62 C 103/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.500 Kč od 9. 9. 2020 do 12. 4. 2021, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 3. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na (zpětný) odtah vozidla žalovaného, k němuž došlo dne 17. 7. 2020 z ulice ulice v obec. Žalovaný dluh žalobci neuhradil, ačkoli byl k jeho úhradě písemně vyzván.

2. Ve věci byl dne 16. 4. 2021 pod číslo jednací vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. Uvedl, že částku 1.500 Kč uhradil dva dny před rozhodnutím soudu s tím, že po celou dobu nebyla žalovanému zaslána jakákoliv upomínka k úhradě.

3. V reakci na odpor žalovaného žalobce podáním doručeným soudu dne 8. 6. 2021 vzal žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení 1.500 Kč. Usnesením ze dne 10. 6. 2021, č.j. 62 C 103/2021-40, bylo řízení co do částky 1.500 Kč zastaveno. Předmětem řízení zůstalo příslušenství dluhu, tj. úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.500 Kč od 9. 9. 2020 do 12. 4. 2021.

4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Soud, vycházeje z předložených listin, zjistil, že dne 17. 7. 2020 v 8:30 hod. byl v ulici ulice v obec proveden odtah vozidla tov. zn. Opel, typ Vectra, r.z. anonymizováno číslo (viz protokol o odtažení motorového vozidla). Podle výpisu z registru vozidel (viz karta vozidla) byl ke dni odtahu provozovatelem a vlastníkem uvedeného vozidla žalovaný. Přípisem ze dne 21. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení úhrady za zpětný odtah vozidla ve výši 1.500 Kč ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy; výzva byla zaslána na adresu adresa žalovaného. Podle výpisu usnesení Rady územní celek č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019 byl poplatek za zpětný odtah vozidla stanoven na 1.500 Kč.

6. Ustanovení § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, umožňuje vlastníkovi komunikace (žalobci) opatřením obecné povahy dočasně omezit stání nebo zastavení vozidel na místní komunikaci (§ 6 cit. zákona) mj. z důvodu údržby a učinit opatření proti tomu, kdo dočasný zákaz stání silničních vozidel nerespektuje a tím zabraňuje naplnění„ veřejného zájmu“; tímto nástrojem je – jak vyplývá z ustanovení § 19b cit. zákona - právě možnost odstranit motorové vozidlo na náklady jeho provozovatele (zde žalovaného).

7. Důvod odtahu spočívající v blokovém čištění v dané věci plyne z protokolu o odtažení motorového vozidla a přiložené fotodokumentace. Provozovatelem vozidla byl ke dni odtahu žalovaný.

8. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a uložil žalovanému zaplatit dlužný úrok z prodlení. Právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalovaný neuhradil svůj dluh vůči žalobci ve stanovené lhůtě splatnosti; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř.

10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaný, který z procesního hlediska zavinil částečné zastavení řízení a ve zbytku nebyl úspěšný má povinnost nahradit žalobci náklady řízení. S ohledem na poměrně ustálenou judikaturu zejména Ústavního soudu k otázce zastupování statutárních měst advokáty (srovnej např. III. ÚS 2984/2009, II. ÚS 376/12, II. ÚS 2396/2009:„ ...U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým...), neshledal soud náklady na zastoupení advokátem účelně vynaloženými, a proto přiznal žalobci toliko paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě dluhu na adresu adresa žalovaného, tedy na adresu, která byla ke dni vyhotovení výzvy evidována jako adresa trvalého pobytu žalovaného.

12. Náklady řízení činí 900 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, paušální náhrady nákladů nezastoupeného žalobce ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 200 Kč stanovené podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby) podle § 1 odst. 3 vyhlášky a paušální náhrady nákladů nezastoupeného žalobce ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč stanovené podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon (částečné zpětvzetí žaloby) podle § 1 odst. 3 vyhlášky.

13. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.