Městský soud v Brně · Rozsudek

72 C 101/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2022:72.C.101.2021.1

Citované zákony (11)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 218 340,78 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 110.352,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 95.075,93 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 107.988,64 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 75.240 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 406 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu dne 21. 2. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 218.340,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky ve výši 95.075,93 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 75.240 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že účastníci uzavřeli dne 20. 8. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 65.000 Kč, kdy žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky s úrokem ve výši 23 %, v celkové částce ve výši 120.384 Kč v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1.672 Kč. Ze strany žalovaného navzdory zaslání několika písemných upomínek nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka poskytnutého úvěru, která byla splatná ke dni 15. 11. 2020, žalobce proto využil svého práva a následně došlo ke dni 21. 12. 2020 k zesplatnění úvěru. Vzhledem k uvedenému, kdy byl následně odpovídajícím způsobem vyčíslen celkový dluh, žalobce požadoval na základě podané žaloby zaplacení částky ve výši 218.340,78 Kč skládající se z částky odpovídající jistině ve výši 65.000 Kč, resp. zbylé částky jistiny ve výši 62.317,29 Kč, smluvních úroků kapitalizovaných částkou ve výši 48.034,85 Kč, resp. 48.024,85 Kč po zohlednění částečné úhrady provedené ze strany žalovaného ve výši 10 Kč), nákladů na žalovaným sjednané doplňkové služby v celkové výši 57.486 Kč, nákladů na upomínání v celkové výši 1.600 Kč, částkou představující kapitalizované smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky v celkové výši 17.754 Kč, a smluvní pokuty ve výši 31.158,64 Kč.

2. Žalovaný se ve věci samé k žalobě nevyjádřil.

3. První jednání ve věci se konalo dne 11. 2. 2022. Žalobce nesouhlasil s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Ze strany žalobce pak bylo soudu doručeno podání, v rámci něhož se žalobce mimo jiné omluvil z nařízeného jednání s tím, že však nežádá o jeho odročení. Žalovaný se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Bylo tak jednáno v nepřítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

5. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 65.000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem v sazbě 23 % ročně, tedy celkem dlužnou částku ve výši 120.384 Kč, a to v 72 měsíčních splátkách po 1.672 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, jak vyplývá z přílohy předmětné smlouvy o úvěru spolu s detailním splátkovým kalendářem. Z žádosti o zřízení inkasní služby a smlouvy o inkasní službě dále vyplývá, že se žalovaný zavázal rovněž hradit měsíčně splátku odpovídající úhradě za sjednané doplňkové služby, kdy dále se žalovaný s ohledem na mezi ním a žalobcem uzavřenou smlouvu o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] zavázal dále hradit měsíčně splátku za inkasní službu v celkové výši 269 Kč měsíčně, pokud jde o výkon inkasní služby a dále částku ve výši 871 Kč měsíčně, pokud jde o doplňkovou službu [anonymizováno], přičemž obě částky byly splatné spolu s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se strany dále dohodly, že žalobci vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené předpisem, právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je spotřebitel v prodlení. Dále se v rámci smluvních ujednání účastníci dohodli, že při zaslání první upomínky vznikne žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 300 Kč, v případě druhé upomínky vznikne žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 500 Kč. Pokud nedojde ze strany žalovaného, označeného ve smlouvě jako spotřebitele, ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, byl žalobce oprávněn zesplatnit jistinu úvěru a pro takový případ si strany sjednaly jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny. Žalobce se dále zavázal oznámit žalovanému zesplatnění jistiny úvěru a podmínky zesplatnění doporučeným dopisem, kdy obě strany učinili shodné prohlášení, že dopis bude považován za doručený žalovanému 10. den od jeho podání k přepravě veřejnému přepravci. Jde-li o smluvní ujednání vztahující se ke sjednání inkasní služby, z přílohy č. 4, čl. II mimo jiné dále vyplývá, že pro případ prodlení spotřebitele se splácením spotřebitelského úvěru, mj. i v důsledku toho, že na účtu spotřebitele nebude disponibilní částka minimálně ve výši dvou celkových splátek spotřebitelského úvěru a úvěr se v důsledku toho stane splatným, byla mezi účastníky sjednána povinnost úhrady dosud zbývající částky sjednané inkasní služby, kdy smluvní strany si dále sjednaly, že v takovém případě má poskytovatel úvěru nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení. Z článku V mezi účastníky uzavřené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru bodu 5.5 dále vyplývá, že pokud nedojde ze strany spotřebitele ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, vzniká žalobci v postavení poskytovatele úvěru oprávnění zesplatnit jistinu úvěru. V takovém případě se úroky sjednané dle 4.9 smlouvy stávají součástí jistiny. V rámci článku V. bodu 5.6 žalovaný v postavení spotřebitele udělil žalobci jako poskytovateli výslovný souhlas s tím, že žalobce může zesplatnit jistinu spotřebitelského úvěru.

6. Z potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o provedení platby a potvrzení o provedení bezhotovostní platby ze dne 26. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byly ze strany žalobce poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 65.000 Kč.

7. Prostřednictvím výpisu z běžného účtu žalovaného s datem výpisu ke dni 1. 8. 2019 za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019, potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem ze dne 23. 8. 2019, z kopie občanského průkazu žalovaného, spolu s informací o neplatných dokladech a výsledkem vyhledávání v insolvenčním rejstříku a výpisem z interního systému„ Scoring“, spolu s kopií rodného listu žalovaného, dále soud zjistil, jakým způsobem žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

8. Žalobce dále k důkazu předložil jednotlivé články z internetových zdrojů obsahující srovnání poskytovatelů půjček, výpis České národní banky s uvedením žalobce jako nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, znalecký posudek [číslo] vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení], kdy uvedené předložil žalobce na podporu svých tvrzení v otázce odpovědného poskytování úvěrů a přiměřenosti úrokových sazeb ve smlouvě obsažených.

9. Z jednotlivých upomínek předložených včetně dokladů o odeslání, v podobě upomínky č. 1 ze dne 20. 3. 2020, spolu s upomínkou ze dne 20. 11. 2020 a dále spolu s upomínkami č. 2, zaslanou současně jako poslední upomínkou před zneplatněním úvěru ze dne 5. 4. 2020 spolu s upomínkou č. 2 ze dne 5. 12. 2020, dopisu s oznámením žalovaného o zesplatnění úvěru ze dne 21. 12. 2020, předložených včetně příslušných poštovních podacích archů, soud zjistil, že žalobce žalovaného upomínal prostřednictvím jednotlivých upomínek o úhradu dlužné částky. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím upomínky označené jako poslední upomínka před zesplatněním úvěru ze dne 5. 4. 2020, kdy v rámci výzvy ze dne 21. 12. 2020 byl žalovaný v rámci oznámení o zesplatnění úvěru rovněž vyzván k úhradě dlužné částky, a to spolu s návrhem možností řešení vzniklé situace spolu s návrhem žalobce stran možností úhrady vzniklého dluhu.

10. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souladu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které poskytl žalobce ve prospěch žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 65.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím jednotlivých měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce ve výši 1.672 Kč, kdy žalovanému vznikla na základě mezi ním a žalobcem uzavřené smlouvy rovněž povinnost vrátit dosud neuhrazenou část jistiny společně s úroky v souhrnné výši vyčíslené částkou 48.034,85 Kč. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani nebylo nijak prokázáno, že by řádně splnil své povinnosti a plnil alespoň částečně za účelem úhrady dluhu, když ani následně žalovaný dluh nevyrovnal. Žalobce v souladu se smluvními ujednáními přistoupil k zesplatnění úvěru, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 12. 2020, který byl ze strany žalobce předložen včetně příslušného podacího archu.

11. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 110.352,14 Kč, která je složena z nároku na zaplacení dosud neuhrazené části poskytnuté jistiny ve výši 62.317,29 Kč, spolu se smluvními úroky z úvěru požadovanými žalobcem ke dni zesplatnění, tj. ke dni 21. 12. 2020, v podobě částky kapitalizovaných úroků v celkové výši 48.034,85 Kč. Dle ustanovení § 1968 a 1970 o. z. má žalobce právo rovněž na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky, kdy nárok na zaplacení úroku z prodlení odpovídá výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Žaloba byla zamítnuta v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 107.988,64 Kč jako částky požadované z titulu nezaplacených nákladů na žalovaným sjednanou inkasní službu, spolu s částkou sjednanou za doplňkovou službu [anonymizováno], která byla ze strany žalobce vyčíslena částkou v celkové výši 57.486 Kč, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 75.240 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 75.240 Kč kapitalizovaným částkou ve výši 17.754 Kč. Rovněž soud neshledal žalobu důvodnou v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 31.158,64 Kč představované 50 % z dosud nesplacené výše jistiny.

14. Soud v tomto ohledu v souladu s ustanovením § 2050 o. z. dospěl k závěru, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. V daném sporu byla účastníky pro případ porušení smlouvy neplacením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % z dlužné jistiny. Žalobce žalovanému však neposkytl žádné plnění v souvislosti s inkasní službou a žalovanému tak nemohl vzniknout závazek žalobci poskytnout protiplnění. Nadto je třeba vzít v úvahu, že se žalobce současně podanou žalobou domáhal z titulu téhož závazku i částky odpovídající neuhrazeným nákladům za sjednané doplňkové služby v celkové výši 57.486 Kč, které se žalobce domáhal současně s požadavkem na zaplacení smluvní pokuty vyčíslené v celkové výši 31.158,64 Kč, ujednání a na jejich základě požadované jednotlivé částky je tudíž je třeba hodnotit v souladu s § 1813 o. z. jako nepřiměřené a v rozporu s ustanoveními o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, jímž žalovaný nepochybně byl.

15. Rovněž jestliže se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 31.158,64 Kč, která je ryze sankční povahy, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná dále také s ohledem na skutečnost, že se v daném případě jedná o smlouvu uzavřenou s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu ust. § 1810 o. z. a násl., kdy žalobce jednal v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti, žalovaný však nikoliv. Úvěrová smlouva zahrnuje obsáhlý text smluvních ujednání v rozsahu odpovídajícím obchodním podmínkám. Přitom způsob, jakým jsou obsaženy jednotlivé sankční nástroje v podobě úroků, smluvních pokut, poplatků a nákladů žalobce sjednávaných ve prospěch žalobce na různých místech v rámci textu, nelze považovat za přehledný a pro spotřebitele jako slabší stranu srozumitelný. Rovněž nelze nevidět, že současně sjednané nároky žalobce, tj. úroky, sankce, smluvní pokuty, náklady žalobce, nárok na majetkovou či nemajetkovou újmu, poplatky za upomínky, smluvní pokuta odpovídající 50 % jistiny pro případ prodlení a odlišná smluvní pokuta odpovídající 50 % jistiny pro případ zahájení insolvenčního řízení vůči žalovanému, ve svém souhrnu nesměřují toliko k adekvátnímu zajištění nároků žalobce. Soud proto ujednání o smluvní pokutě posoudil jako neplatné dle § 588 o. z.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný co do částky 110.352,14 Kč (tj. 50,54 %), neúspěch žalobce v projednávaném sporu je představován částkou ve výši 107.988,64 Kč (tj. 49,46 %). Převážně úspěšný žalobce tak má právo na náhradu nákladů proti žalovanému v rozsahu 1,08 % (po odečtení neúspěchu od úspěchu). Plná výše náhrady nákladů řízení by činila částku 37.592,50 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.734 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby) ve výši 9.180 Kč, a za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 4.590 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 5.008,50 Kč počítané ze základu 28.858,50 Kč. Pokud se jedná o doplnění žaloby učiněné žalobcem dne 23. 10. 2021 a 21. 12. 2021, soud žalobci náhradu nákladů za tento úkon právní služby nepřiznal, neboť podáním byly doplněny skutečnosti, jež měly být obsaženy v již žalobním návrhu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.