63 C 57/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně země – stát. instituce , IČO , se sídlem v  obec a číslo , ulice a číslo proti žalované název žalované , IČO se sídlem ve obec , ulice a číslo , zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit část budovy [číslo] hala,„ [anonymizováno] tunel o výměře 325 m²“, nacházející se na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čísla popisného/čísla evidenčního, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno, na [list vlastnictví], pro obec Brno, [katastrální uzemí], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13.242 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 18.3.2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost vyklidit nemovitost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětná nemovitost“). V odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně je vlastníkem pozemku par. [číslo] o výměře [číslo] m², jehož součástí je budova bez čp/če, nacházející se v [obec], [katastrální uzemí] a dne 19.4.2016 uzavřela žalobkyně s žalovanou nájemní smlouvu, na základě které byla žalované přenechána do užívání část budovy [číslo] nacházející se na uvedeném pozemku –„ konkrétně [anonymizována dvě slova] o výměře 325 m²“. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1.5.2016 do 30.6.2018. Poté, co byla žalovanou žalobkyni dne 3.4.2017 výpověď nájmu, dle které měl nájem skončit dne 31.10.2017, zaslala žalobkyně žalované dne 14.11.2017 výzvu k vyklizení nemovitostí, na což žalovaná žalobkyni sdělila, že výpověď z nájmu považuje za neplatnou a nadále trvá na platnosti nájemního vztahu. Z opatrnosti pak žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 27.11.2017 odstoupila a poskytla žalované lhůtu k vyklizení nemovitostí do 1.3.2018. Na to žalovaná požádala o prodloužení termínu vyklizení nemovitosti do 30.6.2018, což žalobkyně akceptovala, ale další žádosti o opětovné prodloužení termínu vyklizení nemovitosti již nevyhověla a dopisem ze dne 25.10.2018 vyzvala žalovanou k bezodkladnému vyklizení pronajaté nemovitosti. Protože žalovaná předmětnou nemovitost nevyklidila, obrátila se žalobkyně na soud.

2. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že v předmětné nemovitosti se nenacházejí žádné movité věci, jejichž vlastníkem by byla žalovaná, neboť vlastníkem všech movitých věcí nacházejících se v pronajatých prostorách je společnost [právnická osoba]. Žalovaná tedy není ve sporu pasivně legitimována.

3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o spolupráci bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6.11.2009 mezi [anonymizována dvě slova] v [obec], zastoupenou [anonymizována dvě slova] [jméno] [jméno], CSc. a žalovanou, zastoupenou 1. místopředsedou představenstva [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy bylo zajištění spolupráce a vzájemné podpory mezi stranami smlouvy v oblasti experimentální aerodynamiky a aplikovaném výzkumu v oblasti snižování energetické náročnosti průmyslových zařízení napříč různými odvětvími (článek I smlouvy). Smluvní strany se dohodly, že [anonymizována dvě slova] v [obec] podpoří kroky k tomu, aby byla věcně příslušným orgánem [stát. instituce] uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě by žalovaná mohla po dobu nejméně 10 let užívat prostory v areálu kasáren v [obec], [část obce], v rozsahu potřebném pro projekt„ [anonymizována dvě slova]“ (článek II bod 2 smlouvy).

5. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného dálkovým přístupem dne 22.2.2019, z listu vlastnictví [číslo] vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město pro obec Brno, k.ú. [část obce], bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e..

6. Z nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne 11.2.2010 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce, touto byla žalované pronajata na dobu od 1.3.2010 do 31.12.2016 část nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo], nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí] – budova [číslo] o výměře 149,41 m², sestávající z kanceláře, skladu, chodby a WC, s tím, že„ po uplynutí nájemní doby se nájemní smlouva prodlužuje vždy o jeden rok, pokud některá ze stran nezašle nejméně 6 měsíců před příslušným dnem ukončení doby nájmu písemné oznámení obsahující záměr ukončit nájemní smlouvu ke konci příslušného období“. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 16.10.2012 bylo zjištěno, že žalované byla počínaje dnem 1.11.2012 pronajata část nemovitosti„ b. [číslo]“ o výměře 325 m². Dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 29.1.2013 byla nájemní doba změněna na dobu od 1.2.2010 do 31.12.2017 za účelem„ užívání v souvislosti se spoluprací na projektu [anonymizována tři slova]““ a dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 27.7.2015 byla jednak upřesněna pronajímaná část nemovitosti tak, že se jedná o„ budovu [číslo] o celkové výměře 143,12 m² (celá budova vyjma kotelny o výměře 3,05 m²“) a o„ část budovy [číslo] hala – [anonymizována dvě slova] o výměře 325 m²“ a jednak byla změněna doba nájmu tak, že nájem byl sjednán do 30.6.2018.

7. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně ze dne 21.2.2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla do spolkového rejstříku zapsána dne 1.1.2014, jejím jménem jedná představenstvo tak, že jednat a podepisovat je oprávněn předseda nebo 1. místopředseda, každý samostatně. Ostatní členové představenstva jednají na základě písemného zmocnění, u závazků nad 100.000 Kč nebo smluv na období delší než 3 roky jsou oprávněni k podepisování dva členové představenstva, z nichž jeden musí být buď předseda nebo místopředseda. Podepisování se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu připojí vlastnoruční podpis oprávněné osoby s uvedením své funkce. Předsedou představenstva žalované je od 11.9.2014 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([datum narození]), 1. místopředsedou v období od 11.9.2014 do 14.1.2015 byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v období od 24.4.2015 [příjmení] [příjmení] a od 11.9.2014 je členem představenstva [jméno] [příjmení].

8. Z nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19.4.2016 mezi žalobkyní na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce – zastoupenou Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Touto byla žalované pronajata část předmětné nemovitosti a to„ část budovy [číslo] hala, na p. [číslo] k.ú. [část obce] – [anonymizována dvě slova] o výměře 325 m²“, na dobu od 1.5.2016 do 30.6.2018 za účelem„ užívání v souvislosti se spoluprací na projektu UO„ [anonymizována dvě slova]“ " (čl. I bod 1., 2. a 3. smlouvy). Nájemce nebyl oprávněn dále pronajaté prostory pronajímat (čl. III bod 5. smlouvy), smlouva mohla být vypovězena i bez udání důvodu kteroukoli stranou v 6 měsíční výpovědní lhůtě a žalobkyně si vyhradila právo od smlouvy odstoupit – a to písemně, pokud se„ předmět nájmu stane pro pronajímatele potřebným k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci jeho působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nebo si to vyžádají zájmy ČR či v případě, že [stát. instituce] pozbude příslušnost s předmětem pronájmu hospodařit (článek IV bod 2. a 3 smlouvy). Ke dni skončení nájemního vztahu je nájemce povinen předmět nájmu vyklidit a vyklizený předat pronajímateli, o čemž musí být sepsán písemný protokol (článek IV bod 4. smlouvy).

9. Z listiny označené„ Výpověď nájemní smlouvy“ ze dne 31.3.2017 bylo zjištěno, že je adresována žalobkyni, která ji převzala dne 3.4.2017, jak je zřejmé z otisku podacího razítka, a touto žalovaná vypověděla„ v souladu s čl. IV odst. 2“ bez udání důvodu nájemní smlouvu v 6 měsíční lhůtě počínající běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Listina je podepsána [jméno] [příjmení] coby členem představenstva žalované.

10. Z listiny označené„ Výzva k vyklizení nebytových prostor v kasárnách [část obce]“ ze dne 14.11.2017, sp.zn. [číslo] [rok] [spisová značka], bylo zjištěno, že je adresována žalované, která byla vyzvána k neprodlenému vyklizení předmětné nemovitosti a to do 30.11.2017 a současně byla požádána i o sepsání předávacího protokolu.

11. Z dopisu datovaného dnem 21.11.2017 označeného„ Výzva k vyklizení nebytových prostor v kasárnách [část obce] – Váš dopis ze dne 14.11.2017 k č.j. [číslo] [rok] [spisová značka]“ bylo zjištěno, že je adresován žalobkyni, které bylo sděleno, že žalovaná nepovažuje k vyklizení předmětných prostor po právu, neboť nájemní vztah dle smlouvy o nájmu č. [číslo] nadále trvá, protože výpověď nájemní smlouvy ze dne 31.3.2017 je neplatná vzhledem k tomu, že byla podepsána pouze jedním členem představenstva – [jméno] [příjmení], avšak za žalovanou jedná vždy předseda nebo místopředseda představenstva samostatně, případně označená osoba a jeden z dalších členů představenstva. Dopis je podepsán Ing. [jméno] [příjmení], coby předsedou představenstva žalované a [jméno] [příjmení], coby 1. místopředsedou představenstva.

12. Z dopisu datovaného dnem 27.11.2017, označeného„ Nájemní smlouva ev.č. [číslo] - odstoupení“, sp.zn. [číslo] 2017 [spisová značka] bylo zjištěno, že je adresován žalované, které bylo žalobkyní sděleno, že„ akceptuje neplatnost výpovědi“, tímto„ odstupuje“ od nájemní smlouvy č. [číslo]. Důvodem odstoupení byla potřeba pronajatých prostor k plnění funkcí státu, a žalobkyně„ žádá o vyklizení a předání pronajatých nájemních prostor“ do 3 měsíců od doručení odstoupení, nejpozději do 28.2.2018. Dle dokladu o doručení –„ odeslaná zpráva – detail zprávy – doručenka“ ze dne 28.11.2017, byl dopis ze dne 27.11.2017 žalované doručen 1.12.2017.

13. Z korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že dopisem datovaným dnem 24.1.2018, označeným„ Upozornění k ukončení nájemní smlouvy ev.č. [číslo]“, sp.zn. [číslo] [spisová značka], byla žalovaná žalobkyní upozorňována na ukončení nájemního vztahu k 28.2.2018 a povinnost vyklidit a předat pronajaté prostory. Na tuto výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne 22.2.2018, označeným„ Ukončení nájemní smlouvy ev.č. [číslo]“, podepsaným předsedou představenstva Ing. [jméno] [příjmení], v němž žalobkyni oznámila, že z provozně technických důvodů není žalovaná schopna pronajaté prostory vyklidit ve stanoveném termínu a požádala o jeho prodloužení do 30.6.2018 O další prodloužení lhůta k vyklizení pronajatých prostor a to do doby„ reakce Ministerstva obrany na žádost o jednání ve věci odkladu ukončení nájmu“ žalovaná požádala dopisem ze dne 15.6.2018. Výzvou k předání nebytových prostor ze dne 25.10.2018, sp.zn [číslo] [spisová značka], žalobkyně vyzvala žalovanou k bezodkladnému předání vyklizených prostor a tato výzva byla žalované doručena dne 9.11.2018, jak bylo zjištěno z doručenky – výzva k vyklizení ze dne 30.10.2018.

14. Ohledáním místa samého bylo zjištěno, že budova, jejíž část má být žalovanou vyklizena se nachází v oploceném a uzavřeném areálu, má obdélníkový půdorys a v prostoru nalevo od vstupních vrat se nachází předmětný„ malý“ a„ velký aerodynamický tunel“, tento zabírá cca 1/3 plochy haly. Dle vyjádření zástupce žalované - Ing. [jméno] [příjmení] byl aerodynamický tunel montován přímo v hale, jeho součástí jsou rozměrné díly, které je nutno - v případě přemístění tunelu - rozmontovat, některé části rozbít. V roce 2012 byl zbudován velký aerodynamický tunel, v roce 2015 pak byl zbudován malý aerodynamický tunel a od doby jejich zbudování nedošlo k žádným technologickým změnám. Jedná se o unikátní zařízení se složitou technologií, jehož pořizovací cena se pohybuje kolem 100 milionů korun a při jeho demontáži by investice přišla vniveč. I cena nastavení měřícího zařízení, které musí být mimořádně precizní, se pohybuje v milionových částkách.

15. Z kupní smlouvy uzavřené dne 14.7.2015 mezi žalovanou na straně prodávající a [právnická osoba], s.r.o. na straně kupující bylo zjištěno, že touto žalovaná prodala uvedené společnosti soubor movitých věcí – velký aerodynamický tunel včetně měřící sekce, malý aerodynamický tunel včetně měřící sekce, umístěný v budově [číslo] v areálu [anonymizováno] obrany, včetně související kompletní dokumentace – za kupní cenu, jejíž výše je stanovena v samostatném ujednání smluvních stran, které nedílnou součástí kupní smlouvy a tvoří její přílohu [číslo]. Z cenového ujednání – přílohy [číslo] ke kupní smlouvě ze dne 14.7.2015, bylo zjištěno, že se týká ujednání o výši kupní ceny za převod uvedeného souboru movitých věcí, mezi žalovanou a [právnická osoba], s.r.o.. jak kupní smlouva, tak její příloha [číslo] jsou za prodávající stranu podepsány [jméno] [příjmení] coby 1. místopředsedou představenstva a [jméno] [příjmení] coby členem představenstva žalované a za stranu kupující Ing. [jméno] [příjmení] coby jednatelem [právnická osoba], s.r.o..

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, vyhotoveného elektronicky dne 8.6.2020, bylo zjištěno, že [právnická osoba], s.r.o. byla do obchodního rejstříku zapsána dne 26.9.2000, jejím jménem jedná jednatel a v období od 26.9.2000 do 14.7.2014 platila, že k obchodnímu jménu společnosti připojil svůj podpis, od 14.7.2014 pak zastupuje společnost samostatně, bez bližší specifikace podepisování. Jednatelem společnosti je od 26.9.2000 Ing. [jméno] [příjmení] ([datum narození]).

17. Z dopisu označeného„ [anonymizována tři slova] na [anonymizována dvě slova] – stížnost na postup vedení [anonymizována dvě slova] [obec] a výzva k mimosoudnímu řešení“ ze dne 9.4.2018 bylo zjištěno, že je adresován [stát. instituce], k rukám ministryně obrany, je podepsán Ing. [jméno] [příjmení] - jednatelem [právnická osoba], s.r.o.. V dopise je popsán jednak způsob užívání a využívání velkého i malého [anonymizována tři slova] [anonymizováno] s tím, že se jedná o zařízení ve vlastnictví [právnická osoba], s.r.o. a jednak výsledek jednání mezi [anonymizována dvě slova] a společností o narovnání majetkových a užívacích vztahů k malému [anonymizována dvě slova]. Poštovní zásilka byla dána k přepravě dne 3.5.2018, jak bylo zjištěno z předloženého podacího lístku. Žalobkyně na uvedený dopis odpověděla dopisem ze dne 25.6.2018, [číslo jednací], napsaným na hlavičkovém papíře Sekce nakládaní s majetkem [stát. instituce], v jehož závěru uvedla, že předmětné zařízení univerzita - dle písemné deklarace jejího rektora - nepotřebuje k plnění svých úkolů a vzhledem k tomu, že doba sjednání nájemní smlouvy na prostory, kde je zařízení umístěno, uplyne dne 30.6.2018, bude nezbytné prostory vyklidit.

18. V řízení byl dále proveden důkaz listinami - protokolem o předání aerodynamického tunelu – přílohou č. 3 ke kupní smlouvě ze dne 14.7.2015, rozvahou ke dni 31.12.2015, 31.12.2016, 31.12.2017 a 31.12.2018, korespondencí mezi zástupcem [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba], s.r.o., a to dopisem ze dne 12.4.2021 – žádostí o povolení vjezdu, dopisem ze dne 20.4.2021 – sdělení k žádosti o povolení k vjezdu, dopisem ze dne 29.4.2021 – reakcí na sdělení k žádosti o povolení k vjezdu, dále seznamem dokladů přiznání k DPH za dobu 1.7.2015 do 31.7.2015, daňovým dokladem [číslo] ze dne 14.7.2015, výpisem z účtu č. [bankovní účet] vedeným společností [právnická osoba] za období od 1.8.2015 do 31.12.2015, výpisem z účtu vedeným [anonymizována dvě slova] za období od 1.9. do 30.9.2015. Z jejich obsahu však soud neučinil jiná – pro rozhodnutí sporu podstatná – zjištění, než shora popsaná, případně nebyly zjištěny žádné (z listin, kterými měla být prokázána výše kupní ceny sjednaná mezi žalovanou a [právnická osoba], s.r.o., příp. její úhrada, neboť příslušné části byly učiněny nečitelnými, byly„ začerněny“) nebo nebyly zjištěny jiné skutečnosti právně relevantní pro rozhodnutí sporu.

19. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti - pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., nacházející se v areálu kasáren v katastrálním území Černá Pole, obec Brno. Mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] v [obec] byla dne 6.11.2009 uzavřena smlouva o spolupráci, ve které se žalovaná dohodla s [anonymizována dvě slova], že tato podpoří kroky k tomu, aby byla mezi žalovanou a věcně příslušným orgánem Ministerstva obrany uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě by žalovaná mohla po dobu nejméně 10 let užívat prostory v areálu kasáren v [obec], [část obce], v rozsahu potřebném pro projekt„ Aerodynamický tunel“. Na to byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 11.2.2010 nájemní smlouva, kterou byla žalované – ve znění dodatku 1 až 5 - pronajata na dobu od 1.2.2010 do 30.6.2018 budova [číslo] o celkové výměře 143,12 m² (celá budova vyjma kotelny o výměře 3,05 m²) a část budovy [číslo] hala – [anonymizována dvě slova] o výměře 325 m², nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí].

20. Dne 19.4.2016 byla mezi žalobkyní na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce uzavřena dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč.z.“) v návaznosti na ustanovení § 2302 odst.2 obč.z., nájemní smlouva č. [anonymizováno] [číslo], na základě které byla žalované za účelem„ užívání v souvislosti se spoluprací na projektu UO„ [anonymizována dvě slova]“ "pronajata„ část budovy [číslo] hala, na p. [číslo] k.ú. [část obce] – [anonymizována dvě slova] o výměře 325 m²“. Smlouva byla uzavřena na dobu od 1.5.2016 do 30.6.2018.

21. Podle ustanovení § 2229 obč.z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.

22. V článku IV bodu 2 nájemní smlouvy ze dne 19.4.2016 si strany sjednaly, že smlouva mohla být vypovězena i bez udání důvodu kteroukoli stranou v 6 měsíční výpovědní lhůtě. Dopisem ze dne 31.3.2017 žalovaná vypověděla nájemní smlouvu bez udání důvodu v sjednané 6 měsíční lhůtě, přičemž dopis je podepsán členem představenstva žalované [jméno] [příjmení]. Poté, co byla výpověď dne 3.4.2017 doručena žalobkyni a ta žalovanou vyzvala dopisem ze dne 14.11.2017 k vyklizení předmětné nemovitosti, sdělila žalovaná žalobkyni, že výpověď z nájmu považuje za neplatnou, protože nebyla řádně podepsána.

23. Jak je uvedeno výše, výpověď nájemní smlouvy datovaná dnem 31.3.2017 byla podepsána členem představenstva žalované [jméno] [příjmení]. Dle výpisu ze spolkového rejstříku jednalo jménem žalované představenstvo a podepisovat byl oprávněn předseda nebo 1. místopředseda, každý samostatně tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu připojil vlastnoruční podpis s uvedením své funkce. Dne 31.3.2017 byl předsedou představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], 1. místopředsedou [příjmení] [příjmení] a členem představenstva byl podepsaný [jméno] [příjmení], který však neměl podpisové oprávnění. Výpověď z nájmu nebyla tedy podepsána oprávněnou osobou a je proto neplatná (§ 561 odst. 1 obč.z.).

24. Soud se dále zabýval otázkou, zda nájemní vztah nebyl ukončen z jiného důvodu. Žalobkyně si v článku IV bodu 3 nájemní smlouvy ze dne 19.4.2016 vyhradila právo od nájemní smlouvy odstoupit – a to písemně – pokud se„ předmět nájmu stane pro pronajímatele potřebným k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci jeho působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nebo si to vyžádají zájmy ČR či v případě, že Ministerstvo obrany pozbude příslušnost s předmětem pronájmu hospodařit“. Dopisem ze dne 27.11.2017 žalobkyně písemně od nájemní smlouvy odstoupila, uváděným důvodem pro odstoupení bylo vyjádření univerzity obrany, že pronajaté prostory jsou potřebné k plnění funkcí státu. Odstoupení bylo žalované doručeno dne 1.12.2017 a žalovaná byla vyzvána k vyklizení předmětných prostor do tří měsíců po doručení odstoupení, tedy do 28.2.2018.

25. Žalovaná v průběhu řízení poukazovala na skutečnost, že žalobkyní nebyla nijak doložena tvrzená potřebnost pronajatých prostor k plnění funkcí státu a z toho důvodu považovala odstoupení od nájemní smlouvy za neplatné. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 19.4.2018 byla uzavřena na dobu určitou - od 1.5.2016 do 30.6.2018, přičemž žaloba na vyklizení předmětných prostor byla podána dne 18.3.2019, tedy v době, kdy nájemní vztah již skončil uplynutím doby, neshledal soud rozhodným, zda byly či nebyly naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, a dále se touto otázkou nezabýval, neboť nájem skončil dne 30.6.2018, jak již bylo uvedeno.

26. Podle ustanovení § 2225 odst. 1 věty obč.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

27. Vycházeje z citovaného ustanovení, ze kterého vyplývá, že základní povinností nájemce je při skončení nájmu odevzdat – v případě nemovité věci vyklidit - pronajatou věc pronajímateli, a to ve stavu, v jakém ji převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, a v místě, kde ji od pronajímatele převzal, a z článku III. bodu 5 nájemní smlouvy, dle kterého nájemce nebyl oprávněn dále pronajaté prostory pronajímat, posoudil soud jako právně irelevantní, zda byly movité věci nacházející se v předmětném prostoru (to je aerodynamický tunel), ve vlastnictví žalované či třetí osoby ([právnická osoba], [anonymizováno]), neboť povinnost předat pronajatou nemovitost pronajímateli tíží nájemce, a tím je žalovaná. Proto bylo žalobě vyhověno a žalované byla stanovena povinnost předmětnou nemovitost vyklidit.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě 12 úkonů po 300 Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b), c), ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání dne 20.2.2020, 8.6.2020, 24.9.2020, 24.5.2021 a 28.6.2021, účast na ohledání místa samého dne 8.6.2020, písemné sdělení ve věci ze dne 29.5.2019 a 9.10.2020, písemný závěrečný návrh ve věci), celkem tedy 3.600 Kč (12 x 300 = 3.600). Další náklady řízení vzniklé žalobkyni spočívají v úhradě cestovních výdajů jejího zástupce podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Cestovní výdaje žalobkyně jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupce žalobkyně ze sídla žalobkyně k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 404 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,20 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednáním dne 20.2.2020, 8.6.2020 a 24.9.2020 byla proto stanovena ve výši 5.090,40 Kč (3 (404 x 4,20) = 5.090). Při cestě k jednáním dne 20.2.2020 a 8.6.2020 použil zástupce žalobkyně [značka automobilu] [anonymizováno], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 4,9 l na 100 km paliva motorové nafty v hodnotě 31,80 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a při jízdě v délce 404 km bylo zapotřebí 19,8 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednáním dne 20.2.2020 a 8.6.2020 činí 1.259,28 Kč (2 (31,80 x 19,8) = 1.259). Při cestě k jednáním dne 24.9.2020 použil zástupce žalobkyně [značka automobilu] [anonymizováno], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 4,6 l na 100 km paliva motorové nafty v hodnotě 31,80 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a při jízdě v délce 404 km bylo zapotřebí 18,6 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 24.9.2020 činí 591,48 Kč (31,80 x 18,6 = 591,48). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 24.5.2021 byla proto stanovena ve výši 1.777,60 Kč (404 x 4,40 = 1.777). Při cestě k jednání dne 24.5.2021 použil zástupce žalobkyně osobní automobil značky Škoda SUPERB, který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 4,9 l na 100 km paliva motorové nafty v hodnotě 27,20 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a při jízdě v délce 404 km bylo zapotřebí 19,8 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 24.5.2021 činí 538,56 Kč (27,20 x 19,8 = 538,56). Podle ustanovení § 176 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, bodu 4.18 písm. e) kolektivní smlouvy 2017 a její přílohy č. 5, náleží zástupci žalobkyně stravné ve výši 95 Kč za účast u jednání dne 20.2.2020, 8.6.2020 a 24.9.2020 a ve výši 100 Kč za účast u jednání dne 24.5.2021, celkem tedy ve výši 385 Kč ( (3 x 95) + 100 = 385). V souhrnu náhrada náležející žalobkyni po zaokrouhlení činí 13.242 Kč (3.600 + 5.090 + 1.259 + 591,48 + 1.777 + 538,56 + 385 = 13.242).