63 C 102/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně anonymizováno právnická osoba, IČO, se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení, se sídlem v obec, ulice a číslo proti žalované celé jméno žalované, narozené datum, bytem v obec, ulice a číslo o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a částku částka. Žalobu odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky dodávkách plynu ze dne datum žalovaná odebírala od žalobkyně zemní plyn pro potřeby domácnosti na adrese adresa žalované číslo vystavenou na částku číslo a tato byla opravena opravným daňovým dokladem variabilní symbol ze dne datum na částku částka, splatným dne datum, (zahrnujícím i původní fakturu), z čehož žalovaná neuhradila nic. Dále byla žalované vyúčtováním variabilní symbol vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy ve výši částka měsíčně za dobu od datum do datum v celkové výši číslo K č, jejíž splatnost byla stanovena na datum Smluvní pokuta nebyla žalovanou uhrazena.

2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a jejího dodatku bylo zjištěno, že dne datum byla mezi žalobkyní coby dodavatelem a žalovanou coby odběratelem uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn pro potřeby domácnosti na adrese obec, ulice a číslo oproti závazku žalované zemní plyn odebírat v souladu s obchodně technickými podmínkami, jež jsou součástí uzavřené smlouvy. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne datum bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná upozorněna na neuhrazené platby ve výši částka s tím, že v případě nezaplacení dlužné částky do datum bude dodávka zemního plynu přerušena. Vyúčtováním dodávky plynu číslo adresovaným žalované bylo této vyúčtováno za odběr zemního plynu v období od datum do datum celkem částka, splatnost uvedené částky byla stanovena na den datum. Opravným vyúčtováním dodávky plynu ze dne datum bylo opraveno vyúčtování dodávky plynu číslo tak, že účtovaná částka za období od datum do datum ve správné výši činí částka a její splatnost byla stanovena na datum.

4. Vyúčtováním smluvní pokuty číslo ze dne datum adresovaným žalované byla této vyúčtována smluvní pokuta ve výši částka za předčasné ukončení smlouvy (11 měsíců po částka), splatnost uvedené částky byla stanovena na den datum.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu vzal soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 250/2014 Sb., na základě které byla žalobkyně povinna dodávat žalované zemní plyn do určeného odběrního místa a žalovaná byla povinna zaplatit za dodávku plynu sjednanou cenu. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a zcela uhradila částku vyúčtovanou za dodávku zemního plynu. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalovaná je tedy povinna zaplatit cenu dodaného a spotřebovaného plynu, proto jí bylo uloženo uhradit žalovanou částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení podle ustanovení § 1968, 1970 o.z.. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení číslo Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky částka výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

6. Žalobkyně také požadovala, aby byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka. Jak je uvedeno výše, účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, která je smlouvu formulářovou, do níž jsou vpisovány údaje týkající se zákazníka, charakteru sjednávané služby, specifikace odběrného místa a termínu zahájení dodávky. Uvedené vpisované údaje jsou obsahem v pořadí druhé strany smlouvy, na této straně je i kolonka pro podpis smlouvy, přičemž text smlouvy obsahující ujednání o smluvní pokutě se nachází na první straně smlouvy, která není vyplňována v součinnosti se stranou odlišnou od žalobkyně. Soud má za to, že vizuální podoba smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum je nepřiměřená ve smyslu Směrnice Rady číslo a to zejména proto, že vyvolává dojem, že údaje podstatné a důležité jsou uvedeny na té straně listiny, která je podepisována. Skutečnost, že se jedná o druhou stranu smlouvy, je velice lehce přehlédnutelná. Ujednání o smluvní pokutě je jednak zahrnuto v nepřehledné části textu a jednak samo o sobě je pro dlouhé souvětí a velký počet vložených vět značně nepřehledné a dle názoru soudu se zvolený způsob takového formátu jeví účelovým. Žalovaná v předmětném smluvním vztahu vystupovala jako spotřebitel, neboť uzavřela smlouvu jako zákazník pro svou domácnost, obecně tedy požívá coby spotřebitel vyšší právní ochrany, která se projevuje již v samotném kontraktačním procesu. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. V projednávaném sporu jsou ujednání o smluvní pokutě obsažena na straně smlouvy, která není spotřebitelem podepsána, text je členěn do nepřehledných úseků, je pro běžného spotřebitele obtížně srozumitelný. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo žalobkyní tvrzeno, že by byla s žalovanou sjednala smluvní pokutu jinak (rozuměj ústně) a shora popsané ujednání o smluvní pokutě zakládající nerovnováhu v neprospěch spotřebitele bylo shledáno neplatným pro rozpor s dobrými mravy, byla žaloba v části týkající se požadovaného zaplacení smluvní pokuty ve výši částka zamítnuta.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka. Byla úspěšná ve výši částka, což je 55 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšný ve 45 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 10 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (55 – 45 = 10). Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po částka podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby), a v úhradě 2 paušálních částek po částka podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí částka ( (2 x 200) + (2 x 100) = 600) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o částka. V součtu pak odměna advokáta činí částka Náklady vynaložené žalobkyní činí částka (400 + 726 = číslo) a 100 % z číslo pak po zaokrouhlení činí částka. Tuto částku je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí. Městský soud v Brně