodní, popř. ostatní, dále jaký druh zvěře je zde normován, jaká zvěř byla ulovena a v jakém počtu. Vzhledem k tomu, že honitba [část obce] je čistě polní honitba, stanovil kritérium, že ty honitby, které budou mít více jak 10 % výměry lesů, z výčtu vyřadí a vyřadil i samotnou posuzovanou honitbu. Pro posouzení byly vybrány pouze honitby, které jsou drženy honebními společenstvy, a to ani ty, které jsou provozovány ve vlastní režii [anonymizována dvě slova].

34. Jak už bylo výše uvedeno, otázka naléhavého právního zájmu na podané žalobě byla vyřešena v původním rozhodnutí a závěry soudu I. stupně v tomto směru potvrdil soud odvolací.

35. Soud po doplněném dokazování dospěl opětovně k závěru o rozporu postupu svolávání valné hromady honebního společenstva se stanovami, zejména čl. 6 upravujícím jednání valné hromady a dále s ust. § 22 zákona o myslivosti, který upravuje stejnou otázku.

36. Ze svědeckých výpovědí a předložených plných mocí a dále vyjádření ÚMČ [obec] [část obce] soud zjistil, že nebylo při svolávání postupováno s respektem k výše citovaném ustanovení zákona o myslivosti a samotnými stanovami. Dle rozhodnutí NS 28 Cdo 1579/25 vady svolání valné hromady, jsou-li zjištěny, vedou k závěrům o neplatnosti úkonů na valné hromadě učiněných formou hlasování přítomných členů. Toto rozhodnutí rovněž vyslovuje závěr o nenahraditelnosti platného svolání valné hromady svolavatelem, dovozuje povinnost písemné formy tohoto úkonu, obligatornost údajů o programu, a to i při zohlednění modifikace ust. § 22 odst. 2 zákona o myslivosti, podle kterého projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva. Nejvyšší soud vyslovil názor, že nerespektování nutně vede k neplatnosti nejen svolání, ale i neplatnosti úkonů učiněných formou hlasování.

37. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce, který má naléhavý právní zájem na tomto určení, a to i přesto, že v době svolání a konání valné hromady nebyl členem společenstva, dle názoru soudu dostatečně prokázal svá tvrzení o tom, že valná hromada nebyla svolána platně, neboť nebyla dodržena zákonná lhůta k jejímu svolání, konání valné hromady nebylo oznámeno v souladu se stanovami, není možné zjistit, kdo se takto neplatně svolané valné hromady účastnil a kdo o ní byl uvědoměn, s ohledem na formální chyby a nepřesnosti v soudu předložených plných mocích. Jestliže následně prostřednictvím hlasování došlo k pověření výboru k uzavření nájemní smlouvy o pronájmu honitby, nebyla tato smlouva uzavřena platně, jak vyplývá z výše uvedeného. Soud tedy uzavírá, že nájemní smlouva je neplatná, protože odporuje úpravě o platnosti svolání valné hromady a jejího průběhu obsažené v zákoně č. 449/2001 Sb. o myslivosti a v souvislosti se svoláním valné hromady a pověřením výboru o uzavření smlouvy o nájmu honitby, nebyl respektován tímto zákonem stanovený postup, došlo tedy k jeho obcházení.

38. Dále soud poznamenává, že pokud žalobce tvrdí, že postup zástupců honebního společenstva předcházející uzavření nájemní smlouvy nebyl v souladu se stanovami a zákonnou úpravou a označuje pochybení, jsou jeho tvrzení, s ohledem na uváděnou skutečnost, že se těchto úkonů neúčastnil, dostatečná.

39. Pokud žalobce tvrdil neplatnost nájemní smlouvy i z důvodu nepřiměřeně vysokého nájemného, které bylo stanoveno v uzavřené nájemní smlouvě, pak znalecký posudek vypracovaný na základě zadání soudu tuto skutečnost neprokázal. To však nic na závěru soudu o neplatnosti nájemní smlouvy dle ust. § 39 obč. zák. nemění.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal úspěšnému žalobci náklady, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a dále deseti úkony právní služby, jejichž tarifní hodnota podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) činí 35 000 Kč a odměna za jeden úkon tedy dosahuje výše 2 500 Kč. Z vyúčtování právní zástupkyně žalobce považuje soud za účelně vynaložené náklady na převzetí a přípravu zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), návrh ve věci samé (ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), účast u jednání dne 25.5.2015, 9.9.2015, 25.11.2015 a 3.2.2016 (ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a porady právní zástupkyně žalobce s klientem vždy předcházející jednotlivým jednáním (ust. § 11 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb.). Pokud byla dále účtována porada s klientem v mezidobí mezi převzetím a přípravou zastoupení a sepisem návrhu ve věci samé, pak tato porada s klientem měla být již součástí převzetí a přípravy zastoupení a na jejím základě by mělo dojít jak k sepisu žaloby, tak i případných vyjádření k obraně žalovaných a toto vyjádření nebylo podáno na základě výzvy soudu. Pokud dále právní zástupkyně žalobce účtuje odměnu i za písemnou žádost soudu k vyžádání listinných důkazů od žalovaných a vyjádření k následné výzvě soudu, pak návrhy na doplnění důkazů měly být dle názoru soudu již součástí návrhu ve věci samé. Ke každému z úkonů, které byly soudem akceptovány, jako účelně vynaložené soud přiznal i náhradu hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč. V souvislosti s poslední fází řízení před soudem I. stupně náleží právní zástupkyni žalobce odměna za účast u jednání ve dnech 26.4.2021, 16.6.2021, 7.6.2021, 14.12.2022 a 1.2.2023, a to opět ve výši 2 500 Kč a 300 Kč náhrady hotových výloh a 3 000 Kč, které žalobce vynaložil na zaplacení zálohy na vypracování znaleckého posudku. Celkem tedy byla přiznána částka 60 250 Kč, kterou jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně k rukám právní zástupkyně žalobce.

41. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Neúspěšným žalovaným bylo uloženo zaplatit náklady zaplacené státem v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a účastí znalce u jednání dne 14.12.2022, které činí 15 363,82 Kč plus 344,25 Kč, to je celkem 15 908,07 Kč. Část znalečného ve výši 3 000 Kč byla uhrazena z žalobcem složené zálohy ve výši 3 000 Kč, jak vyplývá z vyčíslení nákladů řízení v předchozím odstavci a náhrada byla tedy vyřešena v rámci nákladů řízení účastníků v předchozím odstavci rozhodnutí.