62 C 98/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 49.600,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44.152,10 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 25. 4. 2023 do 5. 5. 2023 ve výši 290,31 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44.152,10 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 4.715,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.715,60 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 20. 4. 2023 do 5. 5. 2023 ve výši 10,93 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.846,68 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 9. 2023, doplněnou podáním ze dne 2. 7. 2024, domáhala zaplacení 49.600,72 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 17. 10. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ) online smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které předchůdce žalobkyně poukázal na účet žalovaného 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 54.990,76 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč. Žalovaný na dluh uhradil 5.847,90 Kč (dne 16. 11. 2023 částku 2.916,41 Kč, dne 12. 1. 2023 částku 2.931,49 Kč. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

2. Usnesením ze dne 19. 7. 2024, č.j. 62 C 98/2024-46, které nabylo právní moci dne 27. 8. 2024, bylo řízení částečně zastaveno stran kapitalizovaného úroku ve výši 11.398,46 Kč a smluvní pokuty ve výši 733,02 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Dne 17. 10. 2022 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným prostřednictvím služeb komunikace na dálku (na webových stránkách žalobkyně www.zaplonasplatky.cz) uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému 50.000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, . Skutečnost, že žalovaný je žadatelem o úvěr byla ověřena odesláním 0,01 Kč ze strany žalovaného na účet žalobkyně dne 17. 10. 2022. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 54.990,76 Kč. Pro případ prodlení byl žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady na upomínání.

6. Dne 8. 12. 2022 byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, kterou účastníci této smlouvy upravili podmínky pro budoucí postoupení dílčí pohledávek. Na základě společného prohlášení právního předchůdce žalobkyně a žalobkyně o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek dne 5. 5. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaného o této skutečnosti informoval předchůdce žalobkyně přípisem ze dne 18. 5. 2023.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 4. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu; upomínka byla odeslána téhož dne. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 28. 8. 2023 a upozorněn na možnost uplatnění nároku soudní cestou; výzva byla odeslána 30. 8. 2023.

8. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

14. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

15. Z předložené smlouvy o úvěru nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobkyně jakkoliv zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutou částku, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného, nevyžádal na žalovaném jediný doklad, ze kterého by plynuly informace o měsíčních příjmech a výdajích žalovaného. Žalobkyně pouze uvedla, že její právní předchůdce provedl lustraci žalovaného v dostupných rejstřících.

16. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 z. s. ú. Právní předchůdce řádně neposoudil, jaké jsou skutečné volné měsíční prostředky žalovaného a zda žalovaný bude schopen hradit splátky úvěru. Za této situace neměl být úvěr žalovanému vůbec poskytnut.

17. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 z. s. ú. Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně nenashromáždil dostatek informací o příjmech a výdajích žalovaného, měl postupovat zcela opačným způsobem a úvěr žalovanému neposkytnout. Pokud totiž nemohly být určeny volné prostředky, se kterými je žalovaný schopen měsíčně nakládat, musela na straně právního předchůdce žalobkyně panovat důvodná pochybnost o tom, zda žalovaný bude schopen hradit dluh v předepsaných splátkách.

18. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

19. Ve světle uvedeného proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným platně postoupena, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 44.152,10 Kč (poskytnutá jistina ve výši 50.000 Kč ponížená o úhradu žalovaného v celkové výši 5.847,90 Kč), ve zbylé části dlužné jistiny 4.715,60 Kč soud návrh žalobkyně zamítl. Soud také zamítl nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, neboť ujednání o nákladech vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

20. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat předžalobní upomínku ze dne 19. 4. 2023, ve které byl žalovaný vyzván k bezodkladné úhradě dluhu ze smlouvy úvěru. Oznámení bylo žalovanému zasláno téhož dne, doručeno mu mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 24. 4. 2023.

21. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. S ohledem na pasivitu žalovaného, který se ve věci nevyjádřil, neposkytl soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, resp. netvrdil, že doba plnění požadovaná žalobkyní není přiměřená jeho možnostem, a z obsahu spisu nevyplývá, že by se výzvě žalobkyně k plnění dluhu bránil námitkou, že není v jeho možnostech dluh splnit, resp. neuvedl, kdy, v jakém časovém horizontu bude schopen svůj dluh uhradit, nastala splatnost předmětného dluhu marným uplynutím lhůty k plnění po výzvě žalobkyně a žalovaný je od 25. 4. 2023 v prodlení.

22. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44.152,10 Kč kapitalizovaného za dobu od 25. 4. 2023 do 5. 5. 2023 ve výši 290,31 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44.152,10 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení. Ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.715,60 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 10,93 Kč soud nárok žalobkyně zamítl. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

23. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

24. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Předmětem řízení bylo zaplacení 61.565,42 Kč (jistina 48.867,70 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 301,24 Kč, kapitalizovaný úrok 11.398,46 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 265 Kč a smluvní pokuta 733,02 Kč). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 44.442,41 Kč, co do zbylé 20.582,15 Kč úspěšná nebyla. Žalobkyně má podle poměru svého úspěchu právo na náhradu 44,37 % nákladů řízení (úspěch 72,185 % ponížený o neúspěch 27,815 %).

26. Náklady řízení sestávají z těchto částek:- 1.984 Kč za zaplacený soudní poplatek,- 1.500 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 500 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu,- 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění),- 378 Kč odpovídající 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.

27. Takto vyčíslené náklady činí 4.162 Kč; žalobkyně má právo na náhradu 44,37 % nákladů řízení, tj. 1.846,68 Kč.

28. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst.1 o. s. ř.