63 C 97/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO , se sídlem v  obec a číslo , ulice a číslo , zastoupené advokátkou Mgr. jméno příjmení , se sídlem v  obec a číslo , ulice a číslo proti žalované celé jméno žalované , narozené datum , bytem v  obec , ulice a číslo o 796,88 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 796,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni další částku 200 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 796,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti občanů, ve které se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši [částka] počínaje dnem [datum]. Ke dni [datum] došlo k ukončení pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. Protože žalovaná neuhradila žalobkyni pojistné, vznikl jí dluh ve výši [částka], jehož zaplacení spolu s úroky z prodlení ve výši [částka] a poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč žalobkyně požaduje.

2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti občanů, ve které se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 2.432 Kč, počínaje dnem [datum], splatné čtvrtletně vždy do 1. dne 11., 2., 5. a 8. měsíce každého roku. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum] a pro nezaplacení pojistného pojištění zaniklo ke dni [datum], což bylo žalované sděleno dopisem ze dne [datum]. Žalované je vykazován dluh na pojistném ve výši 721 Kč, jak bylo zjištěno z upomínky dlužného pojistného ze dne [datum]. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 37/2004 Sb., zákon o pojistné smlouvě ve znění do [datum], neboť se jedná o právní poměr vzniklý před [datum]. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně má podle ustanovení § 12 odst. 1, § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Za dobu trvání pojištěn od [datum] do [datum] byla žalovaná povinna platit pojistné a za dobu trvání pojištění je jí vykazován dluh ve výši 721 Kč. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a uhradila pojistné za celou pojistnou dobu, případně že by pojistná smlouva byla ukončena přede dnem [datum]. Žalovaná ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Protože svou povinnost dobrovolně nesplnila, byla jí stanovena tímto rozsudkem.

4. Protože žalovaná byla v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z., požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí.

5. Pokud žalobkyně požadovala zaplacení další částky ve výši 200 Kč, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla v souvislosti s vymáháním předmětné dlužné částky vynaložila náklady v žalované výši 200 Kč.

6. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná toliko v nepatrné části, má tedy podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 200 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne [datum]), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 900 Kč ( (3 x 200) + (3 x 100) = 900) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 189 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.089 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 1.489 Kč (400 + [číslo] = [číslo]) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.