62 C 127/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21.528,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10.381 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.381 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 11.147,19 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 4.234,75 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 12.556,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17.000 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.619 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1.867,19 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 5.522,61 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.528,19 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 17.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4.528,19 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2022 domáhala zaplacení 21.528,19 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 1. 10. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuto 17.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 29.580 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 517 Kč. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná současně sjednali doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se žalovaná zavázala uhradit částku 406 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 6.619 Kč.

2. Žalovaná dále dne 27. 6. 2015 uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuto 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 13.920 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 8.040 Kč.

3. S účinností ke dni 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

6. Dne 1. 10. 2015 byla mezi společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce číslo. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí bylo v hotovosti poskytnuto 17.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2.380 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 3.400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.800 Kč, tj. celkem 12.580 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 517 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit 406 Kč za doplňkovou službu životního pojištění.

7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o půjčce byla dne 1. 10. 2015 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu a je nezaměstnaná. Měsíční příjem žalované v době žádosti o půjčku činil 8.000 Kč, další příjmy ze státní podpory činily 10.660 Kč, žalovaná rovněž pobírala„ přídavky“ ve výši 600 Kč. Výdaje žalované měly představovat 8.840 Kč, z toho 3.800 Kč na nájem, 4.600 Kč na výdaje domácnosti, 240 Kč na další splátky dluhů a 200 Kč na telefon. Z karty vyplývá, že totožnost žalované byla ověřena předložením občanského průkazu, údaje uvedené žalovanou byly právním předchůdcem ověřeny předložením nájemní smlouvy.

8. Dne 27. 6. 2015 byla mezi společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce číslo. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí bylo v hotovosti poskytnuto 8.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1.120 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 1.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, tj. celkem 13.920 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč.

9. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o půjčce byla dne 27. 6. 2015 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu a je nezaměstnaná. Měsíční příjem žalované v době žádosti o půjčku činil 6.000 Kč, další příjmy ze státní podpory činily 15.553 Kč, žalovaná rovněž pobírala„ přídavky“ ve výši 610 Kč. Výdaje žalované měly představovat 13.960 Kč, z toho 7.560 Kč na nájem, 5.000 Kč na výdaje domácnosti, 1.200 Kč na další splátky dluhů a 200 Kč na telefon. Z karty vyplývá, že totožnost žalované byla ověřena předložením občanského průkazu, údaje uvedené žalovanou byly právním předchůdcem ověřeny předložením nájemní smlouvy, dokladem SIPO a výměrem státní podpory.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne 6. 12. 2019.

11. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2021 žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dluhu ve lhůtě do 9. 3. 2021. Upomínka byla odeslána dne 23. 2. 2021.

12. Podle § 3 odst. písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

16. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

17. V případě smlouvy o půjčce číslo i smlouvy o půjčce číslo žalovaná sice sdělila právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznických karet nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány a hodnoceny. Žalovaná byla v době žádosti o poskytnutí obou půjček nezaměstnaná, není tedy zřejmé, co bylo zdrojem jejího příjmu a zda žalovaná vůbec nějaký příjem měla (v případě smlouvy o půjčce č. 206130 Kč se jednalo o příjem ve výši 8.000 Kč, v případě smlouvy o půjčce číslo pak o příjem 6.000 Kč). Další příjmy žalované měly být tvořeny dávkami státní podpory. Samotná skutečnost, že žalovaná je nucena pobírat dávky státní podpory a priori svědčí o její nepříznivé finanční situaci. Nadto je třeba uvést, že v případě žádosti o poskytnutí půjčky číslo právní předchůdce žalobce ani neověřoval, zda je žalovaná skutečně poživatelem dávek a zda dosahují tvrzené výše. Mezi příjem žalované právní předchůdce žalobkyně zahrnul i přídavky na dítě, tyto však slouží k zajištění potřeb dítěte, nelze je považovat za příjem žalované. Právní předchůdce žalobkyně nevzal v úvahu nepříznivou finanční situaci žalované, která je nezaměstnaná, a jediným zdrojem jejich příjmů jsou dávky státní podpory a ničím neověřený příjem. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčky, ačkoliv žalovaná uvedla, že má další dluhy. Tyto skutečnosti pak svědčí o nedostatečném prověření finanční situace žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně a jeho liknavém přístupu při posuzování úvěruschopnosti žalované.

18. Právní předchůdce žalobkyně tedy nepostupoval při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 19. Žalobkyně nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalované půjčky rozporu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

20. Soud proto uzavřel, že smlouva o půjčce číslo i smlouva o půjčce číslo byly od počátku neplatné a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o půjčce číslo uhradila 6.619 Kč, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 10.381 Kč. Na dluh ze smlouvy o půjčce číslo uhradila žalovaná 8.040 Kč, žalobkyně proto nemá nárok na vrácení žádného plnění.

21. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat předžalobní upomínku ze dne 22. 2. 2021, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy půjčce číslo číslo ve lhůtě do 9. 3. 2021. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 10. 3. 2021 ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb.

22. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

23. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla z procesního hlediska úspěšnější, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.