62 C 142/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobce:a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce žalobkyně:b) Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozená dne Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D 3. Jméno advokáta E Anonymizováno , narozená dne Datum narození advokáta E bytem Adresa advokáta E zastoupená advokátem Jméno advokáta F sídlem Adresa advokáta F 4. Jméno advokáta G , narozená dne Datum narození advokáta G bytem Adresa advokáta G zastoupená advokátem Jméno advokáta H sídlem Adresa advokáta H o určení dědiců I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou dědici zůstavitele , jméno FO, , narozeného dne , datum, , zemřelého dne , datum, , naposledy bytem , adresa, , se zamítá.II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalované 1) náklady řízení ve výši 50.699 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 1).III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalované 2) náklady řízení ve výši 50.699 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 2).IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalované 3) náklady řízení ve výši 50.699 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 3).V. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalované 4) náklady řízení ve výši 34.969 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 4).VI. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady vynaložené na svědečné a znalečné v celkové výši 32.235,76 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2022 se žalobci domáhají určení, že jsou dědici po , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, , naposledy bytem , adresa, (dále jen „zůstavitel“). Žalobci jsou rodiče zůstavitele. K podání žaloby byli odkázáni usnesením Městského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2022, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 17. 6. 2022, a bylo vydáno soudním komisařem v pozůstalostním řízení.

2. Zůstavitel zanechal dvě závěti, a to závěť ze dne 12. 4. 2016 sepsanou vlastní rukou a závěť ze dne 9. 4. 2021 ve formě notářského zápisu. Závětí z roku 2016 ustanovil dědičkou veškerého majetku žalovanou 2), zatímco závětí z roku 2021 povolal k dědění všechny žalované; pozdější závěť nahradila závěť dřívější. Podle žalobců jsou obě závěti neplatné.

3. Ve vztahu k závěti ze dne 9. 4. 2021 žalobci tvrdí, že zůstavitel nebyl v době jejího pořízení způsobilý právně jednat, a to s ohledem na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zejména závislost na alkoholu, užívání návykových léků, psychiatrické obtíže a celkový pokles kognitivních schopností. Uvádějí, že zůstavitel byl opakovaně hospitalizován, protože kombinoval alkohol a léky, vykazoval projevy deprese a suicidální tendence a současně popíral svůj zdravotní stav. Zdůrazňují, že závěť pořídil bezprostředně po náročné onkologické léčbě, při vědomí nepříznivé prognózy.

4. Závěť ze dne 12. 4. 2016 není pravá, neboť ji zůstavitel nesepsal a nepodepsal vlastní rukou.

5. Vztahy mezi žalobci a zůstavitelem nebyly narušeny, jak shodně tvrdí žalované. Žalobci byli se zůstavitelem v pravidelném osobním, telefonickém i písemném kontaktu a snažili se jej motivovat k léčbě závislosti. Zůstavitel od nich obdržel významný majetek, včetně bytové jednotky a garáže.

6. Pokud jde o okolnosti úmrtí zůstavitele, došlo k němu v důsledku dekompenzace jaterní cirhózy při abúzu alkoholu, zůstavitel v období před smrtí konzumoval alkohol i přes svůj vážný zdravotní stav. V této souvislosti žalobci namítají dědickou nezpůsobilost žalovaných. Žalovaná 3) se podílela na podávání návykových léků zůstaviteli v době jeho psychické krize. Ve vztahu k žalovaným 1) a 2) uvádějí, že neposkytly zůstaviteli potřebnou pomoc, ač věděly o jeho zdravotním stavu a závislosti na alkoholu, a umožňovaly mu konzumaci alkoholu i v době jeho onkologické léčby. Žalovaná 4) se snažila ovlivnit uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele. Současně žalobci poukazují na další okolnosti související s jednáním žalovaných, včetně jejich postupu po smrti zůstavitele a nakládání s jeho majetkem, jakož i na nesrovnalosti v obsahu závěti z roku 2021.

7. Všechny žalované navrhly zamítnutí žaloby.

8. Žalovaná 1) nesouhlasí s tvrzeními žalobců o duševní nezpůsobilosti zůstavitele Zůstavitel byl dlouhodobě schopen vykonávat složité činnosti, podnikal, řídil motorová vozidla (to byl jeho koníček), byl držitelem zbrojního průkazu, což podle žalované 1) svědčí o zachované svéprávnosti a mentální způsobilosti. Žalobci vycházejí z ojedinělých a časově vzdálených lékařských zpráv, které popisují pouze přechodné stavy související zejména s požíváním alkoholu, nikoli trvalou duševní poruchu. Naopak z novějších lékařských zpráv, zejména z období roku 2021, podle žalované 1) vyplývá, že zůstavitel byl plně orientovaný, informovaný o svém zdravotním stavu a schopen činit kvalifikovaná rozhodnutí. Pořízení závěti ze dne 9. 4. 2021 považuje za racionální krok učiněný v souvislosti se zhoršenou zdravotní prognózou zůstavitele a poukazuje i na jeho dlouhodobě negativní vztahy k žalobcům. Zdůrazňuje, že závěť byla sepsána formou notářského zápisu. Odmítá rovněž tvrzení o své dědické nezpůsobilosti, když uvádí, že o zůstavitele pečovala a byla mu nápomocna v závěru jeho života.

9. Žalovaná 2) uvedla, že byla polorodou (biologickou) sestrou zůstavitele a udržovala s ním po celý život blízký vztah, přičemž zůstavitel ji i její rodinu pravidelně navštěvoval a finančně podporoval její děti. Obě napadené závěti jsou podle ní z formálního hlediska platné s tím, že pozdější závěť z roku 2021 zrušila závěť z roku 2016, kterou zůstavitel sepsal a podepsal vlastní rukou. Co se týče tvrzené dědické nezpůsobilosti žalované 2), žalovaná 2) se nikdy nedopustila trestného činu, natož trestného činu proti zůstaviteli. Má za to, že žalobci v tomto směru neunášejí ani břemeno tvrzení. Není zřejmé, jak žalobci dospěli k závěru, že se žalovaná 2) ve vztahu k zůstaviteli dopustila trestného činu neposkytnutí pomoci. Žalovaná 2) samozřejmě věděla, že zůstavitel nepřiměřeně požívá alkohol, snažila se však podporovat jej v abstinenci. V době, kdy ji zůstavitel navštívil, schovávala veškerý alkohol v domácnosti a na společných akcích ona ani členové její rodiny alkohol nekonzumovali. Pokud zůstavitel nenastoupil druhou várku chemoterapie, jednalo se o jeho svobodné rozhodnutí. Zůstavitel si byl vědom toho, že je mu poskytována pouze paliativní léčba a chemoterapie pro něj byla nesnesitelná.

10. Podle žalované 3) je závěť z roku 2016, stejně jako závěť z roku 2021, z formálního hlediska platná. Zůstavitel závěť z roku 2021 dlouhodobě plánoval a v souvislosti s uspořádáním majetkových poměrů zvažoval i založení svěřenského fondu. Zdůrazňuje, že zůstavitel žalobce ani svého nevlastního bratra v závětích neuvedl z důvodu dlouhodobě špatných rodinných vztahů. Zůstavitel byl, i přes problémy s alkoholem, schopen své jednání ovládat a chápat. Podle zkušeností žalované 3) byl zůstavitel až do smrti racionální, uvážlivý a plně schopen právně jednat; aktivně se věnoval podnikání, správě majetku i odborné činnosti v oblasti ekonomiky a účetnictví.

11. Žalovaná 3) popírá tvrzení žalobců o svém údajném jednání proti zůstaviteli, zejména o podání léků či jakémkoliv ovlivňování jeho vůle. U sepisu závěti z roku 2021 nebyla přítomna a o jejím obsahu předem nevěděla, přičemž poukazuje na okolnost, že notář by sepis závěti neprovedl, pokud by zůstavitel nejednal svobodně a vážně.

12. Žalovaná 4) nezpochybňovala, že zůstavitel byl kvartálním pijákem, že byl závislý na alkoholu, nicméně jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v den podpisu závěti z roku 2021, tj. dne 9. 4. 2021, zcela zachovalé. Naopak žalovaná 4) zůstavitele znala jako člověka s obrovským přehledem, výjimečně organizačně schopného manažera. Uspořádání svých majetkových poměrů po smrti měl zůstavitel velmi dobře rozmyšleno. S ohledem na fatální diagnózu tyto záležitosti promýšlel delší dobu. Schůzku v notářské kanceláři, kde byla závěť sepsána, si předem sám domluvil. Co se týče namítané dědické nezpůsobilosti žalované 4), žalobci neuvedli žádné konkrétní skutečnosti, žádná konkrétní jednání, kterých se žalovaná 4) měla dopustit. Zůstavitel byl člověkem, který si nenechal do svých osobních záležitostí a rozhodnutí nikým zasahovat.

13. Podle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

14. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2022, č. j. 59 D 1228/2021-240, které nabylo právní moci dne 17. 6. 2022, byli žalobci odkázáni k podání předmětné žaloby proti žalovaným, k čemuž jim byla stanovena lhůta dvou měsíců od právní moci usnesení. Žaloba doručená soudu dne 16. 8. 2022 byla podána včas.

15. Soud provedl dokazování listinami, účastnickými a svědeckými výpověďmi a znaleckým posudkem. Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

16. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že zůstavitel zemřel dne 15. 5. 2021, pohřeb vypravil žalobce.

17. Holografní závětí datovanou dne 12. 4. 2016 povolal zůstavitel za dědičku veškerého svého majetku žalovanou 2).

18. Závětí sepsanou ve formě notářského zápisu jménem notářky JUDr. , jméno FO, dne 9. 4. 2021, pod , Anonymizováno, , povolal za své dědice žalované , právnická osoba, ) a 4), přičemž závěť vymezuje konkrétní majetek, k jehož dědění je každá ze žalovaných povolána. Závěť sepsala notářská kandidátka JUDr. , jméno FO, jako zástupkyně notářky.

19. Z protokolu o jednání v notářské kanceláři soudní komisařky Mgr. , jméno FO, dne 29. 11. 2021 se podává, že zůstavitel zemřel jako svobodný, bezdětný, žil sám, jeho zákonnými dědici jsou rodiče, tj. žalobci. Notářka konstatovala, že zůstavitel zanechal dvě závěti, které vedle sebe nemohou obstát, neboť oběma pořídil o celém svém majetku. Závěť ze dne 9. 4. 2021 proto ruší předchozí závěť ze dne 12. 4. 2016.

20. Do spisu bylo založeno a k důkazu provedeno množství zdravotnických záznamů týkajících se zůstavitele. Soud učinil z předložené zdravotnické dokumentace toliko zjištění, že zůstavitel se v průběhu svého života opakovaně léčil v různých zdravotnických zařízeních. Odborné závěry ze zdravotních záznamů neučinil, neboť zdravotnická dokumentace byla podkladem pro zpracování znaleckého posudku (viz níže), přičemž formulace odborných závěrů přísluší právě znalci. Soud přitom nepochybuje o tom, že zdravotnická dokumentace, kterou do spisu založili žalobci, pochází od zdravotnických zařízení v jednotlivých listinách uvedených, neboť pravost výpisů ze zdravotnické dokumentace nebyla ze strany žalovaných relevantním způsobem zpochybněna a žalobce předložil doklady, z nichž vyplývá, že jednotlivá zdravotnická zařízení žádal o poskytnutí zdravotnické dokumentace a uhradil příslušné poplatky.

21. Od 26. 7. 2001 do 2. 8. 2001 byl zůstavitel hospitalizován v , podezřelý výraz, léčebně, , adresa, , jednalo se o druhou hospitalizaci. Účelem hospitalizace byla protialkoholická léčba, kterou zůstavitel po sedmi dnech na vlastní žádost ukončil.

22. Poprvé byl k hospitalizaci v , podezřelý výraz, léčebně přijat v únoru 2001 poté, co byl ošetřen v , právnická osoba, pro intoxikaci alkoholem, kam jej přivezla RZP, podle které pravděpodobně spolu s alkoholem užil Stilnox. Při hospitalizaci v , podezřelý výraz, léčebně mu byl diagnostikován syndrom závislosti na alkoholu f. III. Hospitalizace trvala čtyři dny, byla mu doporučena ambulantní psychiatrická péče ke zvládání závislosti na alkoholu.

23. V roce 2003 byl zůstavitel hospitalizován na lůžkovém oddělení , podezřelý výraz, kliniky Fakultní nemocnice , adresa, , kam byl přeložen z chirurgické JIP Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně po napadení. Byl konstatován amentně delirantní stav s agresivním chováním a suicidálními tendencemi a abusus alkoholu. Zůstavitel se léčil v psychiatrické ambulanci MUDr. , jméno FO, ze závislosti na alkoholu s výsledkem, že závislost se ambulantně nedaří zastavit.

24. Od 22. 1. 2004 do 30. 1. 2004 byl opět hospitalizován na , podezřelý výraz, klinice Fakultní nemocnice , adresa, . V souvislosti s touto hospitalizací mu byl odebrán zbrojní průkaz. Později byl zůstavitel na základě vyšetření Mgr. , jméno FO, , dopravního psychologa, ze dne 23. 6. 2015 shledán způsobilým držet a používat zbraň.

25. Od 31. 8. 2015 do 1. 9. 2015 byl zůstavitel hospitalizován na Interní gastroenterologické klinice Fakultní nemocnice , adresa, . Na , podezřelý výraz, klinice FN , adresa, byl hospitalizován opět od 1. 9. 2015 do 6. 9. 2015. Od 6. 9. 2015 do 4. 10. 2015 absolvoval zůstavitel intenzivní terapeutický program pro překonání závislosti v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, ; terapeutický program nedokončil.

26. Od 16. 3. 2020 do 20. 3. 2020 byl hospitalizován na Interní kardiologické klinice Fakultní nemocnice , adresa, . Od 11. 2. 2021 do 19. 2. 2021 byl hospitalizován na Interní hematologické klinice Fakultní nemocnice , adresa, .

27. Z prohlášení o poskytování informací o zdravotním stavu ze dne 2. 3. 2021 sepsaného v , Anonymizováno, podává, že zůstavitel udělil souhlas s poskytováním neomezených informací o svém zdravotním stavu pro žalovanou 1) a 2). Od 1. 4. 2021 do 7. 4. 2021 byl hospitalizován na Klinice komplexní onkologické péče , Anonymizováno, .

28. Ze zprávy vystavené zdravotnickým zařízením , adresa, zdraví, s. r. o., podepsané , právnická osoba, vyplývá, že zůstavitel dne 21. 4. 2021 navštívil zdravotnické zařízení komplexní psychosomatické medicíny a podrobil se zde vyšetření.

29. Od 11. 5. 2021 do 15. 5. 2021 byl zůstavitel znovu hospitalizován na Klinice komplexní onkologické péče , Anonymizováno, , kde dne 15. 5. 2021 v 8:40 zemřel. Jako příčina smrti byla uvedena dekompenzace jaterní cirhózy při abusu alkoholu za pravděpodobného podílu onkologického onemocnění. Co se týče onkologického onemocnění, byl mu diagnostikován inoperabilní karcinom horního mediastina. Ze zprávy o hospitalizaci zůstavitele vyplývá, že zůstavitel zahájil chemoterapii, od 13. 4. 2021 se však již k hospitalizaci nedostavil, nezvedal telefon. Žalovaná 1) měla při příjmu zůstavitele k hospitalizaci v květnu 2021 sdělit, že v posledních 14 dnech výrazněji pije alkohol, přestože v předchozí době abstinoval. Ze zprávy vyplývá, že zdravotnické zařízení informovalo o stavu i úmrtí zůstavitele žalovanou 1) a žalovanou 2).

30. Žalovaná 3) namítla nepravost lékařské zprávy z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice , adresa, týkající se hospitalizace zůstavitele od 16. 3. 2020 s tím, že žalobci z textu této zprávy dovozují dědickou nezpůsobilost žalované 3), která měla zůstaviteli podat Lexaurin, což dokládají právě touto zprávou. Žalovaná 3) namítala, že ve zprávě, která se nachází ve zdravotnické dokumentaci vedené praktickou lékařkou zůstavitele není odstavec týkající se Lexaurinu uveden. Soud proto k důkazu provedl lékařskou zprávu předloženou žalobci a vyžádal si lékařskou zprávu týkající se této hospitalizace od praktické lékařky, jakož i přímo z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice , adresa, .

31. Porovnáním těchto listin soud zjistil, že vizuálně se listiny odlišují. Při telefonickém rozhovoru se sekretariátem Interní kardiologické kliniky bylo soudu sděleno, že v rozhodné době, tedy v březnu roku 2020, se jednotlivé kliniky Fakultní nemocnice , adresa, potýkaly s poruchami počítačového systému. Proto byly zprávy v obvyklém formátu vyhotovovány a upravovány až dodatečně. Porovnáním listin soud zjistil, že odstavec: „Benzodiazepiny: pac. udává, že užil Lexaurin, který mu dala jeho přítelkyně. Neguje ale pravidelné užívání nebo příznaky závislosti. Pac přítelkyně udávala, že pac užil větší množství tablet Lexauinu v suicidálním úmyslu, v toxikologii zjištěna hraničně vyšší hladina BZD, ale nikoliv hladina toxická“ se nachází nejen ve zprávě předložené žalobci, ale rovněž je součástí dokumentace týkající se předmětné hospitalizace zůstavitele, kterou soudu předložila Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice , adresa, . První odstavec se nachází v části označené jako „anamnéza“, není proto zřejmé, zda se jedná o konstatování stavu zůstavitele při přijetí dne 16. 3. 2020, anebo zda jde o souhrn čerpaný z předchozích hospitalizací zůstavitele ve Fakultní nemocnici , adresa, . Podle textu a řazení celého dokumentu se spíše jeví, že tento odstavec byl do zprávy převzat z předchozích hospitalizací.

32. Je ovšem třeba poznamenat, že jednak není z lékařské zprávy zřejmé, kdo byl onou přítelkyní, která měla zůstaviteli podat Lexaurin, a že samotné podání Lexaurinu, i kdyby bylo v řízení prokázáno, není způsobilé založit dědickou nezpůsobilost žalované 3). Jednak z lékařské zprávy vyplývá, že hladina benzodiazepinu v krvi zůstavitele nebyla toxická, a jednak z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by se zůstavitel skutečně o sebevraždu pokusil, natož aby bylo prokázáno, že mu v tomto pokusu byl někdo, tedy žalovaná 3), nápomocen (viz níže).

33. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že zůstavitel pravidelně komunikoval zejména se žalovanou 3) a žalovanou 4). Řešil s nimi své osobní záležitosti, dělil se o každodenní postřehy, žalované 4) uděloval rady týkající se podnikání, řešil s nimi své majetkové záležitosti, ovšem nikoli tak, že by si od žalovaných nechával radit, sděloval jim své představy.

34. Z e-mailové korespondence ze dne 8. až 9. 4. 2021 vyplývá, že zůstavitel si domluvil schůzku s notářkou a informoval o tom žalovanou 4).

35. Žalobci sice zpochybnili pravost předložené e-mailové komunikace, námitku nepravosti však zdůvodnili jen tak, že se jedná o prosté e-maily. Neuvedli žádné relevantní skutečnosti způsobilé vyvolat pochybnosti o tom, že e-mailová komunikace nepochází od zůstavitele či žalovaných. Ostatně soud z e-mailové komunikace neučinil žádná zásadní zjištění a její obsah je pro níže uvedený skutkový a právní závěr téměř bez významu.

36. Dne 31. 3. 2021 uzavřel zůstavitel jako zakladatel a svěřenský správce a , jméno FO, , narozený , datum, , jako svěřenský správce smlouvu o vytvoření svěřenského fondu formou notářského zápisu sepsaného JUDr. , jméno FO, , notářkou se sídlem v Brně, pod , Anonymizováno, . V souvislosti s uzavřením smlouvy byl dne 19. 5. 2021 , jméno FO, podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí.

37. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. 12. 1980, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 29. 1. 1981, vyplývá, že zůstavitel se ke dni právní moci rozsudku stal osvojencem žalobce a jeho příjmení se změnilo z „, Anonymizováno, “ na „, jméno FO, “.

38. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení dané věci.

39. Z výpovědi žalobce a jeho písemných podání, jejichž pravdivost žalobce potvrdil v rámci své výpovědi, soud zjistil, že žalobce je osvojitelem zůstavitele a podílel se na jeho výchově a profesním uplatnění. Zůstavitel podle něj získal středoškolské vzdělání, avšak následně odmítl další studium a jeho pracovní i osobní vývoj byl dlouhodobě negativně ovlivněn závislostí na alkoholu.

40. Žalobce uvedl, že zůstavitel od počátku 90. let trpěl závislostí na alkoholu, která měla charakter tzv. kvartálního pijáctví, s opakovanými excesy vedoucími k hospitalizacím na psychiatrických pracovištích, a byla někdy kombinována s užíváním léků (např. Lexaurin, Stilnox). Podle žalobce zůstavitel svou závislost popíral, odmítal léčbu a střídal ošetřující lékaře. Zůstavitelova závislost se měla postupně zhoršovat a vést k poruchám úsudku, neschopnosti racionálního jednání a k projevům bludného či nereálného uvažování. Konkrétní závažné projevy, např. opuštění hygienických návyků, však žalobce osobně naposledy pozoroval kolem roku 2017.

41. V letech 2020–2021 byl žalobce se zůstavitelem převážně v telefonickém a e-mailovém kontaktu, osobní kontakt byl omezen, k poslednímu setkání došlo dne 18. 4. 2021. V první polovině roku 2021 žalobce nepozoroval u zůstavitele dezorientaci v čase, místě či osobách. Současně však žalobce popsal, že zůstavitel byl v této době významně psychicky zatížen závažnou onkologickou diagnózou, o níž se dozvěděl koncem března 2021, a působil depresivně a rozrušeně. Při osobním setkání dne 18. 4. 2021 žalobce nabyl dojmu, že zůstavitel v některých úvahách nepostupuje racionálně a neuvědomuje si reálné souvislosti, zmínil přitom zejména zůstavitelovy představy o nakládání s majetkem a návrhem na zajištění pronájmu bytu za účelem, který žalobce považoval za nereálný. V tomto směru žalobce hodnotil zůstavitele jako „mimo realitu“.

42. Zároveň však žalobce potvrdil, že i v dubnu 2021 byl zůstavitel schopen běžné komunikace, řešil s ním otázky investičního záměru a zůstavitel byl schopen komunikovat e-mailem i telefonicky.

43. Ve vztahu ke dni pořízení závěti žalobce uvedl, že se zůstavitelem dne 9. 4. 2021 nebyl v kontaktu a osobně se s ním v této době nesetkal; jeho poznatky o zdravotním stavu zůstavitele vycházejí z následné komunikace. Z obsahu e-mailu ze dne 13. 4. 2021 dovozoval přítomnost výrazných fyzických obtíží po chemoterapii.

44. Žalovaná 1) vypověděla, že se zůstavitelem se seznámila až dne 20. 3. 2021. V období od března 2021 byli v pravidelném kontaktu, nejprve prostřednictvím elektronické komunikace a následně se i osobně stýkali a po určitou dobu spolu fakticky žili. V době, kdy se žalovaná 1) a zůstavitel seznámili, byl již zůstavitel obeznámen se svým závažným onemocněním, o němž žalovanou 1) informoval. V dubnu 2021 žalovaná 1) u zůstavitele nepozorovala žádné projevy nadměrného požívání alkoholu, změny nálad ani jiné odchylky v psychickém stavu, nevnímala jej jako osobu s projevy závislosti. Podle její výpovědi se zůstavitel choval racionálně, komunikoval běžným způsobem, vedl s ní souvislé rozhovory o společenských tématech, zajímal se o knihy a filmy a nepůsobil zmateně ani dezorientovaně. Změny v chování začala žalovaná 1) pozorovat až počátkem května 2021, kdy měl zůstavitel začít více požívat alkohol, což se projevovalo změnami nálad; ani v této době však u něj nepozorovala dezorientaci či zmatenost. Uvedla také, že za dobu, kdy se znali, nepozorovala u zůstavitele žádné výrazné projevy těžké opilosti či stavy, které by odpovídaly popisovaným excesům z dřívější doby. Zůstavitel byl schopen racionálně uvažovat o nepříznivé prognóze svého onkologického onemocnění. Svěřil se žalované 1), že po zjištění diagnózy začal řešit majetkové záležitosti, včetně závěti a svěřenského fondu. Žalovaná 1) jej vnímala jako osobu schopnou plánovat a rozhodovat o svých záležitostech. U sepisu závěti dne 9. 4. 2021 nebyla přítomna, o svém postavení závětní dědičky se dozvěděla až při projednání dědictví.

45. Žalovaná 2) vypověděla, že měla se zůstavitelem dlouhodobě blízký rodinný vztah, vnímala jej jako svého bratra a udržovala s ním pravidelný kontakt po většinu jeho života, včetně období před smrtí. Ačkoliv věděla, že zůstavitel má problémy s alkoholem, sama jej nikdy neviděla opilého, a to ani při jejich osobních setkáních, včetně období okolo roku 2016 i následně. K rozhodnému období roku 2021 soud zjistil, že žalovaná 2) byla se zůstavitelem v častém telefonickém kontaktu, zejména v souvislosti s jeho zdravotními obtížemi. Zůstavitel ji informoval o průběhu vyšetření, hospitalizacích i zahájení onkologické léčby, přičemž byl schopen komunikovat souvisle a srozumitelně. Žalovaná 2) u něj nepozorovala zmatenost, dezorientaci ani jiné poruchy psychického stavu, a to ani v době hospitalizací či léčby. Zůstavitel se aktivně zajímal o svůj zdravotní stav i majetkové poměry, přemýšlel o dalším uspořádání majetku. Zůstavitel začal ve zvýšené míře požívat alkohol na přelomu dubna a května 2021. Spolu se žalovanou 1) se snažila jej v konzumaci alkoholu omezit.

46. Žalovaná 3) vypověděla, že zůstavitele znala od roku 2018, kdy s ním navázala partnerský vztah. Žila se zůstavitelem ve společné domácnosti. Partnerský vztah ukončili koncem roku 2019, nicméně i poté se zůstavitelem udržovala pravidelný a intenzivní kontakt, zejména prostřednictvím každodenní elektronické komunikace, a nadále mu poskytovala pomoc v osobních i pracovních záležitostech.

47. K duševnímu a osobnostnímu stavu zůstavitele uvedla, že mimo období požívání alkoholu byl zůstavitel osobou s vysokou pracovní aktivitou, přehledem a schopností řešit složité záležitosti. V době, kdy nepil, s ní běžně komunikoval o odborných i společenských tématech, vykonával ekonomickou agendu a organizoval své záležitosti. Zůstavitelova závislost na alkoholu se projevovala epizodickými excesy, které trvaly i delší dobu; po dobu takového excesu docházelo u zůstavitele ke změnám chování, které se projevovaly zejména jeho pasivitou a soustředěním na pití.

48. Od září 2020 zůstavitel podle žalované 3) abstinoval. Od počátku roku 2021 do dubna 2021 byla se zůstavitelem v pravidelném kontaktu (později se už nevídali), přičemž na něm nepozorovala žádné projevy požívání alkoholu ani změny svědčící o poruše duševního stavu. V tomto období jej vnímala jako osobu soustředěnou na uspořádání svých záležitostí v souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem; zůstavitel aktivně řešil majetkové otázky, připravoval svěřenský fond a vyřizoval své pracovní i osobní záležitosti.

49. Žalovaná 4) vypověděla, že zůstavitele znala od roku 2015. Od roku 2017 s ním měla partnerský vztah, přibližně rok spolu žili. Po ukončení partnerského vztahu zůstala se zůstavitelem v kontaktu, a to i v rozhodném období roku 2021. Když zůstavitel neměl období, kdy nezvládal svou závislost na alkoholu, působil jako vysoce inteligentní, racionální a schopný člověk. Nepozorovala na něm žádné projevy psychické poruchy, dezorientace či narušených kognitivních funkcí. Naopak zdůraznila jeho schopnost soustředěné práce, systematického jednání a udržování kontroly nad svými aktivitami. Charakter zůstavitelovy závislosti na alkoholu popsala jako periodický (kvartální), kdy se střídala období intenzivního pití a období plné funkčnosti. V období pití docházelo k postupnému zhoršení chování a schopností (zejména v pozdějších fázích epizody), avšak mimo tato období fungoval zcela standardně a bez poruch orientace.

50. V době od počátku roku 2021 do konce dubna žalovaná 4) u zůstavitele, se kterým byla v pravidelném kontaktu, nepozorovala požívání alkoholu ani jakékoli projevy duševní poruchy, zůstavitel v té době normálně pracoval, komunikoval, školil zaměstnance a aktivně řešil své podnikatelské i osobní záležitosti; později už se s ním osobně nesetkala.

51. Dne 9. 4. 2021 byla žalovaná 4) se zůstavitelem v kontaktu, popsala, že zůstavitel absolvoval návštěvu notářky, následně se účastnil dalších pracovních aktivit, řídil motorové vozidlo. Podle žalované 4) byl po celý den střízlivý.

52. Notářská kandidátka , jméno FO, , která jako zástupkyně notářky JUDr. , jméno FO, sepsala závěť ze dne 9. 4. 2021, v rámci své svědecké výpovědi potvrdila, že zůstavitel se dostavil do notářské kanceláře ve stavu, kdy viditelně nebyl pod vlivem alkoholu ani jiných tlumících látek. Svědkyně výslovně uvedla, že pokud by zůstavitel jevil známky opilosti či působil zmateně a dezorientovaně, závěť by nesepsala. Podle svědkyně zůstavitel působil jako osoba plně orientovaná, vědomá své situace i blížícího se úmrtí. Jednal uvážlivě, srozumitelně formuloval své požadavky a byl schopen logicky vysvětlit důvody, které jej vedly k jednotlivým majetkovým dispozicím. Jeho úvahy byly vnitřně konzistentní a dávaly svědkyni smysl. Zůstavitel dopředu komunikoval své záměry a poskytl potřebné podklady k sepisu závěti.

53. Svědek , Jméno žalobce, , bratr zůstavitele, vypověděl, že jeho vztah se zůstavitelem byl původně dobrý, avšak postupně negativně ovlivněný zůstavitelovou závislostí na alkoholu. V roce 2021 se svědek se zůstavitelem osobně nevídali kromě náhodných setkání na chodbě domu, v němž oba bydleli. Jinou formu kontaktu (telefonickou či elektronickou) v tomto období neudržovali. Pokud jde o zdravotní a psychický stav zůstavitele, svědek vypověděl, že zůstavitel dlouhodobě trpěl alkoholismem a že v souvislosti s konzumací alkoholu docházelo u zůstavitele ke změnám chování, včetně stavů zmatenosti; tyto projevy však podle svědka nastávaly při intoxikaci alkoholem nebo v souvislosti s ní. Svědek nikdy nebyl přítomen tomu, že by zůstavitel kombinoval alkohol s opiáty, sám na něm účinky léků ovlivňujících psychiku nepozoroval, vycházel z informací od rodičů a z dřívějších událostí, kdy byl zůstavitel nucen vyhledat lékařskou pomoc.

54. Co se týče jara 2021, popsal svědek jeden incident, kdy viděl zůstavitele přibližně tři týdny před jeho úmrtím na chodbě domu ve stavu ovlivněném alkoholem, zůstavitel nebyl schopen samostatného pohybu po schodech a svědek mu pomohl do bytu.

55. Zůstavitel se svědkem neprobíral otázky týkající se dispozic se zůstavitelovým majetkem, nesvěřil se mu se svou představou o majetkovém uspořádání po smrti.

56. Svědkyně , jméno FO, měla se zůstavitelem převážně obchodní vztah jako nájemkyně prostor v jeho penzionu v , adresa, , kde provozovala květinářství od roku 2008. Její osobní kontakt se zůstavitelem byl nepravidelný a závisel na tom, zda se zůstavitel v objektu zdržoval. Svědkyně se zůstavitelem naposledy komunikovala telefonicky na konci roku 2020.

57. Z výpovědi této svědkyně se podává, že její poznatky o zůstaviteli byly spíše zprostředkované, přičemž v roce 2021 svědkyně se zůstavitelem nebyla vůbec v kontaktu. Výpověď potvrzuje dlouhodobé problémy zůstavitele s alkoholem, aniž by však zůstavitelův alkoholismus měl negativní vliv na jeho schopnost běžné komunikace v rámci vzájemných obchodních vztahů.

58. Svědek , jméno FO, vypověděl, že znal zůstavitele dlouhou dobu, od roku 2002 spolupracovali a od roku 2004 do roku 2017 byli obchodními partnery. Po roce 2017 se jejich kontakt výrazně omezil na občasná setkání, přibližně jednou až dvakrát ročně. V roce 2021 se svědek se zůstavitelem setkal pouze jednou, krátce před jeho smrtí. Při tomto setkání zůstavitel působil fyzicky nemocně (oteklý, nažloutlý), avšak byl schopen komunikace, poznal svědka a vedl s ním běžnou konverzaci. Svědek uvedl, že nevnímal projevy dezorientace či nepoznávání okolí, přičemž svůj dojem „jiného člověka“ spojoval především s jeho nezdravou vizáží.

59. Svědek vnímal zůstavitele jako osobu dlouhodobě zatíženou závislostí na alkoholu, která se v době alkoholických excesů výrazně projevovala v pracovním životě, což vedlo k ukončení jejich spolupráce. Mimo alkoholické excesy byl zůstavitel schopen výkonu odborné činnosti, rozuměl ekonomickým záležitostem a byl schopen podnikatelského rozhodování. Po dobu obchodní spolupráce, kdy byl svědek se zůstavitelem v pravidelném kontaktu, jej opakovaně viděl užívat blíže nespecifikované léky, o nichž se pouze domníval, že se jedná o psychofarmaka.

60. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek se zůstavitelem podnikal přibližně od roku 2006 do roku 2017. Po ukončení spolupráce se se viděli pouze jednou, a to přibližně několik měsíců před smrtí zůstavitele. Zůstavitel při tomto posledním setkání podle svědka působil nezdravě jako by byl pod vlivem léků.

61. Po dobu společného podnikání měl svědek přímou zkušenost s dlouhodobými a opakovanými výpadky v chování zůstavitele spojenými s alkoholickými excesy a následnou rekonvalescencí; mimo tyto excesy byl zůstavitel odborně a pracovně velmi schopný.

62. Svědkyně , jméno FO, byla podřízenou zůstavitele ve společnosti , Anonymizováno, , kde pracovala asi od roku 2007. Kontakt mezi nimi byl primárně pracovní a spočíval v každodenním styku na pracovišti v době, kdy zůstavitel vykonával svou pracovní činnost. Byť svědkyně byla z doslechu obeznámena s tím, že zůstavitel měl problémy s alkoholem, nikdy ho osobně neviděla opilého ani ve stavu zmatenosti či dezorientace. Zůstavitel vždy vykonával své pracovní povinnosti. Pokud s tím byla obtížnější komunikace, bylo to dáno jeho povahovými rysy.

63. Rovněž svědkyně , jméno FO, vypověděla, že zůstavitel byl jejím nadřízeným ve společnosti , Anonymizováno, přibližně od roku 2007. Poté, co zůstavitel ukončil své působené ve společnosti, nebyli v osobním kontaktu, s výjimkou dvou telefonických hovorů v období 2020–2021, kdy jí zůstavitel nabízel pracovní příležitost. Svědkyně nikdy neviděla zůstavitele opilého ani ve stavu zjevného ovlivnění návykovými látkami, nepozorovala u něj projevy zmatenosti, dezorientace či neschopnosti porozumět situaci nebo komunikovat. O problémech zůstavitele s alkoholem svědkyně věděla pouze z doslechu.

64. Svědek , jméno FO, vypověděl, že byl se zůstavitelem v přátelském vztahu, který vznikl ze společného zájmu o sport. Svědek zůstavitele znal delší dobu, přinejmenším několik let před jeho úmrtím, a udržoval s ním kontakt až do doby jeho smrti. Naposledy svědek zůstavitele viděl přibližně 14 dnů před jeho smrtí, kdy jej navštívil v jeho bytě. Zůstavitel tehdy působil fyzicky nemocně. Pravděpodobně v důsledku onkologické léčby se výrazně změnil jeho zevnějšek, avšak komunikoval běžně, vedl s ním souvislý rozhovor a byl orientovaný. Informoval svědka o svém zdravotním stavu, léčbě a běžných životních záležitostech, plánoval nákup vozidla. Při této příležitosti svědkovi sdělil, že sepsal závěť ve prospěch své sestry.

65. Co se týče zůstavitelova vztahu k alkoholu, podává se z výpovědi svědka, že mu byla zůstavitelova závislost na alkoholu známa, v minulosti jej viděl ve stavu opilosti, přičemž v těchto situacích působil zmateně, viděl jej rovněž užívat uklidňující léky. V průběhu roku 2021 zůstavitele opilého či zmateného neviděl.

66. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že v období od konce roku 2015 do počátku roku 2017, kdy byl se svědkyní v partnerském vztahu, u zůstavitele docházelo k opakovaným excesům v požívání alkoholu, které se postupně prohlubovaly a prodlužovaly. V průběhu těchto epizod zůstavitel vykazoval poruchy chování a jednání, dával nerealistické sliby, v těžším stavu nebyl schopen smysluplné komunikace, byl pasivní a většinu času prospal. Po vystřízlivění si své jednání nepamatoval. Soud dále zjistil, že zůstavitel současně s alkoholem užíval lék Lexaurin, přičemž tuto kombinaci svědkyně pozorovala opakovaně. Vlivem užívání alkoholu byl zůstavitel podle svědkyně psychicky rozkolísaný. Zůstavitel v tomto období nepodstoupil žádnou léčbu závislosti na alkoholu, ačkoliv o ní uvažoval. Byl-li zůstavitel střízlivý, projevoval se běžným způsobem, ve vztahu ke svým majetkovým záležitostem vystupoval obezřetně.

67. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že zůstavitel v období soužití se svědkyní v letech 2011–2016 postupně rozvinul závislost na alkoholu. Zpočátku svědkyní vnímaná každodenní konzumace alkoholu se postupně změnila v nadměrné a nezřízené pití, včetně epizod trvajících i několik týdnů, během nichž byl zůstavitel ve stavu silné opilosti. V těchto stavech zůstavitel nebyl schopen běžného fungování, převážně spal, vykazoval výrazně sníženou schopnost komunikace a byl dezorientovaný a roztržitý. Svědkyně uvedla, že i v méně výrazných stavech opilosti působil zmateně a nebyl schopen samostatného fungování, například docházet do zaměstnání bez pomoci. Zůstavitel během vztahu se svědkyní podstoupil protialkoholní léčbu, avšak následně v užívání alkoholu pokračoval. V souvislosti s konzumací alkoholu užíval rovněž lék Lexaurin. V obdobích střízlivosti se zpočátku choval běžně, s blížícím se koncem partnerského vztahu svědkyně pozorovala zvýšenou nervozitu, podrážděnost, manipulační jednání a sklony k psychickému nátlaku na osoby v jeho okolí. Zůstavitel se svědkyní rozešel v listopadu 2015 po návratu z protialkoholní léčebny; svědkyně zůstaviteli vyčítala způsob, jakým se po rozpadu partnerského vztahu zachoval k dceři svědkyně.

68. Rovněž z výpovědi svědkyně , jméno FO, , která byla partnerkou zůstavitele v letech 2002 až 2009, má soud za prokázané, že zůstavitel měl dlouhodobé problémy s nadměrným požíváním alkoholu, které se v průběhu let projevovaly v opakujících se epizodách intenzivního pití střídaných obdobími relativní stabilizace. V počátečních fázích soužití se svědkyní zůstavitel po určitou dobu abstinoval a fungoval běžným způsobem, avšak později se k požívání alkoholu vracel, přičemž intenzita i četnost těchto epizod se postupně zvyšovala. Zůstavitel užíval rovněž léky na uklidnění a spaní (např. Lexaurin, Stilnox), které si obstarával i mimo standardní lékařský dohled. Kombinace alkoholu a těchto látek u něj vedla k dalšímu zhoršení jeho stavu. V obdobích střízlivosti byl zůstavitel zpravidla orientovaný a schopen běžného uvažování. Selhání v organizaci a plnění závazků (např. zapomínání na schůzky) svědkyně považovala za povahový rys zůstavitele.

69. Svědek , jméno FO, , kardiolog a bratranec žalované 2), vypověděl, že zůstavitele vyšetřoval v březnu 2020 pro kardiologické obtíže, tedy arytmii a dušnost, které nakonec vedly k zůstavitelově hospitalizaci.

70. Z výpovědi vyplynulo, že zůstavitel na svědka působil vždy jako osoba plně orientovaná, schopná souvislé a přiléhavé komunikace, bez známek zmatenosti, zpomalení či poruch myšlení. Zůstavitel ani při závažném zdravotním stavu v závěru života nevykazoval podle svědka známky poruchy úsudku či narušení kognitivních funkcí; naopak si zachovával přiměřený úsudek a schopnost reagovat, včetně schopnosti nadhledu a humoru. Svědek nikdy nezaznamenal u zůstavitele opilost, přestože z doslechu věděl o zůstavitelově alkoholismu.

71. Svědkyně Věra Ivančenčo, kamarádka žalované 3), byla se zůstavitelem v občasném osobním kontaktu, a to jak v době jeho partnerského vztahu se žalovanou 3), tak i v období předcházejícím jeho smrti, kdy mu příležitostně uklízela byt. Zůstavitel na ni působil jako osoba komunikativní, přiměřeně orientovaná a schopná běžné komunikace. Svědkyně uvedla, že zaznamenala jeho opilost pouze jednou. Nikdy jej však nevnímala jako zmateného, dezorientovaného ani jako osobu, která by nevěděla, co říká nebo činí.

72. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek byl se zůstavitelem v blízkém přátelském vztahu a po delší dobu patřil mezi jeho nejbližší přátele. Přibližně do roku 2015 se pravidelně stýkali i několikrát týdně, později byl jejich kontakt méně častý, nicméně přetrvával až do posledních měsíců života zůstavitele. Od počátku roku 2021 se osobně setkali asi čtyřikrát a byli spolu v pravidelném telefonickém spojení. Svědek vypověděl, že zůstavitel v posledním období života, přes zjevné fyzické projevy zhoršení zdravotního stavu, působil psychicky vyrovnaně, bez známek poruch myšlení či chování, zachovával si schopnost racionální komunikace, plánování a úvah o budoucnosti, včetně pracovních a osobních záležitostí. Svědek potvrdil, že zůstavitel v minulosti trpěl epizodickým nadměrným požíváním alkoholu, které se projevovalo v cyklech střídání období intenzivního pití a následné abstinence, přičemž v době konzumace alkoholu docházelo k výraznému omezení jeho kognitivních schopností. Zůstavitel si však byl tohoto stavu vědom a v obdobích pití se záměrně vyhýbal řešení pracovních či jiných důležitých záležitostí.

73. Z výpovědi svědka , jméno FO, se podává, že zůstavitel byl schopen aktivního pracovního zapojení prakticky až do doby krátce před svou smrtí. Spolupracoval dlouhodobě se zůstavitelem na vývoji firemního informačního systému. Komunikovali spolu zejména prostřednictvím e-mailu, příležitostně i osobně. Zůstavitel měl problémy s alkoholem, které se projevovaly epizodami, kdy nebyl schopen komunikace ani pracovního výkonu. V těchto obdobích se zcela odmlčel a neřešil pracovní záležitosti; po jejich odeznění byl opět schopen plnohodnotného fungování a navazoval na předchozí činnost.

74. Svědkyně , jméno FO, byla od března 2021 zaměstnaná ve společnosti , právnická osoba, , na pozici fakturantky a zůstavitel ji měl zaučovat v oblasti účetnictví. V této souvislosti se osobně setkala se zůstavitelem přibližně čtyřikrát až pětkrát a komunikovala s ním rovněž e-mailem. Z výpovědi svědkyně vyplynulo, že zůstavitel byl při těchto kontaktech schopen srozumitelně, logicky a odborně vysvětlovat účetní postupy, orientoval se v problematice a jeho projevy svědčily o zachované schopnosti analytického myšlení a pochopení řešených úkolů. Svědkyně uvedla, že vždy věděl, o čem hovoří, a jeho komunikace byla jasná a přehledná.

75. Svědek , jméno FO, se setkal se zůstavitelem jako servisní technik autoservisu, kam zůstavitel opakovaně přivážel vozidlo k opravám a servisním úkonům. Při osobních jednáních, včetně dne 22. 4. 2021, vystupoval zůstavitel zcela standardním způsobem jako běžný zákazník servisu. Komunikace s ním byla plynulá, srozumitelná a bez jakýchkoliv odchylek od obvyklého průběhu obdobných jednání.

76. MUDr. , jméno FO, , znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, dospěl ve svém posudku ze dne 14. 9. 2025, č. 3386/2025, k závěru, že zůstavitel trpěl syndromem závislosti na alkoholu a syndromem škodlivého užívání benzodiazepinů, ovšem tyto duševní poruchy, byť se nejedná o poruchy přechodného charakteru, nevedly k narušení jeho kognitivních či exekutivních schopností takovým způsobem, že by si zůstavitel ke dni sepisu závěti dne 9. 4. 2021 nebyl schopen uvědomovat smysl, účel, obsah a dosah svého jednání. Jinými slovy ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele nebyly ke dni sepisu závěti podstatným způsobem narušeny. Znalec při zpracování posudku vycházel z obsahu spisu, přičemž hodnotil výpovědi účastníků i svědků, a z obsáhlé zdravotnické dokumentace.

77. Při své výpovědi před soudem setrval na závěrech svého písemného znaleckého posudku. Znalec v pokladech pro zpracování znaleckého posudku neshledal známky trvalého postižení paměti, úsudku, orientace ani soběstačnosti, které by svědčily o závažnější duševní poruše ovlivňující jednání zůstavitele. Znalec dále uvedl, že kombinace alkoholu a benzodiazepinů mohla v akutních stavech vést k zesílení projevů opilosti a dočasnému ovlivnění psychického stavu, avšak tyto účinky jsou přechodné a nevytvářejí samy o sobě trvalou poruchu kognitivních funkcí. Nezjistil projevy depresivních či sebevražedných tendencí ani známky výrazného zkreslování reality ve smyslu psychopatologie. Jednotlivá nepřesná nebo nadsazená tvrzení zůstavitele nelze sama o sobě hodnotit jako projev duševní poruchy. Onkologické onemocnění a podstoupená chemoterapie neměly podle znalce vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitele; mohly sice ovlivnit jeho celkový psychický stav, avšak nikoli způsobem, který by vedl k jeho duševní nezpůsobilosti.

78. Soud po provedeném dokazování nepochybuje o tom, že zůstavitel byl závislý na alkoholu. Ostatně na zůstavitelově alkoholismu se shodli všichni účastníci, stejně jako na tom, že způsob zůstavitelova požívání alkoholu byl kvartální, epizodický. Mimo alkoholickou epizodu žil zůstavitel běžným společenským životem. Svědci jej shodně popisují jako člověka nadprůměrně orientovaného, schopného řešit své majetkové záležitosti, schopného podnikat, jako člověka s mnoha zájmy. Pokud svědkyně , Anonymizováno, a svědkyně , jméno FO, , jméno FO, líčily negativně zůstavitelovo jednání a chování, jednalo se spíše o jejich náhled na povahové rysy zůstavitele a negativní zkušenost z partnerského vztahu s ním.

79. V době alkoholické epizody se zůstavitel dostával do stavu, kdy nebyl schopen ani základní sebeobsluhy. Podle většiny svědků nezvládal běžné životní situace. Pro posouzení dané věci tedy bylo klíčové zjištění, v jakém stavu se zůstavitel nacházel ke dni sepisu závěti tj. 9. 4. 2021.

80. Z výpovědí svědků , jméno FO, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , jméno FO, má soud za prokázané, že zůstavitel minimálně od počátku roku 2021 abstinoval. O této skutečnosti svědčí rovněž výpověď žalované 1), která s ním byla od března 2021 nejčastěji v kontaktu, jakož i výpověď žalovaných 3) a 4). Pokud svědek , jméno FO, popisoval situaci, kdy našel zůstavitele na schodech bytového domu ve stavu silné opilosti, mělo k tomuto incidentu dojít přibližně tři týdny před zůstavitelovou smrtí, tedy na přelomu dubna a května 2021. Soud však po provedeném dokazování nepochybuje o tom, že zůstavitel v samotném závěru svého života přibližně 2–3 týdny před svou smrtí, tedy právě od přelomu dubna a května 2021 začal (opět) ve zvýšené míře pít alkohol. Vyplývá to zejména z výpovědi žalované 1), která tuto skutečnost uvedla při přijetí zůstavitele na Kliniku komplexní onkologické péče , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde zůstavitel zemřel.

81. Z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by zůstavitel v nadměrné míře požíval alkohol v průběhu měsíce dubna 2021, respektive v den sepisu závěti. V tomto směru byla zásadní výpověď svědkyně , jméno FO, a žalované 4), neboť tyto osoby s ním v rozhodný den byly v přímém osobním kontaktu. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, se podává, že zůstavitel se dostavil do notářské kanceláře střízlivý, uspořádání svých majetkových poměrů pro případ smrti měl dopředu rozmyšleno. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že ji zůstavitel ještě před samotným sepisem závěti informoval o tom, jakým způsobem bude chtít svůj majetek rozdělit, respektive jak si představuje dědické uspořádání.

82. Vycházeje zejména ze závěrů znaleckého posudku, které korespondují tomu, co uvedli svědci i účastníci, dospěl soud k závěru, že rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitele nebyly v okamžiku sepisu závěti závažně narušeny tak, aby zůstavitel nebyl schopen posoudit a uvědomit si obsah, účel, smysl a dosah svého jednání.

83. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

84. Podle ustanovení § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

85. Podle § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

86. K neplatnosti právního jednání nevede každá duševní porucha, nýbrž pouze taková duševní porucha, která činí jednající osobou neschopnou právního jednání z důvodu, že nemůže posoudit následky svého jednání a své jednání ovládnout (k tomu srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1560/2011, dostupného na www.nsoud.cz).

87. Zůstavitel byl v okamžiku sepisu závěti z dubna 2021 plně svéprávný. Závěť byla sepsána notářským zápisem, tedy ve formě veřejné listiny, a pravdivost údajů v ní uvedených nebyla v řízení vyvrácena. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitel v době pořízení závěti trpěl syndromem závislosti na alkoholu a syndromem škodlivého užívání benzodiazepinů, které však nezpůsobily trvalé narušení jeho kognitivních a exekutivních schopností. Z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by zůstavitel byl v okamžiku sepisu závěti pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek; naopak svědkyně , jméno FO, , která jako notářská kandidátka sepisovala notářský zápis vypověděla, že zůstavitel byl střízlivý, obsah poslední vůle měl zjevně důkladně promyšlen.

88. Soud proto neshledal důvody pro neplatnost závěti ze dne 9. 4. 2021 ve smyslu ustanovení § 581 o. z.

89. S ohledem na závěr o platnosti závěti z dubna 2021 se soud nezabýval závětí z roku 2016, neboť oběma závětmi zůstavitel pořídil o celém svém majetku, a proto závěť pozdější ruší závěť předchozí (§ 1575 odst. 2 o. z.). Soud tedy neprováděl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví navržený žalovanou 2) a nevyslýchal jí navržené svědky , jméno FO, a , jméno FO, , neboť jejich výslechy považoval za nehospodárné a neúčelné, když svědci měli vypovídat zejména k duševnímu stavu zůstavitele v roce 2016. Ostatně soud vyslechl celou řadu svědků, kteří vypovídali o zůstavitelově duševním stavu v podstatě v průběhu celého jeho dospělého života.

90. Podle ustanovení § 1481 o. z. je z dědického práva vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

91. V případě, kdy se dědic dopustí jednání, jímž se snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele (např. aby se určitá osoba stala či nestala dědicem, nebo aby byl dědický podíl určité osoby navýšen nebo ponížen v porovnání se zákonnou posloupností), jedná se o dědicky nezpůsobilého dědice (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, dostupný na www.nsoud.cz). Takové jednání může spočívat v různých formách psychického i fyzického násilí, vždy se však musí jednat o jednání zavrženíhodné z hlediska motivace, intenzity a účinku a úmyslné; pouhé přemlouvání zůstavitele k projevu poslední vůle určitým způsobem se za takové jednání nepovažuje.

92. Námitky žalobců týkající se dědické nezpůsobilosti žalovaných neobstojí ani v rovině tvrzení, nadto z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by se žalované 1), 2) a 3) dopustily jednání naplňujícího znaky trestného činu neposkytnutí pomoci a účasti na sebevraždě. V řízení nebylo prokázáno, že by se zůstavitel skutečně pokusil o sebevraždu, natož že mu některá ze žalovaných byla nápomocna. Svědkyně , jméno FO, , jméno FO, a svědek , jméno FO, sice vypověděli, že snad žalovaná 2) měla zůstaviteli obstarávat nějaká psychofarmaka, avšak jednak nebylo jednoznačně prokázáno, kdy se tak mělo stát a o jaké konkrétní léky šlo, jednak samotné obstarání léků, byť se jedná o léky vázané na lékařský předpis, není činem povahy úmyslného trestného činu.

93. Je-li žalovaným vytýkáno, že zůstaviteli neposkytly pomoc, když v závěru života rezignoval na onkologickou léčbu a požíval ve zvýšené míře alkohol a látky ovlivňují psychiku, nejedná se o jednání vykazující znaky úmyslného trestného činu. Zůstavitel nebyl omezen ve svéprávnosti, ani jedna ze žalovaných nenesla odpovědnost za jednání zůstavitele, který se svobodně rozhodl nepokračovat v předepsané onkologické léčbě. Ostatně ani žalobci jako rodiče zůstaviteli nedokázali v průběhu celého zůstavitelova života odradit zůstavitele od nadměrného pití.

94. Co se týče žalované 4), žalobci (přes výzvu soudu) nekonkretizovali, jakým způsobem měla ovlivnit uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele. Z provedeného dokazování (ani obsahu spisu) nevyplynulo, že vůle zůstavitele ve skutečnosti neodpovídala tomu, co je uvedeno v závěti z roku 2021, a že právě jednáním žalované 4) došlo k tomu, že obsah závěti z roku 2021 neodpovídá skutečné vůli zůstavitele.

95. Svědci sice vypovídali, že zůstavitel v průběhu života často a rád hovořil o tom, jak uspořádá své majetkové poměry, „komu, co zanechá“, ovšem z jejich výpovědí nebylo zjištěno, že by zůstavitele v jeho představách někdo (tím méně žalovaná 4/) jakkoliv usměrňoval proti jeho vůli.

96. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovaným, které byly z procesního hlediska zcela úspěšné, právo na jejich plnou náhradu.

97. Náklady žalované 1) činí 50.699 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 37.400 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za dvanáct úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 21. 10. 2022 a ze dne 7. 11. 2023, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2023, dne 23. 2. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 5. 4. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 22. 5. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 2. 8. 2024 a dne 11. 9. 2024) ve výši 2.500 Kč za úkon a z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (účast u jednání soudu dne 28. 11. 2025 a dne 11. 2. 2026) ve výši 3.700 Kč, hotových výdajů advokáta ve výši 4.500 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za dvanáct režijních paušálů po 300 Kč a dva režijní paušály ve výši 450 Kč stanovené podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a náhrady za DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 8.799 Kč, neboť zástupce žalované 2) doložil, že je plátcem této daně.

98. Náklady žalované 2) činí 50.699 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 37.400 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za dvanáct úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 17. 10. 2022 a ze dne 9. 11. 2023, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2023, dne 23. 2. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 5. 4. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 22. 5. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 2. 8. 2024 a dne 11. 9. 2024) ve výši 2.500 Kč za úkon a z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (účast u jednání soudu dne 28. 11. 2025 a dne 11. 2. 2026) ve výši 3.700 Kč, hotových výdajů advokáta ve výši 4.500 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za dvanáct režijních paušálů po 300 Kč a dva režijní paušály ve výši 450 Kč stanovené podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a náhrady za DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 8.799 Kč, neboť zástupce žalované 2) doložil, že je plátcem této daně.

99. Náklady žalované 3) činí 50.699 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 37.400 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za dvanáct úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 12. 10. 2022 a ze dne 8. 11. 2023, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2023, dne 23. 2. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 5. 4. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 22. 5. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 2. 8. 2024 a dne 11. 9. 2024) ve výši 2.500 Kč za úkon a z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (účast u jednání soudu dne 28. 11. 2025 a dne 11. 2. 2026) ve výši 3.700 Kč, hotových výdajů advokáta ve výši 4.500 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za dvanáct režijních paušálů po 300 Kč a dva režijní paušály ve výši 450 Kč stanovené podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a náhrady za DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 8.799 Kč, neboť zástupce žalované 2) doložil, že je plátcem této daně.

100. Náklady žalované 4) činí 34.969 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 25.000 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za deset úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 5. 1. 2024, dne 23. 2. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 5. 4. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 22. 5. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dne 2. 8. 2024 a dne 11. 9. 2024) ve výši 2.500 Kč za úkon a z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (účast u jednání soudu dne 28. 11. 2025 a dne 11. 2. 2026) ve výši 3.700 Kč, hotových výdajů advokáta ve výši 3.900 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 za deset režijních paušálů po 300 Kč a dva režijní paušály ve výši 450 Kč stanovené podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a náhrady za DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 6.069 Kč, neboť zástupce žalované 2) doložil, že je plátcem této daně.

101. Náklady žalovaných jsou žalobci podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni uhradit společně a nerozdílně k rukám zástupců jednotlivých žalovaných.

102. Náklady vynaložené na odměnu advokáta žalované 3) a 4) (a náhradu jeho hotových výdajů) za právní úkon „písemný závěrečný návrh“ soud neshledal účelně vynaloženými (k tomu obdobně srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. 8 To 59/99, publikované pod č. 16/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), když závěrečný návrh byl zástupci obou žalovaných přednesen při jednání soudu dne 11. 2. 2026 a za právní úkon účasti na tomto jednání byla odměna (stejně jako náhrada hotových výdajů advokáta) přiznána. V této souvislosti soud podotýká, že k vypracování závěrečného návrhu v písemné podobě došlo z vlastní iniciativy žalovaných, resp. jejich zástupců.

103. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinni společně a nerozdílně k náhradě nákladů, které stát vynaložil na znalečné a svědečné v celkové výši 32.235,76 Kč. Na svědečné bylo z rozpočtových prostředků státu dne 26. 11. 2024 vyplaceno 2.050 Kč. Na znalečné bylo z rozpočtových prostředků státu (tedy v části nekryté zálohou, kterou žalobci složili ve výši 5.000 Kč) dne 9. 1. 2026 vyplaceno 26.043,76 Kč a dne 21. 1. 2026 vyplaceno 4.142 Kč.