72 C 105/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci manžel: ; celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manžela zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti manželka: ; celé jméno manželky , narozená dne datum bytem adresa manžela a manželky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství a stanovení výživného

I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před Obvodním národním výborem v [obec] III, okres [okres], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na zahájení řízení o rozvod manželství se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků řízení uzavřeného dne [datum] před Obvodním národním výborem v [obec] III, okres [okres]. Manželka v návrhu uvedla, že po několika letech manželství, přibližně v období po narození druhé dcery, se začal manžel vůči manželce chovat nehezky, přestal si jí vážit a postupně jí začal ubližovat. Manželské soužití tak téměř po celou dobu provázelo domácí násilí, kdy průměrně každý měsíc docházelo k hrubému fyzickému napadení. V roce 2016 byla manželka nucena vyhledat lékařskou pomoc. V posledních letech, nejspíše z obavy z trestního stíhání, manžel zaměnil týrání fyzické za týrání psychické, které provází časté nadávky, křik, ponižování, a to i před druhými lidmi, přičemž intenzita útoků má vzrůstající tendenci. Manžel udržuje mimomanželské vztahy s jinými ženami, manželka tak již nemá sílu v tomto manželství setrvávat, neboť se cítí být neustále vystavena tomuto tlaku, který se podepsal na jejím fyzickém i duševním zdraví. Manželka dále uvedla, že pobírá invalidní důchod a je držitelkou průkazu TP. Příčiny svých zdravotních obtíží pak spatřuje v podmínkách, ve kterých je nucena žít a má obavy, že v brzké době jí zdravotní stav neumožní vykonávat zaměstnání. Manželka rovněž doplnila, že rozvodové řízení probíhalo již v roce 1994, toto však bylo zastaveno. Manželka také uvedla, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu je v mnoha případech odkázána na pomoc své dcery [jméno], která žije s rodiči na stejné adrese. Manžel manželce přitom nijak nepomáhá, ani dcerám nijak nepřispívá. Manželka je tak přesvědčena, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, manželka se manžela bojí, je pro ni nemyslitelná možnost obnovení soužití. Manželka dále uvedla, že po celou dobu manželství pečovala o rodinnou domácnost a děti, a není si vědoma, že by zavdala jakoukoliv příčinu k hrubému chování manžela. Manžel se přitom podle manželky nijak v průběhu manželství na vytváření rodinného společenství nepodílel. Vzhledem k uvedenému tak manželka již nemá zájem dále v manželském svazku nadále setrvávat. Manželka současně v návrhu na zahájení řízení uvedla, že vzhledem k tomu, že rozvrat manželství nezapříčinila, avšak trpí důsledky chování manžela, což jí způsobilo závažnou újmu na zdraví, je tak ohrožena také její budoucí schopnost sama sebe živit, a proto navrhla soudu, aby manželu rovněž stanovil vyživovací povinnost takovým způsobem, aby životní úroveň manželů byla v zásadě stejná. Manželka k tomu dále uvedla skutečnosti týkající se měsíčních příjmů účastníků, a to s tím, že kromě svého návrhu, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, současně soudu adresovala návrh, aby manželu byla stanovena jako žalovanému povinnost přispívat na výživu rozvedené manželky (žalobkyně) částku ve výši 6.000 Kč měsíčně, vždy k 15. dni každého měsíce od měsíce, ve kterém nabyde právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství po dobu 3 let. Manželka dále navrhla, aby soud uložil manželu zaplatit jí náhradu nákladů řízení, neboť to vzhledem k okolnostem případu považuje za spravedlivé. U jednání soudu, které se konalo dne 29. 3. 2022, manželka upřesnila, že se již před dvěma měsíci před konáním uvedeného soudního jednání ze společné domácnosti manželů odstěhovala.

2. Manžel se k návrhu na zahájení řízení vyjádřil prostřednictvím písemného podání soudu ze dne 16. 11. 2021, které bylo soudu doručeno téhož dne, zejména v tom smyslu, že v souladu s návrhem na zahájení řízení považuje i on manželství za pouze formální svazek založený zejména na materiálních hodnotách, kdy po citové stránce se manželé již zcela odcizili, a tudíž souhlasí s návrhem na rozvod manželství. Manžel dále uvedl, že byť manželství bylo zpočátku spokojené, s odstupem času se v manželství začaly objevovat problémy, kdy se manželé začali rozcházet v názorech na zajištění rodiny, péče o vedení domácnosti a také v otázce financí, kdy tyto problémy vedly k postupnému citovému odcizení. Manžel však jednoznačně popřel, že by příčinou rozvratu manželství bylo domácí násilí, ať již psychické či fyzické týrání manželky, či jeho mimomanželské vztahy s jinými ženami. Manžel také uvedl, že není pravda, že by v průběhu manželství finančně nezajišťoval rodinu, a to jak manželku, tak jejich již zletilé dcery. Toto tvrzení manžela podporuje rovněž i to, že ve vzájemném chování manželů se ani po podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství nic nezměnilo, neboť i nadále žijí v jedné domácnosti na adrese [adresa] Ani ve vztahu k vedení domácnosti se po podání návrhu ničeho nezměnilo, kdy manžel i nadále zajišťuje finanční i další chod domácnosti. Manželé i nadále tráví společně čas, když se zletilými dcerami tráví víkendy na pronajaté zahradě, dále manžel manželku vozí na pravidelné kontroly k lékařům apod. Manžel také uvedl, že není sporu v tom směru, že již v roce 1994 mělo manželství výrazné problémy, které tehdy vedly k podání návrhu manželky na rozvod manželství, nicméně důvodem tohoto návrhu byl mimomanželský vztah manželky s kolegou na pracovišti, nikoliv chování manžela. Řízení o rozvod bylo nakonec zastaveno, a to po domluvě obou manželů s ohledem na věk jejich dcer, aby dcery nevyrůstaly v neúplné rodině. Manžel také nepopírá, že v roce 2016 měli manželé časté konflikty, které často končily hádkami. K předmětnému konfliktu, který manželka uvedla ve svém návrhu a dokládá lékařskými zprávami, pak manžel uvedl, že tento úraz však manželce nezpůsobil, když nikdy manželku kromě vzájemného požďuchování nikdy nenapadl.

3. Na podkladě návrhu na vyloučení věci k samostatnému řízení ze dne 28. 4. 2021, který byl doručen soudu dne 30. 4. 2021 v návaznosti na předchozí výzvu soudu, bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2021, č. j. 72 C 105/2020-67, které nabylo právní moci dne 22. 6. 2021, řízení ve věci návrhu manželky [celé jméno manželky] podaného u soudu dne 3. 6. 2020 proti manželu [celé jméno manžela]„ o stanovení výživného rozvedenému manželovi dle ust. § 755 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku“, na základě kterého se manželka domáhala přiznání povinnosti manželu„ přispívat na výživu rozvedené manželky (žalobkyně) částkou ve výši 6.000 Kč měsíčně k 15. dni každého měsíce od měsíce, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství po dobu tří let“, vyloučeno dle § 112 odst. 2 o. s. ř. k samostatnému projednání, neboť v návrhu na zahájení byly ve smyslu příslušného ustanovení uvedeny věci, které se ke spojení nehodí.

4. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V případě zkrácené verze odůvodnění rozsudků, proti nimž ze zákona není odvolání přípustné nebo proti nimž se účastníci odvolání vzdali, je tak v souladu se shora citovaným ustanovením třeba, aby písemné vyhotovení odůvodnění rozsudku obsahovalo vedle údaje o předmětu řízení z dalších náležitostí, které má mít úplné odůvodnění, toliko závěr o skutkovém stavu věci (tzv. skutkovou větu) a právní posouzení věci (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1078-1089).

6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] před Obvodním národním výborem v [obec] III, okres [okres] Tyto skutečnosti byly zjištěny z oddacího listu vystaveného dne [datum] Obvodním národním výborem v [obec] III, okres [okres], přičemž tato skutečnost je zřejmá rovněž z výpisu k osobám obou účastníků z centrální evidence obyvatel. V době uzavření sňatku byl manžel rozvedený, manželka svobodná. Z manželství se narodily dvě dcery, [jméno] a [jméno] [], nyní již obě zletilé, jak má soud za zjištěné z předložených rodných listů dětí účastníků.

7. Z výpovědi manželky bylo mimo jiné zjištěno, že manželé spolu žijí ve společné domácnosti, ale asi tak 7 let spíš vedle sebe, nežijí jako manželé. Na počátku, když měli první dcerku, manžel nepřiměřeně žárlil, manželství přestalo být spokojené, když manželka nastoupila do zaměstnání po mateřské dovolené, přibližně v roce 1988. Manžel strašně žárlil, že pracovala na poliklinice, on vždycky přišel z práce, čekal na ni před dveřma, když přišla domů trochu později, dělal žárlivý scény, i ji fyzicky napadl. Když dcerka měla roční narozeniny a dostala dárek od její sestry nafukovací hračku, tak nevěřil, že to je od její sestry a ji škrtil. Manžel manželku fyzicky napadal i později v průběhu manželství, většinou pěstí nebo dlaní. Když nastoupila manželka na druhou mateřskou, tak si našel partnerku a potom se to vyostřilo tak, že ji napadal a vyhazoval. V roce 1992 manželka podávala žádost o rozvod. Pokud manžel manželku napadl, jednalo se o facky nebo ránu pěstí. Manželka však nereagovala, už z toho důvodu, že byly děti malé, aby nedělala před nimi nějaké scény, aby tím netrpěly. Pokud se jedná o četnost takových projevů chování, 1x do měsíce, 2x do měsíce se to stávalo, protože když byla manželka na té mateřské a manžel mě tu partnerku, chodil domů málo nebo opilý. Většinou, když byl opilý, tak manželku napadal a potom manželka podala žádost o rozvod. Dala tam lhůtu, jeho chování se změnilo, začal se chovat slušně, choval se hezky k dětem, k manželce. To soudní stání měli v roce 1993 a v roce 1994 manželka nastoupila do práce a to se zklidnilo. Do roku 1998 bylo takové klidnější období. Potom manžel skončil v jednom zaměstnání a měl problémy si najít zaměstnání, a jak nebyl v psychické pohodě, tak vlastně manželka si víceméně připadala jako hromosvod. Že by se však někdy opakovalo předchozí situace, která probíhala v předchozím období po roce 1988, případně po roce 1992, tak v takové razanci ne. Když manželku třeba uhodil, tak do ní vrážel, až spadla na zem. Pokud se jedná o období od roku 1998 až dosud, kdy manželka uvedla, že četnost byla menší a že i projevy manžela nebyly tak razantní jako v minulosti, k dotazu, jak často k nim docházelo, manželka uvedla, že většinou když požil alkohol, jednou, dvakrát do měsíce. Bylo to většinou tak, že s manželkou třepal a nadával jí, ale už takové razantní, že by ji mlátil pěstí, to nebylo, až později. To období, to mírnější, vydrželo dlouho, ale od roku 2016 chodí manželka o berlích, takto negativní chování se začalo stupňovat, i útoky fyzický. Od roku 2016 se ta situace zhoršila, tento stav trvá až dosud. Začalo to tak, že chodí o berlích, začal jí nadávat do mrzáků, říkal jí, že je stará, nemocná, že si najde mladou. Když manželka zmiňovala, že ji manžel strkal nebo že jí nadával, bylo to tenkrát v tom roce 2016, když přišel domů pod vlivem alkoholu, dal ji pěstí a pak asi ze strachu, že by to mohla dát na policii, odjel s dcerou, a ona musela druhý den, protože měla bolesti, jít na vyšetření. Manžel, když zjistil, že řekla u lékaře i to, co se jí stalo, tak jí řekl, že ho udala a od té doby manželku fyzicky nenapadl. Manželka byla doma, ležela v obýváku na sedačce, dívala se na film, on jí vypnul televizi, ona ho prosila, ať ji zapne, že se chce dodívat a on si na klekl a začal ji bít pěstí do hlavy. Pokud manželka zmiňovala tento útok, kterým situace vygradovala, potom už se ta situace v této podobě neopakovala. K dotazu, zda od roku 2016 k podobnému incidentu již nedošlo, zda potom následně docházelo k dalšímu napadání, manželka uvedla, že jako ne fyzickému, ale k urážkám a ponižování. Jednalo se o vulgární slova. Manželka k tomu upřesnila, že když prochází kolem ní, tak řekne, kundo nebo na ni volá z kuchyně (část výpovědi nesrozumitelná) prdel. Pokud se jedná o tyto verbální slovní projevy manžela, manželka na ně nereaguje. K dotazu, zda byl někdy tomuto způsobu chování manžela někdo přítomen, manželka upřesnila, že dcera, která s nimi bydlí, je to hodně často, je to víceméně každý den. Pokud se jedná o hlavní důvody rozvratu manželství, manželka uvedla, že za hlavní problémy, které v manželství vznikly, a které ji vedly k tomu, že se rozhodla podat návrh na zahájení řízení, byly tyto hrubé projevy. Dále manželka upřesnila, že pokud se jedná o nevěru, nechala ho zaměstnat na ubytovně, kde žijí sociálně slabší, on si tam našel romskou přítelkyni, zmiňoval se i sám manželce, že jede s ní na dovolenou. Ta situace trvala od loňského roku, začalo to na jaře a trvá do konce srpna loňského roku. Manželka dále upřesnila, že se domnívá, že to trvá i nadále. Intimní život nemají asi 7 let, společné hospodaření vypadá tak, že vlastně manželka nakupuje pro všechny, manžel jen pro sebe a když manželka uvaří, tak mu samozřejmě dá nebo on si vezme sám. Z manželství se žádné nezletilé, dosud nesvéprávné děti nenarodily. Obnovení manželského soužití manželka vyloučila, s tím, že to ani nejde. Ke svému zdravotnímu stavu manželka dále upřesnila, že má těžkou artrózu, psychické problémy v průběhu manželství, jak na ni manžel útočí, začala se léčit, bere antidepresiva, měla covid, má problém s krví, se srdcem. Pokud se jedná o zhoršování zdravotního stavu, uvedla psychické problémy. Manželka dále uvedla, že s manželem netráví žádný společný čas, v bytě se potkávají, on má svou partnerku. K dotazu, zda se manželka někdy svěřila s tím, že ji manžel napadá, manželka uvedla, že ano, dcery o tom ví. Dcera, která s manželkou bydlí, takto vidí, a dcerka, co nebydlí – tak třeba v roce 2016 volala do [obec], ptala se ho, proč to udělal. Pokud se jedná o společnou zahradu, manželka tam tráví čas s dcerami, manžel si tajně nechal udělat klíče a jezdí tam, když zrovna třeba grilují, tak se přijede najíst. K lékařům manželku nevozí. Do práce ano, často, teď ji vozil vlastně celý týden.

8. Manžel vypověděl zejména, že souhlasí s tím, co řekla manželka, intimně spolu jako manželé nežijí těch 7 let, to asi tak bude. Jinak žijí vedle sebe, jak to řekla manželka. Ovšem manžel nemůže souhlasit s uvedením toho násilí, protože zaslechl, že je alkoholik, rváč a násilník, což jako neví, jak by to vyvrátil, záleželo by na posouzení ostatních. Pokud se jedná o současný život, souhlasí s tím, že žijí vedle sebe. Pokud se jedná o období kolem roku 1988, manžel uvedl, že manželka z polikliniky nastoupila do slévárny, do práce, do slévárny nebo obráceně. Tam to bylo taky, románky, takže manžel jako něco toleroval a něco netoleroval. Museli si to vyříkat, ne násilím, v žádným případě. Manžel ví, že byla podána žádost o rozvod, první, potom se dohodli, že kvůli dcerám se to stáhne, paní už byla jaksi nachystaná, že půjde s tím druhým. Ale po té debatě, jak se domluvili, aby děti nebyly, protože byly malý, tak se dohodli, že zůstanou spolu, ale bylo to už hodně vážné a bylo to nachystané, že se rozvedou. Pokud se jedná o tuto záležitost, manžel uvedl, že to bylo už na hraně. Jde-li o to, v čem spatřuje hlavní příčiny rozpadu manželství, manžel uvedl, že vzhledem k tomu, že paní má teďka berle, on je jaksi zdravej, dá se říct, je činorodý, manželka nestačí. On je vitální, tak jaksi bohužel, byly návrhy, vycházky a takový. Pojď tam, pojď, nepadaly na úrodnou půdu, protože manželka jednak nechce a někdy nemůže, když jí řekne, pojď se mnou tam a tam, tak někdy jí to nejde a někdy nechce. Nechce to rozpitvávat, je to blbý, ale jako její je, že leží u televize, to je trávení volného času, manželovo ne. Pokud se tedy jedná o trávení společného času, manžel ho rozhodně považuje za rozpor. Od té doby, co manželka byla jaksi po té operaci s kolenem, dávali jí nové koleno a od té doby je nemobilní, omezená. Pokud se jedná o to, že v manželství probíhalo nějaké fyzické a psychické násilí, to, co manželka uváděla, manžel k dotazu, zda například manželku uhodil, uvedl, že to ho mrzí, ale ne. Myslí si, že jako v každém manželství se pohádají, požďuchují, ale ne nějaké fackování nebo něco, toho si není vědom, to ho mrzí, že to tady zaznělo. To ale není fyzickýho nic, že by spadla nebo něco, to ne, to je taková výměna názorů, ale jako v žádným případě, že by ji fackoval nebo něco, to vylučuje. Pokud se jedná o výraz„ požďuchování“, neví, jak to má specifikovat, požďuchování. K dotazu, zda se tedy druhého člověka dotkne, manžel upřesnil, že ano, souhlasí s tímto termínem, ano dotkne se druhého. Rukou, předpokládá, že ho žduchne nebo něco. Ale jako s citem, aby neublížil. Pokud se jedná o tady tento projev, jak často k němu docházelo, případně dochází, manžel uvedl, nedochází, za prvé by řekl, to už je vyloučeno, a jak často docházelo, pokud se vyskytly nějaké problémy, kde se to týkalo výchovy dětí, nákupy třeba nebo práce v domácnosti. Manželu se nelíbilo třeba, že manželka jaksi zaostávala v tomto, neříká, že to nezvládla, zvládla by to, ale protože se jí nechce, tak je po domácnosti nepořádek nebo tak. Tak se k tomu manžel staví jaksi takhle, protože chce jako každej člověk, aby byla domácnost čistá a v klidu, ale to bohužel není a nebylo. K dotazu soudu, zda tedy na to potom reaguje tak, že dochází k těmto projevům, manžel uvedl, že s tím souhlasí. Pokud jde o to požďuchování, jak zmiňoval, kdy k tomu došlo naposledy, manžel uvedl, že neví, 2000, opravdu neví, ale ví, že už je to dávno a mrzí ho, že to tady zaznělo, že se tady vytahují nějaký požďuchování. Pokud se jedná o to, jaká byla reakce manželky, co se přihodilo, odešla do pokoje a byli každý zvlášť chvíli, než vyprchaly emoce. K dotazu, zda se bránila manželka nějakým způsobem tomu požďuchování, tak určitě ano, ale tak jako každej, když ho druhej jaksi napadá, je to tak, říká to dobře, ale v žádným případě, aby ji liskal, to je vyloučeno. Manželku tedy neliskal, ale docházelo k napadání, které manžel sám označuje jako požďuchování. Pokud se jedná o nějaké jiné druhy útoků z jeho strany, zda je možné, že třeba manželku verbálně nějakým způsobem napadal, nějaká sprostá slova, manžel uvedl, že neví, je to možný, přiznává, že se to může stát, ale výjimečně, jinak ne. Výjimečně znamená, když jej manželka něčím vytočí, když jej vyprovokuje svou činností nebo nečinností, to už jaksi by takhle specifikoval. Manžel dále uvedl, že těmito projevy v průběhu manželství reagoval na to, jaká byla například situace v domácnosti, co se tam například dělo nebo nedělo, a zda to bylo podle jeho představ nebo nebylo, k dotazu upřesnil, že takto se tomu dá rozumět. Pokud se jedná o to, kdy tady ty situace vznikaly a kdy se například jevilo, že domácnost není úplně v takové podobě, jak by měla být, manžel upřesnil, že to se stává pořád, nejenom jak často, to trvá do dneška. Manžel neví, tak 15 let zpátky se manželka přestala starat o domácnost, takže některé věci leží jenom na něm. Je velice nespokojen, manželka se na ničem nepodílí, bohužel, nechtěl to prezentovat, ale jaksi ji nezajímalo nic, uklidit, nájem, inkaso, nic, to jako ji nezajímá, bohužel to leží všechno na něm. Ta situace časem došla tak, že od začátku platí manžel všechno, všechno je finančně na něm. K dotazu, zda manželka je nadále soběstačná, pokud se jedná o vedení domácnosti, manžel uvedl, že to je, samozřejmě. Pokud se jedná o to, že na tuto nespokojenost, která v podstatě nadále trvá, bylo reagováno negativními verbálními útoky, manžel k tomu uvedl, že už to vzdal, protože si myslí, že už to stejně nevede k výsledkům, říká je to zbytečný, to nemá smyslu vůbec někoho napadat, to je zbytečný. Pokud jde o to, jakým způsobem verbálně reagoval na to, co se děje, jaké projevy z jeho strany byly manželce určeny, uvedl, že neverbálně ne, to už ne, to už zjistil, že to stejně nemá smysl, k ničemu to nevede, akorát k tomu, že chodí k doktorovi a tam řekne, že ji bouchl do hlavy, každej doktor vám napíše, že má zavolat policii, to je zbytečný. K dotazu, zda se někdy stalo, že manželce manžel nadával, manžel uvedl, že ano, to se stane v každé domácnosti, že se vám něco nelíbí, tak nadáváte, to považuje za normální, že si vyměnil názory, někdy jsou hlučnější, někdy je to mírnější, záleží, o jaké věci se jedná. K dotazu, zda používá i nějaké sprosté výrazy, manžel upřesnil, že jo, že dělá hovno, to je sprostej výraz. K tomu, zda i jiné výrazy zazní, manžel uvedl, že ne, to je zbytečný, některý jsou hrubšího zrna, některý jsou míň. K dotazu, zda je nějaký jiný příklad takového hrubšího výrazu, manžel uvedl, že to nechce uvádět. K dalším dotazům, kolik měl za dobu trvání manželství jiných vztahů, manžel uvedl, že jiných vztahů tak deset. K dotazu, zda je manželu znám zdravotní stav manželky, zda jí je nápomocen, zda se o ni nějakým způsobem zajímá, manžel uvedl, že určitě, když ji má doma vedle sebe, tak určitě ví, co potřebuje, vozí ji do práce a z práce. Dále k dotazu, proč říká, že domácnost je celá na něm a proč si tedy stěžuje na nepořádek, manžel upřesnil, že pracuje taky a chlap všechno nezvládá, že jo, jsou tam tři a manžel je na to sám. Mají ještě dceru a ta nedělá vůbec nic, takže si myslí, že zapojit by se měla i dcera. Z manželství se žádné nezletilé, dosud nesvéprávné děti nenarodily, o obnovení manželského soužití zájem manžel nemá. Manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a s návrhem na rozvod manželství souhlasí. 9. [jméno] [příjmení], dcera manželů, vypověděla zejména, že její matka požádala o rozvod manželství, protože zažívala psychické a někdy i fyzické týrání ze strany jejího otce a manželství dlouhodobě nefungovalo. Svědkyně ví, že když se otci něco nelíbilo, takto někdy dával najevo fyzickým útokem a většinou u toho svědkyně nebyla vyloženě svědkem, že by byla v té samé místnosti, ale prostě to slyšela, nebo když to zaslechla, tak tam samozřejmě přiběhla a viděla, že se něco odehrálo a že její matku napadl zřejmě. Pokud jde o společnou domácnost manželů, tu s nimi svědkyně sdílela v podstatě od svého narození až do 31 let. Před dvěma měsíci se s mámou odstěhovaly pryč. To znamená, že po celou dobu soužití manželů, až do okamžiku před dvěma měsíci, byla ve společné domácnosti spolu s nimi. Co se týče toho, kdy to začalo, takto bylo asi v době, kdy byla svědkyně tak malá, že to nemohla ani vnímat, zná to jenom z vyprávění a jinak si sama vybaví, že když byla na střední škole, tak určitě k něčemu došlo, vlastně naposledy si určitě vybaví rok 2016, myslí to byl ten rok – a tehdy máma vyhledala i lékařské vyšetření. Pokud svědkyně zmínila rok 2016, tzn. období po tom roce 2016, zda už k žádnému násilí nedocházelo, svědkyně upřesnila, že takhle nic o čem by nevěděla, vždycky se jí jenom matka svěřovala, když jí řekla, že se cítila špatně ve chvíli, kdy otec k ní vlastně přišel s nožem v ruce a ona nevěděla, co od něj může čekat, ale sama svědkem toho svědkyně nebyla. Pamatuje si, že když byla na střední škole, tak její rodiče se vlastně poprali, začal to otec a matka se bránila, to ví, pamatuje si, že kvůli nějakým nesmyslům, že potřebovala zaplatit šalinkartu nebo něco takového, byla o tom hádka, kdo to zaplatí. Vyjma té šarvátky, zda si svědkyně vybavuje něčeho dalšího, k čemu došlo toho roku 2016, svědkyně uvedla, že většinou nebyla v té samé místnosti, ale slyšela něco, a ví, že její matka se vždycky snažila nevzbudit pozornost, aby nevyděsila děti, takže ona většinou slyšela nějaké šepoty a třeba sunutí nábytku nebo dupání, to si vybavuje určitě. V podstatě nějak během jejího života se to odehrávalo průběžně od dětství, až vlastně do toho roku 2016 a od té doby si nevybavuje žádný útok, ale vždycky slyšela, jak jakoby otec na mámu útočil jako nějak fyzicky a pak zaslechla, jak se prostě hýbou ty těla v té místnosti a většinou matka nějak tlumeně odpovídala, ať se uklidní a ať si nedovoluje na ni sahat a podobně. Tady z těchto, řekněme průvodních projevů, svědkyně usuzovala na to, že se jedná o fyzické násilí, většinou až teda po letech zjistila, někdy to bylo hned potom, ale někdy až po letech, zjistila plný rozsah toho, co se stalo, když se jí matka svěřila. Protože vlastně, když byly děti, tak samozřejmě neměla moc chuť jim vyprávět o tom, co se stalo, ale když byly starší a měly víc rozum a ona už toho začínala mít dost, tak se i svěřila. K dotazu, zda byla svědkyně svědkem nějakého takového fyzického útoku kromě toho, že uváděla, že slyšela nějaké zvuky a byla svědkem nějakých průvodních jevů, svědkyně uvedla, že si to myslí, že ano, ale v tuto chvíli neví, tu vzpomínku spíš potlačila. Takže to nemůže říct stoprocentně, že byla přímo u toho, určitě viděla nějaký takový chvíle, kdy se otec přiblížil k matce a vypadal výhružně, ale jako nebylo to vyloženě, že by ji třeba udeřil v tu chvíli, to vůbec. Očitým svědkem toho, že by například její otec udeřil matku, to si nevybavuje, že by byla, ale nevylučuje, že mohla být svědkem a prostě to„ potlačila“. Svědkyně dále uvedla, že nejvíc si vybavuje tu potyčku, co se stala, když byla svědkyně na střední škole, to vážně slyšela, že se tam vyloženě prudce jako vrhnul a slyšela mámu vykřiknout nebo tak nějak tlumeně vykřiknout a slyšela rány, že ho bouchala, a pak vlastně do té místnosti přišla, a máma tam nějak seděla a tak se choulila. Takže prostě usoudila, že to nebylo asi úplně v pořádku. Svědkyně si myslí, že původcem toho byl otec. Slyšela tu hádku předtím a slyšela, že útočil slovně a vlastně seznala, že ve chvíli, kdy ona řekla něco, co se mu nelíbilo, tak na ni zaútočil. Pokud jde o určitý přelom roku 2016, zda po tomto roce už z jejího pohledu k nějakému fyzickému násilí nedocházelo, svědkyně uváděla, že si není vědoma a myslí si, že to je právě i proto, že tehdy už to přišlo matce už moc a nechala si i sepsat ten úraz, co měla. Pokud svědkyně hovořila o násilí, zda měla na mysli třeba i nějaké jiné projevy násilí, které se měly odehrát mezi manžely nebo například nějaký jiný druh útoku ze strany otce ve vztahu k matce, svědkyně uvedla, že slovní útoky, tím pádem psychologické týrání vlastně. Pokud jde o nějaký příklad – otec začal po tom, co začala matka chodit o berlích, nazýval ji třeba pajdo a vlastně potom začal říkat, vlastně i dřív říkal, sprostá slova. Tak nějak si mumlal pro sebe, ale postupem času je začal říkat nahlas, takže to bylo slyšet úplně na celý byt a byla to prostě sprostá slova. Většinou to řekl v reakci na něco, co řekla moje matka, třeba po něm něco chtěla nebo prostě jenom něco řekla a ani to nemuselo být nepříjemně a on na to prostě reagoval takovým stylem, že vykřikl nějakou vulgaritu. K dotazu, zda je svědkyně schopna třeba uvést nějaký příklad takové vulgarity, tak klasická byla piča anebo vyliž si prdel, a to slyšeli často. Pokud se jedná o nějaké jiné druhy psychického násilí, které svědkyni napadají, napadá ji jedině to, že její matka, potom co začala chodit o berlích, tak byla docela závislá na otci v tom, že potřebovala odvoz a on dost často dokázal tuhle její potřebu obrátit proti ní v tom, že jí prostě vydíral, že ji nikam neodveze nebo ji prostě neodveze, protože udělala to nebo řekla to. Pokud jde o to, že svědkyně zmiňovala, že někdy docházelo k šarvátkám mezi manžely, zda svědkyně byla někdy svědkem také toho, že by to násilí bylo uplatňováno opačně ze strany matky, svědkyně uvedla, že si myslí, že zaslechla jednou, když její otec přišel domů opilý, že ho tedy fackovala, to slyšela, ale neznepokojovala se. Zaslechla to možná tři roky zpátky, od té doby nic takového neslyšela, pokud se jedná o tom, že svědkem konfliktu mezi manžely, případně nějakého napadání ze strany manžela ve vztahu k manželce, její matce, mohl být svědkem i někdo jiný, svědkyně uvedla, že ne, že o tom pochybuje. Žít v domácnosti, kde jsou takové napjaté vztahy, nebylo zrovna příjemné a ona byla ve stresu, protože měla strach, že by mohl otec matku napadnout, měla takový pocit, že to napětí bylo ve vzduchu a měla strach, že ji napadne. Bála se o matku. Jako dítě se snažila prostě schovat a neslyšet to, ale samozřejmě čím byla starší a viděla, že i matka byla nemocná třeba, tak měla potřebu pohlídat, kdy k takové situaci dojde a vtrhnout tam třeba a roztrhnout tu potyčku. Její matka vždycky hleděla, aby bylo vypráno a navařeno a v podstatě i hodně uklízela, ale jenom do doby, kdy jí to zdraví dovolilo. Otec, ten zase uklízel s vysavačem, když viděl, že je to potřeba. Pokud se jedná o to, že se snažila do konfliktů mezi manžely zasáhnout, vždycky šla do té místnosti, ale vždycky tam vešla už ve chvíli, když byli od sebe, takže je roztrhávat nemusela, ale byla na to připravena, že by to udělala, kdyby to bylo potřeba.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera účastníků vypověděla zejména, že s rodiči už 13 let nežije, u většiny věcí vůbec nebyla. V kontaktu s rodiči je jednou za týden, jednou za čtrnáct dní, spíš telefonicky. Pokud se jedná o návštěvy ve společné domácnosti manželů, ty jsou časté tak 1x za 3 týdny, zhruba 1x za měsíc. Pokud se jedná o to, zda byla někdy svědkem nějakého fyzického nebo psychického násilí, svědkyně uvedla, že neví, nevybavuje si. K tomu, zda slyšela někdy o tom, že by k nějakému násilí mělo docházet, uvedla, že to slyšela od maminky. Už je to delší dobu, takže si to úplně nevybavuje, co všechno zaznělo. Pokud jde o to, zda se jedná o fyzické násilí či psychické násilí či obojí, spíš psychické. Nějaké nadávky, neví, nebyla u toho, takže nedokáže říct. Pokud se jedná o vztahy účastníků, zda bylo manželství účastníků spokojené, jak se k sobě chovali, svědkyně uvedla, že neví, jak na to odpovědět, podle ní normální, když tam byla.

11. Z usnesení Městského soudu v Brně, č. j. 11 C 436/92, ze dne 18. 5. 1993, a dále z usnesení Městského soudu v Brně, č. j. 11 C 436/92-12, ze dne 21. 6. 1994 má soud za zjištěné, že řízení ve věci rozvodu manželství na podkladě návrhu na zahájení řízení podaného ze strany manželky bylo nejdříve přerušeno s ohledem na shodný návrh manželů při jednání dne 1. 4. 1993, a následně bylo řízení zastaveno, neboť ze strany účastníků řízení nebyl podán návrh na pokračování řízení do jednoho roku ve smyslu § 110 a § 111 o. s. ř.

12. Manželka dále předložila listiny za účelem prokázání skutečností týkajících se fyzického a psychického násilí, zdravotního stavu manželky, a dále skutečností vztahujících se k příjmové a výdajové situaci, osobním, finančním a majetkovým poměrům manželů.

13. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 16. 9. 2016, Kliniky úrazové chirurgie Fakultní nemocnice [obec] se sídlem [adresa], se z nálezové části podává, že manželka [celé jméno manželky], jako pacient, byla„ včera napadena manželem“, kdy byla„ udeřena pěstí do obličeje opakovaně“. Ze zprávy o ambulantním vyšetření vyhotovené dne 19. 10. 2016 při vyšetření ve Fakultní nemocnici [obec] se dále podává, že dne„ 16. 9. 2016“ byla manželka jako pacient„ vyšetřena na KUCH pro napadení manželem s úderem do hlavy“. Dále se z nálezové části zprávy podává, že„ v pondělí se rozčílila, od té doby se zhoršilo motání hlavy, hučení v uších, rozmazané vidění (…)“.

14. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v [obec] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že manželce na základě žádosti o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením byl přiznán jako oprávněné osobě nárok na tento průkaz označený symbolem„ TP“, a to trvale ode dne 1. 3. 2019.

15. Z posudku o invaliditě vyhotoveného ke dni 30. 1. 2018 MSSZ [okres], [část obce a číslo], [PSČ], [obec], za účelem posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti manželky, [celé jméno manželky], se podává posudkový závěr v tom smyslu, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Z posudku o invaliditě vyhotoveného ke dni 9. 1. 2020 MSSZ [okres], [část obce a číslo], [PSČ], [obec], za účelem posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti manželky posuzované [celé jméno manželky], se mimo jiné podává, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení, kdy vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se zvyšuje tato hodnota o 10 %, kdy celkově činí 45 %.

16. Manželka dále předložila listiny za účelem prokázání skutečností týkajících se finančních a majetkových poměrů účastníků, a to v podobě platového výměru manželky a manžela, obou zaměstnaných u Fakultní nemocnice [obec], a to ze dne 16. 12. 2019, kdy v případě manželky byla stanovena výše měsíčního platového tarifu částkou ve výši 27.920 Kč spolu s osobním příplatkem ve výši 4.400 Kč a příplatkem za vedení ve výši 2.100 Kč, a v případě manžela částkou ve výši 19.770 Kč spolu se zvláštním příplatkem za směnnost ve výši 1.000 Kč, a to rovněž spolu s rozhodnutím ČSSZ, [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo], ve věci invalidního důchodu manželky, paní [celé jméno manželky], o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně ve výši 7.956 Kč měsíčně, kdy dále bylo předloženo rozhodnutí ČSSZ, [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo] ze dne [datum], na základě kterého bylo rozhodnuto v důchodové záležitosti manžela, pana [celé jméno manžela], a na základě kterého byl zvýšen starobní důchod manžela na 14.640 Kč měsíčně, přičemž celkem mu náleží částka ve výši 15.616 Kč. Manželka rovněž předložila potvrzení zaměstnavatele Fakultní nemocnice [obec], [ulice a číslo] v [obec] za období od března do srpna roku 2020, z něhož vyplývá, že průměrný čistý měsíční příjem za výše uvedené měsíce činí částku ve výši 20.198 Kč, ze dne [datum].

17. Dále byly provedeny k důkazu listiny v podobě„ vyúčtování výdajů za srpen roku 2020 – I. [celé jméno manželky]“, daňový doklad – faktura [číslo] na základě které byla vyúčtována částka ve výši 2.289 Kč za koupi„ bazénu Tampa“, smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřenou dne 15. 10. 2008 mezi [právnická osoba] [], a. s., a manželkou, a to společně s výpisem z účtu u [právnická osoba] majitele účtu [celé jméno manželky] za období od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020, společně s fakturou [číslo] vystavenou dne 19. 8. 2020, předloženou společně se-mailovou objednávkou v obchodě [webová adresa]“, společně s kopiemi dokladů za nákupy v lékárně [], spolu s fakturou – daňový doklad [číslo] vystavenou dne 5. 4. 2020 [webová adresa]), spolu s fakturou – daňový doklad [číslo] vystavenou dne 21. 9. 2015 ([právnická osoba]), na základě které byla vyúčtována částka [číslo] za odšťavňovač. Dále manželka předložila daňové doklady – s označením VF/220155, který byl vystaven dne 13. 7. 2020 ([právnická osoba]), na základě kterého byla vyúčtována částka ve výši 990 Kč za povlečení a to společně s daňovým dokladem – faktura [číslo] (dodavatel [právnická osoba]), na základě kterého byla vyúčtována částka ve výši 29.568 Kč za pomůcky a materiál k vyšívání. Manželka také předložila vyúčtování nájemného a ostatních služeb za pronájem zahrady v zahrádkářské kolonii [obec] [ulice], kdy takto byla vyúčtována celkem k úhradě částka ve výši 3.016 Kč se splatností nejpozději do 31. 3. 2018, smlouvu [číslo] o podnájmu zahrádkové parcely ze dne 1. 8. 2013, uzavřenou mezi manželkou a vlastníkem – město Brno, zastoupené městskou částí [obec] [obec] a nájemce – ZO ČZS [ulice] v [obec] [obec]. Manželka rovněž předložila fakturu – daňový doklad [číslo] vystavený dne 1. 3. 2019 (dodavatel [právnická osoba]), na základě kterého byla vyúčtována částka ve výši 2.197 Kč za židle a držák na zubní kartáčky. Dále manželka předložila výpis z účtu u [právnická osoba], a to spolu se souhlasem manžela s uzavřením smlouvy o půjčce ze dne 2. 10. 2014 a splátkovým kalendářem. Manželka také předložila kopie vyhotovené prostřednictvím webových stránek [webová adresa] týkající se inzerce ve vztahu k pronájmu bytu 3+1.

18. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku.

19. Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

20. Dle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

21. Dle § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

22. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu v tom smyslu, že manželství účastníků již neplní základní funkce manželství, když spolu manželé nežijí a netvoří rodinné společenství. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení tak soud dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro rozvod manželství dle § 755 občanského zákoníku, neboť soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a obnovení manželského soužití nelze očekávat. Na základě provedeného dokazování pak soud učinil rovněž závěry ve vztahu k příčinám rozvratu manželství, které lze spatřovat zejména v rozdílných názorech manželů, pokud se jedná o vzájemné soužití a odlišné představy o společném životě, kdy ačkoliv bylo manželství účastníků v minulosti spokojené, postupně se začaly objevovat rozpory, které se následně již nepodařilo manželům překlenout. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že manželé spolu přestali žít, manželka se rovněž odstěhovala ze společné domácnosti. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil, oba manželé však v projednávané věci spatřovali příčiny rozpadu manželství v odlišných důvodech. Dokazování tak bylo vedeno zejména za účelem zjištění příčin rozvratu. Jak z výpovědi manželů jako účastníků řízení, tak z výpovědí svědkyň, zejména svědkyně [jméno] [příjmení], dcery obou účastníků, která s manžely sdílela prakticky po celou dobu manželství společnou domácnost, vyplynulo, že manželství účastníků bylo prakticky po celou dobu trvání manželství konfliktní. Častým zdrojem konfliktů byly běžné záležitosti týkající se vedení domácnosti, zajištění jejího chodu včetně záležitostí týkajících se dětí účastníků, případně trávení volného času. Z provedeného dokazování má soud dále za zjištěné, že příčiny rozpadu manželství je třeba zejména spatřovat v hrubém chování manžela k manželce a ve vzájemných konfliktech, kdy manžel rovněž sám připustil, že konflikty mezi manžely byly provázeny rovněž„ požďuchováním“ a ani časté užívání vulgárních a ponižujících výrazů ve vztahu k manželce nebylo v průběhu manželství výjimkou. Soud přitom neshledal, že by rozvodu manželství bránil v projednávaném případě zájem nezletilých dětí účastníků, které dosud nenabyly svéprávnosti, když obě dcery již nabyly zletilosti, ani zájem druhého manžela ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) a b) občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedené soud vyhověl návrhu manželky na rozvod manželství, s nímž manžel vyjádřil souhlasné stanovisko, a manželství účastníků rozvedl.

23. Dle § 23 z. ř. s. obecně platí, že bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

24. Smyslem přiznání náhrady nákladů řízení dle § 23 věty druhé z. ř. s. je zejména odstranění případně vzniklé nepřiměřenosti (tvrdosti), kterou by v konkrétním případě přinesla aplikace obecného pravidla pro rozhodování o náhradě nákladů řízení (k tomu srov. Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 44-53). Primárně přitom výjimka dle citovaného ustanovení nesměřuje toliko k vyrovnávání majetkových nebo osobních rozdílů mezi účastníky, soud proto v daném případě pečlivě zvážil všechny okolnosti projednávané věci. Jak vyplývá z výše uvedeného lze vidět příčiny, kvůli nimž došlo k rozvratu manželství, spíše na straně manžela, v jehož chování lze spatřovat hlavní důvody rozpadu manželství účastníků řízení. Přesto však v daném případě nebyly ze strany soudu, navzdory manželkou v tomto směru učiněnému návrhu, po zohlednění osobních a majetkových poměrů účastníků, shledány podmínky pro výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení, jež je odůvodněno mimořádnými okolnostmi případu.