63 C 121/2022
č. j. 63 C 121/2022-35
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO , se sídlem v obec a číslo , ulice a číslo , zastoupené advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , anonymizováno , se sídlem v obec a číslo , ulice a číslo , proti žalované celé jméno žalované , narozené datum , bytem v obec , ulice a číslo o 37.501,41 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.750 Kč a to v pravidelných splátkách po 1.000 Kč měsíčně, splatných do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 16.751,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10.562,65 Kč, 23,72 % úrok ročně z částky 23.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 3.747,08 Kč, 8,5% úrok z prodlení z částky 23.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 4.599,15 Kč, 23,72 % úrok ročně z částky 8.971,93 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.546,80 Kč, 8,05% úrok z prodlení z částky 8.971,93 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3.329,99 Kč, 23,72 % ročně z částky 5.529,48 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.121,46 Kč a 8,05% úrok z prodlení z částky 5.529,48 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne 10.12.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jednak částku 23.000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10.562,65 Kč a úrokem v sazbě 23,72 % ročně z částky 23.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3.747,08 Kč a 8,5% úrokem z prodlení z částky 23.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, jednak částku 8.971,93Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.599,15 Kč a úrokem v sazbě 23,72 % ročně z částky 8.971,93 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.546,80 Kč a 8,05% úrokem z prodlení z částky 8.971,93Kč od 30.11.2019 do zaplacení a dále částku 5.529,48 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.329,99 Kč a úrokem v sazbě 23,72 % ročně z částky 5.529,48 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.121,46 Kč a 8,05% úrokem z prodlení z částky 5.529,48 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba], byla uzavřena: - dne 21.11.2016 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 23.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu splácena spolu s úrokem ve výši 3.220 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4.600 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 9.200 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 690 Kč počínaje dnem 28.11.2016 a poslední splátka byla splatná dne 1.1.2018. Žalovaná však sjednané splátky nehradila a za celou dobu smluvního vztahu uhradila pouze 4.800 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 16.3.2017. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. - dne 1.9.2016 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 10.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu splácena spolu s úrokem ve výši 1.400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem 8.9.2016 a poslední splátka byla splatná dne 12.10.2017. Žalovaná však sjednané splátky nehradila a za celou dobu smluvního vztahu uhradila pouze 5.750 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 16.3.2017. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. - dne 18.4.2016 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 12.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu splácena spolu s úrokem ve výši 1.680 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 4.800 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 360 Kč počínaje dnem 25.4.2016 a poslední splátka byla splatná dne 29.5.2017. Žalovaná však sjednané splátky nehradila a za celou dobu smluvního vztahu uhradila pouze 13.700 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 16.3.2017. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019.
2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z karty zákazníka – žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 18.4.2016 společnost [právnická osoba], o peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč s týdenní splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedla, že žije v nájmu, je vdaná, je OSVČ, její čistý měsíční příjem je 20.000 Kč, celkový příjem domácnosti je 20.000 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 12.324 K, z čehož 3.824 Kč připadá na splátky úvěru, který jí byl poskytnut ve výši 30.000 Kč.
3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18.4.2016 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalované bude poskytnuta půjčka ve výši 12.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 8.880 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 1.680 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, se žalovaná zavázal splácet v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč.
4. Z karty zákazníka – žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 1.9.2016 společnost [právnická osoba], o peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč s týdenní splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedla, že žije v nájmu, je vdaná, je OSVČ, její čistý měsíční příjem je 20.000 Kč, celkový příjem domácnosti je 20.000 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 15.000 Kč, z čehož 6.500 Kč připadá na splátky úvěrů, které jí byly poskytnuty ve výši 34.000 Kč a 20.000 Kč.
5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1.9.2016 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalované bude poskytnuta půjčka ve výši 10.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 7.400 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 1.400 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, se žalovaná zavázal splácet v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč.
6. Z karty zákazníka – žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 21.11.2016 společnost [právnická osoba], o peněžní prostředky ve výši 23.000 Kč s týdenní splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedla, že žije v nájmu, je vdaná, je OSVČ, její čistý měsíční příjem je 20.000 Kč, celkový příjem domácnosti je 20.000 Kč a odhadované měsíční výdaje činí [číslo] K, z čehož 7.700 Kč připadá na splátky úvěrů, které jí byly poskytnuty ve výši 44.000 Kč a 20.000 Kč.
7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21.11.2016 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalované bude poskytnuta půjčka ve výši 23.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 17.020 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 3.220 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 4.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.200 Kč, se žalovaná zavázal splácet v 58 pravidelných týdenních splátkách po 690 Kč.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], ve dnech 18.4.2016, 1.9.2016 a 21.11.2016 smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, 10.000 Kč a 23.000 Kč, oproti závazku žalované zaplatit žalobkyni celkem 20.880 Kč, resp. 17.400 Kč a 40.020 Kč vždy v 58 týdenních splátkách ve sjednané výši. Mezi stranami byl tedy sjednán úrok v sazbě 74 % z poskytnuté částky 12.000 Kč, v sazbě 74 % z poskytnuté částky 10.000 Kč a v sazbě 74 % z poskytnuté částky 23.000 Kč.
9. Soud má za to, že již taková dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 74 % z každé poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.
10. Soud se však předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřovala schopnost žalované splácet žádaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, neprovedla žádné další zjištění ohledně její majetkové situace a takové zkoumání soud považuje za nedostačující, neboť z něj nebyly zjištěny a ověřeny reálné příjmy a reálné výdaje žalované. Nadto i z činnosti právní předchůdkyně žalobkyně muselo být zřejmé – vzhledem k opakujícím se žádostem o poskytnutí úvěru a platební morálce žalované – že žalovaná není sto dostát svým závazkům. Z toho důvodu dospěl soudu k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost stanovenou jí v ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí neposuzovala schopnost žalované úvěr splácet, neboť řádně nezjišťovala a neověřila majetkové poměry žalované, a smlouva o úvěru byla hodnocena podle ustanovení § 588 o.z. jako neplatná.
11. S ohledem na závěr o neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnutých částek v souhrnné výši 45.000 Kč žalovaná již uhradila 24.250 Kč, jak bylo uvedeno v žalobě, zůstala žalovaná dlužna 20.750 Kč a proto bylo žalobě vyhověno v této části, coby vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a ve zbývající části 16.751,41 Kč (37.501 – 20.750 = 16.751) a požadovaných úroků a úroků z prodlení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalované povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tato se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitla, a splatnost dlužné částky pak byla stanovena dle § 87 odst. 2 citovaného zákona, ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, když tuto částku považuje soud za maximální možnou s přihlédnutím k finančním možnostem žalované, jak jsou zřejmé z obsahu spisu (žalobkyně se žalovanou naposled sjednala splátky ve výši 2.760 Kč měsíčně, resp. 690 Kč týdně). Protože sjednané splátky nebyla žalovaná po určité době sto splácet, soud předpokládá, že když budou splátky sníženy, bude v silách žalované zbývající částku 20.750 Kč po dobu cca 2 let splatit, přičemž výše splátek byla stanovena i s ohledem na dobu, po kterou bude věřiteli dluh splácen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Nezaplatí-li však žalovaná stanovenou splátku včas, může se žalobkyně domáhat zaplacení zbývající dlužné částky naráz. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.750 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěchu stran je téměř totožný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu vynaložených nákladů právo.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.