62 C 278/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované ; 2. celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 1 416,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 1.416,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.416,67 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny společně a nerozdílně uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobou doručenou soudu dne 16. 9. 2021 se žalobkyně po žalovaných společně a nerozdílně domáhá zaplacení 1.416,67 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 10. 10. 2019 byla vozidlem tov. zn. Volkswagen, r. z. anonymizováno (dále jen„ předmětné vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná 1) a které řídila žalovaná 2), způsobena škoda na vozidle tov. zn. Audi, r. z. anonymizováno. V době vzniku škody nebylo předmětné vozidlo pojištěno ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Pojistné plnění poškozenému za žalované, které jedna jako provozovatel vozidla a jedna jako řidič odpovídají za vzniklou škodu, vyplatila podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. Česká kancelář pojistitelů (dále jen„ kancelář“). Kancelář pověřila vyřízením případu právnická osoba s. r. o. Dne 15. 4. 2020 vyplatila kancelář poškozenému a pověřené společnosti plnění ve výši 4.250 Kč. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. náleží kanceláři náhrada ve výši jedné třetiny poskytnutého plnění, tedy 1.416,67 Kč. Žalované přes písemné výzvy kanceláře náhradu nezaplatily. Kancelář postoupila svou pohledávku za žalovanými na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020, o čemž byly žalované zpraveny přípisy ze dne 24. 8. 2020. Žalované se k žalobě nevyjádřily. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Podle záznamu o dopravní nehodě došlo dne 10. 10. 2019 v 15:00 h v ulici ulice v obec k dopravní nehodě, při které vozidlo žalované 1), které řídila žalovaná 2), narazilo do zaparkovaného vozidla tov. zn. Audi, r. z. anonymizováno, jehož vlastníkem byla jméno příjmení. Vozidlo žalované 1) nebylo pojištěno. Poškozené byly dne 15. 4. 2020 nahrazeny náklady spojené se zapůjčením náhradního vozidla ve výši 4.250 Kč, jak vyplývá z protokolu o stanovení výše škody, faktury vystavené za účelem úhrady nájemného za náhradní vozidlo, vyrozumění o výsledku šetření pojistné události a z potvrzení o platební transakci. Přípisy ze dne 14. 5. 2020 vyzvala kancelář obě žalované k náhradě jedné třetiny poskytnutého plnění ve výši 1.416,67 Kč, a to ve lhůtě do 13. 6. 2020. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2020 postoupila kancelář svou pohledávku za žalovanými na žalobkyni. Žalované byly o postoupení pohledávky zpraveny přípisy ze dne 24. 8. 2020. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle odstavce 9 citovaného ustanovení § 24 zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. Žalovaná 1) jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, kterým byla způsobena újma, a žalovaná 2) jako jeho řidič jsou povinny společně a nerozdílně nahradit kanceláři jednu třetinu plnění poskytnutého v souvislosti se škodní událostí. Jelikož žalované přes písemnou výzvu neuhradily ničeho kanceláři ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), shledal soud nárok uplatněný touto žalobou opodstatněným. Žalobkyně má podle § 1970 o. z. právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení od marného uplynutí lhůty k plnění, kterou kancelář žalovaným stanovila ve výzvě ze dne 14. 5. 2020; tj. od 14. 6. 2020. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které činí 1.489 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud postupoval podle § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), když dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny předpoklady pro aplikaci tohoto ustanovení. Předmětem řízení, v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů, je peněžité plnění, jehož výše nepřesahuje 50.000 Kč, a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se peněžitého plnění v souvislosti s postoupenými pohledávkami České kanceláře pojistitelů založenými na obdobném skutkovém i právním základu domáhá u zdejšího soudu opakovaně, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru. Náklady řízení sestávají z těchto částek: -) 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, -) 600 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), -) 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), -) 189 Kč odpovídající 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Náklady řízení jsou žalované povinny uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.