63 C 62/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně příjmení jméno příjmení , IČ: anonymizováno , sídlem právnická osoba jméno , anonymizováno příjmení jméno příjmení , zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalované celé jméno žalované , narozené datum , bytem v  obec , ulice a číslo o 9.461,76 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 4.587,86 Kč s úrokem ve výši 3.860,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 587,76 Kč a ve výši 8,05% ročně z částky 4.587,86 Kč od 22.12.2017 do zaplacení a částku 4.873,90 Kč, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou soudu dne 25.7.2018 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4.587,86 Kč s úrokem ve výši 3.860,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 587,76 Kč a ve výši 8,05% ročně z částky 4.587,86 Kč od 22.12.2017 do zaplacení a částku 4.873,90 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] byla dne 20.8.2015 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázala uhradit poskytnutou částku včetně sjednaných úroků a poplatků v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 1.400 Kč. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaná příslušné splátky úvěru nesplácela a úvěr byl zesplatněn. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2017 byla pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou postoupena žalobkyni, která požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 4.587,86 Kč, smluvních úroků a úroků z prodlení a smluvní pokutu ve výši 4873,90 Kč.

2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z usnesení [název soudu], ze dne 4.12.2019, č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] - [anonymizováno], bylo zjištěno, že soud schválil oddlužení dlužníka – žalované a mezi pohledávkami, které je dlužník povinen uspokojit byla pod položkou 35 uvedena předmětná pohledávka žalobkyně za žalovanou. Z usnesení Krajského soudu v Brně, ze dne 23.1.2023, č.j. [insolvenční spisová značka], bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka – žalované (výrok I.) a dlužník byl osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, dále určil, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, jakož i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (výrok IV). Výrok I. usnesení nabyl právní moci dne 23.1.2023 a výrok IV. nabyl právní moci dne 8.2.2023.

3. Podle ustanovení § 414 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, splní-li dlužník řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (odstavec 1). Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku (odstavec 4).

4. Jak je uvedeno shora, soud schválil oddlužení žalované a následně bylo žalované dle ustanovení § 414 insolvenčního zákona přiznáno osvobození od placení zbytku dluhů. Tímto se předmětná pohledávka žalobkyně za žalovanou ocitla ve stejném režimu jako tzv. naturální obligace. To znamená, že pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat, neboť v soudním řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat. Proto byla žaloba zamítnuta.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v souvislosti s projednávanou žalobou žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.