72 C 1/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 200.000 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 200.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 200.000 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalovanému částku ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 200.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že dne 23. 5. 2019 žalovaný zveřejnil zadávací dokumentaci včetně výzvy k podání nabídky k veřejné zakázce označené jako„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – přístavba“ (dále také jen„ veřejná zakázka“). Dne 10. 6. 2019 podal žalobce nabídku k veřejné zakázce, dne 11. 6. 2019 poskytl žalovanému jistotu ve výši 200.000 Kč. Dne 28. 8. 2019 žalovaný oznámil výběr žalobce jako dodavatele veřejné zakázky. Dne 9. 10. 2019 žalovaný vyloučil žalobce z další účasti na zadávacím řízení veřejné zakázky. Dne 5. 12. 2019 žalovaný zrušil zadávací řízení veřejné zakázky z ekonomických důvodů, pro které po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dne 16. 1. 2020 žalovaný bez specifikace výše a jakéhokoli odůvodnění žalobci oznámil, že uplatňuje právo z plnění jistoty dle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek. Žalobce dále odkázal na ustanovení § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek, dle kterého platí, že zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst.

2. Dle § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek, kde se výslovně uvádí, že„ zadavatel má právo na plnění jistoty“, vyplývá, že toto ustanovení je nutno vykládat restriktivně, kdy jestliže ustanovení výslovně uvádí, že„ zadavatel má právo na plnění z jistoty“, tj. nikoliv si ponechat jistotu bez dalšího celou, znamená to, že žalovaný může ze své povahy uplatňovat svá práva pouze v mezích a způsobem stanoveným zákonem. Žalobce dále uvedl, že důvodová zpráva k právu na plnění z jistoty mlčí, což dle názoru žalobce podporuje jeho závěr, že účelem tohoto ustanovení není vykládat jej extenzivně, tj. že není účelem zákona, aby si veřejný zadavatel mohl bez dalšího ponechat celou jistotu. Žalobce akcentuje, že v žádném jiném srovnatelném právním předpisu není obsažena úprava, že by si oprávněná osoba mohla ponechat plnění ze složené jistoty (kauce) bez dalšího, tedy že by nemusela prokazovat újmu. Dle žalobce právní institut jistoty slouží jako prostředek reparace (kompenzace) vzniklé újmy, nikoliv jako sankce, žalovaný však ani po opakovaném vyzvání nijak nespecifikoval důvod a výši plnění z jistoty, která byla z jeho strany zadržena, a tudíž je povinen vrátit žalobci celou složenou jistotu. Žalobce dále uvedl, že předžalobní upomínka vztahující se ke všem pohledávkám byla odeslána dne 29. 10. 2020.

2. Žalobce v rámci podání ze dne 25. 1. 2022 doplnil, že má za to, že skutkové okolnosti případu nejsou mezi účastníky sporné a rozhodnutí sporu dle všeho spočívá na právním vyhodnocení příslušné právní úpravy a její aplikaci na zjištěný skutkový stav, kdy konkrétně se jedná o interpretaci ustanovení § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalobce přitom na podkladě citovaného ustanovení dovodil, že co zákon rozumí termínem„ právo na plnění z jistoty“ je nejasné, kdy považuje v tomto ohledu za nejasný text zákona, neboť pouze gramatickým výkladem nelze dospět k přesvědčivému závěru ani pro jednu z uváděných výkladových variant. Žalobce k tomu uvedl, že ze shora uvedeného termínu není jasné, zda znamená, že si zadavatel může bez dalšího ponechat celou jistotu, aniž by ji musel jakkoliv vyúčtovávat, nebo je na jistotu nutno nahlížet jako na zajišťovací institut, který slouží k tomu, aby zadavatel mohl své vzájemné pohledávky proti účastníku započíst proti pohledávce účastníka na vrácení kauce. Žalobce k tomu uvedl, že dále užil systematického výklady, kdy při jeho užití si nelze nevšimnout, že termín„ jistota“ je používán i v jiných právních předpisech. Uzavřel, že pokud se v právním řádu používá termín jistota, je vždy pojímán jako zajišťovací institut, který slouží k uspokojení pohledávek oprávněného subjektu, jistota není v žádném předpisu pojímána jako smluvní pokuta nebo paušální nezaúčtovatelná kompenzace, kterou by si oprávněný subjekt mohl bez dalšího zcela ponechat bez ohledu na to, zda mu vznikla nějaká škoda nebo jiná pohledávka. Žalobce dále uvedl, že byť se mu nepodařila dohledat žádná judikatura, kdy k problematice se nevyjadřuje ani důvodová zpráva, neexistuje dle názoru žalobce žádná právní opora pro výklad zastávaný žalovaným, že by si snad žalovaný mohl bez dalšího ponechat celou jistotu, jako určitou paušální kompenzaci a sankci.

3. Jistota dle žalobce ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek slouží k tomu, aby z ní zadavatel mohl hradit náklady, které mu vzniknou v důsledku vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, což mohou být případně i náklady na opakování zadávacího řízení. Tyto náklady však veřejný zadavatel, zde žalovaný, musí vyčíslit, kdy pro jiný závěr nelze v zákoně o zadávání veřejných zakázek ani jiném předpise nalézt oporu. Pokud snad žalovaný argumentuje tím, že tímto výkladem by došlo k oslabení institutu jistoty, jedná se spíše o„ postesk de lege ferenda“, a je na žalovaném a jiných veřejných zadavatelích, aby tento svůj apel adresovali zákonodárci.

4. Žalobce dále zdůraznil, že v posuzované věci nelze rovněž nevnímat, že strana žalovaná v pozici zadavatele veřejnou zakázku zrušila dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy rozhodnutí žalovaného o zrušení veřejné zakázky neobsahuje žádné konkrétní odůvodnění, pouze takové, že zadavatel tuto možnost má. Nelze tak dospět k přesvědčivému závěru, že by snad žalovaný veřejnou zakázku zrušil z důvodu na straně žalobce. Naopak lze dospět k závěru, že by žalovaný veřejnou zakázku zrušil i tehdy, pokud by žalobce svou nabídku vůbec nepodal. Sám žalovaný totiž ve svém vyjádření potvrdil, že žalobce nepřistoupil k uzavření smlouvy o dílo z důvodu, že až po podání nabídky zjistil svůj omyl při podání nabídky, kde nabídka obsahovala chybu v počtech, neboť nabídková cena v rozpočtech neodpovídala nabídkové ceně vyplněné do vzoru smlouvy o dílo. Sám žalovaný však veřejnou zakázku zrušil, přitom mu nic nebránilo, aby na místě s žalobcem uzavřel smlouvu o dílo s účastníkem, který se umístil na druhém pořadí. Dle žalobce by bylo pochopitelné, pokud by žalovaný jistotu využil na dorovnání rozdílu mezi nabídkovou cenou podanou žalobcem a nabídkovou cenou podanou tím účastníkem, který skončil na druhém místě, to se však nestalo. Žalovaný zadávací řízení zrušil, čímž potvrdil, že cena omylem vyplněná žalobcem byla zjevným omylem a žalovaný sám neměl zájem smlouvu o dílo uzavřít s žádným z dalších účastníků zadávacího řízení. Ponechání si celé jistoty za těchto okolností se pak zjevně příčí dobrým mravům a veřejnému pořádku, čehož se žalobce dovolává, a takové právní jednání, byť by třeba bylo i shledáno jako souladné s právem, nemůže pro rozpor s dobrými mravy požívat právní ochrany.

5. Žalovaný ve svém vyjádření shrnul především to, že žalovaný dne 23. 5. 2019 zveřejnil na profilu zadavatele zadávací dokumentaci včetně výzvy k podání k veřejné zakázce s označením„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] - přístavba“ (dále také jen„ veřejná zakázka“). Žalobce podal dne 10. 6. 2019 nabídku k veřejné zakázce a žalovaný dne 11. 6. 2019 složil požadovanou jistotu ve výši 200.000 Kč. Kritériem k hodnocení nabídek byla ekonomická výhodnost nabídky, a to podle nejnižší nabídkové ceny, přičemž hodnocena byla nabídková cena v Kč bez DPH uvedená v návrhu smlouvy o dílo. Komise žalovaného na svém jednání k veřejné zakázce dne 28. 6. 2019 vyhodnotila nabídku žalobce jako nejvýhodnější, protože nabídl nejnižší cenu, když žalobce v návrhu smlouvy o dílo uváděl částku ve výši 9.863.000 Kč bez DPH. Dále pak byly mimo jiné doloženy rozpočty označené jako celkové náklady stavby„ [anonymizováno] [ulice a číslo] - přístavba spojovacího krčku“ na částku ve výši 9.863.000 Kč bez DPH a celkové náklady předmětné stavby na vytápění objektu v částce ve výši 853.432 Kč bez DPH. Přestože komise nabídku žalobce k provedení veřejné zakázky vyhodnotila jako nejvýhodnější, dne 8. 7. 2019 vyzvala žalobce, aby objasnil cenovou nabídku, neboť tato neodpovídala součtu oceněných celkových nákladů stavby u soupisu prací s názvem„ přístavba spojovacího krčku“ a„ vytápění objektů VT“ a cenou uvedenou v návrhu smlouvy o dílo. Žalovaný v zadávacích podmínkách výslovně upozornil na to, že v případě, že bude v nabídce rozpor mezi nabídkovou cenou zapsanou v textu návrhu smlouvy o dílo a mezi nabídkovou cenou uvedenou jinde v nabídce, budou se pro účely hodnocení nabídek a realizaci plnění používat údaje uvedené v návrhu smlouvy o dílo a tyto budou brány jako řádně uvedené. Žalobce dne 11. 7. 2019 potvrdil, že je schopen za nabídkovou cenu uvedenou v návrhu smlouvy o dílo realizovat danou veřejnou zakázku, tj. za cenu ve výši 9.863.000 Kč. Komise se dne 12. 7. 2019 na základě posouzení doloženého objasnění žalobce a jeho potvrzení, že za nabídkovou cenu uvedenou v návrhu smlouvy o dílu, je schopen danou veřejnou zakázku realizovat, shodla na tom, že žalobce dále vyzve k objasnění položkového rozpočtu, kdy žalobce předložil rozpočty označené jako celkové náklady stavby s označením„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – přístavba spojovacího krčku“ na částku 9.182.838 Kč bez DPH a celkové náklady stavby„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – vytápění objektů V a T“ na částku ve výši 680.162 Kč bez DPH. Žalobce byl dne 2. 9. 2019 ze strany žalovaného dále vyzván, aby předložil originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, které žalobce nepředložil v nabídce a dále, aby doručil podepsané smlouvy o dílo. Na tuto výzvu však žalobce dne 9. 9. 2019 sdělil žalovanému, že není schopen veřejnou zakázku realizovat, neboť v návrhu smlouvy o dílo je chybně uvedena cena.

6. Na základě uvedených skutečností tak žalovaný dne 9. 10. 2019 v souladu s ustanovením § 124 zákona o zadáváním veřejných zakázek vyloučil žalobce z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a dále rozhodl o uplatnění práva z jistoty s poučením, že žalobce může podat námitky dle § 241 zákona o zadávání veřejných zakázek ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Důvodem vyloučení žalobce byla skutečnost, že žalovaný neposkytl součinnost pro uzavření smlouvy. Oznámení o vyloučení bylo dne 10. 10. 2019 zveřejněno na profilu zadavatele v souladu se zadávací dokumentací, kdy námitky proti rozhodnutí o vyloučení žalovaný neobdržel. Následně byla veřejná zakázka s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zrušena, neboť v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze pro žalovaném požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dne 16. 1. 2020 toto stanovisko sdělil žalovaný žalobci.

7. Žalovaný dále shrnul, že na základě předžalobní upomínky žalobce ze dne 13. 1. 2020 a předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 29. 10. 2020 z ustanovení § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek vyplývá právo žalovaného jako zadavatele na plnění z jistoty, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 5 nebo § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Vzhledem ke skutečnosti, že účast žalobce v zadávacím řízení veřejné zakázky zanikla v důsledku toho, že odmítl uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky a z tohoto důvodu byl ze zadávacího řízení na základě oznámení žalovaného o vyloučení z další účasti na zadávacím řízení ze dne 9. 10. 2019 v souladu s § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek vyloučen, má žalovaný právo na plnění z jistoty v plné výši. Toto právo žalovaný jako zadavatel veřejné zakázky využil a oznámení o vyloučení žalobci oznámil. Žalovaný je tak přesvědčen, že není omezen v možnosti ponechat si plnění z jistoty v celé výši a není ani povinen vyčíslit a započítávat proti jistotě složené žalobcem žádné své pohledávky.

8. Usnesením Městského soudu v Brně č. j. 72 C 1/2021-29 ze dne 26. 3. 2021 bylo v projednávané věci rozhodnuto tak, že řízení se zastavuje a po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to s odkazem na ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek spolu s ustanovením § 7 odst. 1 o. s. ř. a § 104 odst. 1 o. s. ř. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 15 Co 89/2021-44 ze dne 21. 9. 2021, které nabylo právní moci dne 12. 10. 2021, bylo rozhodnuto tak, že usnesení soudu prvního stupně se v napadených výrocích I., II. a III. mění tak, že řízení se nezastavuje. Z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně se pak mimo jiné podává, že jestliže soud prvního stupně vycházel z působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a dospěl k závěru, že tento je oprávněn posuzovat otázky při zadávání veřejných zakázek a z tohoto důvodu není dána pravomoc soudu, odvolací soud konstatuje, že ze skutkových tvrzení žalobce jednoznačně vyplývá, že žalobce se domáhá v podstatě bezdůvodného obohacení, které vzniká ze soukromoprávních vztahů, když z tvrzení žalobce vyplývá, že složil jistotu žalovanému při zadávání veřejné zakázky ve výši 200.000 Kč a žalovaný si po zrušení této veřejné zakázky jistotu ponechal, kdy žalobce se tedy domáhá vrácení této částky jako neprávem si ponechané. Podle předmětu řízení má toto řízení soukromoprávní povahu zásahu do vlastnického práva a pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí této věci je z tohoto důvodu dána.

9. Usnesením Městského soudu v Brně č. j. 72 C 1/2021-80 ze dne 9. 3. 2022, které nabylo právní moci dne 24. 3. 2022, bylo účastníkům nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem, a to v rozsahu 3 hodin pro oba účastníky řízení. S ohledem na návrh žalobce na zrušení nařízené mediace ze dne 7. 4. 2022, bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2022, č. j. 72 C 1/2021-92, které nabylo právní moci dne 24. 6. 2022, rozhodnuto tak, že návrh žalobce na zrušení nařízené mediace se zamítá, a to zejména s tím, že skutečnosti, které žalobce uváděl v rámci návrhu na zrušení předmětného usnesení, kterým bylo účastníkům nařízeno první setkání s mediátorem, samy o sobě nepředstavují překážku v nařízené mediaci. Ostatně je na účastnících, zda v návaznosti na první setkání se zapsaným mediátorem budou v mediaci dále pokračovat a pokusí se tímto způsobem dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu. Současně bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2022, č. j. 72 C 1/2021-90, které nabylo právní moci dne 9. 6. 2022, rozhodnuto o tom, že soud pro první setkání ustanovuje mediátorem [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem v [obec], [ulice a číslo], který byl soudem vybrán ze seznamu zapsaných mediátorů Ministerstva spravedlnosti ČR, neboť ačkoliv k tomu účastníci byli vyzváni, na osobě zapsaného mediátora se včas nedohodli.

10. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav a po jeho právním posouzení dospěl k níže uvedeným závěrům.

11. Z oznámení o výběru dodavatele k veřejné zakázce s označením [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] - přístavba s údajem o doručení ke dni 29. 8. 2019 mimo jiné vyplývá, že žalovaný, Statutární město Brno, v postavení zadavatele, zahájil uveřejněním na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – přístavba“. Zadavatel v předmětném zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 50 zákona o zadávání veřejných zakázek na základě usnesení schůze Rady města Brna č. [spisová značka], konané dne 28. 8. 2019 rozhodl o výběru dodavatele s tím, že jako dodavatel, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a vyhověla všem podmínkám účasti stanovených zadavatelem a zákonným požadavkům, byl vybrán žalobce, tedy [právnická osoba] [anonymizováno], kdy zadavatel takto rozhodl o výběru uvedeného dodavatele č.

2. Dále se z oznámení o výběru dodavatele k veřejné zakázce z části III. týkající se hodnocení nabídek podává, že nabídky byly hodnoceny podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, a to podle nejnižší nabídkové ceny, kdy hodnocena byla nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy o dílo, přičemž z doručených nabídek bylo stanoveno pořadí, kdy nejnižší nabídková cena byla hodnocena jako nejvýhodnější. Nabídková cena odpovídající návrhu žalobce pod číslem nabídky 2. byla stanovena ve výši 9.863.000 Kč s výsledným pořadím nabídky v prvním pořadí.

12. Žalobce také předložil potvrzení o zaplacení jistoty ke dni 11. 6. 2019, z něhož vyplývá provedení bankovního příkazu ze strany žalobce jako příkazce s uvedeným účelem platby„ jistota [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo]“ a to ve prospěch žalovaného jako příjemce ve výši 200.000 Kč.

13. Ze zadávací dokumentace včetně výzvy k podání nabídky k předmětné veřejné zakázce ze dne 23. 5. 2019 zadavatele Statutární město Brno mimo jiné z článku II. vyplývá, že předmět zakázky byl vymezen jako stavební práce spočívající v odstranění stávající nevyhovující části objektu (spojovacího krčku) a na stejném místě vybudování dvoupodlažního objektu, kde se budou nacházet nové prostory učeben včetně provozního a hygienického zázemí v požadovaném standardu pro [anonymizována tři slova] [obec], kdy předmět zakázky byl blíže vymezen v přiloženém návrhu textu smlouvy o dílo a ostatních přílohách zadávací dokumentace. Veřejná zakázka byla dále označena s odkazem na druh veřejné zakázky v podobě stavebních prací. Zadávací řízení bylo vymezeno jako zjednodušené podlimitní řízení dle ustanovení § 53 zákona o zadávání veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou ve výši 10.144.924 Kč bez DPH. V článku IV. týkajícím se kvalifikace bylo dále stanoveno, že účastníci jsou povinni prokázat zde vymezenou způsobilost a kvalifikaci tím, že předloží uvedené doklady. Dle článku V. týkajícího se hodnocení bylo vymezeno mimo jiné hodnotící kritérium takovým způsobem, že podané nabídky budou hodnoceny podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, a to podle nejnižší nabídkové ceny. Hodnocena bude nabídková cena v Kč bez DPH uvedená v návrhu smlouvy o dílo. Z doručených nabídek bude stanoveno pořadí, přičemž nejnižší nabídková cena bude hodnocena jako nejvýhodnější. Dále se z článku V. podává, že bylo stanoveno, že nabídkovou cenou se rozumí cena vyjadřující součet všech oceněných položek soupisu prací uvedených v rekapitulaci soupisu prací. Ze strany zadavatele zde bylo dále výslovně upozorněno, že v případě, že bude v nabídce rozpor mezi nabídkovou cenou zapsanou v textu návrhu smlouvy o dílo a mezi nabídkovou cenou jinde v textu nabídky, budou pro účely hodnocení nabídek a realizace plnění použity údaje uvedené v návrhu smlouvy a tyto budou brány jako řádně uvedené; k ostatním nebude přihlíženo. Dle článku VI. návrh smlouvy měl být předložen včetně příloh, které budou úplné, včetně popisu jednotlivých položek, přičemž návrh smlouvy je pro účastníka závazný.

14. Dle článku VIII. týkajícího se jistoty bylo stanoveno, že zadavatel ve smyslu § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek požaduje poskytnutí jistoty k zajištění plnění povinností účastníka vyplývajících mu z účasti v zadávacím řízení, a to ve výši 200.000 Kč. Jistotu poskytne účastník formou složení peněžní částky na účet zadavatele, nebo formou bankovní záruky, anebo formou pojištění záruky. Jistotu poskytnutou formou složení peněžní částky, je účastník povinen složit na účet zadavatele. Dále se příslušného článku týkajícího se jistoty mimo jiné podává, že zadavatel má právo na plnění jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení věci podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek.

15. Žalovaný pak předložil zadávací dokumentaci včetně výzvy k podání nabídky k předmětné veřejné zakázce spolu s přílohami v podobě příloh označených„ F. celkové náklady stavby“, dále spolu s dokladem o zveřejnění na profilu zadavatele – [anonymizována čtyři slova] v podobě přílohy č.

2. K dokumentaci byl dále v podobě přílohy č. 1 připojen také krycí list nabídky týkající se předmětné veřejné zakázky označené pod příslušným názvem, a to s údajem o nabídkové ceně ve výši 9.863.000 Kč bez DPH, tj. 11.934.230 Kč včetně DPH. Jako příloha s označením„ F. celkové náklady stavby“ byla dále předložena rekapitulace objektů a rozpočtů s označením akce„ ZŠ [obec], [ulice a číslo] – přístavba spojovacího krčku“ s datem listopad 2018 a odkazem na projektovou dokumentaci pro provádění stavby, kdy v rámci rekapitulace objektů a rozpočtu byla stanovena částka v celkové výši 9.182.838 Kč bez DPH, tj. 11.111.234 Kč celkem včetně DPH. Dále byly předloženy Celkové náklady stavby s datem březen 2019 s odkazem na projektovou dokumentaci pro provádění stavby ve vztahu k akci označené jako ZUŠ [obec], [ulice a číslo] – vytápění objektů V a T, a to s uvedením celkové ceny 680.162 Kč bez DPH, tj. 822.996 Kč včetně DPH. Krycí list nabídky byl datován ke dni 10. 6. 2019.

16. Ze strany žalovaného byl dále předložen návrh smlouvy o dílo s datem 10. 6. 2019 s odkazem na ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy smlouva o dílo měla být uzavřena mezi smluvními stranami označenými jako Statutární město Brno v pozici objednatele a [právnická osoba] s. r. o., jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy měl být závazek zhotovitele provést pro objednatele v souladu s touto smlouvou dále uvedené práce na akci„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – přístavba spojovacího krčku“. Zhotovitel se zavazoval provést v budově [adresa] o. 11 v [obec] přístavbu spojovacího krčku, a to s tím, že práce budou provedeny dle ve smlouvě o dílo specifikované projektové dokumentace. Z článku I. bodu 1.1 se podává, že zde uvedené dokumentace budou zhotoviteli objednatelem předány v průběhu zadávacího řízení a zhotovitel podpisem této smlouvy prohlašuje, že je s jejich obsahem seznámen. Veškeré podrobné specifikace předmětu smlouvy jsou uvedeny v položkovém rozpočtu zakázky (soupis stavebních prací, dodávek a služeb s oceněným výkazem výměr), který tvoří přílohu č. 1 této smlouvy a je její nedílnou součástí. Z bodu 1.2 se dále podává mimo jiné, že práce budou provedeny dle zadání průzkumu trhu, podané nabídky, položkového rozpočtu v podobě soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s oceněným výkazem výměr. V článku III. týkajícího se ceny za provedení díla bodu 3.1 bylo uvedeno, že za provedení díla v rozsahu dle článku I. této smlouvy se objednatel zavazuje zaplatit zhotoviteli cenu ve výši 9.863.000 Kč bez DPH (dle předložené nabídky), kdy dohodnutá cena dle bodu 3.2 za provedení díla zahrnuje veškeré náklady potřebné k jeho provedení a předání zhotovitelem objednateli podle článku I. této smlouvy. Z článku IV. týkajícího se cenových podmínek bodu 4.1 dále vyplývá, že cena za provedení díla je cenou pevnou a zaručenou, která nemůže být zvýšena ani proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

17. Dále byl připojen harmonogram prací„ [anonymizováno] [ulice], [obec] – přístavba spojovacího krčku“ s datem ke dni 12. 6. 2019 s uvedením popisu jednotlivých prací. Dále byl předložen harmonogram s označením„ [anonymizováno] [ulice], [obec] – vytápění objektu V a T“ se soupisem jednotlivých prací s časovým údajem ke dni 12. 6. 2019.

18. Z žádosti o objasnění nabídkové ceny a předložených dokladů ze dne 8. 7. 2019 adresované ze strany zadavatele [územní celek], s uvedením osoby zastupující zadavatele dle § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v podobě společnosti [právnická osoba], adresované žalobci, [právnická osoba], [anonymizováno] vyplývá, že v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek byl žalobce vyzván ze strany žalovaného k objasnění nabídkové ceny a dokladů předložených v nabídce k uvedené veřejné zakázce, a to s tím, že komise se v rámci posouzení nabídky usnesla, že nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy o dílo a současně v krycím listě nabídky obsahuje nejasnost, kdy nabídková cena neodpovídá součtu oceněných celkových nákladů stavby u soupisu prací s názvem„ přístavba spojovacího krčku“ a„ vytápění objektů V a T“. Zadavatel v zadávacích podmínkách přitom výslovně upozornil, že v případě, že bude v nabídce rozpor mezi nabídkovou cenou zapsanou v textu návrhu smlouvy o dílo a mezi nabídkovou cenou uvedenou jinde v textu nabídky, budou pro účely hodnocení nabídek a realizaci plnění použity údaje uvedené v návrhu smlouvy a tytu budou brány jako řádně uvedené, k ostatním nebude přihlíženo. Komise tímto požádala o objasnění nabídkové ceny a sdělení, zda je účastník za uvedenou nabídkovou cenu uvedenou v návrhu smlouvy o dílo obsah položek zrealizovat. Komise dále požádala o uvedení jména osoby stavbyvedoucího a uvedení, zda je tato osoba v pracovněprávním či jiném vztahu k dodavateli, neboť z předložených životopisů nevyplývá finanční objem stavebních prací a zda se jedná o praxi ve funkci stavbyvedoucího.

19. Z odpovědi žalobce ze dne 11. 7. 2019 na žádost o objasnění nabídkové ceny a předložených dokladů s označením„ veřejná zakázka [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – přístavba spojovacího krčku“, adresované žalovanému, resp. společnosti [právnická osoba], se podává, že žalobce se v rámci odpovědi vyjádřil k žádosti o objasnění některých skutečností s tím, že potvrdil, že„ firma [právnická osoba] je schopna za nabídkovou cenu uvedenou v návrhu smlouvy o dílo realizovat danou zakázku“. Žalobce dále uvedl skutečnosti týkající se osob stavbyvedoucích s tím, že jsou s firmou v pracovněprávním vztahu.

20. Z žádosti o objasnění či doplnění dokladů předložených v nabídce ze dne 15. 7. 2019 adresované ze strany společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] s odkazem na předmětnou veřejnou zakázku, se mimo jiné podává, že v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, byl žalobce ze strany žalovaného opětovně vyzván k objasnění či doplnění dokladů předložených v nabídce k výše uvedené veřejné zakázce. Dále z žádosti vyplývá, že komise se v rámci posouzení objasnění nabídkové ceny a údajů osoby na pozici stavbyvedoucího ze dne 11. 6. 2019 a na základě posouzení nabídky žalobce usnesla, že dále požaduje předložení následujícího – jestliže žalobce ve svém objasnění potvrzuje, že je schopen za nabídkovou cenu uvedenou v návrhu smlouvy o dílo realizovat danou zakázku, na základě potvrzení žalobce komise požaduje předložení objasnění položkového rozpočtu, neboť za objasnění se považuje v souladu s ustanovením § 46 odst. 3 zákona i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium k hodnocení nabídek. Z žádosti se dále podává, že žalobce v nabídce prokazuje kvalifikaci a způsobilost čestným prohlášením a současně pro prokázání splnění technické kvalifikace předkládá profesní životopisy, kdy však z předložených profesních životopisů nejsou identifikovatelní objednatelé realizovaných zakázek, není zřejmý finanční objem stavebních prací, na kterých se podílela uvedená osoba ve funkci stavbyvedoucího ani délka praxe ve funkci uvedených osob, tak jak zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách, a proto komise požádala o předložení profesního životopisu a objasnění požadovaného tak, aby komise mohla posoudit splnění zákonných podmínek a podmínek stanovených zadávacími podmínkami. Dále se z žádosti podává, že žalobce v nabídce prokazuje kvalifikaci a způsobilost čestným prohlášením a současně pro prokázání splnění technické kvalifikace předkládá seznam významných stavebních prací, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil, že přílohami tohoto seznamu musí být osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací. Z osvědčení i seznamu musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval minimálně pět významných stavebních prací, které měly charakter novostavby či rekonstrukce budov ve finančním objemu min. 5.000.000 Kč bez DPH ve vztahu ke každé stavbě. Komise proto požádala o předložení seznamu významných stavebních prací dle zadávacích podmínek, ve kterém bude uveden finanční objem provedených prací tak, aby byl určitý, a ve kterém bude uveden měsíc a rok provedení stavebních prací, současně požádala o předložení osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších ze stavebních prací.

21. Dne 2. 9. 2019 pak byla ze strany žalovaného adresována žalobci výzva k doložení dokladů a podpisů smlouvy s tím, že žalobce byl na základě rozhodnutí o výběru dodavatele učiněného na základě usnesení schůze Rady města Brně č. [spisová značka] konané dne 28. 8. 2019 jako vybraného dodavatele v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, vyzván k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci v elektronické podobě, které nebyly v nabídce doloženy, nebo byly doloženy v kopii, a dále byl žalobce vyrozuměn o tom, že údaje o skutečném majiteli zadavatel zjistil postupem dle § 122 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek a další doklady tudíž nepožaduje. Současně však byl žalobce ze strany žalovaného vyzván k doručení smlouvy o dílo včetně všech příloh elektronicky podepsaných v jednom vyhotovení a v listinné podobě v šesti stejnopisech.

22. V dopisu žalobce adresovaného žalovanému dne 9. 9. 2019 ve věci předmětné veřejné zakázky – přístavba spojovacího krčku, žalobce uvedl, že dne 2. 9. 2019 obdržel výzvu k doložení dokladů a podepsaných smluv o dílo, kdy přes skutečnost, že ze strany žalobce při odevzdávání nabídky žalobce udělal chybu v součtu objemu zakázky, kterou si uvědomil při upozornění žalovaného, byl připraven dostát závazku a zakázku realizovat. Žalobce dále sdělil, že však došlo k novému posouzení ekonomického stavu zakázky minulý týden, kdy po vyhodnocení samotné zakázky které bylo zasláno až v době, kdy měla probíhat vlastní realizace, to žalobce„ donutilo důkladně a racionálně posoudit ekonomickou rozvahu výše uvedené zakázky“. Dále žalobce uvedl, že„ po zralé úvaze (…) dospěl k závěru, že není schopen za částku, chybně uvedenou v SOD veřejnou zakázku realizovat“. Žalobce k tomu doplnil, že se velmi omlouvá„ za způsobené komplikace, které vznikly lidskou chybou“, kdy jej mrzí, že se k tomuto rozhodnutí musel uchýlit a nebude mít možnost ukázat jeho práci.

23. Z oznámení zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s označením„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] - přístavba“ vyplývá, že dne 9. 10. 2019 došlo ze strany žalovaného jako zadavatele na základě ustanovení § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek k vyloučení žalobce jako účastníka [číslo] z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na stavební práce, a to mimo jiné s odkazem na uveřejnění v [anonymizována čtyři slova]“ pod příslušným systémovým číslem. Z odůvodnění oznámení o vyloučení se podává kromě jiného to, že zadavatel schválil výběr žalobce jako dodavatele a současně schválil smlouvu o dílo na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž žalobce jako dodavatel byl vyzván k součinnosti a k podpisu smlouvy o dílu pro stavbu ZUŠ [obec], [ulice a číslo] - přístavba, kdy však vybraný dodavatel součinnost pro uzavření smlouvy neposkytl a formou písemného oznámení odmítl smlouvu o dílo s dodavatelem uzavřít. Zadavatel tak posoudil oznámení o odstoupení žalobce jako vybraného dodavatele [číslo] od podpisu smlouvy o dílo. Na základě výše uvedeného pak zadavatel v souladu s ustanovením § 124 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách rozhodl o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na stavební práce a o uplatnění práva z plnění jistoty dle ustanovení § 41 odst. 8 zákona. Žalobce byl dále poučen, že proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení lze podat námitky dle § 241 zákona, které musí být zadavateli doručeny do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

24. Žalovaný dále předložil oznámení zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku s označením jako„ příloha [číslo]“ a datem 10. 10. 2021.

25. Ze sdělení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku s označením„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – přístavba“ ze dne 14. 11. 2019 vyplývá, že ze strany zadavatele v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, na základě usnesení schůze Rady města Brně č. [spisová značka] konané dne 13. 11. 2019, bylo rozhodnuto o zrušení zadávacího řízení na uvedeno veřejnou zakázku zadávanou dle § 53 zákona, kdy tímto bylo toto rozhodnutí sděleno účastníkům. Zrušení zadávacího řízení bylo konkrétně odůvodněno s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, kdy zadavatel může dle uvedeného ustanovení zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

26. Z písemné zprávy zadavatele k předmětné veřejné zakázce ze dne 5. 12. 2019 se podávají údaje o veřejném zadavateli [územní celek], s osobou zastupující zadavatele dle § 43 zákona o zadávání veřejných zakázek, společností [právnická osoba], s tím, že z článku VI. se podává údaj o vyloučeném účastníku s pořadovým číslem nabídky [číslo] [právnická osoba], kdy z článku VII. týkajícího se zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 127 odst. 2, písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o zrušení zadávacího řízení, a to s tím, že zadavatel může zrušit zadávací řízení v souladu s ustanovením § 127 odst. 2, písm. d) zákona, pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

27. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky odpovídající jistotě složené v souladu se zadávací dokumentací v rámci veřejné zakázky ve výši 200.000 Kč dne 29. 10. 2020, kdy předžalobní upomínka byla předložena včetně příslušné doručenky datové zprávy spolu s potvrzením o odeslání zprávy. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku ze dne 23. 1. 2020.

28. Předmětem řízení v projednávané věci je žalobou uplatněný nárok ve vztahu k zaplacení částky ve výši 200.000 Kč s příslušenstvím, které se žalobce domáhá po žalovaném jako vrácení částky složené v podobě jistoty při účasti na veřejné zakázce. Soud má za prokázané, že žalobce podal nabídku k veřejné zakázce a následně s ohledem na stanovené podmínky zadávacího řízení složil v zadávací dokumentaci stanovenou jistotu ve výši 200.000 Kč. Žalovaný oznámil výběr žalobce jako dodavatele veřejné zakázky, poté však byl žalovaný ze strany žalobce vyloučen z další účasti na zadávacím řízení, kdy následně došlo ke zrušení zadávací řízení uplatnění práva na plnění z jistoty na straně zadavatele.

29. Právní posouzení věci vychází zejména z příslušných ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jen„ zákon o zadávání veřejných zakázek“, případně„ ZZVZ“),, a dále z ustanovení zákona č. § 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

30. Dle § 41 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu.

31. Dle § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek, zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2.

32. Dle § 41 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek, zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele po uplynutí zadávací lhůty (písm. a) uvedeného ustanovení), nebo poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty (písm. b) uvedeného ustanovení).

33. Dle § 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici (písm. a) uvedeného ustanovení), a dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 (písm. b) uvedeného ustanovení). Dle § 122 odst. 7 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo 5.

34. Dle § 124 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu.

35. Dle § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit.

36. Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

37. Jde-li o skutečnosti týkající se průběhu zadávacího řízení včetně složení částky ve výši 200.000 Kč jako peněžní jistoty ke dni 11. 6. 2019, v tomto ohledu nebylo mezi účastníky řízení sporu. Spornou se stala otázka týkající se případné povinnosti žalovaného vrátit žalobci jistotu složenou dle § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek.

38. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Na podkladě provedeného dokazování a takto zjištěného skutkového stavu tak soud s ohledem na posouzení sporné otázky vztahující se k žalobou uplatněnému nároku na zaplacení částky ve výši 200.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení shrnuje zejména následující.

40. Dne 8. 7. 2019 byla žalobci ze strany zadavatele směřována žádost o objasnění nabídkové ceny a předložených dokladů v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 ZZVZ, a to zejména s ohledem na zde specifikovanou nejasnost vztahující se k nabídkové ceně, která dle sdělení zadavatele neodpovídala součtu oceněných celkových nákladů stavby u soupisů prací, a to s tím, že žalobce byl požádán především o objasnění nabídkové ceny a sdělení týkající se realizace obsahu položek za v návrhu smlouvy o dílo uvedenou nabídkovou cenu. Dále byl žalobce požádán o zde uvedené doplnění týkající se osoby stavbyvedoucího. Z odpovědi žalobce k žádosti ze dne 11. 7. 2019 pak zejména vyplývá vedle požadovaného upřesnění potvrzení týkajícího se osoby stavbyvedoucího potvrzení žalobce v tom smyslu, že je žalobce schopen za nabídkovou cenu uvedenou v návrhu smlouvy o dílo realizovat danou zakázku.

41. Dne 15. 7. 2019 pak byla ze strany zadavatele žalobci adresována další žádost o objasnění či doplnění dokladů předložených v nabídce s tím, že žalobce byl v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek vyzván k objasnění či doplnění dokladů, kdy na základě potvrzení žalobce byl žalobce zadavatelem požádán o předložení objasnění položkového rozpočtu a dále o předložení profesního životopisu stavbyvedoucího a objasnění dále požadovaného tak, aby komise mohla posoudit splnění zákonných podmínek a podmínek stanovených zadávacími podmínkami. Dále byl žalobce požádán o předložení seznamu významných stavebních prací dle zadávacích podmínek, ve kterém bude uveden finanční objem provedených prací tak, aby byl určitý, a ve kterém bude uveden měsíc a rok provedení stavebních prací, a to spolu s předložením osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších ze stavebních prací.

42. Dne 28. 8. 2019 bylo rozhodnuto o výběru žalobce jako dodavatele č. 2 k předmětné veřejné zakázce, neboť se jednalo o dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a vyhověla všem podmínkám účasti stanovených zadavatelem a zákonným požadavkům, jak vyplývá z oznámení žalovaného jako zadavatele s datem doručení ke dni 29. 8. 2019.

43. Následně byla žalobci jako vybranému dodavateli ze strany zadavatele adresována výzva k doložení dokladů a podpisu smlouvy ze dne 2. 9. 2019, kdy byl žalobce dále na základě rozhodnutí o výběru dodavatele učiněného na základě usnesení schůze Rady města Brně č. [spisová značka], konané dne 28. 8. 2019, v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek vyzván k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci v elektronické podobě, které nebyly v nabídce doloženy, nebo byly doloženy v kopii, současně byl žalobce vyzván ze strany žalovaného k doručení smlouvy o dílo včetně všech příloh elektronicky podepsaných v jednom vyhotovení a v listinné podobě v šesti stejnopisech.

44. Nato žalobce dne 9. 9. 2019 reagoval písemně s tím, že dne 2. 9. 2019 obdržel výzvu k doložení dokladů a podepsaných smluv o dílo, a přestože při odevzdávání nabídky žalobce udělal chybu v součtu objemu zakázky, kterou si uvědomil při upozornění žalovaného, a byl připraven dostát závazku a zakázku realizovat, následně došlo k novému posouzení ekonomického stavu zakázky, což žalobce„ donutilo důkladně a racionálně posoudit ekonomickou rozvahu výše uvedené zakázky“. Dále žalobce uvedl, že„ po zralé úvaze (…) dospěli k závěru, že nejsou schopni za částku, chybně uvedenou v SOD veřejnou zakázku realizovat“.

45. Jestliže tedy došlo posléze k vyloučení žalobce jako účastníka č. 2 z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na základě ustanovení § 124 odst. 2 ZZVZ, došlo k vyloučení žalobce s odkazem na ustanovení, dle kterého vzniká dle § 124 odst. 1 ZZVZ zadavateli a vybranému dodavateli povinnost bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu, přičemž vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit.

46. Nelze přehlédnout, že důvodem pro vyloučení žalobce z další účasti na veřejné zakázce, jak je zřejmé z příslušného oznámení zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve smyslu § 124 odst. 2 ZZVZ byla skutečnost, že ačkoliv zadavatel schválil výběr žalobce jako dodavatele a současně smlouvu o dílo na uvedenou veřejnou zakázku, žalobce jako dodavatel byl vyzván k součinnosti a podpisu smlouvy o dílo, žalobce v postavení vybraného dodavatele součinnost pro uzavření smlouvy neposkytl a formou písemného oznámení odmítl smlouvu o dílo se zadavatelem uzavřít. Na tomto podkladě tedy následně žalovaný jako zadavatel posoudil oznámení o odstoupení od podpisu od smlouvy o dílo vybraného dodavatele č. 2 a rozhodl o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na stavební práce, a uplatnil s uvedeným související právo z plnění jistoty dle ustanovení § 41 odst. 8 ZZVZ.

47. Právo zadavatele požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu se přitom opírá o ustanovení § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy pokud jde o povinnost vrátit bez zbytečného odkladu mimo jiné složenou peněžní jistotu, povinnost tak učinit stanoví zadavateli ustanovení § 41 odst. 6 ZZVZ, a to dle § 41 odst. 6 písm. a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo dle § 41 odst. 6 písm. b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty. Naopak pokud jde o právo na plnění z plnění jistoty, dle ustanovení § 41 odst. 8 ZZVZ vzniká zadavateli právo na plnění z jistoty, pokud účastníku zadávacího řízení zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Shodně formulovaný nárok vycházející z uvedeného ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek byl přitom také součástí zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce.

48. Jak vyplývá z oznámení zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, k vyloučení žalobce jako účastníka s č. 2 z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku došlo na základě ustanovení § 124 odst. 2 ZZVZ, neboť přestože zadavatel schválil výběr žalobce jako dodavatele a současně v odůvodnění uvedenou smlouvu o dílo na uvedenou veřejnou zakázkou, žalobce v postavení dodavatele byl vyzván k součinnosti a k podpisu smlouvy o dílo pro stavbu, žalobce jako vybraný dodavatel součinnost pro uzavření smlouvy neposkytl a formou písemného oznámení odmítl smlouvu o dílo se zadavatelem uzavřít. Následně zadavatel posoudil oznámení o odstoupení od podpisu smlouvy o dílo a na základě uvedeného v souladu s ustanovením § 124 odst. 2 ZZVZ rozhodl o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a současně také o uplatnění práva z plnění jistoty dle ustanovení § 41 odst. 8 ZZVZ.

49. Pokud se jedná o právo na plnění jistoty ve smyslu § 41 ZZVZ, ze zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce označené jako dokumentace včetně výzvy k podání nabídky k veřejné zakázce„ [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo] – přístavba“ vyplývá z článku VIII dokumentace požadavek zadavatele ve vztahu k poskytnutí jistoty s odkazem na shora uvedené ustanovení § 41 ZZVZ k zajištění plnění povinností účastníka vyplývajících mu z účasti v zadávacím řízení, a to ve výši 200.000 Kč. V dalších částech článku VIII dokumentace se pak stanoví podrobnosti k poskytnutí jistoty. Jde-li o stanovení podmínek vztahujících se k vrácení jistoty, v posledním odstavci příslušného článku dokumentace týkajícího se jistoty je uveden toliko text zákonného ustanovení § 41 odst. 8 ZZVZ, kdy ničeho dalšího již v rámci zadávací dokumentace stran jistoty a případně stanovených ustanovení týkajících se jejího vrácení mezi pravidly pro předmětnou veřejnou zakázku stanoveno nebylo. Ani v rámci jiného dokumentu předloženého některým z účastníků a provedených k důkazu mezi listinnými důkazy nebylo stran podmínek vrácení jistoty ničeho ujednáno.

50. Soud proto vycházel ze všech shora uvedených skutečností a věc byla posouzena dle zákonných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. Povinnost vrátit žalobci složenou částku dle názoru soudu žalovanému nevznikla ani s ohledem na následné sdělení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku ze dne 14. 11. 2019, v němž žalovaný v postavení zadavatele odkazuje na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ s tím, že zadavatel může zrušit zadávací řízení v souladu s uvedeným ustanovením, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

51. Stran závěrů týkajících se charakteru jistoty a předpokladů pro její vrácení je dle názoru soudu třeba vycházet z dikce zákonných ustanovení zákona o veřejných zakázkách, který jednoznačně stanoví, že zadavateli v souvislosti se zánikem účasti účastníka zadávacího řízení pro vyloučení mimo jiné pro nesplnění povinnosti bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu dle § 124 odst. 2 ZZVZ vzniká právo na plnění z jistoty. Ze zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky přitom plyne požadavek složení jistoty ve výši 200.000 Kč výslovně za účelem zajištění plnění povinností účastníka vyplývajících mu z účasti v zadávacím řízení.

52. Charakter jistoty dle zákona o zadávání veřejných zakázek pak nelze dle názoru soudu poměřovat s výkladem vztahujícím se k institutu jistoty s totožným označením například dle občanského soudního řádu, dražební jistoty upravené v příslušné části občanského soudního řádu pro výkon rozhodnutí či dle zákona o veřejných dražbách, jak žalobce pro srovnání s ohledem na nutnost vrácení složené jistoty jako bezdůvodného obohacení uvádí, když„ jistotu je tak třeba považovat za druh zajišťovacího institutu, který je upraven pro oblast veřejných zakázek. (…) Institut jistoty plní několik funkcí: a) slouží jako účinný prostředek selekce, který oddělí dodavatele se skutečným zájmem o plnění veřejné zakázky od dodavatelů, jejichž záměry jsou čistě spekulativní; b) slouží jako zajišťovací instrument, který zadavateli poskytuje vyšší míru právní jistoty a zejména účinně motivuje účastníky zadávacího řízení k plnění jejich povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení; c) slouží jako prostředek pokrytí případné újmy zadavatele způsobené účastníkem zadávacího řízení v důsledku porušení jeho povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení; d) slouží jako prostředek prověření schopnosti dodavatele dostát svým závazkům ze smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, což vychází z předpokladu, že pokud není dodavatel schopen složit jistotu ve výši do 2% (do 5% v případě, že bude použita elektronická aukce) z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, lze zásadně pochybovat o jeho finanční stabilitě, a tedy i způsobilosti splnit řádně a včas veřejnou zakázku (srov. Flaškár, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, kom. k ustanovení § 41). Jestliže má institut jistoty upravený v § 41 ZZVZ sloužit k zajištění zadavatele vůči účastníkovi zadávacího řízení, čehož je dosaženo tím, že účastník poskytne zadavateli určité finanční prostředky, kterými potvrzuje a zajišťuje to, že má skutečný zájem uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, nezbývá než souhlasit s v tomto ohledu souladnou argumentací žalovaného v tom smyslu, že pokud k uzavření smlouvy z předem zákonem jasně stanovených důvodů na straně účastníka nedojde, je zadavateli umožněno ponechat si jistotu v celé výši, neboť pokud by zadavatel neměl právo si jistotu ponechat v plné výši, mělo by to především za následek oslabení institutu jistoty tak, jak ho upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek.

53. Jde-li o námitku žalobce vztahující se k hodnocení jednání žalovaného jako jednání v rozporu s dobrými mravy, soud doplňuje, že dobrými mravy se v souladu s konstantní judikaturou rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 69/96). Jestliže však žalovanému vzniklo ve smyslu shora citovaného ustanovení § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek právo si složenou jistotu s ohledem na zánik účasti žalobce v zadávacím řízení po vyloučení dle § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek ponechat, nelze dle názoru soudu dospět k závěru o rozporu uvedeného jednání s dobrými mravy.

54. Na podkladě všeho výše uvedeného tak soud shrnuje, že nebylo možné dospět k závěru o důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

55. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to v celkové výši 900 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalovanému byla proto přiznána náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkony (písemné podání nebo návrh ve věci samé s ohledem na vyjádření ze dne 14. 12. 2021, příprava účasti na jednání spolu s účastí u jednání dne 3. 11. 2022), celkem tedy 900 Kč.