62 C 179/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 36 440,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12.340,84 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , právnická osoba, Kč splatných vždy ke každému 20. dni v kalendářním měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení, byť jediné, splátky v plné výši.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 24.099,94 Kč, a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17.438,67 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 224,52 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2024 domáhala zaplacení 36.440,78 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 16. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s limitem ve výši 30.600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit čerpanou částku 17.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % vyplacené částky do 8. 5. 2025. Mezi účastníky byla dále sjednána povinnost žalovaného hradit poplatek „Presto“ ve výši 165 Kč a smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný na dluh uhradil 37.55 Kč.

2. Žalovaný namítl, že vzhledem k výši úrokové sazby 0,933 % denně a RPSN 1430,87 % považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Neplatnost smlouvy o úvěru žalovaný spatřuje také v tom, žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, když z výpisu transakcí běžného účtu spotřebitele je zřejmé, že tento čerpal opakované zápůjčky od společností , právnická osoba, a , Anonymizováno, a dále splácí měsíční splátky jiných úvěrů v celkové výši 24.204 Kč. Žalovaný prohlásil za nesporné, že dluží žalobkyni 12.340,84 Kč, tedy jistinu úvěru ve výši 17.000 Kč poníženou o splátku ve výši 4.659,16 Kč.

3. Žalobkyně v podání ze dne 23. 1. 2026 popsala způsob, jakým zkoumala úvěruschopnost spotřebitele a potvrdila, že žalovaný uhradil před podáním žaloby dne 22. 3. 2024 částku 4.659,16 Kč.

4. Soud projednal věc v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně dne 16. 2. 2024 poskytla žalovanému převodem na jeho účet 17.000 Kč a že žalovaný žalobkyni dne 22. 3. 2024 uhradil 4.659,16 Kč.

6. Soud provedl dokazování listinami a účastnickou výpovědí žalovaného. Provedené listinné důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

7. Dne 16. 2. 2024 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou úvěrového limitu ve výši 30.600 Kč. Žalobkyně poskytla převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 16. 2. 2024 částku 17.000 Kč pod variabilním symbolem č. , var. symbol, . Mezi účastníky byl ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatek „Presto“ za expresní vyplacení každého jednotlivého úvěru ve výši 165 Kč a smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu.

8. V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že v domácnosti žije s jedním pracujícím a dvěma nepracujícími členy společně hospodařící domácnosti. Žalovaný dále uvedl, že má příjem ve výši 65.000 Kč a měsíční výdaje na půjčky ve výši 22.288 Kč, výdaje na bydlení ve výši 7.000 Kč, nezbytné výdaje ve výši 8.000 Kč a zbytné výdaje ve výši 3.000 Kč. Příjmy byly ověřeny výpisem z bankovního účtu, který obsahoval příjmové transakce; ověřen byl čistý měsíční příjem 43.502 Kč.

9. Dopisem ze dne 27. 11. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 36.930,78 Kč do tří dnů; současně byl žalovaný upozorněn na možnost uplatnění nároku u soudu. Dopis byl odeslán téhož dne.

10. Z úvěrových smluv předložených žalovaným vyplývá, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 50.000 Kč. Dne 30. 11. 2023 uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru č. , hodnota, se společností , právnická osoba, . na úvěr ve výši 40.000 Kč. Dne 22. 5. 2023 uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru s poskytovatelem Zonky na úvěr ve výši 50.000 Kč. Dne 10. 2. 2023 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, na úvěr č. , IBAN, ve výši 201.743 Kč, kdy částka 161.743 Kč byla částka určená ke splácení původních úvěrů. Dne 20. 10. 2023 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, na úvěr č. , IBAN, ve výši 502.287 Kč, kdy částka 494.839 Kč byla určena ke splácení původních úvěrů. Dne 24. 10. 2023 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, na úvěr č. , IBAN, ve výši 10.000 Kč.

11. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za leden 2024 se podává, že žalovaný v daném období čerpal úvěry v celkové výši 136.800 Kč. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za březen 2024 se podává, že žalovaný v daném období čerpal úvěry v celkové výši 90.670 Kč.

12. Žalovaný o svých současných majetkových poměrech vypověděl, že mu jeho majetková situace umožňuje splácení ve výši , právnická osoba, Kč měsíčně. Příjmy žalovaného činí 45.000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 15.000 Kč, na chodu domácnosti se podílí částkou 15.000 Kč a měsíčně splácí 11.000 Kč na jiné dluhy podle dřívějších soudních rozhodnutí. Jeho aktuální celkový dluh z různých starších úvěrových smluv činí 853.000 Kč bez příslušenství, splácí jen ty dluhy, o nichž již bylo rozhodnuto soudem. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

19. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.

20. V rámci posouzení úvěruschopnosti ověřovala žalobkyně pouze informace týkající se příjmu žalovaného. Na základě výpisu z bankovního účtu byl ověřen příjem žalovaného 43.502 Kč. Žalobkyně zjevně měla k dispozici náhled do bankovního účtu žalovaného, vycházela ovšem pouze z příjmových transakcí, resp. vyžádala si pouze přehled příjmů. Pokud se žalobkyně nezajímala o skutečné výdaje žalovaného a zdroj všech jeho příjmů, postupovala zcela neuváženě, zejména, když struktura příjmů žalovaného (několikrát za měsíc připsané částky ve výši 10.000 – 30.000 Kč) napovídala, že si žalovaný pravidelně půjčuje peníze. Co do výdajů se žalobkyně spokojila s prohlášením žalovaného a neověřila si ani skutečné výdaje na bydlení.

21. Pokud se žalobkyně dostatečně nezabývala majetkovými poměry žalovaného, když nezjišťovala zdroj všech jeho příjmů a vůbec neověřovala pravidelné výdaje, nedostála své zákonem stanovené povinnosti. Poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru je proto od počátku absolutně neplatná.

22. Účelem úpravy obsažené v ustanovení § 87 z. s. ú. je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 z. s. ú. projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny proto nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

23. Ve světle uvedeného proto žalobkyni vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 12.340,84 Kč (poskytnutá jistina ve výši 17.000 Kč ponížena o úhradu žalovaného ve výši 4.659,16 Kč). Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 12.340,84 Kč, ve zbylé části uplatněného nároku ve výši 24.099,94 Kč, stejně jako nároků na úhradu úroku z prodlení, který vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru, soud žalobu zamítl.

24. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké jsou možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. Žalovaný vypověděl, že je schopný hradit měsíční splátky ve výši , právnická osoba, Kč. Soud vyhodnotil možnosti žalovaného s přihlédnutím k tomu, co zjistil z výpovědi žalovaného o jeho aktuálních majetkových poměrech, a dospěl k závěru, že měsíční splátka ve výši , právnická osoba, Kč je přiměřená.

25. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému plnění ve splátkách s tím, že žalovaný ztratí výhodu splátek nebude-li splácet řádně a včas.

26. Ve zbytku byla žaloba výrokem pod bodem II zamítnuta.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení 36.440,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 3. 12. 2024 do zaplacení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2.997,06 Kč. Žalovaný má podle poměru svého úspěchu právo na náhradu 37,42 % nákladů řízení (úspěch 68,71 % ponížený o neúspěch 31,29 %).

28. Náklady sestávají z nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky) za každý úkon podle § 1 odst. 2 této vyhlášky. Náklady žalovaného činí 600 Kč za dva úkony (písemné podání ve věci, účast na jednání soudu dne 8. 4. 2026). Žalovaný má právo na náhradu 37,42 % nákladů řízení, tj. 224,52 Kč.