63 C 41/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyň A) celé jméno žalobkyně , narozené datum , bytem v  obec , ulice a číslo , B) jméno příjmení , narozené datum , bytem v  obec a číslo , ulice a číslo , obou zastoupených advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalované celé jméno žalované , IČO , se sídlem v  obec , ulice a číslo , zastoupené advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo o 320.501 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni A částku ve výši 26.334 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni [příjmení] další částku ve výši 204.000 Kč, se zamítá.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni [příjmení] částku ve výši 90.167 Kč, se zamítá.

IV. Žalobkyně [příjmení] je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 63.159 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

V. Žalobkyně [příjmení] je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 42.688,80 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou soudu dne 27.2.2019 a rozšířenou podáním doručeným soudu dne 25.5.2020 se žalobkyně domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni [příjmení] částku ve výši 230.334 Kč a žalobkyni [příjmení] částku ve výši 90.167 Kč jako úhradu dlužné platby nájemného, resp. vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor nacházejících se na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Žalobu odůvodnily tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyněmi dne 1.1.2016 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, na základě které byly žalované pronajaty nemovitosti – pozemky parc. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále též„ předmětné nemovitosti“) za nájemné ve výši 18.000 Kč měsíčně (dále jen„ předmětná nájemní smlouva“). Dne 16.7.2018 převzala žalovaná výpověď z nájemní smlouvy dané jí z důvodu prodlení s hrazením nájemného delším než jeden měsíc, avšak v užívání nemovitosti žalovaná nadále pokračovala a to i přes písemné výzvy žalobkyň. Protože žalovanou nebylo uhrazeno nájemné za měsíce leden roku 2016 až červen roku 2018 a po výpovědi z nájemní smlouvy užívala předmětné prostory i nadále požaduje žalobkyně zaplacení dlužného nájemného a částky rovnající se bezdůvodnému obohacení vzniklému užíváním předmětných prostor žalovanou v období od července roku 2018 do února roku 2020 ve výši 230.334 Kč (žalobkyně A) a ve výši 90.167 Kč (žalobkyně B).

2. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že v předmětných nemovitostech byla umístěna a provozována provozovna pana [jméno] [příjmení], žalovaná nemovitosti nikdy neužívala, nebyly jí žalobkyněmi nikdy předány a poskytnuty k užívání. Předmětné nemovitosti byly před, během i po ukončení nájemní smlouvy - až do toku 2020, užívány třetí osobou – panem [jméno] [příjmení], což bylo žalobkyním známo. Z toho důvodu není žalovaná povinna hradit nájemné a na její straně ani nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení, které by byla povinna vydat žalobkyním, neboť nemovitosti neužívala. I v případě, že by žalované vznikla povinnost uhradit nájemné za období leden roku 2016 až červen roku 2018, zanikla již tato splněním.

3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z listiny - informace o pozemku ze dne 13.2.2020 vážící se k pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], a výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného dne 15.5.2020 [stát. instituce], [stát. instituce], listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] ostatní plocha, byly žalobkyně, přičemž žalobkyně [příjmení] v podílu 2/3 k celku a žalobkyně [příjmení] v podílu 1/3 k celku, na základě kupní smlouvy ze dne 23.1.2020 je vlastníkem uvedených nemovitostí společnost [právnická osoba], právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly dne 6.2.2020. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1.1.2016 mezi žalobkyněmi na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce, žalované byly přenechány do nájmu předmětné nemovitosti na dobu od 1.1.2016 do 31.12.2025 za účelem podnikání v oboru pohostinství (článek I, II bod 1 nájemní smlouvy) za sjednané nájemné ve výši 18.000 Kč, z čehož 12.000 Kč bylo splatné v hotovosti k rukám žalobkyně [příjmení] a 6.000 Kč převodem na účet označený žalobkyní [příjmení] č. [bankovní účet] (čl. III bod 1, 2 nájemní smlouvy). Nájemní vztah končí dohodou stran, uplynutím doby, písemnou výpovědí - přitom byla sjednána 3 měsíční výpovědní lhůta, avšak v případě nezaplacení nájemného za dobu alespoň 3 měsíců nebo po předchozí výzvě má pronajímatel právo nájemní vztah vypovědět bez výpovědní lhůty (článek VI bod 2 nájemní smlouvy) – a jiným zákonem stanoveným způsobem (článek VI. bod 1 nájemní smlouvy).

4. Z dopisu adresovaného žalované datovaného dnem 10.7.2018 bylo zjištěno, že žalobkyněmi byla vypovězena nájemní smlouva, neboť žalovaná je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného s tím, že nájem končí doručením výpovědi. Výpověď byla doručena žalované dne 18.7.2018, jak bylo zjištěno z listiny označené„ sledování zásilek“ - zásilky č. [anonymizováno] [číslo] CZ a výtisku e-mailového dopisu odeslaného dne 18.7.2018 odesílatelem označeným„ Česká pošta“.

5. Z výpovědi žalobkyně B bylo zjištěno, že předmětná nájemní smlouva byla sepsána s žalovanou, která předmětné nemovitosti užívala s panem [příjmení], a od roku 2016 rovněž hradila nájemné. K tomuto závěru žalobkyně [příjmení] dospěla proto, že nájemné bylo placeno z účtů, které jsou označeny jménem žalované, z jiných účtů nájemné nebylo hrazeno a pokud žalobkyně B navštívila předmětné prostory – což se stalo od roku 2016 dvakrát až třikrát – byla tam žalovaná vždy přítomna. Dlužné nájemné řešila žalobkyně B s panem [příjmení] telefonicky, ale když se pan [příjmení] začal tomuto kontaktu vyhýbat, upozornila žalobkyně [příjmení] žalovanou na dluh na nájemném s tím, že zaplacení bude požadovat po žalované. Před rokem 2016 užíval předmětné prostory pan [příjmení], mezi ním a otcem žalobkyně B byla zřejmě uzavřena i nájemní smlouva. Protože„ nájemní smlouva pokračovala dál“, nebyly pronajímané prosty žalované předávány, protože„ tam žalovaná byla i před tím“.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně A, bylo zjištěno, že byla svou matkou pověřena správou předmětných nemovitostí, při čemž spolupracovala s žalobkyní B. V předmětných nemovitostech byla svědkyně odhadem dvakrát do roka, vždy tam byla přítomna žalovaná, naposled v létě roku 2019. Nedoplatky nájemného byly telefonicky řešeny s panem [příjmení], když tento přestal komunikovat, jednala svědkyně s žalovanou, která nájemné hradila od roku 2016, a to„ převodem“. Pokud ve svých záznamech evidovala platby nájemného vážící se k předmětným nemovitostem jako„ platby [příjmení]“, bylo to z důvodu zjednodušení označení, protože skutečnost, že žalovaná a pan [příjmení] byli partneři, bylo evidentní.

7. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že žalovaná v předmětných prostorách pracovala od roku 2014 jako servírka, zaměstnával ji pan [příjmení], a za svou práci pobírala plat. S panem [příjmení] byla v osobním vztahu a ten ji požádal, aby si„ to na sebe napsala“ a ze stejného důvodu užíval i účet žalované, protože on sám měl dluhy a„ kvůli exekucím nemohl mít na sebe nic napsáno“. Žalovaná věděla, že žalobkyně A vybírala nájemné, které platil pan [příjmení], pokud se v zimních měsících vyskytly problémy, bylo vše doplaceno v létě. Po celou dobu prostory užíval pouze pan [příjmení], který je užíval i po výpovědi z nájmu. Pan [anonymizováno] je otcem dítěte žalované – syna narozeného 27.3.2018, od dubna 2018 spolu již nežijí.

8. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku platného ke dni 15.5.2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla oprávněna podnikat v předmětu výroba potravinářských a škrobárenských výrobků, velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, hostinská činnost – vše od 28.12.2015 a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin – od 4.1.2016, od 1.1.2018 do 31.12.2022 je provozování živnosti přerušeno.

9. Z výpisu transakcí z účtu označeného„ Účet k půjčce [bankovní účet]“ za období od 14.6.2016 do 30.1.2020 a výpisu transakcí z účtu označeného„ Běžný účet 1 [bankovní účet]“ za období od 23.2.2016 do 30.1.2020, listiny označené„ platby [příjmení]“ ze dne 21.6.2020 a tabulky označené„ [příjmení]“ a„ [celé jméno žalobce]“ připojené k e-mailovému dopisu ze dne 26.11.2018 bylo zjištěno, že za období od ledna roku 2016 do prosince roku 2018 jsou u vykazovány tyto platby na nájemném za předmětné nemovitosti (s rozlišením plateb splatných žalobkyni A a žalobkyni B): <b>rok; měsíc; žalobkyni A; žalobkyni B</b> 2016; leden;; 4.500 ; únor; 5.000; 4.500 ; březen; 14.000; 4.500 ; duben; 14.000; 6.000 ; květen; 16.000; 6.000 ; červen; 12.000; 6.000 ; červenec; 12.000; 6.000 ; srpen; 12.000; 6.000 ; září; 12.000; 6.000 ; říjen; 9.000; 4.500 ; listopad; 9.000; 4.500 ; prosinec; 9.000; 4.500 2017; leden; 9.000; 4.500 ; únor; 6.000; 4.500 ; březen; 6.000; 4.500 ; duben; 16.000; 6.000 ; květen; 10.000; 5.000 ; červen; 10.000; 5.000 ; červenec; 10.000; 5.000 ; srpen; 10.000; 5.000 ; září; 10.000; 5.000 ; říjen; 10.000; 5.000 ; listopad; 9.000; 5.000 ; prosinec; 11.000; 5.000 2018; leden; 10.000; 5.000 ; únor; 10.000; 5.000 ; březen;; 5.000 ; duben;; 5.000 ; květen;; 5.000 ; červen;; 5.000 ; červenec; 14.000; 5.000 ; srpen; 20.000; 5.000 ; září;; 5.000 ; říjen;; 5.000 6.1.2020; 50.666; 25.333 <b>CELKEM;; 345.666; 197.833</b> 10. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyněmi a žalovanou byla dne 1.1.2016 dle ustanovení § 2201 a 2302 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), uzavřena nájemní smlouva, na základě které byly žalované přenechány k dočasnému užívání nemovitosti a prostory specifikované v článku I, nájemní smlouvy, přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.1.2016 do 31.12.2025. Dopisem ze dne 10.7.2018 byla žalované dána výpověď z nájemní smlouvy z důvodu prodlení žalované po dobu delší než jeden měsíc s placením nájemného s tím, že nájem končí doručením výpovědi. Výpověď byla žalované doručena dne 18.7.2018.

11. Pro případ prodlení s placením nájemného bylo v ustanovení článku VI bodu 3 nájemní smlouvy sjednáno právo pronajímatele – žalobkyň – vypovědět nájem bez výpovědní doby s odkazem na ustanovení § 2291 o.z., tedy na ustanovení upravující možnost pronajímatele vypovědět nájem bez výpovědní doby v případě, že nájemce poruší své povinnosti zvlášť závažným způsobem. V daném sporu byl nájem vypovězen ze smluvně sjednaného důvodu, délka výpovědní doby se řídí ujednáním ve smlouvě, nebyla tedy sjednána. Nájem byl vypovězen bez výpovědní doby, výpověď z nájmu byla žalované doručena dne 18.7.2018 a k tomuto dni nájem předmětných nemovitostí žalovanou skončil.

12. Po dobu trvání nájmu byla žalovaná dle ustanovení § 2201 o.z. povinna hradit nájemné ve sjednané výši a způsobem dohodnutým v článku III bodu 1, 2 nájemní smlouvy – z nájemného ve výši 18.000 Kč bylo 12.000 Kč splatné v hotovosti k rukám žalobkyně A a 6.000 Kč převodem na účet označený žalobkyní B.

13. Poukazovala-li žalovaná na skutečnost, že v předmětných nemovitostech byla umístěna a provozována provozovna pana [jméno] [příjmení] s tím, že žalovaná nemovitosti neužívala a užíval je pan [jméno] [příjmení], shledal soud takovou obranu irelevantní: Byla to žalovaná, která uzavřela s žalobkyněmi nájemní smlouvu, a žalovaná se zavázala platit sjednané nájemné.

14. Za dobu trvání nájmu od 1.1.2016 do 18.7.2018 byla žalovaná povinna zaplatit: - žalobkyni A celkem 372.000 Kč (31 x 12.000 = 372.000). Vycházeje z údajů uvedených výše, uhradila žalovaná žalobkyni A na nájemném částku 345.666 Kč a zbývá doplatit 26.334 Kč (372.000 – 345.666 = 26.334). - žalobkyni B celkem 372.000 Kč (31 x 6.000 = 186.000). Vycházeje z údajů uvedených výše, uhradila žalovaná žalobkyni B na nájemném částku 197.833 Kč, tedy o 11.833 Kč více než byla povinna.

15. Žalobkyně se dále domáhaly toho, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyním úhradu za užívání předmětných nemovitostí v období po skončení nájmu, tedy od 19.7.2018 do prosince roku 2019 s tím, že žalovaná nadále předmětné nemovitosti užívala aniž by za užívání nemovitostí poskytovala žalobkyním jakékoliv plnění, čímž se bezdůvodně obohatila.

16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Kdo je pasivně legitimován ve sporu z uplatněného práva na vydání bezdůvodného obohacení, určuje § 2992 v odstavci prvním občanského zákoníku – je jím ten, kdo se obohatil a ten je povinen vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, tomu, na jehož úkor k obohacení došlo. V občanském soudním řízení musí účastníci splnit svou povinnost tvrzení, to je vylíčit úplně a pravdivě všechny potřebné skutečnosti (§ 101 odst. 1 o.s.ř.) a také povinnost důkazní, to je označit důkazy k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) Následkem nesplnění těchto povinností je pak věcně nepříznivé rozhodnutí pro toho z účastníků, který svou povinnost nesplnil. Předpoklady vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení prokazuje v soudním řízení ten, kdo se vydání bezdůvodného obohacení domáhá. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně užívání předmětných nemovitostí žalovanou po skončení nájemního vztahu navrhovaly důkaz nájemní smlouvou, výpovědí z nájmu, výpisem z živnostenského rejstříku žalované, jiné důkazy nebyly k prokázání této skutečnosti žalobkyněmi ani označeny ani navrženy. Z obsahu uvedených listin ani z jiných v řízení provedených důkazů však nebylo možno dovodit, že žalovaná v období po skončení nájmu předmětné nemovitosti skutečně užívala. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů tedy dospěl soud k závěru, že žalobkyně v řízení neunesly své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaná užívala předmětné nemovitosti v období po 18.7.2018 a že by jí byla vznikla povinnost zaplatit žalobkyním částku rovnající se hodnotě majetkového prospěch, který žalované tvrzeným užíváním vznikl.

18. Z uvedených důvodů byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni A částku ve výši 26.334 Kč, jak je uvedeno výše, a ohledně zbývajících 204.000 Kč (230.334 = 26.334 = 204.000) byla žaloba zamítnuta. Protože nájemné, které byla žalovaná povinna hradit žalobkyni B, bylo uhrazeno a jiná platební povinnost žalované vůči žalobkyni B nebyla soudem shledána, byla žaloba ve vztahu žalobkyně B k žalované zamítnuta zcela.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobkyně A k žalované je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně A se domáhala po žalované zaplacení částky 230.334 Kč. Byla úspěšná ve výši 26.334 Kč, což je 11 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně A je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšná v 89 %. Po odečtení neúspěchu žalované od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalobkyně A je povinna nahradit žalované 78 % žalobcem vynaložených nákladů řízení (89 – 11 = 78). Náklady vynaložené žalovanou spočívají v úhradě 7 úkonů právní pomoci advokáta po 9.260 Kč (kdy soud vycházel z hodnoty věci 230.334 Kč) podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 18.5.2020, 22.6.2020, 23.7.2020, 5.10.2020 a písemný závěrečný návrh), a v úhradě 7 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 66.920 Kč ( (7 x 9.260) + (7 x 300) = [číslo]) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 14.053,20 Kč Celkem tedy náklady řízení vynaložené žalovanou činí 80.973,20 Kč a 78 % z 80.973,20 Kč pak činí 63.159 Kč. Tuto částku je žalobkyně A povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalované.

20. Vzhledem k tomu, že vůči žalobkyni B byla žaloba zcela zamítnuta, byla žalovaná ve věci zcela úspěšná, má proto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni B. Náklady řízení žalované spočívají v úhradě 7 úkonů právní pomoci advokáta po 4.740 Kč (kdy soud vycházel z hodnoty věci 90.167 Kč) podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 18.5.2020, 22.6.2020, 23.7.2020, 5.10.2020 a písemný závěrečný návrh), a v úhradě 7 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 35.280 Kč ( (7 x 4.740) + (7 x 300) = 35.280) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 7.408,80 Kč Celkem tedy náklady řízení vynaložené žalovanou činí 42.688,80 Kč a tuto částku je žalobkyně B povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalované.