63 C 85/2003

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupené advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalovaným 2) celé jméno žalované , narozené datum , bytem v  obec a číslo , anonymizována čtyři slova , zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , anonymizováno číslo , 3) celé jméno žalované , narozené datum , bytem v  anonymizováno obec , anonymizována dvě slova , zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo o 125.930,10 Kč s příslušenstvím,

I. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21.251 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 25.10.2001 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Třetí žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21.251 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 25.10.2001 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby byla druhá žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dalších 41.714,05 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 29.363,60 Kč od 25.10.2001 do zaplacení a 3,5 % úrokem z prodlení z částky 12.350,40 Kč od 17.6.2003 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba, aby byla třetí žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dalších 41.714,05 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 29.363,60 Kč od 25.10.2001 do zaplacení a 3,5 % úrokem z prodlení z částky 12.350,40 Kč od 17.6.2003 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení částku 32.067 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce druhé žalované.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit třetí žalované na náhradě nákladů řízení částku 32.493 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce třetí žalované.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 24.996 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Druhá žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 6.438,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IX. Třetí žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 6.438,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10.3.2003 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil původně žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení] povinnost zaplatit žalobkyni částku 559.689,40 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 449.908 Kč od 25.10.2001 do zaplacení a 3,5% úrokem z prodlení z částky 109.781,40 Kč od 17.6.2003 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 1.7.2001 uzavřena smlouva o dílo, ve které se žalobkyně zavázala postavit žalovanému hrubou stavbu rodinného domu na pozemku p. [číslo] (resp. p. [číslo]) v katastrálním území [část obce], obec Brno a žalovaný se zavázal zaplatit cenu díla ve výši 2.393.920 Kč. Dle dohody stran byly žalovanému vystaveny 2 zálohové faktury – faktura [číslo] 2001 na částku 755.019,75 Kč a faktura [číslo] 2001 na částku 47.344,50 Kč, které byly žalovaným uhrazeny. Další částky vyúčtované zálohovými fakturami – fakturou [číslo] 2001 ze dne 9.10.2001 vystavenou na částku 283.594 Kč se splatností dne 23.10.2001, fakturou [číslo] 2001 ze dne 10.10.2001 vystavenou na částku 95.836 Kč se splatností dne 24.10.2001, fakturou [číslo] 2001 ze dne 10.10.2001 vystavenou na částku 50.433 Kč se splatností dne 24.10.2001 a fakturou [číslo] 2001 ze dne 25.10.2001 vystavenou na částku 20.045 Kč se splatností dne 25.10.2001 - již žalovaný neuhradil. Přípisem ze dne 24.10.2001 pak původní žalovaný od uzavřené smlouvy o dílo odstoupil, aniž by byl žalobkyni oznámil údajné vady díla a s ohledem na postoj původního žalovaného, žalobkyně přerušila zhotovování díla s tím, že byla připravena se s původním žalovaným dohodnout na ukončení díla včetně jeho odevzdání a zaplacení ceny díla. Původně žalovaný však nechal dne 15.11.2001 provést demontáž části díla (stropu), čímž byla zmařena možnost nestranného posouzení díla a jeho jakosti. K odevzdání a převzetí hrubé stavby tak nikdy nedošlo, neboť po demontáži stropu původně žalovaný pokračoval - nezávisle na žalobkyni - se zhotovováním díla. Vzhledem k tomu, že plnění se stalo v důsledku chování původně žalovaného nemožným, vyúčtovala žalobkyně dne 13.6.2003 původně žalovanému zůstatek ceny díla konečnou fakturou [číslo] vystavenou na částku 109.781,40 Kč Ani tato částka nebyla původně žalovaným uhrazena. Žalobkyně proto požadovala nejen zaplacení celkové částky 559.689,40 Kč, ale i úroků z prodlení z částky 449.908 Kč od 25.10.2001 do zaplacení a z částky 109.781,40 Kč od 17.6.2003 do zaplacení. Poté, co původní žalovaný dne [anonymizováno] zemřel, bylo v řízení na straně žalované pokračováno s právními nástupci JUDr. [jméno] [příjmení] a to 1) [celé jméno žalované], 2) JUDr. [celé jméno žalované] a 3) [celé jméno žalované] (usnesení ze dne 5.4.2019, č.j. 63C 85/2003-196). Vůči první žalované a ohledně částky 348.678,70 Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 25.10.2001 do zaplacení a částky 85.080,60 Kč s 3,5% úrokem z prodlení od 17.6.2003 do zaplacení vzala žalobkyně podáním ze dne 31.10.2019 žalobu zpět a soud řízení v dotčené části usnesením ze dne 18.11.2019, č.j. 85/2003-213, zastavil. Předmětem sporu tak zůstal požadavek žalobkyně, aby byla druhé i třetí žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 62 965,05 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z částky 50.614,65 Kč od 25.10.2001 do zaplacení a 3,5% úrokem z prodlení z částky 12.350,40 Kč od 17.6.2003 do zaplacení, celkem tedy částku 125.930,10 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 101.229,30 Kč od 25.10.2001 do zaplacení a 3,5% úrokem z prodlení z částky 24.700,80 Kč od 17.6.2003 do zaplacení.

2. Druhá a třetí žalovaná navrhly, aby žaloba byla zamítnuta. Námitky původního žalovaného - že dílo prováděné žalobkyní vykazovalo nedostatky spočívající v tom, že základy díla nebyly prováděny v souladu s projektovou dokumentací, byly provedeny v nedostatečné kvalitě, nebyly dodrženy základní rozměry stavby /zcela šikmé nosné zdi prvního podlaží, nedodržení rozměrů okenních otvorů, nefunkčnost vnitřních odpadů, kolmost zdi i vizuálně patrné nedostatky provedeného„ věnce“ prvního podlaží, do kterého byl položen hurdiskový strop, který byl značně nerovný a špatně položený/, že vytýkané nedostatky nebyly žalobkyní odstraněny, a proto původní žalovaný dne 24.10.2001 písemně od smlouvy o dílo odstoupil a vyzval žalobkyni k předání prací s následným vyfakturováním ceny. Nato žalobkyně vystavila dne 25.10.2001 fakturu – daňový doklad [číslo] 2001 na částku 382.021 Kč a protože původní žalovaný s vyúčtovanou částkou nesouhlasil, byla faktura žalobkyni dne 29.10.2001 vrácena a žalobkyně byla opakovaně vyzývána k odstranění nedostatků a k předání nedokončeného díla, což žalobkyně odmítla s tím, že prioritně požaduje zaplacení faktury – tedy cenu prací, které nebyly žalobkyní předány – byly doplněny námitkami druhé a třetí žalované, které poukazovaly na to, že nedošlo k úplnému zhotovení díla, k zániku závazku žalobkyně došlo buď odstoupením od smlouvy nebo z důvodu nemožnosti plnění. Cena díla provedeného žalobkyní byla určena znalcem, přičemž původní žalovaný již žalobkyni uhradil částku 802.364,25 Kč, kterážto nechť je vůči nároku uplatněnému žalobkyní započítána spolu s částkou uhrazenou žalobkyni první žalovanou ([celé jméno žalované]).

3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o dílo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1.7.2001 mezi žalobkyní na straně zhotovitele a právním předchůdcem žalovaných na straně objednatele, kdy obě strany projevily vůli uzavřít smlouvu dle norem obchodního zákoníku (čl. XI. smlouvy). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala„ zhotovit hrubou stavbu rodinného domku na ulici [ulice] v [obec] – [část obce], na p. [číslo] v KÚ [obec] [část obce]“ (čl. II smlouvy). Předmět smlouvy byl dle bodu II.1. specifikován„ projektovou dokumentací stavby zpracovanou [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec] – [část obce] v I.-II. 2001“, která je nedílnou součástí smlouvy jako příloha [číslo] položkovým rozpočtem stavby vypracovaným zhotovitelem na základě projektové dokumentace, která tvoří přílohu [číslo] je nedílnou součástí smlouvy a„ stavebním povolením vydaným stavebním úřadem městské části [obec] – [část obce] dne 11.6.2001 pod č. [spisová značka] [číslo]“. Žalobkyně se zavázala zahájit provádění díla do 15 dnů od data podepsání smlouvy a ukončit dílo do 17 týdnů od data podepsání smlouvy s tím, že podrobný časový harmonogram vypracovaný zhotovitelem a odsouhlasený objednavatelem je nedílnou součástí smlouvy. Cena byla dle článku IV. smlouvy dohodnuta ve výši 2.279.923 Kč + 5% DPH, tedy celkem 2.393.920 Kč. Strany se dohodly na poskytování záloh tak, že první záloha ve výši 20% z ceny 2.228.975 Kč bude uhrazena do 15 dnů ode dne podpisu smlouvy, další zálohy budou poskytnuty„ po objemovém naplnění první zálohy na základě měsíčních faktur ve výši dle objemu skutečně provedených prací ke dni vystavení faktury odsouhlaseného stavebním dozorem objednatele“ (čl. V. smlouvy). V čl. IX. odst. 2 smlouvy se strany dohodly na tom, že ze strany zhotovitele i objednatele může dojít k odstoupení od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních povinností a za podstatné porušení smluvních povinností strany pokládají skutečnosti specifikované v uvedeném odstavci.

4. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a listů stavebního deníku [číslo] bylo zjištěno, že Ing. [příjmení] [příjmení] vykonával funkci stavebního dozoru na stavbě rodinného domu právního předchůdce žalovaných. S prací žalobkyně nebyl spokojen, neboť se v ní vyskytovaly závažné nedostatky. Tyto nedostatky byly žalobkyni opakovaně vytýkány, byly zaznamenány do stavebního deníku a týkaly se zejména způsobu a kvality betonování ztužujícího věnce v 1.nadzemním podlaží a montáže stropu, jehož kvalita neodpovídala předpokládané životnosti (zápis ze dne 8.8.2001, 24.8.2001, 24.9.2001, 27.9.2001, 17.10.2001, zápis z kontrolního dne konaného 22.10.2001). Dílo nebylo žalobkyní dokončeno,„ přejímalo se dílo nedokončené“ a po odstoupení od smlouvy právním předchůdcem žalovaných, které bylo žalobkyni předáno dne 24.10.2001 v 18:00 hodin, se na stavbě dále pokračovalo (zápis z předání stavby ze dne 25.10.2001, zápis ze dne 31.10.2001).

5. Z listiny - odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 1.7.2001 bylo zjištěno, že byla adresována jednatelům žalobkyně – Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], podepsána právním předchůdcem žalovaných – JUDr. [jméno] [příjmení], který tímto jednatelům žalobkyně sdělil, že„ ve smyslu ustanovení čl. IX odst. 2 odstupuje od smlouvy o dílo, kterou jako objednatel uzavřel s žalobkyní dne 1.7.2001 … důvodem pro odstoupení od této smlouvy je podstatné porušení smluvních povinností žalobkyně – nedodržení podmínek v uvedených dokumentech v projektové dokumentaci, nekvalitní dosavadní práce na díle a nedodržení příslušných stavebně technických parametrů“. Listina byla převzata adresátem dne 24.10.2001, jak vyplývá z rukou psaného potvrzení o převzetí.

6. Z dopisu datovaného dnem 9.11.2001 označeného jako„ předání a převzetí díla – nedokončené hrubé stavby – výzva“ bylo zjištěno, že právní předchůdce žalovaných vyzval žalobkyni k řádnému předání nedokončené hrubé stavby na ulici [ulice] v [obec], parc. [číslo] v k.ú [část obce].

7. Ze zprávy z přejímky nedokončeného díla rodinného domu na pozemku p. [číslo] ze dne 30.11.2001 bylo zjištěno, že stavební dozor – Ing. [příjmení] [příjmení] se dne 30.11.2001 dostavil k nařízené přejímce stavby, ovšem dodavatel stavby se nedostavil.

8. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který v letech 2000 až 2002 právně zastupoval žalobkyni, bylo zjištěno, že byl žalobkyní pověřen, aby za ni jednal s právním předchůdcem žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], v rámci čehož uplatňoval pohledávku žalobkyně vůči JUDr. [příjmení], vzájemně byli v korespondenčním kontaktu. Ústních jednání mezi žalobkyní a JUDr. [příjmení] ohledně vytýkání vad díla svědek přítomen nebyl a nevybavoval si, zda v době předcházející odstoupení od smlouvy byly JUDr. [příjmení] vytýkány vady díla. Ve výsledku JUDr. [příjmení] o dohodu neměl zájem a tím věc skončila.

9. Z dopisu označeného„ [číslo] 30.6.2003“ bylo zjištěno, že je adresován právnímu předchůdci žalovaných, který byl tímto zástupcem žalobkyně – Mgr. [jméno] [příjmení] seznámen s návrhem žalobkyně na vyrovnání vzájemných závazků a to tak, že žalobkyni bude do 15.7.2003 uhrazena částka 459.688,66 Kč coby nedoplatek ceny díla. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne 1.7.2003, jak bylo zjištěno z podacího lístku R020623578 ze dne 1.7.2003.

10. Ze spisu Policie České republiky – [obec] – [část obce], sp. zn. [číslo] 2002 bylo zjištěno, že dne 14.12.2001 se na uvedené policejní oddělení dostavil jednatel žalobkyně – Ing. [příjmení] [příjmení] a po vysvětlení vzájemných vztahů mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalovaných oznámil, že dne 15.11.2001 objevil pracovníky [právnická osoba], s.r.o. jak na objednávku právního předchůdce žalovaných demolují hurdiskový strop na stavbě žalobkyně, jehož cenu stanovil ve výši 134.414 Kč. Poukázal na skutečnost, že právní předchůdce žalovaných neuhradil cenu stropu a k předání stavby žalobkyní nedošlo (č.l. 1 spisu). Ve vysvětlení podaném Ing. [jméno] [příjmení] se podává, že nosné prvky (I profily) a keramické vložky se šikmým čelem a patkami byly položeny v rozporu s platnou normou a technologickým předpisem, montáž vložek nebyla provedena v souladu s technologickým předpisem a na stavbu rozestavěného rodinného domu byl volný přístup a proto Ing. [příjmení] jako stavební dozor investora rozhodl o vybourání stropní konstrukce. Své rozhodnutí Ing. [příjmení] zdůvodnil nedodržením technologií a platných norem při montáži stropní konstrukce, nezajištěním kvality prvku dlouhodobé životnosti (stropu), nezajištěním bezpečnosti při provádění díla (č.l. 3 spisu). Dále Ing. [anonymizováno] uvedl, že provádění jednotlivých konstrukcí firmou žalobkyně nebylo prováděno ve standardní kvalitě a tuto kvalitu neměl ani pomocný materiál, např. bednění, na což byla žalobkyně opakovaně upozorňována. Poukazoval na nedostatky v prováděcích pracích při pokládání stropu 1. nadzemního podlaží domu i obvodových nosných konstrukcí, a zdůrazňoval zejména skutečnost, že stropní konstrukce stejně jako obvodové konstrukce jsou prvkem dlouhodobé životnosti domu (č.l. 19 spisu).

11. Z listiny označené„ Rodinný dům – JUDr. [anonymizováno]. [příjmení], Vysvětlivka pro PČR ze dne 11.2.2002“ bylo zjištěno, že je podepsána Ing. [jméno] [příjmení], který písemnou formou podával vysvětlení důvodů k nařízenému vybourání keramické vložky z montované stropní konstrukce a uvedl, že rozhodnutí provedl ve funkci stavebního dozoru proto, že nebyla dodržena technologie a platná norma při montáži stropní konstrukce /přičemž konkretizoval zjištěné nedostatky/, že nebyla zajištěna bezpečnost provedeného prvku stavebního díla a dodavatel na výzvy k opravě nereagoval, neučinil opatření a nezjednal nápravu.

12. Ze znaleckého posudku č. zakázky [anonymizováno] vypracovaného dne 14.8.2002 na základě objednávky právního předchůdce žalovaných znaleckým ústavem Technický a zkušební ústav stavební [obec], s.p. bylo zjištěno, že uvedený znalec v rámci posouzení kvality dodávky stavebních prací, použitého materiálu a reálné životnosti prvků na stavbě domu v [obec] – [část obce], ulice [ulice] č.p [číslo] dospěl k závěru, že„ při posouzení konstrukcí základů a sklepa (1. podzemní podlaží) a 1. nadzemního podlaží byly zjištěny závažné vady provedení, zakládající už od počátku havarijní až kritický stav konstrukce a to včetně doby stavby! Jde zejména o katastrofální nekvalitu v provedení železobetonových překladů a věnců a o stropní konstrukci z desek [anonymizováno], poskládanou na sucho. Další zjištěné vady provedení – vady hydroizolace stavby a vady v provedení nadbetonování, vyrovnávajícího nerovnost základových konstrukcí, zakládají důvod pro pozdější výskyt poruch, který by snadno mohl vyústit v havarijní stav nosných konstrukcí. … Pouze provedení zdiva 1. nadzemního podlaží z cihlových tvarovek typu [anonymizováno] bylo shledáno jako odpovídající průměrné kvalitě provedení, nezakládající předpoklady pro pozdější vznik poruch z důvodu vazby zdiva...“.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne 9.6.2008 znalcem z oboru stavebnictví Ing. [jméno] [příjmení], CSc., bylo zjištěno, že„ činnost žalobce na stavbě rodinného domu probíhala podle projektové dokumentace, průběžně se změnami požadovanými objednatelem. Žalobce se v průběhu smluvní dodávky potýkal s kvalitou své práce. Vady zhutnění betonů, malá tuhost bednění věnců a průvlaků, posunutí výztuže věnců, nedodržení povolené tolerance ložné spáry a svislého zdiva, na několika místech omezená plná průtočnost vnitřní ležaté kanalizace, jsou chyby způsobené lidským faktorem.“ Z materiálu, který měl znalec k dispozici nebylo možno jednoznačně rozhodnout o technologickém postupu montáže hurdiskového stropu a tento znalecky posoudit. Znalec dospěl k závěru, že v případě, kdy by byla prokázána chyba ukládání hurdiskového stropu, byla by ohrožena statická bezpečnost stropní konstrukce 1. nadzemního podlaží a rozebrání takového stropu bylo správné rozhodnutí. Pokud by byla prokázána nevyhovující rovinatost stropu, rozebrání stropu bylo, vedle možných sanací spojených s újmou objednatele, správné rozhodnutí“.

14. Z následujících faktur vystavených žalobkyní právnímu předchůdci žalovaných bylo zjištěno, že právnímu předchůdci žalovaných byla žalobkyní vyúčtována částka: -) ve výši 755.019,75 Kč jakožto„ záloha dle smlouvy o dílo ze dne 1.7.2001 hrubou stavbu RD na ulici [ulice] ve výši provedených stavebních prací ke dni 23.8.2001 dle soupisky provedených prací v příloze faktury“ (faktura [číslo] 2001 ze dne 23.8.2001, splatná dne 6.9.2001), z čehož byla zálohou dne 13.7.2001 uhrazena částka 445.795 Kč, takže zbývala k úhradě částka 309.224,80 Kč; -) ve výši 47.345,50 Kč jakožto„ vícepráce dle smlouvy o dílo ze dne 1.7.2001 hrubou stavbu RD na ulici [ulice] ve výši provedených víceprací ke dni 30.8.2001 dle soupisky víceprací v příloze faktury“, (faktura [číslo] 2001 ze dne 5.9.2001, splatná dne 24.9.2001). Ze souhlasného vyjádření účastníků bylo zjištěno, že částky účtované uvedenými fakturami byly právním předchůdcem žalovaných uhrazeny. -) ve výši 283.594 Kč jakožto„ záloha na provedené práce RD . [příjmení] dle přiložené soupisky prací za měsíc září 2001 k 30.9.2001“, (faktura [číslo] 2001 ze dne 9.10.2001, splatná dne 23.10.2001); -) ve výši 95.836 Kč jakožto„ záloha na provedené práce RD [příjmení] dle přiložené soupisky prací za měsíc září 2001 k 9.10.2001“, (faktura [číslo] 2001 ze dne 10.10.2001, splatná dne 24.10.2001); -) ve výši 50.433 Kč jakožto„ vícepráce v RD [příjmení] dle přiložené soupisky prací za měsíc září 2001 - sklep“, (faktura [číslo] 2001 ze dne 10.10.2001, splatná dne 24.10.2001); -) ve výši 20.045 Kč jakožto„ vícepráce v RD [příjmení] dle přiložené soupisky prací ležatá kanalizace vnitřní“, (faktura [číslo] 2001 ze dne 25.10.2001, splatná dne 25.10.2001).

15. Ani jedna z uvedených částek vyúčtovaných fakturami [číslo] 2001, 37/ 2001, 38/ 2001 a 39/ 2001 nebyla právním předchůdcem žalovaných uhrazena, jak je zřejmé ze souhlasného vyjádření účastníků. -) ve výši 382.021 Kč jakožto„ konečná faktura na RD [příjmení] ke dni odstoupení od smlouvy, 24.10.2001“, (faktura [číslo] 2001 ze dne 25.10.2001, splatná dne 9.11.2001), tato faktura byla dne 29.10.2001 vrácena, jak je zřejmé z textu v horní části listiny; -) ve výši 109.781,40 Kč jakožto„ provedenou část hrubé stavbu RD v [obec] [část obce] na ul. [ulice] dle smlouvy o dílo ze dne 1.7.2001 …“, (faktura [číslo] ze dne 13.6.2003, splatná do 3 dnů ode dne obdržení).

16. Z obsahu znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem z oboru ekonomika a stavebnictví [celé jméno znalce] dne 21.10.2021, a výpovědi znalce soud zjistil, že znalec při vypracování znaleckého posudku stran stanovení souhrnné ceny prací provedených žalobkyní na stavbě rodinného domu nacházejícího se na pozemku p. [číslo] (nyní [číslo]) v katastrálním území [část obce], obec Brno, vycházel z metodiky rozpočtování a oceňování stavebních prací společností [právnická osoba] cenové úrovně 2. pololetí roku 2001, na základě popisu provedených prací a dalších údajů zjištěných ze spisu stanovil cenu prací provedených žalobkyní na stavbě předmětného rodinného domu ve výši 1.273.807 Kč (bez připočtení DPH, to je 1.337.497,35 Kč s připočtením DPH v sazbě 5%), cenu vad snižujících hodnotu díla stanovil znalec částkou 56.068 Kč (bez připočtení DPH, to je 58.871,40 Kč s připočtením DPH v sazbě 5%), z čehož 38.517 Kč připadalo na vyčíslení ceny vad stropní konstrukce z desek [anonymizováno], 13.093,20 Kč na nekvalitně provedené ztužující pásy – věnce, 2.473,30 Kč na poškozenou izolaci proti vodě a 1.930 Kč na vady průtočnosti vnitřní kanalizace (uvedeno bez připočtení DPH).

17. Z listiny označené„ Údaje o subjektech DPH“ a„ Vystavená faktura [číslo] 13.6.2003 – DPH“ ze dne 25.4.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně byla v období od 3.3.1999 do 12.1.2015 registrována coby plátce daně z přidané hodnoty (DPH).

18. V řízení byly provedeny i další navrhované důkazy - krycí listy rozpočtu a výkazy výměr, rozpisy nákladů, harmonogram výstavby rodinného domu, projekt stavby vypracovaný studiem K&S, [titul] [jméno] [příjmení] z období I- III/2001, prohlášení o shodě ze dne 30.5.2001, certifikát č. V [číslo] 2000 ze dne 15.1.2000, prohlášení o shodě ze dne 15.3.2000 a certifikát [číslo] prohlášení o shodě ze dne 1.9.1999, faktura [číslo] 2001 ze dne 28.2.2001, faktura – zálohová [číslo] 2001 ze dne 13.7.2001, zaměření půdorysu č. zakázky , výzva k odsouhlasení soupisu provedených stavební prací ze dne 9.11.2001 včetně zápisu ze dne 12.11.2001, výzva k odsouhlasení soupisu provedených stavebních prací …. stanovisko ze dne 14.11.2001, výzva k předání ze dne 29.11.2001 včetně podacího lístku [číslo] 72, zaměření půdorysu rodinného domu ulice [ulice] vyhotovených geodetickou kanceláří [anonymizováno] s uvedeným datem„ XI 2001“ – pohled východní, západní, jižní i severní, zápis označený [číslo] ze dne 26.10.2001. Z jejich obsahu však soud neučinil jiná – pro rozhodnutí sporu podstatná – zjištění, než shora popsaná, případně nebyly zjištěny žádné jiné skutečnosti právně relevantní pro rozhodnutí sporu. Dále byl navrhován důkaz výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], doc. Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. Hrůzy. Tyto osoby nebyly soudem vyslechnuti, vzhledem k tomu, že skutečnosti, které měly být prokazovány výslechem uvedených svědků, byly zjištěny jinak.

19. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní na straně zhotovitele a právním předchůdcem žalovaných na straně objednatele byla dne 1.7.2001 uzavřena dle ustanovení § 536 zákona č. 513/91 Sb., obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. (dále jen„ obchodní zákoník“), smlouva o dílo, ve které se žalobkyně zavázala zhotovit pro právního předchůdce žalovaných„ hrubou stavbu rodinného domku na ulici [ulice] v [obec] – [část obce], na p. [číslo] v KÚ [obec] [část obce] specifikovanou přílohou 2 smlouvy“, jak vyplývá z obsahu článku II smlouvy o dílo oproti závazku právního předchůdce žalovaných uhradit za provedené dílo cenu, která byla dle článku IV. smlouvy dohodnuta ve výši 2.279.923 Kč + 5% DPH, tedy celkem 2.393.920 Kč. V článku IX. smlouvy si strany dohodly, že z důvodu podstatného porušení smluvních povinností může dojít jak ze strany objednatele, tak ze strany zhotovitele k odstoupení od smlouvy.

20. Dle ustanovení § 550 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 239/2001 Sb. (dále jen„ ObchZ“) je objednatel oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v přiměřené lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 345 odst. 2), je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

21. V článku IX, bodu IX.2 smlouvy o dílo se strany dohodly, že za podstatné porušení smluvních povinností ve smyslu § 345 odst. 2 ObchZ pokládají /kromě jiného/ nedodržení zaručených vlastností díla uvedených v článku VIII smlouvy, ve kterém se žalobkyně zaručila, že dílo bude mít vlastnosti„ uvedené v přiložené projektové dokumentaci, technických normách, které se na provádění díla vztahují jako celek, a to po dobu 5 let od protokolárního předání poslední části díla“.

22. V daném případě právní předchůdce žalovaných dopisem, který převzal zástupce žalobkyně dne 24.10.2001, odstoupil od smlouvy o dílo a to s poukazem na„ nedodržení podmínek v uvedených dokumentech v projektové dokumentaci, nekvalitní dosavadní práci na díle a nedodržení příslušných stavebně technických parametrů“.

23. Vycházeje z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vykonávajícího funkci stavebního dozoru, a zápisů ve stavebním deníku ze dne 8.8.2001, 24.8.2001, 24.9.2001, 27.9.2001 a 17.10.2001, vykazovalo dílo prováděné žalobkyní závažné nedostatky, které byly žalobkyni opakovaně vytýkány, byly zaznamenány do stavebního deníku a týkaly se zejména způsobu a kvality betonování ztužujícího věnce v 1. nadzemním podlaží a montáže stropu, jehož kvalita neodpovídala předpokládané životnosti. Dílo nebylo prováděno dle technické normy, jak bylo zjištěno i z obsahu listiny označené„ Rodinný dům – JUDr. [anonymizováno]. [příjmení], Vysvětlivka pro PČR ze dne 11.2.2002“ vyhotovené Ing. [jméno] [příjmení], který uvedl, že žalobkyní nebyla při montáži stropní konstrukce dodržena technologie a platná norma, na výzvy k opravě žalobkyně nereagovala, neučinila opatření a nezjednala nápravu. Rovněž ze závěrů vyjádřených ve znaleckém posudku vypracovaném znaleckým ústavem Technický a zkušební ústav stavební [obec], s.p. je zřejmé, že dílo prováděné žalobkyní vykazovalo„ závažné vady provedení, zakládající už od počátku havarijní až kritický stav konstrukce“ zejména mu byla vytýkána katastrofální nekvalita v provedení železobetonových překladů a věnců a stropní konstrukce z desek [anonymizováno], vady hydroizolace stavby a vady v provedení nadbetonování, vyrovnávajícího nerovnost základových konstrukcí. I znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., ve svém posudku uvedl, že„ žalobce se v průběhu smluvní dodávky potýkal s kvalitou své práce“ a zjištěné vady (vady zhutnění betonů, malá tuhost bednění věnců a průvlaků, posunutí výztuže věnců, nedodržení povolené tolerance ložné spáry a svislého zdiva, na několika místech omezená plná průtočnost vnitřní ležaté kanalizace) přisuzoval„ chybám způsobeným lidským faktorem“. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že došlo k podstatnému porušení smluvních povinností ze strany žalobkyně jak bylo definováno v článku IX. bodu IX.2. smlouvy o dílo, a to nedodržení zaručených vlastností díla, čímž byl objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit. Proto bylo odstoupení od smlouvy ze dne 24.10.2001 ze strany právního předchůdce žalovaných shledáno platným.

24. Podle ustanovení § 349 odst. 1 ObchZ odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen druhé straně; po této době nelze účinky odstoupení od smlouvy odvolat nebo měnit bez souhlasu druhé strany. Jak bylo již uvedeno, žalobkyni bylo odstoupení od smlouvy doručeno dne 24.10.2001, s účinky ex nunc, a dle ustanovení § 351 odst. 2 ObchZ strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžitého závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502.

25. Podle ustanovení § 542 odst. 1 ObchZ jestliže zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, objednatel nese nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného. V článku VII smlouvy bylo sjednáno, že„ objednatel se stává vlastníkem díla podle obchodního zákoníku po předání jeho poslední části“. Otázka vlastnictví díla byla u zdejšího soudu řešena a vycházeje z rozsudku ze dne 25.3.2004, č.j. 61C 57/2002-76, jímž byl dne 20.5.2004 pravomocně zamítnut návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] zapsané v kat. nemovitostí na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce] obec Brno, s odůvodněním, že„ samotná hrubá stavba nepředstavuje zdaleka ani 50% dokončené stavby rodinného domu a bylo-li by návrhu vyhověno, zasáhl by soud hrubým způsobem do vlastnického práva právního předchůdce žalovaných“, byl vlastníkem nedokončeného díla právní předchůdce žalovaných. V důsledku přijatého plnění žalobkyně v době předcházející platnému odstoupení od smlouvy, vznikl na straně právního předchůdce žalovaných majetkový prospěch, který byl právní předchůdce žalovaných dle ustanovení § 544 odst. 1 ObchZ žalobkyni vrátit.

26. Při stanovení výše majetkového prospěchu získaného právním předchůdcem žalovaných soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem z oboru ekonomika a stavebnictví [celé jméno znalce]. Soud hodnotil znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] jako logicky uspořádaný, vnitřně jednotný, případné nejasnosti byly odstraněny doplňujícím výslechem znalce, který podrobně popsal, z jakých poznatků k závěrům svého posudku dospěl, uvedl, jakou metodiku pro stanovení těchto závěrů použil, když za základ svého odborného zkoumání použil pouze výsledky vyplývající z dosud provedeného dokazování, a vysvětlil i případné rozdíly v závěrech svých a znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc.. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla od 3.3.1999 do 12.1.2015 registrována coby plátce DPH, byla k znalcem stanoveným cenám prací provedených žalobkyní na stavbě rodinného domu právního předchůdce žalovaných připočtena DPH v sazbě 5%. Soud tedy vycházel při svém rozhodování ze zjištění, že souhrnná cena prací žalobkyně na stavbě rodinného domu právního předchůdce žalovaných dosáhla částky 1.337.497,35 Kč a od této částky byla odečtena cena vad snižujících hodnotu díla ve výši 58.871,40 Kč, přičemž v této je zahrnuta i položka vážící se k odstranění hurdiskového stropu, neboť nejen z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], ale i ze závěru znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem Technický a zkušební ústav stavební [obec], s.p. („ …jde zejména o katastrofální nekvalitu v provedení železobetonových překladů a věnců a o stropní konstrukci z desek [anonymizováno], poskládanou na sucho…“) a potažmo i znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., („ v případě, kdy by byla prokázána chyba ukládání hurdiskového stropu, byla by ohrožena statická bezpečnost stropní konstrukce 1. nadzemního podlaží a rozebrání takového stropu bylo správné rozhodnutí. Pokud by byla prokázána nevyhovující rovinatost stropu, rozebrání stropu bylo, vedle možných sanací spojených s újmou objednatele, správné rozhodnutí“) je zřejmé, že oprávněnost odstranění stropní konstrukce byla dána. Výše majetkového prospěchu získaného právním předchůdcem žalovaných tedy po zaokrouhlení činila 1.278.626 Kč (1.337.497 – 58.871 = 1.278.625).

27. V řízení bylo prokázáno (a mezi účastníky o tom nebylo sporu), že právní předchůdce žalovaných uhradil žalobkyni celkem 802.364,25 Kč (755.019,75 Kč jakožto úhrada ceny dle faktury [číslo] 2001 a 47.345,10 Kč jakožto úhrada ceny dle faktury [číslo] 2001) a první žalovaná – [celé jméno žalované] uhradila žalobkyni dalších 433.759,30 Kč. Po odečtení těchto plateb, zbývá ze získaného majetkového prospěchu k úhradě toliko 42.502 Kč (1.278.626 - 802.364 - 433.759 = 42.502, po zaokrouhlení tedy 42.502 Kč). S ohledem právní názor vyjádřený v usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.5.2023, č.j. 16Co 28/2023-332 (odstavec 17) v návaznosti na návrh žalobkyně /aby druhá a třetí žalovaná uhradily - po částečném zpětvzetí - požadovanou částku 101 229,30 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z této částky od 25. 10. 2001 do zaplacení a částku 24 700,80 Kč s 3,5 % úrokem z prodlení z této částky od 17. 6. 2003 do zaplacení, tj. celkem částku 125 930,10 Kč odpovídající podílu 22,5 % původně žalované částky tak, že po každé z žalovaných žalobkyně požadovala polovinu těchto částek s nárokovanými úroky z prodlení/ zavázal soud druhou a třetí žalovanou povinností zaplatit žalobkyni částku 21.251 Kč rovnající se polovině ze zbývající hodnoty nahrazovaného majetkového prospěchu, neboť podíl obou žalovaných na dluzích původního žalovaného vychází z podílu dědického a je shodný. Uvedenou částku jsou povinny druhá a třetí žalovaná zaplatit žalobkyni spolu s úroky z prodlení, přičemž dobu, od kdy mají žalované hradit žalobkyní nárokované úroky z prodlení žalobkyně vztahovala ke splatnosti faktur, jimiž žalobkyně účtovala cenu provedeného díla. Soud však stanovil žalovaným platební povinnost z titulu náhrady získaného majetkového prospěchu po odstoupení od smlouvy původním žalovaným, kdy byly strany povinny vrátit přijaté plnění. Žalobkyni bylo odstoupení od smlouvy doručeno dne 24.10.2001, a proto ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy, to je od 25.10.2001, byla žalovaným dle ustanovení § 517 odst. 1,2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, uložena povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle ustanovení § 502 odst. 1 ObchZ. Žaloba ve zbývající části – ohledně žalobkyní požadovaných dalších 41.714,05 Kč ( (125.930 – 42.502):2 = 41.714) s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 29.363,60 Kč od 25.10.2001 do zaplacení a 3,5 % úrokem z prodlení z částky 12.350,40 Kč od 17.6.2003 do zaplacení po každé z žalovaných – pak byla jako nedůvodná zamítnuta, neboť v této části již převyšuje hodnotu majetkového prospěchu žalovaných získaný plněním žalobkyně.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se po každé z žalovaných domáhala zaplacení částky 62.965,05 Kč (polovina z částky 125.930,10 Kč). Byla úspěšná ve výši 21.251 Kč, což je 34 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem každé z žalovaných, které tedy byly úspěšné každá v 66 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalobkyně je povinna nahradit každé z žalovaných 32 % žalovanými vynaložených nákladů řízení (66 – 34 = 32).

29. Druhé žalované vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě 7 úkonů právní pomoci advokáta – JUDr. [jméno] [příjmení] (zástupkyně právního předchůdce žalovaných) po 10.540 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, účast u jednání dne 1.6.2011, 16.4.2012, 11.10.2012, 22.11.2012, písemný závěrečný návrh ve věci a účast u jednání dne 27.10.2016), a v úhradě 7 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 75.880 Kč ( (7 x 10.540) + (7 x 300) = 75.880), kdy tato byla druhé žalované přiznána ve výši 11,25% odpovídající jejímu dědickému podílu, tedy ve výši 8.536,50 Kč. Dále v úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 10.540 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, účast u jednání dne 11.7.2019), kdy soud vycházel z hodnoty věci 559.689,40 Kč, a tato byla snížena o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky č. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, neboť zástupce druhé žalované zastupoval ve stejné věci společně více osob, odměna advokáta tedy činí 8.432 Kč (10.540 - (20% z 10.540) = 8.432), v úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 6.140 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (účast u jednání dne 18.11.2019, 3.2.2020 a 18.6.2020), kdy soud vycházel z hodnoty věci 125.930,10 Kč, a tato byla snížena o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky č. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, neboť zástupce druhé žalované zastupoval ve stejné věci společně více osob, odměna advokáta tedy činí 4.912 Kč (6.140 - (20% z 6.140) = 4.912), v úhradě 4 úkonů právní pomoci advokáta po 6.140 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno d) a g) právních služeb (účast u jednání dne 21.4.2022, písemný závěrečný návrh ve věci, odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2.6.2022, č.j. 63C 85/2003-299, účast u jednání 27.7.2023), kdy soud vycházel z hodnoty věci 125.930,10 Kč, úhradě soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2.126 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny úhradou 9 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 58.860 Kč ( (2 x 8.432) + (3 x 4.912) + (4 x 6.140) + (9 x 300) = 58.860). Náklady řízení vzniklé druhé žalované spočívají dále v úhradě cestovních výdajů jejího zástupce podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Cestovní výdaje jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupce druhé žalované – JUDr. [jméno] [příjmení] ze sídla jeho kanceláře k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 340 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednáním dne 11.7.2019 a 18.11.2019 byla proto stanovena ve výši 2.788 Kč (2 (340 x 4,10) = 2.788). Při cestě k jednání použil zástupce druhé žalované osobní automobil značky [značka auta], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,7 l na 100 km paliva NM v hodnotě 33,60 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 19,38 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 11.7.2019 a 18.11.2019 činí 1.302,30 Kč ( (33,60 x 19,38) = 1.302). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,20 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednáním dne 3.2.2020 a 18.6.2020 byla proto stanovena ve výši 2.856 Kč (2 (340 x 4,20) = 2.856). Při cestě k jednáním použil zástupce druhé žalované výše uvedený osobní automobil, který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,7 l na 100 km paliva NM v hodnotě 31,80 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 19,38 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 3.2.2020 a 18.6.2020 činí 1.232,60 Kč (2 (31,80 x 19,38) = [číslo]). Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci druhé žalované náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 10 půlhodin za každou z vykonaných cest a tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 4.000 Kč (4 (10 x 100) = 4.000). Takto vypočítaná náhrada cestovních výdajů a za promeškaný čas zástupce druhé žalované – JUDr. [jméno] [příjmení] byla přiznána ve výši jedné poloviny, vzhledem k tomu, že týmž zástupcem byla zastupována i třetí žalovaná, tedy ve výši 6.089,15 Kč (½ (2.788 + 1.302 + 2.856 + 1.232 + 4.000) = 6.089). Další cestovní výdaje druhé žalované jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupce druhé žalované – JUDr. [jméno] [příjmení] ze sídla jeho kanceláře k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 340 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 21.4.2022 byla proto stanovena ve výši 1.598 Kč (340 x 4,70 = 1.598). Při cestě k jednání použil zástupce druhé žalované osobní automobil značky [anonymizováno], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 8,1 l na 100 km paliva NM v hodnotě 36,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 27,54 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 21.4.2022 činí 994,20 Kč (36,10 x 27,54 = 994,20).

30. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 27.7.2023 byla proto stanovena ve výši 1.768 Kč (340 x 5,20 = 1.768). Při cestě k jednání použil zástupce druhé žalované shora uvedený osobní automobil značky [anonymizováno], který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 8,1 l na 100 km paliva NM v hodnotě 44,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 27,54 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednán dne 27.7.2023 činí 1.214,51 Kč (44,10 x 27,54 = 1.214). Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci druhé žalované náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání vždy 10 půlhodin za vykonanou cestu k jednáním dne 21.4.2022 a 27.7.2023, tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 2.000 Kč (2 (10 x 100) = 2.000). Takto vypočítaná odměna, náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 81.060,36 Kč (8.536 + 58.860 + 6.089 + 1.598 + 994,20 + 1.768 + 1.214 + 2.000 = 81.060) byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 17.022,70 Kč. Celkem tedy náklady řízení vynaložené druhou žalovanou činí 100.209,06 Kč (81.060 + 17.022 + 2.126 = 100.209). 32 % z 100.209,06 Kč pak po zaokrouhlení činí 32.067 Kč a tuto částku je žalobkyně povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce druhé žalované.

31. Třetí žalované vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě 7 úkonů právní pomoci advokáta – JUDr. [jméno] [příjmení] (zástupkyně právního předchůdce žalovaných) po 10.540 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, účast u jednání dne 1.6.2011, 16.4.2012, 11.10.2012, 22.11.2012, písemný závěrečný návrh ve věci a účast u jednání dne 27.10.2016), a v úhradě 7 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 75.880 Kč ( (7 x 10.540) + (7 x 300) = 75.880), kdy tato byla druhé žalované přiznána ve výši 11,25% odpovídající jejímu dědickému podílu, tedy ve výši 8.536,50 Kč. Dále v úhradě 2 úkonů právní pomoci advokáta po 10.540 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, účast u jednání dne 11.7.2019), kdy soud vycházel z hodnoty věci 559.689,40 Kč, a tato byla snížena o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky č. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, neboť zástupce třetí žalované zastupoval ve stejné věci společně více osob, odměna advokáta tedy činí 8.432 Kč (10.540 - (20% z 10.540) = [číslo]), v úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 6.140 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (účast u jednání dne 18.11.2019, 3.2.2020 a 18.6.2020), kdy soud vycházel z hodnoty věci 125.930,10 Kč, a tato byla snížena o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky č. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, neboť zástupce druhé žalované zastupoval ve stejné věci společně více osob, odměna advokáta tedy činí 4.912 Kč (6.140 - (20% z 6.140) = 4.912), v úhradě 4 úkonů právní pomoci advokáta po 6.140 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno d) a g) právních služeb (účast u jednání dne 21.4.2022 a 26.5.2022, odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2.6.2022, č.j. 63C 85/2003-299, účast u jednání 27.7.2023), kdy soud vycházel z hodnoty věci 125.930,10 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny úhradou 9 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 58.860 Kč ( (2 x 8.432) + (3 x 4.912) + (4 x 6.140) + (9 x 300) = 58.860). Náklady řízení vzniklé třetí žalované spočívají dále v úhradě cestovních výdajů jejího zástupce podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Cestovní výdaje jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupce třetí žalované ze sídla jeho kanceláře k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 340 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednáním dne 11.7.2019 a 18.11.2019 byla proto stanovena ve výši 2.788 Kč (2 (340 x 4,10) = 2.788). Při cestě k jednání použil zástupce druhé žalované osobní automobil značky [značka auta], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,7 l na 100 km paliva NM v hodnotě 33,60 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 19,38 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 11.7.2019 a 18.11.2019 činí 1.302,30 Kč ( (33,60 x 19,38) = 1.302). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,20 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednáním dne 3.2.2020 a 18.6.2020 byla proto stanovena ve výši 2.856 Kč (2 (340 x 4,20) = 2.856). Při cestě k jednáním použil zástupce druhé žalované výše uvedený osobní automobil, který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,7 l na 100 km paliva NM v hodnotě 31,80 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 19,38 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 3.2.2020 a 18.6.2020 činí 1.232,60 Kč (2 (31,80 x 19,38) = 1.232). Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci druhé žalované náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 10 půlhodin za každou z vykonaných cest a tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 4.000 Kč (4 (10 x 100) = 4.000). Takto vypočítaná náhrada cestovních výdajů a za promeškaný čas zástupce druhé žalované – JUDr. [jméno] [příjmení] byla přiznána ve výši jedné poloviny, vzhledem k tomu, že týmž zástupcem byla zastupována i třetí žalovaná, tedy ve výši 6.089,15 Kč (½ (2.788 + 1.302 + 2.856 + 1.232 + 4.000) = 6.089). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 21.4.2022 a 26.5.2022 byla proto stanovena ve výši 3.196 Kč (2 (340 x 4,70) = 3.196). Při cestě k jednání použil zástupce třetí žalované shora uvedený automobil, který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,7 l na 100 km paliva NM v hodnotě v hodnotě 36,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb.), resp. v hodnotě 47,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 116/2022 Sb.), a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 19,38 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednán dne 21.4.2022 činí 699,60 Kč (36,10 x 19,38 = 699,60) a k jednán dne 26.5.2022 činí 912,80 Kč (47,10 x 19,38 = 912,80). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 27.7.2023 byla proto stanovena ve výši 1.768 Kč (340 x 5,20 = 1.768). Při cestě k jednání použil zástupce druhé žalované shora uvedený [značka automobilu], který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,7 l na 100 km paliva NM v hodnotě 44,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a při jízdě v délce 340 km bylo zapotřebí 19,38 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednán dne 27.7.2023 činí 854,66 Kč (44,10 x 19,38 = 854,66). Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci druhé žalované náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 10 půlhodin za každou z vykonaných cest dne 21.4.2022, 26.5.2022 a 27.7.2023 a tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 3.000 Kč (3 (10 x 100) = 3.000). Takto vypočítaná odměna, náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 83.916,71Kč (8.536 + 58.860 + 6.089 + 3.196 + 699,60 + 912,80 + 1.768 + 854,66 3.000 = 83.916) byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 17.622,50 Kč. Celkem tedy náklady řízení vynaložené druhou žalovanou činí 101.539,20 Kč (83.916 + 17.622 = 101.539). 32 % z 101.539,21 Kč pak po zaokrouhlení činí 32.493 Kč a tuto částku je žalobkyně povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce třetí žalované.

32. V souvislosti s projednávanou žalobou vznikly státu náklady řízení spočívající v úhradě znalečného. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení. Jak bylo uvedeno výše, byla žalobkyně úspěšná v 34% a neúspěšná v 66 %. Na základě citovaného ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. je proto žalobkyně povinna nahradit státu 66% vynaložených nákladů a žalované pak 34% státem vynaložených nákladů. Tyto náklady jsou tvořeny úhradou znalečného vyplaceného v řízení ustanovenému znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. ve výši 19.873 Kč a znalci [celé jméno znalce] ve výši 18.000 Kč, celkem tedy 37.873 Kč. Náhrada odpovídající 66% vynaložených nákladů činí 24.996 Kč. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně částku 24.996 Kč a každá z žalovaných je povinna uhradit polovinu zbývajících 12.877 Kč ( (37.873 – 24.994):2 = 6.438), tedy 6.438,50 Kč odpovídajících náhradě 34% vynaložených nákladů státu, přičemž část těchto nákladů je již kryta zálohou uhrazenou žalobkyní ve výši 10.000 Kč, proto je žalobkyně povinna uhradit zbývajících 14.996 Kč (24.996 – 10.000 = 14.996).