63 C 244/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, zastoupené advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno, se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, proti žalovanému celé jméno žalovaného, narozenému datum, bytem v obec, ulice a číslo o 18.737,10 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16.708 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 27.1.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2.029,10 Kč s úrokem z prodlení od 27.1.2021 do zaplacení, úrok ve výši 3.798,95 Kč a 29 % úrok z částky 18.737,10 Kč za dobu od 19.12.2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2.626,32 Kč a úrok z prodlení z částky 18.737,10 Kč od 19.12.2020 do číslo, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.756,56 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou soudu dne 17.8.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18.737,10 Kč s úrokem za dobu od 28.6.2020 do 18.12.2020 ve výši 2.626,32 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení v sazbě 29% z částky 18.737,10 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od 30.9.2018 do 18.12.2020 ve výši 3.798,95 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9 % z částky 18.737,10 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne 27.6.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 20.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 19.496 Kč (kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 6.592 Kč, odměna za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.626 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.278 Kč) v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1.646 Kč a poslední splátka byla splatná dne 27.6.2020. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 31.8.2018, celkem uhradil 3.292 Kč a ke dni 15.1.2019 činila dlužná jistina 18.737,10 Kč, dlužný poplatek 15.702,90 Kč, a jistina je dle smluvního ujednání úročena od 28.6.2020 sazbou ve výši 29% ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti právnická osoba vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 18.737,10 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.626,32 Kč (tj. 29% úrok ročně z částky 18.737,10 Kč od 28.6.2020 do 18.12.2020) a 29 % úroků z částky 18.737,10 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3.798,95 Kč (tj. 9% úrok z prodlení ročně z částky 18.737,10 Kč od 30.9.2018 do 18.12.2020) a 9 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 18.737,10 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.

2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 27.6.2018 společnost právnická osoba o zápůjčku ve výši 10.000 Kč s měsíční splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedl, že žije v nájmu, je ženatý, je mu přiznán invalidní důchod, jeho čistý měsíční příjem je 10.976 Kč, celkový příjem domácnosti pak 29.976 Kč a odhadované měsíční výdaje 6.000 Kč, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27.6.2018 mezi žalovaným a společností právnická osoba, ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta zápůjčka ve výši 20.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 19.496 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 6.592 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.626 Kč a vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.278 Kč, se žalovaný zavázal splácet v 23 pravidelných měsíčních splátkách po 1.646 Kč a poslední splátkou ve výši 1.638 Kč. Z listiny označené„ Tabulka umoření“ ze dne 12.1.2021 bylo zjištěno, že dne 27.6.2018 byl žalovaným čerpán úvěr ve výši 20.000 Kč, v období od 1.8.2018 do 31.8.2018 bylo uhrazeno celkem 3.292 Kč a ke dni 31.8.2018 byl evidován zůstatek nesplacené jistiny úvěru ve výši 18.737,10 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 6.1.2021 soud zjistil, že žalovaný byl informován o skutečnosti, že společnost právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo v celkové výši 46.340 Kč bez příslušenství na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 18.12.2020.

3. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřela dne 27.6.2018 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, poplatkem za administrativní činnost, flexibilní splácení, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení zaplatit v 24 měsíčních splátkách. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky číslo, Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 6.592 Kč (to je 32,96 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 12.904 Kč, (to je 64,52 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 97,48 % ročně z poskytnuté částky.

4. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 97,48 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.

5. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 20.000 Kč žalovaný vrátil 3.292 Kč, jak bylo zjištěno z tabulky umoření, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16.708 Kč (20.000 – 3.292 = 16.708) a ve zbývající části byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovaného povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího lístku České pošty, s.p. anonymizováno je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 25.1.2021 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 28.1.2021 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek dne poté, to je 26.1.2021, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 27.1.2021 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 16.708 Kč od 27.1.2021 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaný po uvedenou dobu nebyl v prodlení.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18.737,10 Kč. Byla úspěšná ve výši 16.708 Kč, což je 89 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 11 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 78 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (89 – 11 = 78). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 28.6.2021), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.200 Kč ( (3 x 300) + (3 x 100) = 1.200) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 252 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.452 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 2.252 Kč (800 + 1.452 = 2.252). 78 % z 2.252 pak po zaokrouhlení činí 1.756,56 Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně ve lhůtě do 15ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí. Městský soud v Brně