63 C 101/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení , anonymizováno , se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalované právnická osoba , IČO , se sídlem v  obec , ulice a číslo , zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo o 33.900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33.900 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 33.900 Kč od 30.10.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 27.096 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 17.12.2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 33.900 Kč s 10% úrokem z prodlení od 30.10.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla na základě objednávky [číslo] ze dne 24.4.2019 uzavřena smlouva o dílo, jejímž obsahem byla práce stavebními stroji na„ akci [příjmení] [jméno] [příjmení]“ v termínu od 13.5.2019 do 20.7.2019. Z důvodů na straně žalované bylo dílo provedeno v období od 6.9.2019 do 30.9.2019 a po provedení díla byla žalované cena díla ve výši 153.900 Kč vyúčtována fakturou [číslo] z čehož žalovaná neuhradila 33.900 Kč. Žalobkyně proto požadovala nejen zaplacení dlužné částky ve výši 33.900 Kč, ale i úroků z prodlení z dlužné částky.

2. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že mezi účastníky nebyla sjednána smlouva o dílo, protože smlouva uzavřená na základě objednávky žalované není smlouvou o dílo, neboť neobsahuje základní pojmový znak takové smlouvy a to určení díla jako zhotovení věci a neobsahuje ani jiný výsledek činnosti zhotovitele. Předmětem závazku žalobce byla sama tato činnost a nikoliv její výsledek. Není ani zřejmé, zda bylo fakturováno na základě skutečně odvedených prací a předávacího protokolu. Uhradila-li žalovaná část žalobkyní vyúčtované ceny, z okolností nejen že nelze usoudit, že tímto plněním uznala i zbytek dluhu, ale naopak z okolností vyplývá pravý opak. Žalovaná nejprve prohlásila, že předmětná faktura je splatná a bude uhrazena, a poté plnila zcela vědomě jen zčásti, čímž vyjádřila svou vůli uznat dluh a plnit jej jen zčásti do výše dluhu.

3. Účastníci shodně tvrdili, že žalovaná z žalobkyní vyúčtované částky uhradila 120 000 Kč. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

4. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z objednávky [číslo] ze dne 24.4.2019 bylo zjištěno, že je vystavena žalovanou adresována žalobkyni a touto byla žalovanou objednána„ práce stavebními stroji na akci [příjmení] [jméno] [příjmení]“ v termínu od 13.5.2019 do 20.7.2019. V objednávce byly specifikovány jednotlivé stroje, kterými mají být práce vykonány a u každého z nich byla uvedena hodinová sazba ceny práce s „ předpokládaným denním výkonem jednotlivých strojů: 9 hodin“.

5. Z daňového dokladu – faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 8.10.2019 žalobkyní pro žalovanou, které byla tímto vyúčtována částka ve výši 153.900 Kč za práce stroji dle objednávky [číslo] jejíž splatnost byla stanovena na 29.10.2019 a má být uhrazena bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo].

6. Z e-mailová korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že žalované bylo žalobkyní sděleno, že bude-li chtít od [číslo] jeden z objednaných strojů,„ je potřeba uhradit faktury“, přičemž druhou z uvedených faktur je faktura s „ pár. znakem“ [číslo] vystavená na částku 153.900 Kč, splatná 29.10.2019 (e-mail ze dne 29.10.2019 v 13:04 hodin). V odpovědi žalovaná uvedla, že„ druhá platba je splatná dnes a bude uhrazena“ a k faktuře [číslo] uvedla, že„ jsou chybně vyúčtované hodiny, … fakturu uhradila v části, kdy jsou hodiny v pořádku“ (e-mail z 29.10.2019 v 13:17 hodin). Následně bylo žalobkyni sděleno, že žalobkyně„ fakturovala více hodin, než bylo odpracováno a podepsáno“. Žalovaná uhradila„ hodiny, které byly podepsané“ (e-mail ze dne 19.11.2019 v 9:54 hodin). Na to bylo žalované sděleno, že žalobkyně trvá na úhradě v plné výši nejpozději do 30.11.2019 (e-mail ze dne 27.11.2019 v 12:03 hodin).

7. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 8.11.2011 bylo zjištěno, že částka 120.000 Kč byla z účtu žalované odeslána dne 30.10.2019, na účet č. [bankovní účet] byla zaúčtována dne 31.10.2019 pod variabilním symbolem [číslo].

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu dle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve které se žalobkyně zavázala vykonat pro žalovanou práce stavebními stroji na akci [příjmení] [jméno] [příjmení] oproti závazku žalované uhradit za provedené práce sjednanou cenu dle dohodnuté hodinové sazby. Cena prací ve výši 153.900 Kč byla žalované vyúčtována fakturou [číslo]. V řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že na úhradu takto účtované částky žalovaná zaplatila celkem 120.000 Kč. Tato částka byla z účtu žalované odepsána dne 30.10.2019, poté, co žalovaná byla žalobkyní e-mailem ze dne 29.10.2019 upozorněna, že má-li žalovaná zájem o práci jedním ze strojů žalobkyně, je třeba uvedenou částku uhradit, na což žalovaná obratem úhradu požadované částky přislíbila, jak je zřejmé z obsahu e-mailu ze dne 29.10.2019. Vzhledem k obsahu této korespondence nemá soud relevantní pochybnosti o žalovanou avizované vůli uhradit žalobkyní účtovanou částku. Pokud žalovaná v řízení zpochybňovala vůli uhradit předmětnou částku zcela s odkazem na okolnosti, za kterých došlo k částečné úhradě, s tím, že její vůlí bylo uznat a plnit dluh jen zčásti, neboť byly„ chybně vyúčtované hodiny, … a fakturu uhradila v části, kdy jsou hodiny v pořádku“ posoudil soud takovou obranu za účelovou. Z obsahu e-mailů ze dne 29.10.2019 a 19.11.2019 sice vyplývá, že žalovaná namítala, že žalobkyně„ fakturovala více hodin, než bylo odpracováno a podepsáno“ a že žalovaná uhradila„ hodiny, které byly podepsané“, avšak z textu těchto e-mailů nelze dovodit, že uvedené námitky se vztahují k faktuře [číslo]. Tento závěr vyplývá i z textu e-mail ze 29.10.2019 odeslaného v 13:17 hodin, v němž žalovaná uvedla, že„ druhá platba je splatná dnes a bude uhrazena“ – tento text se bezpochyby týká částky účtované fakturou [číslo] – a námitky stran chybně vyúčtovaných hodin jsou uplatňovány k částce účtované fakturou [číslo]. K jakému účetnímu dokladu směřují námitky uvedené v e-mailu ze dne 19.11.2019 pak nelze určit.

9. Soud tedy při svém rozhodování vycházel z toho, že vzhledem k částečné platbě ze strany žalované i době, kdy byla tato platba hrazena - to je 30.10.2019 po upozornění e-mailem ze dne 29.10.2019, že žalované bude práce požadovaným strojem poskytnuta až po úhradě předmětné částky - byla nastolena vyvratitelná právní domněnka existence předmětného závazku žalované k žalobkyni, a to v jeho plném rozsahu podle ustanovení § 2054 odst. 2 o.z.. Proto bylo žalobě vyhověno a žalované byla dle ustanovení § 1789 o.z. stanovena povinnost uhradit žalobkyni zbývající část ceny vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 33.900 Kč (153.900 - 120.000 = 33.900).

10. Protože žalovaná nesplnila svůj peněžitý závazek včas, ocitla se následující den po splatnosti faktury [číslo] s plněním svého peněžitého závazku v prodlení a žalobkyně je dle ustanovení § 1970 o.z. oprávněna požadovat i zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky. Soud proto shledal po právu i žalobkyní uplatněný nárok, týkající se požadovaných úroků z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyni požadované úroky z prodlení z dlužné částky 33.900 Kč od 30.10.2019 tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého má úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny úhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.356 Kč, úhradou odměny advokáta za 6 úkonů právní pomoci advokáta po 2.460 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, písemné stanovisko k odporu žalované, vyjádření ve věci ze dne 11.11.2021, účast u jednání dne 8.11.2021 a 24.1.2022), úhradou 1 úkonu právní pomoci advokáta ve výši 1.230 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 2 písmeno h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (výzvu k plnění ze dne 19.11.2019), a v úhradě 7 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 18.090 Kč ( (6 x 2.460) + 1.230 + (7 x 300) = 18.090). Další náklady řízení vzniklé žalobkyni spočívají v úhradě cestovních výdajů jejího zástupce podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Cestovní výdaje žalobkyně jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupce žalobkyně z jeho sídla k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 160 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 8.11.2021 byla proto stanovena ve výši 704 Kč (160 x 4,40 = 704). Při cestě k jednání použil zástupce žalobkyně [značka automobilu] [anonymizováno], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,2 l na 100 km paliva motorové nafty v hodnotě 27,20 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a při jízdě v délce 160 km bylo zapotřebí 8,32 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 8.11.2021 činí 226,30 Kč (27,20 x 8,32 = 226,30). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 24.1.2022 byla proto stanovena ve výši 752 Kč (160 x 4,70 = 752). Při cestě k jednání použil zástupce žalobkyně shora uvedený osobní automobil s průměrnou spotřebou pohonných hmot 5,2 l na 100 km paliva motorové nafty v hodnotě 36,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a při jízdě v délce 160 km bylo zapotřebí 8,32 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 24.1.2022 činí 300,35 Kč (36,10 x 8,32 = 300,35). Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci žalobkyně náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 6 půlhodin u jednání ve dnech 8.11.2021 a 24.1.2022 a tato tedy podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu činí 1.200 Kč (12 x 100 = 1.200). Takto vypočítaná odměna a náhrada cestovních výdajů (18.090 + (704 + 226,30) + (752 + 300,35) + 1.200 = 21.272) byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o hodnotu 21 % z částky 21.272,65 Kč, což je o 4.467,30 Kč. V součtu pak náklady vynaložené žalobkyní po zaokrouhlení činí 27.096 Kč (1.356 + 21.272 + 4.467 = 27.095) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.