63 C 68/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, zastoupené advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno, se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, proti žalovanému celé jméno žalovaného, narozenému datum, bytem v obec, ulice a číslo o 13.132,21 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.268 Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 17.11.2021 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 11.864,21 Kč s úrokem z prodlení od 19.12.2020 do zaplacení, úrok ve výši 20.842,66 Kč a ve výši 3.405,48 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 10.12.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jednak částku 11.358,17 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 13.5.2007 do 18.12.2020 ve výši 20.842,66 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 7,25 % z částky 11.358,17 Kč a jednak částku 1.774,04 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 29.10.2006 do 18.12.2020 ve výši 3.405,48 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 7,25 % z částky 11.358,17 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla uzavřena: - dne 22.10.2005 smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 6.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 3.984 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 192 Kč a poslední splátka byla splatná dne 21.10.2006. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 18.9.2006, celkem uhradil 7.032 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 1.774,04 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti právnická osoba vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 1.774,04 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3, 405,48 Kč a 7,25 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 1.774,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. - dne 6.5.2006 smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 25.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 16.600 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 800 Kč a poslední splátka byla splatná dne 5.5.2007. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 30.10.2007, celkem uhradil 22.700 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 11.358,17 Kč. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 30.10.2007, celkem uhradil 22.700 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 11.358,17Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti právnická osoba vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 11.358,17 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 20.842,66 Kč a 7,25 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11.358,17 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.

2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 20.10.2005 společnost právnická osoba o půjčku ve výši 6.000 Kč, přičemž v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 5.800 Kč, celkové příjmy domácnosti odhadl na 8.223 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 4.894 Kč. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20.10.2005 mezi žalovaným a společností právnická osoba, ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta půjčka ve výši 6.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 3.984 Kč se žalovaný zavázal splácet v 52 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč.

3. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 6.5.2006 společnost právnická osoba o půjčku ve výši 25.000 Kč, přičemž v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 8.900 Kč, celkové příjmy domácnosti odhadl na 17.100 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 2.200 Kč.

4. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6.5.2006 mezi žalovaným a společností právnická osoba, ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta půjčka ve výši 25.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 16.600 Kč se žalovaný zavázal splácet v 52 pravidelných týdenních splátkách po 800 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 6.1.2021 soud zjistil, že žalovaný byl informován o skutečnosti, že společnost právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo smlouvy číslo na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 18.12.2020.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel ve dnech 20.10.2005 a 6.5.2006 s právní předchůdkyni žalobkyně – společností právnická osoba smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč (dne 20.10.2005) a ve výši 25.000 Kč (dne 6.5.2006) a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve výši 6.000 Kč spolu se sjednaným„ poplatkem“ – tedy úrokem – ve výši 3.984 Kč v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Poskytnutou částku ve výši 25.000 Kč se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným„ poplatkem“ – tedy úrokem – ve výši 16.600 Kč, v 52 týdenních splátkách po 800 Kč.

7. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 3.984 Kč, tedy 66,4% z poskytnuté částky, resp. ve výši 16.600 Kč, opět 66,4% z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst.1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.

8. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 6.000 Kč žalovaný uhradil 7.032 Kč Kč, jak žalobkyně uvedla v žalobě a z částky 25.000 Kč žalovaný uhradil 22.700 Kč, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1.268 Kč ( (6.000 – 7.032) + (25.000 – 22.700) = 1.268) a ve zbývající části 11.864,21 Kč (13.132 – 1.268 = 11.864) byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovaného povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího archu České pošty, s.p. je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 12.11.2021 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 15.11.2021 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek dne poté, to je 16.11.2021, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 17.11.2021 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 1.268 Kč od 17.11.2021 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků a úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaný po uvedenou dobu nebyl v prodlení, resp. smlouva byla shledána neplatnou (ohledně požadovaných úroků).

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v souvislosti s projednávanou žalobou nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně ve lhůtě do 15ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí. Městský soud v Brně