63 C 192/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Juditou Fadrusovou ve věci žalobce Jméno žalobce , narozeného Datum narození žalobce , bytem v Adresa žalobce , zastoupeného advokátem Jméno advokáta , se sídlem v Adresa advokáta proti žalované Anonymizováno bytem v Anonymizováno

I. Žaloba, aby soud změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235 ve znění opravného usnesení ze dne 27.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-239 tak, že žalobce je povinen přispívat počínaje dnem 1.1.2024 na výživu žalované částku ve výši 2.500,-Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 900,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 27.5.2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235, jímž byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalobce k žalované tak, že by žalobci stanovil povinnost přispívat na výživu žalované počínaje dnem 1.1.2024 měsíční částkou ve výši 2.500,-Kč. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že při posledním rozhodnutí o výši vyživovací povinnosti k žalované nebylo bráno v potaz, že žalobce byl poškozen trestnou činností podvodu, a i když byl pachatel trestného činu odsouzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2022, č.j. 2To 69/2021-3160, a byla mu stanovena povinnost nahradit žalobci škodu ve výši 3.960.000,-Kč, je tato pohledávka nedobytná, protože poškozených je velké množství. Nadto byl u žalobce zjištěn úpadek a po povolení oddlužení měla měsíční splátka činit 15.500,-Kč z důvodu nepřiměřeně vysokého výživného vzhledem k finanční situaci žalobce. Příjmy žalobce již nepocházejí z jeho podnikatelské činnosti v oblasti finančního poradenství a pojišťovnictví, protože s ohledem na probíhající insolvenční řízení tuto činnost žalobce nemůže vykonávat. Žalobce pracuje v oblasti rozvozu potravin a jeho průměrný měsíční příjem se pohybuje kolem 30.000,-Kč, avšak po odečtení splátky na oddlužení ve výši 15.500,-Kč, paušální daně ve výši 7.500,-Kč, platby na telefon ve výši 500,-Kč a nákladů na bydlení ve výši 5.000,-Kč je situace pro žalobce neudržitelná především s ohledem na nepřiměřeně vysokou vyživovací povinnost. Naposled stanovené výživné zcela neodpovídá finančním možnostem žalobce a není přiměřené ani potřebám žalované. Proto navrhl, aby byla vyživovací povinnost od 1.1.2024 snížena.

2. Žalovaná namítala, že žalobcem navrhovaná snížená výše výživného je zcela nedostačující vzhledem k věku žalobkyně a jejím potřebám, kdy žalobkyně studuje střední školu a po jejím absolutoriu míní pokračovat ve studiu na vysoké škole. Žalobcem navrhovaná výše výživného nepokryje ani stravné. Poukazovala na skutečnost, že veškeré náklady na bydlení, stravu, kosmetiku a kulturní, sportovní i jiné činnosti hradí matka žalované. Žalobce nad rámec výživného, které je hrazeno nepravidelně a v nižší než stanovené výši, žalované nijak nepřispívá. Žalobci nic nebrání v tom, aby vykonával profesi odpovídající jeho vysokoškolskému vzdělání, která by byla odpovídajícím způsobem ohodnocena.

3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235 bylo zjištěno, že žalobci byla stanovena povinnost platit výživné pro žalovanou ve výši 9.000,-Kč měsíčně počínaje dnem 1.3.2022. Rozsudek nabyl právní moci 3.5.2023 a soud při svém rozhodování vycházel ze zjištění, že žalobce pracoval jako OSVČ v oboru pojišťovnictví, od roku 2021 dosahoval příjmů kolem 45.000,-Kč měsíčně, při stanovení výživného pak vycházel z potenciálního výdělku žalobce, kdy v Jihomoravském kraji byl evidován dostatek volných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání v oboru pojišťovnictví, finanční poradenství, s nabízenou mzdou ve výši až 60.000,-Kč a zohlednil, že žalobce má vyživovací povinnost i k synovi Matyášovi, s žalovanou se pravidelně stýká a poskytuje jí i jiná plnění než stanovené výživné.

4. Z vysvědčení za školní rok 2023/2024 a potvrzení o účasti v celoživotním vzdělávání ze dne 28.1.2024 bylo zjištěno, že žalovaná ukončila 3. ročník , právnická osoba, . v oboru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a v období od 13.1.2024 do 31.8.2024 byla účastnicí programu celoživotního vzdělávání na , Anonymizováno, .

5. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že v současné době studuje 4. roční , právnická osoba, ., bydlí se svou matkou, která hradí veškeré výdaje žalované, tedy školné ve výši 13.838,-Kč za pololetí, náklady na učebnice - na začátku školního roku uhradila , právnická osoba, ,-Kč, dalších 5.750,-Kč bylo hrazeno na zkoušku a přípravu na zkoušku z anglického jazyka, dále hradí náklady na stravu, permanentku do posilovny ve výši 1.500,-Kč měsíčně, náklady spojené s dovolenou a provozem automobilu žalované. Žalovaná na krytí svých potřeb získala prostředky také z odměny, kterou získala za práci vykonávanou v letních prázdninových měsících ve společnosti , právnická osoba, . . Žalobce zasílá výživné pro žalovanou na účet její matky, avšak nikoliv ve stanovené výši, když uhradil na výživném v měsíci lednu a únoru roku 2024 vždy částku 1.000,-Kč, v březnu neuhradil nic, v dubnu, červnu, červenci a září roku 2024 uhradil vždy po , právnická osoba, ,-Kč, v květnu 2024 uhradil 500,-Kč, v srpnu 2024 pak uhradil 4.000,-Kč. Žádným jiným způsobem žalobce na výživu žalované nepřispívá, od babičky – matky žalobce – dostala žalovaná k 18. narozeninám 100.000,-Kč.

6. Z výslechu svědkyně – matky žalované - Mgr. , jméno FO, , bylo zjištěno, že náklady spojené s výživou žalované hradí svědkyně. Potvrdila skutečnosti uváděné žalovanou stran úhrady výživného žalobce s tím, že v říjnu roku 2024 uhradil žalobce na výživném pro žalovanou celkem 6.000,-Kč. Svědkyně dosahuje měsíčního přijmu kolem 100.000,-Kč a kromě žalované další zákonnou vyživovací povinnost nemá. S žalovanou a svědkyní žije i zletilý syn svědkyně. Svědkyně hradí náklady na stravu, ošacení, hygienické potřeby, kosmetiku a volnočasové aktivity žalované, která se v poslední době začala zajímat o turistiku, bylo tedy potřeba pořídit nezbytné vybavení. Vzhledem k zdravotním problémům žalované, bylo třeba zakoupit probiotika na 3 – 4 měsíční kůru v hodnotě cca 3 - 4.000,-Kč. Svědkyně hradí žalované školné, které bylo pro školní rok 2024/2025 stanoveno částkou 27.000,-Kč.

7. Ze sdělení společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . ze dne 21.8.2024 bylo zjištěno, že za dobu od 31.3.2024 do 20.8.2024 vyúčtoval žalobce uvedené společnosti za provedenou činnost celkem 85.256,-Kč.

8. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 21.8.2024 bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného v období červen roku 2023 až červenec roku 2024 u této společnosti činil 15.876,-Kč měsíčně.

9. Z vyúčtování vyhotovených společností , právnická osoba, . pro žalobce ze dne 11.6.2023 (č. , hodnota, ), 11.7.2023 (č. , hodnota, ), 11.8.2023 (č. , hodnota, ), 11.9.2023 (č. , hodnota, ), 11.11.2023 (č. , hodnota, ), 11.1.2024 (č. , hodnota, ), 11.2.2024 (č. , hodnota, ), 11.3.2024 (č. , hodnota, ), 11.4.2024 (č. , hodnota, ), 11.6.2024 (č. , hodnota, ), 11.8.2024 (č. , hodnota, ) a přehledu obratů ze dne 26.8.2024 bylo zjištěno, že žalobci byla v období od 13.6.2023 do 13.8.2024 vyplacena provize za prodej zlata a stříbra v celkové výši 14.918,40 Kč.

10. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 27.8.2024 bylo zjištěno, že u evidovaných volných pracovních míst pro pracovní pozici strojní inženýr se nabízená mzda pohybuje v rozmezí 30 až 45 tisíc Kč, pro pracovní pozici v oboru finanční služby – pojišťovnictví s praxí pak v rozmezí 45 až 50 tisíc Kč měsíčně.

11. Ze sdělení , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, ze dne 21.8.2024 bylo zjištěno, že pro žalobce nejsou evidována žádná vlastnická ani jiná věcná práva ve vztahu k nemovitostem zapsaným do katastru nemovitostí.

12. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.2.2024, č.j. , spisová značka, , zprávy pro oddlužení a o přezkumu ze dne 27.5.2024 a soupisu majetkové podstaty bylo zjištěno, že na základě návrhu ze dne 5.1.2024 byl zjištěn úpadek žalobce a bylo povoleno jeho oddlužení. V insolvenčním řízení byly přihlášeny pohledávky za žalobcem v souhrnné výši 1.918.469,89 Kč a evidována pohledávka žalobce za , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 3.960.000,-Kč. , tituly před jménem, , jméno FO, byla rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16.6.2021, č.j. 10 T 9/2020-3074 stanovena povinnost zaplatit žalobci způsobenou škodu ve výši 3.960.000,-Kč, neboť tuto částku vylákal jmenovaný od žalobce v květnu 2018 pod příslibem vrácení a zhodnocení, avšak nevrátil ji. Tyto skutečnosti byly zjištěny z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2022, č.j. 2 To 69/2021-3160. Vzhledem k tomu, že celková škoda způsobená , tituly před jménem, , jméno FO, dosáhla částky 995.530.523,-Kč, byla pohledávka žalobce za , tituly před jménem, , jméno FO, insolvenční správkyní shledána jako nevymahatelná a nedobytná.

13. Podle ustanovení § 163 odst. 1 o.s.ř. může soud změnit rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek.

14. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposled stanovena rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235, který nabyl právní moci dne 3.5.2023, a kterým byla žalobci stanovena povinnost přispívat na výživu žalované od 1.3.2022 částkou 9.000,-Kč měsíčně. Na základě shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná je stále studentkou, která se řádně připravuje na své budoucí povolání a oproti době, v níž rozhodoval soud o vyživovací povinnost žalobce k žalované naposled - kdy žalobce pracoval jako OSVČ v oboru pojišťovnictví a soud vycházel z potenciálního výdělku žalobce ve výši až 60.000,-Kč, přičemž zohlednil, že žalobce má vyživovací povinnost i k synovi Matyášovi a žalované poskytuje i jiná plnění než stanovené výživné – nastala na straně žalobce toliko změna spočívající v zahájení insolvenčního řízení vůči jeho osobě. Touto skutečností žalobce zdůvodňuje nemožnost dále pracovat v oboru pojišťovnictví a finančního poradenství a tedy i plnit vyživovací povinnost k žalované v naposled stanovené výši.

15. Soud při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 911 a § 913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), dle kterých lze výživné přiznat, není-li oprávněný schopen sám se živit a pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1), přičemž při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (odst. 2 věta první).

16. Soud vzal v úvahu, že insolvenční řízení bylo zahájeno z iniciativy žalobce, který se tímto krokem zbavil možnosti výdělku v oboru, který dlouhá léta provozoval a v důsledku čehož se výrazně snížil jeho příjem. Nadto poskytnutí částky 3.960.000,-Kč MgA. , jméno FO, lze charakterizovat – s ohledem na obor, ve kterém žalobce podnikal (finanční poradenství) – jako nepřiměřeně rizikové. Má proto za opodstatněné, že žalobce se vzdal možnosti pracovat či získat pracovní pozici s příjmem v rozmezí 45 až 50 tisíc Kč měsíčně. Vzhledem k uvedenému a protože žalobce již netíží vyživovací povinnost k synovi Matyášovi, jak tomu bylo v době posledního rozhodování o výši výživného pro žalovanou, má soud za to, že nejsou naplněny podmínky odůvodňující snížení výživného pro žalovanou, která se řádným studiem soustavně připravuje na své budoucí povolání a její potřeby se oproti době posledního stanovení výživného pro její osobu nijak nesnížily. Proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 o.s.ř., podle kterého přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalované, která byla ve sporu úspěšná, spočívají v úhradě 3 úkonů po 300,-Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (příprava věci, podání vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 28.11.2024). Celkem tedy náhrada náležející žalobkyni činí 900,-Kč (3 x 300 = 900).Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.Městský soud v Brnědne 28. listopadu 2024Mgr. Judita Fadrusová v.r.soudkyně