62 C 35/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; 1) název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa žalované: ; 2) název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalované: ; 3) název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalované: ; 4) název žalované , IČO sídlem adresa žalované, původní účastnice a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že žalovaná 1), žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 4) nejsou dědici ze závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], naposledy bytem [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované 1) náklady řízení ve výši 16.940 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 1).

III. Žalobce je povinen uhradit žalované 2) náklady řízení ve výši 12.304 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 2).

IV. Žalobce je povinen uhradit žalované 3) náklady řízení ve výši 26.864 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 3).

V. Žalobce je povinen uhradit žalované 4) náklady řízení ve výši 13.552 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 4).

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 2. 2021 se žalobce domáhal určení, že žalovaní 1) až 4) nejsou dědici ze závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], naposledy bytem [adresa] (dále jen„ zůstavitelka“).

2. Žalobce uvedl, že zůstavitelka za svého života pořídila celkem čtyři závěti. První tři závěti žalobce považuje za platné. Poslední závěť sepsanou ve formě notářského zápisu dne 5. 8. 2013 notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], Z [anonymizováno] (dále jen„ závěť“ nebo„ předmětná závěť“), obsahující rovněž listinu o odvolání předchozí závěti, žalobce považuje za neplatnou, neboť tato závěť není projevem skutečné svobodně vyjádřené vůle zůstavitelky a trpí formálními nedostatky. Podle žalobce nebyly naplněny podmínky pro sepsání závěti formou notářského zápisu se svědky ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění platném v době sepsání závěti (dále jen„ notářský řád“). Zůstavitelka totiž nebyla osobou, která nemůže číst nebo psát. Byť zůstavitelka byla do určité míry zrakově postižena, byla až téměř do své smrti schopna číst za pomoci lupy. Zůstavitelka měla závěť sepsat krátce po té, co nastoupila do domova pro seniory. V té době však nepochybně byla schopna, byť s obtížemi, číst. Ostatně necelý měsíc před sepsáním závěti, dne 9. 7. 2013, podepsala kupní smlouvu, kterou prodávala svůj dům. Dne 2. 8. 2013 pak v souvislosti s prodejem domu podepsala daňové přiznání. Byla-li schopna podepsat tyto dokumenty, jistě by byla schopna podepsat i závěť. Podle žalobce je i s přihlédnutím k vysokému intelektu zůstavitelky zcela nelogické, aby v pátek sama podepsala daňové přiznání a následující pondělí se prohlásila za osobu neschopnou číst.

3. Pochybnost o absenci skutečné svobodné vůle zůstavitelky žalobce zdůvodňuje tím, že zůstavitelka měla povolat za účelem sepsání závěti notářku JUDr. [příjmení], přitom všechny tři předchozí závěti sepisoval notář JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce se proto domnívá, že osobou, která kontaktovala JUDr. [příjmení], nebyla zůstavitelka. Za pochybný považuje rovněž výběr svědků závěti, kteří byli pro zůstavitelku cizí lidé, a ona cizím lidem nedůvěřovala. Žalobce bez bližšího odůvodnění (i přes výzvu soudu) poukazoval na propojení manželů [příjmení] a manželů [příjmení], kteří byli svědky závěti, s JUDr. [příjmení].

4. Žalovaní 1) až 4) shodně navrhli, aby žaloba byla zamítnuta. Poukázali přitom na skutečnost, že závěť byla sepsána formou notářského zápisu, je tedy veřejnou listinou. Co se týče zvolené formy sepsání závěti, považují shodně za dostatečné, že v závěti je uvedeno, že zůstavitelka je osobou která nemůže číst. Všichni žalovaní zdůraznili, že se zůstavitelkou nebyli za jejího života nijak osobně propojeni. Žádné osobní spojení neexistuje ani mezi žalovanými a svědky závěti či manžely [příjmení]. Podstatná je rovněž skutečnost, že svědky závěti vybírá zůstavitel, tedy ten, kdo závětí pořizuje, nikoliv notář.

5. Podle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen„ z. ř. s.“) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce.

6. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2020, č. j. 59 D 457/2020-91, byl žalobce odkázán k podání žaloby proti žalovaným, k čemuž mu byla stanovena lhůta dvou měsíců od právní moci odkazovacího usnesení. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 1. 1. 2021. Žaloba podaná dne 10. 2. 2021, tedy byla podána včas.

7. Soud provedl dokazování listinami a výpověďmi svědků. Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování ve věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

8. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že zůstavitelka zemřela dne [datum], pohřeb vypravil [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

9. Předmětná závěť ze dne 5. 8. 2013 byla sepsána notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] na místě samém v Domově pro seniory, [ulice a číslo], [obec], a to formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], Z [anonymizováno]. Z textu závěti vyplývá, že zůstavitelka nemůže ze zdravotních důvodů číst, a proto jsou sepisu závěti přítomni dva svědci, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], bytem [adresa]. Závěť obsahuje rovněž prohlášení zůstavitelky i obou svědků o jejich způsobilosti k právním úkonům. Dle textu závěti měli svědci prohlásit, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle zůstavitelky, že si notářský zápis přečetli, že jej schvalují a že jej vlastnoručně podepisují. Závěť obsahuje dva podpisy a podpis notářky. Součástí závěti byla rovněž listina o odvolání všech dřívějších závětí zůstavitelky.

10. Zůstavitelka dříve pořídila postupně třemi závěťmi, a to závětí sepsanou formou notářského zápisu dne 18. 8. 2011, sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka]. Tento notářský zápis sepisoval notář JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne 1. 12. 2009 pořídila zůstavitelka závěť formou notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem, pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] a dne 26. 4. 2013 pořídila závěť rovněž ve formě notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] Tyto závěti obsahují podpis zůstavitelky.

11. Z přiznání z dani z převodu nemovitosti datovaného 2. 8. 2013 bylo zjištěno, že toto obsahuje podpis daňového subjektu, tedy zůstavitelky. Podpis zůstavitelky je uveden také na kupní smlouvě ze dne 9. 7. 2013, kterou zůstavitelka jako prodávající převáděla nemovité věci. Podpis zůstavitelky je uveden rovněž na dodatku [číslo] ke smlouvě [číslo] o poskytování sociální služby ze dne 5. 2. 2014.

12. Z dalších listin provedených k důkazu soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí dané věci.

13. Soud vyslechl svědky závěti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a rovněž notářku JUDr. [jméno] [příjmení], která notářský zápis sepisovala.

14. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že zůstavitelku vůbec neznala, o vykonání svědeckého úkonu byla požádána [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] označila za svou kamarádku a uvedla, že je jí známo, že [jméno] [příjmení] se o zůstavitelku starala, znaly se„ z kostela“. Svědkyně vypověděla, že notářka zůstavitelce vše vysvětlila, poté přečetla nahlas znění poslední vůle, načež závěť podepsali svědkové. Svědkyně se domnívala, že závěť podepsala i sama zůstavitelka. Pamatovala si, že zůstavitelka hovořila s notářkou, zůstavitelka na svědkyni působila milým, inteligentním dojmem.

15. Svědek [příjmení] rovněž vypověděl, že zůstavitelku neznal a že o poskytnutí svědeckého úkonu byl požádán kamarádkou své manželky. Svědek poukázal na dobu 8 let, která od sepsání závěti uplynula, a uvedl, že si prakticky nic nepamatuje. Spíše předpokládal, než si pamatoval, že závěť podepisoval on i jeho manželka. Nepamatoval si, zda byla závěť přečtena nahlas či nikoliv. Nicméně uvedl, že celá procedura na něj působila naprosto běžným dojmem a odpovídala jeho představě o tom, jak by takové úkony asi měly probíhat.

16. Svědkyně [příjmení] [příjmení] nebyla schopna jednoznačně uvést, kdo ji o sepsání závěti požádal. Pamatovala si, že při příchodu do domova pro seniory již na chodbě čekali svědci závěti. Tyto svědky [příjmení] [příjmení] nezajišťovala. Přítomné sociální pracovnice se tázala na zdraví zůstavitelky a bylo jí sděleno, že zůstavitelka špatně vidí. Následně JUDr. [příjmení] vedla se zůstavitelkou soukromý rozhovor, který si pamatovala poměrně detailně s ohledem na svou tehdejší osobní rodinnou situaci. Při té příležitosti jí zůstavitelka sdělila, že špatně vidí. JUDr. [příjmení] si schopnost zůstavitelky číst ověřila tím, že zůstavitelce předložila k přečtení jakýsi vzor závěti, a zůstavitelka jí měla sdělit, že vidí pouze obrysy. Tomuto soukromému rozhovoru svědkové závěti přítomni nebyli. Zůstavitelka notářce sdělila, že svůj majetek hodlá odkázat dobročinným organizacím. Před svědky notářka ověřila jejich totožnost, jakož i totožnost zůstavitelky. Dotázala se na způsobilost k právním úkonům, dotázala se na skutečnosti, které by svědky případně vylučovaly z působení jako svědků. Do samotného zápisu notářka nejprve uvedla generální klauzuli o tom, že zůstavitelka odvolává všechny své předchozí závěti, a dále napsala text závěti, který následně celý přečetla. Zůstavitelka vyslovila souhlas s obsahem notářského zápisu a následně byl notářský zápis podepsán notářkou i svědky. Závěť byla na místě vytištěna, notářka si však již nevybavovala, kde konkrétně (v jaké místnosti domova pro seniory) či na jakém zařízení. Popsala svou obvyklou praxi, kdy využívá tiskárnu v kanceláři sociálních pracovníků či ředitele příslušných ústavů. Odměna za sepsání závěti určitě nebyla hrazena na místě. Tyto záležitosti vždy vyřizuje kancelář notářky 17. Svědek [příjmení] vypověděl, že zůstavitelku znal asi 20 let, byla přítelkyní jeho manželky. Svědek i jeho manželka zůstavitelce vypomáhali, přičemž svědek zajišťoval spíše technické věci, například různé opravy. Zůstavitelka před nástupem do domova pro seniory prodala svůj dům. Svědek jí při prodeji domu vypomáhal, avšak zůstavitelka se nakonec rozhodla uzavřít kupní smlouvu prostřednictvím realitní kanceláře. V době, kdy zůstavitelka žila v domově pro seniory, svědek s manželkou zůstavitelku pravidelně navštěvovali. O uspořádání majetkových poměrů po své smrti zůstavitelka se svědkem nehovořila. Důvodem pro prodej domu a přestěhování se do domova pro seniory byl podle svědka zhoršující se zrak zůstavitelky, která na počátku svého pobytu v domově pro seniory ještě byla schopna si něco přečíst, ale její stav se postupem času zhoršoval. Později už nebyla schopna číst, rozeznávala však obličeje a obrysy předmětů.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně se zůstavitelkou měly dlouhodobě blízký vztah, znaly se„ z kostela“. Svědkyně zůstavitelce poskytovala pomoc v různých životních situacích, zejména z důvodu zhoršujícího se zraku zůstavitelky. Zůstavitelka se do domova pro seniory nastěhovala poté, co prodala svůj dům. Prodej byl zajišťován prostřednictvím realitní kanceláře. Svědkyně i její manžel asistovali zůstavitelce při stěhování do domova pro seniory. Svědkyně měla přehled o financích zůstavitelky, měla dispoziční oprávnění k jejímu účtu. Zůstavitelka za svého života pravidelně přispívala charitativním organizacím spojeným s katolickou církví. Finančně podporovala jednotlivé faráře nebo například výstavbu kostela na [obec]. Podle svědkyně si zůstavitelka přála, aby její peníze pomáhaly i po její smrti, přičemž preferovala zejména sdružení [anonymizována dvě slova] zaměřené na pomoc kněžím. Přestože svědkyně nebyla přítomna sepisu závěti, později viděla opis závěti, který měla zůstavitelka u sebe v domově pro seniory. Po smrti zůstavitelky svědkyně fakticky zařizovala vše potřebné kolem pohřbu, k čemuž jí zůstavitelka ještě za svého života udělila podrobné pokyny. Co se týče zraku zůstavitelky, bylo z výpovědi svědkyně [příjmení] zjištěno, že zůstavitelka na počátku svého pobytu v domově pro seniory ještě byla schopna omezeně číst za pomoci lupy. Postupem času se její zrak výrazně zhoršoval a na konci svého života již rozeznávala pouze obrysy předmětů.

19. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že svědek byl se zůstavitelkou v pravidelném kontaktu v době před jejím přestěhováním do domova pro seniory. Znal se s ní z kostela v [část obce] a pravidelně jí pomáhal při běžných životních situacích. Zrak zůstavitelky byl velmi špatný již v době, kdy ještě žila sama. Pokud měl svědek zůstavitelce zajistit nákup, raději mu nákupní seznam diktovala, protože měla problém se psaním. Při čtení používala velmi silné lupy. Po přestěhování do domova pro seniory svědek zůstavitelku několikrát navštívil. Domnívá se, že ke konci života již nepřečetla vůbec nic, ani s pomůckami. Důvodem pro prodej domu a přestěhování se do domova pro seniory byl podle svědka právě zhoršující se zrak zůstavitelky.

20. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že jako bývalá partnerka žalobce byla se zůstavitelkou v pravidelném kontaktu. Podle svědkyně byl důvodem pro prodej domu a přestěhování zůstavitelky do domova pro seniory právě její zhoršující se zrak, kdy zůstavitelka již nebyla schopna žít sama a potřebovala pomoc v běžných životních záležitostech. Ještě před přestěhováním do domova pro seniory měla zůstavitelka svědkyni svěřit, že hodlá svůj majetek odkázat žalobci. Později se o těchto záležitostech již nebavily. Podle svědkyně zůstavitelka nebyla schopna číst už v době, kdy se stěhovala do domova pro seniory. Přestože využívala nejrůznější pomůcky, silné lupy, čtení nebyla schopna, což velmi těžce nesla. V domově pro seniory využívala službu předčítání.

21. Z výpovědi svědkyně [příjmení], bývalé zaměstnankyně domova pro seniory, soud zjistil, že zůstavitelka cítila silnou potřebu finančně podporovat nejrůznější církevní organizace. Zůstavitelka měla velmi špatný zrak. Ke konci svého života již prakticky vůbec neviděla. Pokud zpočátku byla schopna něco přečíst, tak jen texty psané velkými písmeny; například noviny přečíst nemohla. Při čtení využívala velmi silnou lupu. Podle svědkyně měla zůstavitelka naprosto jasný názor na uspořádání svých osobních poměrů. Přesně věděla, co a jak chce. Podle svědkyně byla spíš tvrdším člověkem.

22. Soud upustil od výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně Domova pro seniory [ulice], neboť skutečnosti rozhodné pro posouzení dané věci má za dostatečně prokázané ostatními provedenými důkazy.

23. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že zůstavitelka v době, kdy se stěhovala do domova pro seniory, tedy v době bezprostředně předcházející sepisu předmětné závěti, byla z důvodu špatného zraku výrazně omezena při zvládání běžných životních situací. Pro čtení využívala velmi silnou lupu. Dále má soud za prokázané, že zůstavitelka inklinovala k finančnímu podporování nejrůznějších charitativních organizací zaměřených zejména na podporu katolické církve a podporu katolických kněží.

24. Ačkoli zůstavitelka zemřela dne 17. 3. 2020, tudíž se ve smyslu ustanovení § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) použije úprava dědění obsažená v o. z., náležitosti notářeského zápisu - závěti je nutné posoudit podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni jejího pořízení (dále jen„ obč. zák.“).

25. Podle ustanovení § 476d odst. 1 obč. zák. zůstavitel může projevit svoji poslední vůli formou notářského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a kdy musí mít formu notářského zápisu.

26. Podle ustanovení § 65 odst. 1 notářského řádu je-li účastníkem někdo, kdo nemůže číst nebo psát, může notář sepsat notářský zápis pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tito svědci musí být přítomni při projevu účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu a při předčítání notářského zápisu a jeho schválení tím účastníkem, v jehož zájmu byli přítomni.

27. Postup podle odstavce 1 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen se vlastnoručně podepsat (odstavec 2).

28. Podle ustanovení § 66 notářského řádu svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby, které nejsou plně způsobilé k právním úkonům, nebo osoby, které nemohou číst nebo psát. Dále jimi nemohou být osoby blízké účastníkům a osoby, které jsou na věci zúčastněny a pracovníci notáře, který notářský zápis sepisuje.

29. Závěť sepsaná formou notářského zápisu je ve smyslu ustanovení § 6 notářského řádu veřejnou listinou. Veřejná listina, o jejíž správnosti nevzešly v soudním řízení pochybnosti, může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník tvrdí skutečnosti a nabídne důkazy, kterými bude prokázána nepravdivost obsahu této listiny (srov. § 134 o. s. ř.). Jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 65 odstavce 2 notářského řádu, nemusí mít právní úkony osob, které nemohou číst nebo psát, za určitých okolností formu úředního zápisu. Jestliže však účastníci přesto zvolí formu notářského zápisu, protože chtějí, aby byl úkon učiněn veřejnou listinou, nebo je-li zákonem tato forma předepsána, je nutno respektovat ustanovení notářského řádu upravující náležitosti takové formy. Schopnost účastníka číst nebo psát je nutno vztahovat k době právního úkonu, jehož se notářský zápis týká. Neschopnost číst nebo psát nemusí být trvalá, může být vyvolána i okamžitým stavem, např. nemocí, úrazem nebo i skutečností, že si účastník zapomněl brýle a úkon chce učinit neprodleně.

30. Co se týče svědků úkonu, ti nemusí být přítomni v době, kdy se obsah notářského zápisu domlouvá a připravuje. Není vyloučeno, aby notář navštívil osobu, která hodlá projevit svou vůli formou notářského zápisu, bez přítomnosti svědků, obsah celého zápisu s ní projednal a předem připravil. Podstatné je, aby svědkové byli přítomni při projevu účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu, při tom, kdy je mu notářský zápis předčítán (může-li číst, může si jej dokonce přečíst sám) a při jeho projevu, kterým notářský zápis schvaluje. Vyjádření svědků obsažené v notářském zápisu nenahrazuje projevenou vůli účastníka, nýbrž potvrzuje, že před nimi účastník svou vůli projevil (ke shora uvedenému srov. Bílek, P., Drápal, L., Jindřich, M., Wawerka, K. a kol. Notářský řád a řízení o dědictví. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 252-254).

31. Svědky úkonu obstarává sám účastník nikoliv notář. Zjištění, zda účastník může číst nebo psát učiní notář na základě prohlášení samotného účastníka. Skutečnost, že se účastník umí vlastnoručně podepsat nevylučuje, aby svou poslední vůli projevil formou notářského zápisu ve smyslu ustanovení § 476d obč. zák. Ostatně Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4880/2016, dostupném na www.nsoud.cz, dovodil že i zůstavitele, který se umí (pouze) vlastnoručně podepsat, je nutné považovat za zůstavitele neschopného psát ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 notářského řádu. Takový zůstavitel proto může projevit svou poslední vůli formou notářského zápisu pouze tehdy, je-li tento zápis sepsán přede dvěma svědky.

32. Podle § 63 notářského řádu notářský zápis musí obsahovat a) místo, den, měsíc a rok úkonu, b) jméno a příjmení notáře, jeho sídlo, c) jméno, příjmení, bydliště a datum účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům, e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků, f) obsah úkonu, g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

33. Předmětná závěť obsahuje všechny náležitosti předepsané pro notářský zápis shora citovaným ustanovením § 63 notářského řádu. Je v ní uvedeno, že byla sepsána dne 5. 8. 2013 na místě samém v Domově pro seniory, [obec], [ulice a číslo]. V závěti je uvedeno jméno notářky JUDr. [jméno] [příjmení] a její sídlo, dále pak údaje o totožnosti zůstavitelky, její prohlášení, že je způsobilá k právním úkonům, údaje o totožnosti obou svědků, jakož i jejich prohlášení, že jsou způsobilí k právním úkonům a že nejsou osobami blízkými zůstavitelce ani na věci jakkoliv zúčastněni. Dále je v notářském zápisu uveden obsah samotné závěti a prohlášení o tom, že notářka zůstavitelce zápis přečetla a ta jej prohlásila za svou skutečnou vůli. V souladu s ustanovením § 68 notářského řádu pak notářský zápis obsahuje rovněž důvod přítomnosti dvou svědků, tj. skutečnost, že zůstavitelka nemůže ze zdravotních důvodů číst, jakož i prohlášení svědků, že byli přítomni po celou projevu vůle účastnice, co má být pojato do zápisu, při přečtení notářského zápisu a jeho schválení účastnicí (zůstavitelkou). Notářský zápis obsahuje rovněž podpisy obou svědků, podpis notářky a otisk úředního razítka notářky.

34. Z formálního hlediska tedy předmětná závěť splňuje veškeré zákonem předepsané náležitosti a bylo na žalobci, aby prokázal nepravdivost jejího obsahu.

35. Žalobce namítá zejména to, že zůstavitelka byla schopna v době, kdy pořizovala závěť, číst a sama se podepsat.

36. Výpověďmi svědků slyšených v řízení před soudem bylo bez pochybností prokázáno, že zůstavitelka v době, kdy se stěhovala do domova pro seniory, tedy v době bezprostředně předcházející sepisu závěti, byla velmi omezená ve schopnosti vidění. Jak svědkyně [příjmení], tak svědek [příjmení], shodně uvedli, že právě zhoršující se zrak byl důvodem pro rozhodnutí zůstavitelky prodat dům a přestěhovat se do domova pro seniory. Rovněž z výpovědi svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] vyplývá, že zůstavitelka potřebovala pomoc při obstarávání základních životních záležitostí právě z důvodu špatného zraku. Všichni svědci shodně potvrdili, že zůstavitelka byla schopna omezeně číst pouze za použití speciálních pomůcek - velmi silné lupy.

37. Není zde tedy žádný důvod pochybovat o pravdivosti prohlášení zůstavitelky, že je osobou, která nemůže číst. Ostatně svědkyně [příjmení] vypověděla, že před tím, než přistoupila k sepisu notářského zápisu, provedla se zůstavitelkou jakousi zkoušku její schopnosti číst a že zůstavitelka prohlásila, že vidí pouze obrysy. Skutečnost, že zůstavitelka byla schopna i v době následující po sepisu závěti vlastnoručně podepsat některé dokumenty, jak vyplynulo z provedených listinných důkazů, nevylučuje její možnost zvolit pro projev poslední vůle závěť formou notářského zápisu za přítomnosti dvou svědků ve smyslu ustanovení § 65 notářského řádu. Volba této formy projevu poslední vůle za situace, kdy schopnost zůstavitelky číst byla částečně zachována a kdy byla schopna se vlastnoručně podepsat, nemůže mít vliv na platnost tohoto jednání.

38. Oba svědci závěti tj. manželé [příjmení], potvrdili, že text závěti byl před zůstavitelkou hlasitě čten, respektive že jej přečetla notářka, jakož i to, že závěť vlastnoručně podepsali. Na platnost závěti nemůže mít vliv jejich společná (mylná) domněnka, že zápis podepsala rovněž zůstavitelka. Jednak notářský zápis podpis zůstavitelky neobsahuje. Jednak je s ohledem na časový odstup mezi sepisem závěti a soudním jednáním, u kterého oba svědci vypovídali, pochopitelné, že si nepamatovali všechny podrobnosti celé události, zejména když oba uvedli, že se jednalo o jejich jedinou zkušenost s takovým úkonem. Je pochopitelné, že svědci z laického hlediska předpokládají, že pořizovatel závěti se pod ni i podepíše. Ostatně svědek [příjmení] poukazoval na časový odstup s tím, že si téměř žádné podrobnosti nepamatuje, a potvrdil pouze to, že na něj celá záležitost působila naprosto běžným, standardním a profesionálním dojmem.

39. Soud nemá důvod nevěřit svědkyni [příjmení], že sepis notářského zápisu proběhl právě tak, jak svědkyně vypověděla, tedy způsobem respektujícím úpravu obsaženou v notářském řádu a korespondujícím textu notářského zápisu. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly věrohodnost svědkyně [příjmení], jakož i svědků [příjmení]. Žalobce sice v obecné rovině poukazoval na jakousi propojenost mezi manžely [příjmení] a manžely [příjmení] a notářkou [příjmení], přes výzvu soudu však neuvedl žádná konkrétní tvrzení týkající se jednak oné propojenosti a jednak vypovídající cokoliv o vlivu či významu takového propojení na projev poslední vůle zůstavitelky. Svědkyně [příjmení] nezajišťovala osoby, které měly vystupovat jako svědci při sepisu závěti. Ve své výpovědi uvedla, že svědci byli v domově pro seniory přítomni již v okamžiku, kdy tam dorazila ona. Ostatně notářský řád přímo vylučuje, aby svědky notářského zápisu zajišťoval notář.

40. Žalobce dále namítal, že předmětná závěť neobsahuje skutečnou vůli zůstavitelky a že její skutečná vůle odpovídala obsahu předchozího notářského zápisu. Žalobce však přes výzvu soudu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti (vyjma své domněnky a změny osoby notáře pro sepis poslední závěti) svědčící o tom, že vůlí zůstavitelky skutečně v okamžiku, kdy byl pořizován notářský zápis, bylo naložit se svým majetkem stejně, jako projevila v závěti ze dne 26. 4. 2013. Volba jiného notáře sama o sobě nijak nezpochybňuje projevenou vůli zůstavitelky.

41. Naopak z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že zůstavitelka za svého života inklinovala k finanční podpoře dobročinných organizací spjatých s katolickou církví. Svědkyně [příjmení] i svědkyně [příjmení] vypověděly, že zůstavitelka poskytovala těmto organizacím nemalé finanční příspěvky a z výpovědi svědkyně [příjmení] bylo navíc zjištěno, že zůstavitelka opakovaně projevila přání, aby její majetek byl po její smrti využit právě ve prospěch takových dobročinných organizací. Z výpovědi svědkyně [příjmení], jejíž věrohodnost nebyla žádným způsobem zpochybněna a v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by její věrohodnost snižovaly, soud zjistil, že zůstavitelka měla opis notářského zápisu k dispozici, že jej svědkyni ukazovala a že před ní projevila své přání, aby s jejím majetkem po její smrti bylo naloženo právě tak, jak je v notářském zápisu uvedeno.

42. Skutečnost, že zůstavitelka ještě v době, kdy se stěhovala do domova pro seniory, tedy v době krátce před tím, než byla závěť sepsána, sdělila svědkyni [příjmení], že hodlá svůj majetek odkázat žalobci, nevypovídá nic o tom, jaké byly její pohnutky a co bylo jejím přáním v okamžiku, kdy k sepsání závěti (notářského zápisu) přistoupila. Slyšení svědci, stejně jako žalobce, zůstavitelku označili za inteligentní osobu mající (a schopnou prosadit) jasné představy o uspořádání svých osobních a majetkových záležitostí, o čemž ostatně vypovídá i detailní plán průběhu vlastního pohřbu, jak jej popsala svědkyně [příjmení]. Jak vyplývá z provedeného dokazování, zůstavitelka v průběhu svého života měnila své rozhodnutí o tom, kdo bude jejím dědicem; předmětné závěti předcházely tři jiné závěti. Není tedy vyloučeno, aby zůstavitelka poté, co se svěřila svědkyni [příjmení] s plánem odkázat svůj majetek žalobci, což odpovídá závěti ze dne 26. 4. 2013, změnila svůj názor a svou poslední vůli projevila notářským zápisem ze dne 5. 8. 2013.

43. Z důvodů shora vyložených dospěl soud k závěru, že předmětná závěť zůstavitelky ze dne 5. 8. 2013 je platným právním jednáním, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

44. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, které byly z procesního hlediska zcela úspěšné, právo na jejich plnou náhradu.

45. Náklady řízení žalované 1) činí 16.940 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 12.500 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 29. 3. 2021, účast na jednání dne 6. 8. 2021, dne 19. 11. 2021 a dne 28. 1. 2022) ve výši 2.500 Kč za úkon, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1.500 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za pět režijních paušálů po 300 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jejímž je zástupce žalované 1) plátcem, ve výši 2.940 Kč.

46. Náklady řízení žalované 2) činí 12.304 Kč a sestávají z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za písemné vyjádření ze dne 8. 4. 2021 podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a nákladů spojených se zastoupením advokátem ve výši 12.004 Kč Náklady spojené se zastoupením advokátem sestávají z odměny advokáta ve výši 6.000 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu za tři společné úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne 19. 11. 2021 a dne 28. 1. 2022) ve výši 2.000 Kč za úkon, poloviny náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za tři režijní paušály po 300 Kč, poloviny náhrady za promeškaný čas za 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu ve výši 800 Kč, poloviny nákladů na cestu osobním automobilem tov. zn. Škoda, typ Fabia, r. z. [anonymizováno] ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Brna a zpět za cestu k jednání dne 19. 11. 2021 a dne 28. 1. 2022, která při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty (Natural 95) a náhrady za používání silničního motorového vozidla podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. (pro rok 2021) a č. 511/2021 Sb. (pro rok 2022) činí 2.671 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jejímž je zástupce žalované 2) plátcem, ve výši 2.083 Kč.

47. Náklady řízení žalované 3) činí 26.864 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 14.000 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 12. 4. 2021, účast na jednání dne 6. 8. 2021, písemné podání ze dne 15. 10. 2021) ve výši 2.500 Kč a podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu za dva společné úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (účast na jednání dne 19. 11. 2021 a dne 28. 1. 2022) ve výši 2.000 Kč za úkon, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1.200 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za čtyři režijní paušály po 300 Kč, poloviny náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za dva společné režijní paušály po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu ve výši 800 Kč za cestu k jednání dne 6. 8. 2021, poloviny náhrady za promeškaný čas za 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu ve výši 800 Kč ze cestu k jednání dne 19. 11. 2021 a dne 28. 1. 2022, nákladů na cestu osobním automobilem tov. zn. Škoda, typ Fabia, r. z. [anonymizováno] ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Brna a zpět za cestu k jednání dne 6. 8. 2021, které při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty (Natural 95) a náhrady za používání silničního motorového vozidla podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činí 2.431 Kč, poloviny nákladů na cestu osobním automobilem tov. zn. Škoda, typ Fabia, r. z. [anonymizováno] ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Brna a zpět za cestu k jednání dne 19. 11. 2021 a dne 28. 1. 2022, která při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty (Natural 95) a náhrady za používání silničního motorového vozidla podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. (pro rok 2021) a č. 511/2021 Sb. (pro rok 2022) činí 2.671 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jejímž je zástupce žalované 3) plátcem, ve výši 4.662 Kč.

48. Náklady řízení žalované 4) činí 13.552 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 10.500 Kč stanovené podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 21. 6. 2021, účast na jednání dne 6. 8. 2021 a dne 28. 1. 2022) ve výši 2.500 Kč za úkon, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1.200 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za čtyři režijní paušály po 300 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jejímž je zástupce žalované 4) plátcem, ve výši 2.352 Kč.

49. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen uhradit náklady k rukám zástupců žalovaných.