62 C 86/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o ochranu rušené držby

I. Žalovaná je povinna navrátit držbu žalobkyně v předešlý stav, tj. vrátit žalobkyni do držby , Anonymizováno, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , operační pamětí 32 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to do tří dnů od doručení tohoto usnesení.

II. Žalované se ukládá se zdržet jakéhokoli dalšího zásahu do pokojné držby žalobkyně k věcem specifikovaným ve výroku I tohoto rozhodnutí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2025 se žalobkyně s odkazem na ustanovení § 176 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), domáhala ochrany rušené držby movitých věcí specifikovaných ve výroku I tohoto usnesení. Uvedla, že je vlastnicí uvedených věcí, které jsou dlouhodobě umístěny v domě na adrese , adresa, (dále jen „dům“ nebo „předmětný dům“), kde jednak k zajištění činnosti žalobkyně užívá jednatel žalobkyně a současně bývalý manžel žalované, jednak je ke svým volnočasovým aktivitám užívají společné nezletilé děti jednatele žalobkyně a žalované.

2. Jednatel žalobkyně dne 11. 5. 2025 zjistil, že žalovaná předmětné movité věci odvezla z domu, kde probíhá společná péče o nezletilé děti jednatele žalobkyně a žalované, bez souhlasu žalobkyně na místo žalobkyni neznámé. Žalovaná přes písemnou výzvu k vrácení věcí, kterou ji žalobkyně doručila dne 21. 5. 2025, movité věci žalobkyni nevydala. Žalovaná svým počínáním zasáhla jednak do vlastnického práva žalobkyně, jednak svémocně narušila poslední pokojný držební stav.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

5. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

6. Byť je patnáctidenní lhůta pro rozhodnutí v tomto typu řízení lhůtou pořádkovou, je povinností soudu postupovat co nejrychleji k zajištění účinné, tj. včasné, ochrany pokojnému stavu jako jednoho ze základních principů řízení o ochraně rušené držby (k tomu srov. odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2023, sp. zn. II. ÚS 601/23, nebo jeho usnesení ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. I. ÚS 854/25; obě usnesení, stejně jako další zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na www.nalus.usoud.cz).

7. Soud proto v dané věci nevyčkal vyjádření žalované, které byla žaloba doručena dne 16. 6. 2025 do datové schránky fikcí, a v souladu s ustanovením § 177 odst. 1 věty třetí o. s. ř. rozhodl bez jednání.

8. Z daňových dokladů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně dne 8. 12. 2022 u společnosti , právnická osoba, ., zakoupila výškově nastavitelný stůl , Anonymizováno, , dne 22. 12. 2021 vyúčtovala společnost , právnická osoba, . žalobkyni kupní cenu za stolní počítač , Anonymizováno, , dne 11. 1. 2018 vyúčtovala společnost , jméno FO, žalobkyni kupní cenu za digitální piano , Anonymizováno, a klavírní židlí , Anonymizováno, , dne 1. 8. 2022 vyúčtovala společnost , právnická osoba, ., žalobkyni kupní cenu za , Anonymizováno, , dne 11. 1. 2018 vyúčtovala společnost , jméno FO, žalobkyni kupní cenu za , Anonymizováno, " a dne 4. 12. 2019 vyúčtovala společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . žalobkyni kupní cenu za , Anonymizováno, a nástěnný držák.

9. Z fotografií zachycujících stav v domě ke dni 17. 4. 2024 a ke dni 14. 5. 2025 vyplývá, že na pozdější fotografii chybí digitální piano, které dřív stálo u zdi v pokoji, z porovnání fotografie ze dne 27. 4. 2025 a ze dne 14. 5. 2025 je zřejmá absence televizoru na zdi, kde byl podle dřívější fotografie televizor zavěšen. Z porovnání fotografie ze dne 16. 8. 2024 a dne 12. 5. 2025 je zřejmé, že v pokoji, kde byl podle dřívější fotografie umístěn stůl s počítačem, na pozdější fotografii tento stůl chybí. Fotografie ze dne 31. 5. 2023 a ze dne 16. 8. 2024 zachycují monitor umístěný na bílé skřínce a PlayStation, tyto na fotografii ze dne 14. 5. 2025 chybí.

10. Screenshoty z kamerového záznamu z domovní kamery pořízené dne 8. 5. 2025 v 7:03 h, 8:01 h a 8:06 h zachycují přenášení movitých věcí, a to piana, stoličky, stolu a police pravděpodobně na korbu nákladního automobilu.

11. Podle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

12. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

13. V řízení o rušení držby soud rozhoduje o faktickém stavu. Soud tedy není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu, v řízení se tudíž nezkoumá oprávněnost držby. Obecný soud nezkoumá v řízení o žalobě z rušené držby předběžné hmotněprávní otázky (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Uvedené řeší soud případně až v následném petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor atp.), vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 o. z.), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18, popř. jeho usnesení ze dne 24. 10. 2023, sp. zn. I.ÚS 2509/23).

14. Podle § 987 o.z. je držitelem ten, kdo vykonává faktickou moc nad věcí nebo právem a zároveň realizuje tuto moc pro sebe, tedy bez závislosti na třetí osobě, například na pronajímateli. Proto se ochrany žalobou z rušené držby může dovolat jen ten, kdo má věc ve své reálné moci a zároveň tuto moc naplňuje pro sebe. Takovou osobou není pouhý detentor věci. Není jí tedy ani nájemce pozemku nebo bytu.15. (SVOBODA, Karel. § 180 [Forma rozhodnutí]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 8.)

16. Soud po zhodnocení žalobních tvrzení a předložených listin dospěl k závěru, že žalobkyně je držitelem předmětných věcí, tedy vykonává nad nimi faktickou moc pro sebe, a to svým jednatelem v místě jeho bydliště. Pokud žalobkyně, resp. její jednatel, umožnil nakládání s předmětnými věcmi dalším osobám, zejména svým nezletilým dětem, je jejich právo užívat věci odvozeno od práva žalobkyně, nezletilé děti, potažmo žalovaná, se nestali držiteli těchto věcí ve smyslu ustanovení § 987 o. z.

17. Z předložených důkazů, které korespondují tvrzení žalobkyně, že nabyla vlastnické právo k předmětným movitým věcem, lze totiž dovodit, že žalobkyně drží vlastnické právo k těmto věcem a toto také prostřednictvím svého jednatele realizuje, resp. realizovala. Vlastníkovi věci přitom zřejmě nic nebrání domáhat se kromě (definitivní) petitorní ochrany svého práva rovněž rychlé, provizorní ochrany, aniž by otázka vlastnického práva byla závazně vyřešena.

18. Žalovaná tím, že předmětné movité věci svévolně (bez svolení či pokynu žalobkyně) odvezla z domu, kde byly umístěny, zasáhla svémocně do držby žalobkyně. Žalobkyně se o zásahu ze strany žalované dozvěděla dne 11. 5. 2025, žaloba byla podána dne 3. 6. 2025, tedy před uplynutím prekluzivní lhůty podle § 1008 odst. 1 o. z.

19. Z důvodů shora uvedených soud žalobě vyhověl a uložil žalované jednak povinnost zdržet se dalších zásahů do držby žalobkyně, jednak povinnost navrácení držby v původní stav, tedy vrátit předmětné movité věci do držení žalobkyně.

20. V řízení sice nebylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení předmětných věcí, jak tvrdila v žalobě, neboť přípis ze dne 20. 5. 2025 byl adresován , tituly před jménem, , jméno FO, jako zástupci žalované v jiných soudních řízeních, nikoli žalované, avšak nedostatek výzvy k plnění má vliv toliko na povinnost žalované hradit žalobkyni náklady řízení, jak je podrobně rozvedeno níže, z hlediska povinnosti odstranit protiprávní stav, resp. nezasahovat do práv žalobkyně, význam nemá.

21. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. s tím, že počátek jejího běhu je podle § 171 odst. 1 o. s. ř. vázán na okamžik doručení tohoto rozhodnutí.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla z procesního hlediska zcela úspěšná nemá proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanou zákonem stanoveným způsobem nevyzvala k plnění.

23. Písemnou výzvu ze dne 20. 5. 2025, kterou adresoval zástupce žalobkyně advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, nelze považovat za splnění povinnosti vyzvat žalovaného k plnění, jak ji vymezuje ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. Odhlédnuto od skutečnosti, že žalobkyně nedoložila, že tuto výzvu její zástupce skutečně , tituly před jménem, , jméno FO, doručil, resp. vůbec odeslal, žalovaná není v tomto řízení zastoupena. I když , tituly před jménem, , jméno FO, zastupuje žalovanou v jiných soudních řízeních vedených u zdejšího soudu, jak je soudu známo z úřední činnosti, nedostála žalobkyně své povinnosti vyzvat žalovanou k plnění a upozornit ji tak na riziko zahájení soudního řízení, s nímž je typicky spojen vznik nákladů, v dané věci, pokud k plnění nevyzvala přímo žalovanou; zejména když má žalovaná zřízenu datovou schránku, což, jak lze s ohledem na charakter vztahu mezi žalovanou a jednatelem žalobkyně důvodně předpokládat, je žalobkyni známo.