63 C 192/2024
č. j. 63 C 192/2024-23
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně zamítl žalobu o snížení výživného, protože žalobce se vzdal výdělečné činnosti v rámci finančního poradenství a pojišťovnictví, což bylo považováno za nepřiměřené riziko. Soud uznal, že žalovaná je stále studentkou s nezměněnými potřebami a že žalobce nemá významně nižší schopnosti k plnění výživného. Při posouzení výšky výživného byly zohledněny i její potřeby spojené s vzděláním a životním stylem, které jsou výrazně vyšší než navrhovaná částka. Rozsudek byl potvrzen s odůvodněním, že podmínky pro snížení výživného nejsou naplněny, a žalovaná byla náležitě náhradou nákladů řízení.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Juditou Fadrusovou ve věci žalobce Jméno žalobce, narozeného Datum narození žalobce, bytem v Adresa žalobce, zastoupeného advokátem Jméno advokáta, se sídlem v Adresa advokáta proti žalované Anonymizováno bytem v Anonymizováno
I. Žaloba, aby soud změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235 ve znění opravného usnesení ze dne 27.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-239 tak, že žalobce je povinen přispívat počínaje dnem 1.1.2024 na výživu žalované částku ve výši 2.500,-Kč měsíčně, se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 900,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou soudu dne 27.5.2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235, jímž byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalobce k žalované tak, že by žalobci stanovil povinnost přispívat na výživu žalované počínaje dnem 1.1.2024 měsíční částkou ve výši 2.500,-Kč. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že při posledním rozhodnutí o výši vyživovací povinnosti k žalované nebylo bráno v potaz, že žalobce byl poškozen trestnou činností podvodu, a i když byl pachatel trestného činu odsouzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2022, č.j. 2To 69/2021-3160, a byla mu stanovena povinnost nahradit žalobci škodu ve výši 3.960.000,-Kč, je tato pohledávka nedobytná, protože poškozených je velké množství. Nadto byl u žalobce zjištěn úpadek a po povolení oddlužení měla měsíční splátka činit 15.500,-Kč z důvodu nepřiměřeně vysokého výživného vzhledem k finanční situaci žalobce. Příjmy žalobce již nepocházejí z jeho podnikatelské činnosti v oblasti finančního poradenství a pojišťovnictví, protože s ohledem na probíhající insolvenční řízení tuto činnost žalobce nemůže vykonávat. Žalobce pracuje v oblasti rozvozu potravin a jeho průměrný měsíční příjem se pohybuje kolem 30.000,-Kč, avšak po odečtení splátky na oddlužení ve výši 15.500,-Kč, paušální daně ve výši 7.500,-Kč, platby na telefon ve výši 500,-Kč a nákladů na bydlení ve výši 5.000,-Kč je situace pro žalobce neudržitelná především s ohledem na nepřiměřeně vysokou vyživovací povinnost. Naposled stanovené výživné zcela neodpovídá finančním možnostem žalobce a není přiměřené ani potřebám žalované. Proto navrhl, aby byla vyživovací povinnost od 1.1.2024 snížena.
2. Žalovaná namítala, že žalobcem navrhovaná snížená výše výživného je zcela nedostačující vzhledem k věku žalobkyně a jejím potřebám, kdy žalobkyně studuje střední školu a po jejím absolutoriu míní pokračovat ve studiu na vysoké škole. Žalobcem navrhovaná výše výživného nepokryje ani stravné. Poukazovala na skutečnost, že veškeré náklady na bydlení, stravu, kosmetiku a kulturní, sportovní i jiné činnosti hradí matka žalované. Žalobce nad rámec výživného, které je hrazeno nepravidelně a v nižší než stanovené výši, žalované nijak nepřispívá. Žalobci nic nebrání v tom, aby vykonával profesi odpovídající jeho vysokoškolskému vzdělání, která by byla odpovídajícím způsobem ohodnocena.
3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235 bylo zjištěno, že žalobci byla stanovena povinnost platit výživné pro žalovanou ve výši 9.000,-Kč měsíčně počínaje dnem 1.3.2022. Rozsudek nabyl právní moci 3.5.2023 a soud při svém rozhodování vycházel ze zjištění, že žalobce pracoval jako OSVČ v oboru pojišťovnictví, od roku 2021 dosahoval příjmů kolem 45.000,-Kč měsíčně, při stanovení výživného pak vycházel z potenciálního výdělku žalobce, kdy v Jihomoravském kraji byl evidován dostatek volných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání v oboru pojišťovnictví, finanční poradenství, s nabízenou mzdou ve výši až 60.000,-Kč a zohlednil, že žalobce má vyživovací povinnost i k synovi Matyášovi, s žalovanou se pravidelně stýká a poskytuje jí i jiná plnění než stanovené výživné.
4. Z vysvědčení za školní rok 2023/2024 a potvrzení o účasti v celoživotním vzdělávání ze dne 28.1.2024 bylo zjištěno, že žalovaná ukončila 3. ročník právnická osoba. v oboru „Anonymizováno Anonymizováno“ a v období od 13.1.2024 do 31.8.2024 byla účastnicí programu celoživotního vzdělávání na Anonymizováno.
5. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že v současné době studuje 4. roční právnická osoba., bydlí se svou matkou, která hradí veškeré výdaje žalované, tedy školné ve výši 13.838,-Kč za pololetí, náklady na učebnice - na začátku školního roku uhradila právnická osoba,-Kč, dalších 5.750,-Kč bylo hrazeno na zkoušku a přípravu na zkoušku z anglického jazyka, dále hradí náklady na stravu, permanentku do posilovny ve výši 1.500,-Kč měsíčně, náklady spojené s dovolenou a provozem automobilu žalované. Žalovaná na krytí svých potřeb získala prostředky také z odměny, kterou získala za práci vykonávanou v letních prázdninových měsících ve společnosti právnická osoba. . Žalobce zasílá výživné pro žalovanou na účet její matky, avšak nikoliv ve stanovené výši, když uhradil na výživném v měsíci lednu a únoru roku 2024 vždy částku 1.000,-Kč, v březnu neuhradil nic, v dubnu, červnu, červenci a září roku 2024 uhradil vždy po právnická osoba,-Kč, v květnu 2024 uhradil 500,-Kč, v srpnu 2024 pak uhradil 4.000,-Kč. Žádným jiným způsobem žalobce na výživu žalované nepřispívá, od babičky – matky žalobce – dostala žalovaná k 18. narozeninám 100.000,-Kč.
6. Z výslechu svědkyně – matky žalované - Mgr. jméno FO, bylo zjištěno, že náklady spojené s výživou žalované hradí svědkyně. Potvrdila skutečnosti uváděné žalovanou stran úhrady výživného žalobce s tím, že v říjnu roku 2024 uhradil žalobce na výživném pro žalovanou celkem 6.000,-Kč. Svědkyně dosahuje měsíčního přijmu kolem 100.000,-Kč a kromě žalované další zákonnou vyživovací povinnost nemá. S žalovanou a svědkyní žije i zletilý syn svědkyně. Svědkyně hradí náklady na stravu, ošacení, hygienické potřeby, kosmetiku a volnočasové aktivity žalované, která se v poslední době začala zajímat o turistiku, bylo tedy potřeba pořídit nezbytné vybavení. Vzhledem k zdravotním problémům žalované, bylo třeba zakoupit probiotika na 3 – 4 měsíční kůru v hodnotě cca 3 - 4.000,-Kč. Svědkyně hradí žalované školné, které bylo pro školní rok 2024/2025 stanoveno částkou 27.000,-Kč.
7. Ze sdělení společnosti Anonymizováno-právnická osoba. ze dne 21.8.2024 bylo zjištěno, že za dobu od 31.3.2024 do 20.8.2024 vyúčtoval žalobce uvedené společnosti za provedenou činnost celkem 85.256,-Kč.
8. Ze sdělení společnosti právnická osoba. ze dne 21.8.2024 bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného v období červen roku 2023 až červenec roku 2024 u této společnosti činil 15.876,-Kč měsíčně.
9. Z vyúčtování vyhotovených společností právnická osoba. pro žalobce ze dne 11.6.2023 (č. hodnota), 11.7.2023 (č. hodnota), 11.8.2023 (č. hodnota), 11.9.2023 (č. hodnota), 11.11.2023 (č. hodnota), 11.1.2024 (č. hodnota), 11.2.2024 (č. hodnota), 11.3.2024 (č. hodnota), 11.4.2024 (č. hodnota), 11.6.2024 (č. hodnota), 11.8.2024 (č. hodnota) a přehledu obratů ze dne 26.8.2024 bylo zjištěno, že žalobci byla v období od 13.6.2023 do 13.8.2024 vyplacena provize za prodej zlata a stříbra v celkové výši 14.918,40 Kč.
10. Ze sdělení právnická osoba ze dne 27.8.2024 bylo zjištěno, že u evidovaných volných pracovních míst pro pracovní pozici strojní inženýr se nabízená mzda pohybuje v rozmezí 30 až 45 tisíc Kč, pro pracovní pozici v oboru finanční služby – pojišťovnictví s praxí pak v rozmezí 45 až 50 tisíc Kč měsíčně.
11. Ze sdělení právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa ze dne 21.8.2024 bylo zjištěno, že pro žalobce nejsou evidována žádná vlastnická ani jiná věcná práva ve vztahu k nemovitostem zapsaným do katastru nemovitostí.
12. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.2.2024, č.j. spisová značka, zprávy pro oddlužení a o přezkumu ze dne 27.5.2024 a soupisu majetkové podstaty bylo zjištěno, že na základě návrhu ze dne 5.1.2024 byl zjištěn úpadek žalobce a bylo povoleno jeho oddlužení. V insolvenčním řízení byly přihlášeny pohledávky za žalobcem v souhrnné výši 1.918.469,89 Kč a evidována pohledávka žalobce za tituly před jménem jméno FO ve výši 3.960.000,-Kč. tituly před jménem jméno FO byla rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16.6.2021, č.j. 10 T 9/2020-3074 stanovena povinnost zaplatit žalobci způsobenou škodu ve výši 3.960.000,-Kč, neboť tuto částku vylákal jmenovaný od žalobce v květnu 2018 pod příslibem vrácení a zhodnocení, avšak nevrátil ji. Tyto skutečnosti byly zjištěny z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2022, č.j. 2 To 69/2021-3160. Vzhledem k tomu, že celková škoda způsobená tituly před jménem jméno FO dosáhla částky 995.530.523,-Kč, byla pohledávka žalobce za tituly před jménem jméno FO insolvenční správkyní shledána jako nevymahatelná a nedobytná.
13. Podle ustanovení § 163 odst. 1 o.s.ř. může soud změnit rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek.
14. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposled stanovena rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2023, č.j. 22 P 43/2017-235, který nabyl právní moci dne 3.5.2023, a kterým byla žalobci stanovena povinnost přispívat na výživu žalované od 1.3.2022 částkou 9.000,-Kč měsíčně. Na základě shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná je stále studentkou, která se řádně připravuje na své budoucí povolání a oproti době, v níž rozhodoval soud o vyživovací povinnost žalobce k žalované naposled - kdy žalobce pracoval jako OSVČ v oboru pojišťovnictví a soud vycházel z potenciálního výdělku žalobce ve výši až 60.000,-Kč, přičemž zohlednil, že žalobce má vyživovací povinnost i k synovi Matyášovi a žalované poskytuje i jiná plnění než stanovené výživné – nastala na straně žalobce toliko změna spočívající v zahájení insolvenčního řízení vůči jeho osobě. Touto skutečností žalobce zdůvodňuje nemožnost dále pracovat v oboru pojišťovnictví a finančního poradenství a tedy i plnit vyživovací povinnost k žalované v naposled stanovené výši.
15. Soud při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 911 a § 913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), dle kterých lze výživné přiznat, není-li oprávněný schopen sám se živit a pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1), přičemž při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (odst. 2 věta první).
16. Soud vzal v úvahu, že insolvenční řízení bylo zahájeno z iniciativy žalobce, který se tímto krokem zbavil možnosti výdělku v oboru, který dlouhá léta provozoval a v důsledku čehož se výrazně snížil jeho příjem. Nadto poskytnutí částky 3.960.000,-Kč MgA. jméno FO lze charakterizovat – s ohledem na obor, ve kterém žalobce podnikal (finanční poradenství) – jako nepřiměřeně rizikové. Má proto za opodstatněné, že žalobce se vzdal možnosti pracovat či získat pracovní pozici s příjmem v rozmezí 45 až 50 tisíc Kč měsíčně. Vzhledem k uvedenému a protože žalobce již netíží vyživovací povinnost k synovi Matyášovi, jak tomu bylo v době posledního rozhodování o výši výživného pro žalovanou, má soud za to, že nejsou naplněny podmínky odůvodňující snížení výživného pro žalovanou, která se řádným studiem soustavně připravuje na své budoucí povolání a její potřeby se oproti době posledního stanovení výživného pro její osobu nijak nesnížily. Proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 o.s.ř., podle kterého přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalované, která byla ve sporu úspěšná, spočívají v úhradě 3 úkonů po 300,-Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (příprava věci, podání vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 28.11.2024). Celkem tedy náhrada náležející žalobkyni činí 900,-Kč (3 x 300 = 900). Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí. Městský soud v Brně dne 28. listopadu 2024 Mgr. Judita Fadrusová v.r. soudkyně
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.