63 C 238/2020
č. j. 63 C 238/2020-22
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 133 § 137 § 142 § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 545 § 1970 § 2053 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO , se sídlem v obec a číslo , ulice a číslo , zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , se sídlem v obec a číslo , ulice a číslo proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozenému datum , bytem v obec , ulice a číslo o 18.506 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18.506 Kč s 8,5 % úrokem ročně od 29.6.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8.641 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou soudu dne 7.8.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18.506 Kč s 8,5 % úrokem ročně od 29.6.2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 30.7.2015 uzavřena smlouva o úvěru č. [spisová značka], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 142.700 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla [značka automobilu] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s dohodnutými úroky a poplatky v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4.203 Kč. Protože žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 23. a 24. splátky, právní předchůdkyně žalobkyně uplatnila své právo okamžité splatnosti úvěru, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 8.8.2017. Dne 2.4.2018 žalovaný uznal dluh ze smlouvy o úvěru ve výši 38.695 Kč a zavázal se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 3.500 Kč počínaje dnem 18.3.2018. Protože žalovaný porušil dohodu o splátkách, když neuhradil splátku splatnou dne 18.4.2018, stal se dluh dne 28.6.2018 ve výši 31.695 kč splatným. Z uvedené částky požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o převodu vybraného portfolia pohledávek a movitých věcí ze dne 22.11.2018, zaplacení částky ve výši 18.506 kč představující ztrátu z realizace zajišťovacího převodu práva ve výši 25.506 Kč poníženou o úhrady žalovaného ve výši 7.000 Kč.
2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru č. [spisová značka] ze dne 30.7.2015, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], která se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 142.700 Kč oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku spolu s 18,1480% úroky v 48 měsíčních splátkách po 4.203 Kč, tedy celkem ve výši ve výši 201.737,12 Kč, splatnými vždy k 30. dni v měsíci, počínaje dnem 30.8.2015.
3. Z oznámení o uplatnění práva na okamžité splacení bylo zjištěno, že je adresováno žalovanému, kterému bylo společností [právnická osoba], sděleno, že vzhledem k podstatnému porušení smlouvy o úvěru, je požadováno okamžité splacení úvěru. Poštovní zásilka adresovaná žalovanému byla dána k poštovní přepravě dne 9.8.2017, jak bylo zjištěno z dodejky [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova].
4. Z uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady ze dne 12.4.2018 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, který uznal svůj dluh vůči uvedené společnosti ze smlouvy o úvěru č. [spisová značka] ze dne 30.7.2015, jehož výše činila 38.695 Kč, přičemž složení této částky je dále specifikováno jednotlivými položkami, a žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách po 3.500 Kč, splatných vždy do 18. dne v měsíci, počínaje dnem 18.3.2018. Strany se dále dohodly, že nebude-li některá ze splátek uhrazena nejpozději do 40 dnů po její splatnosti, stane se splatný celý dosud neuhrazený dluh.
5. Smlouvou o převodu vybraného portfolia pohledávek a movitých věcí uzavřenou dne 22.11.2018 mezi společností [právnická osoba] na straně postupitele a žalobkyní na straně postupníka byly na žalobkyni postoupeny pohledávky společnosti [právnická osoba], kromě jiných i pohledávka za žalovaným ve výši 27.962,20 Kč, jak bylo zjištěno z přílohy č. 1 O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 13.12.2018.
6. Soud vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 30.7.2015 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 142.700 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s dohodnutými úroky a dalšími poplatky zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek. Protože žalovaný svou platební povinnost řádně neplnil, dostal se do prodlení s hrazením splátek, byl úvěr sesplatněn a v uznání dluhu a dohodě o způsobu jeho úhrady ze dne 12.4.2018 se žalovaný zavázal dlužnou částku zaplatit ve splátkách po 3.500 Kč.
7. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.„) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem a zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 7. května 2003, sp. zn. 29 Odo 180/2003, z 23. února 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004, uveřejněné pod C 1897 a C 4198 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání (§ 545 a násl. o. z.) je k jeho platnosti třeba písemná forma, z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod.
9. Uznáním dluhu podle ustanovení § 2053 o. z. se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2000, sp. zn. Cdo 2854, ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. 32 Cdo 633/2000, ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 180/2003, ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. 32 Odo 1160/2003, ze dne 23.9.2010, sp.zn. 32Cdo 170/2010).
10. Z citovaného textu listiny označené„ uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady“ ze dne 12.4.2018 vyplývá uznání závazku žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 38.695 Kč. Soud má za to, že z obsahu uznávacího prohlášení je zřejmé, že žalovaný si byl své povinnosti k plnění vědom a vyjádřil souhlas a ochotu uznanou částku zaplatit. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl svůj platební závazek splnil, proto bylo žalobě vyhověno a žalovaný byl zavázán povinností zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena, požadovanou částku spolu s úroky z prodlení dle ustanovení § 1968, § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, v úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 1.860 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva ze dne 30.7.2020, podání žaloby), a v úhradě 3 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 6.480 Kč ( (3 x 1.860) + (3 x 300) = 6.480) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 1.360,80 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 7.840,80 Kč Náklady vynaložené žalobkyní po zaokrouhlení činí 8.641 Kč (800 + 7.840 = 8.640) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.