72 C 126/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění neoprávněné stavby

I. Žalovaný je povinen odstranit na vlastní náklady garáž [číslo] na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí pro obec Brno, [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno – město, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně, do tří dnů od právní moci rozsudku na soudním poplatku částku 2.000 Kč.

1. Podanou žalobou na odstranění neoprávněné stavby se žalobce domáhal odstranění garáže [číslo] postavené na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Brno, [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], katastrální pracoviště Brno. Žalobce k tomu uvedl, že jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem dne 1. 1. 2011 smlouvu o nájmu pozemku, na základě které žalovanému pronajal část pozemku o výměře 20 m2, a to výhradně k umístění garáže č. 20, která není pevně spojena s pozemkem, tudíž se jedná o věc movitou, a to s tím, že nájemce vzal tuto skutečnost na vědomí, což plně akceptoval s tím, že stavba garáže má statut dočasné stavby, je umístěna v ochranném pásmu žalobce, přičemž se v této smlouvě zavázal také k tomu, že v případě potřeby pronajímatele garáž bez náhrady a ve stanoveném termínu na vlastní náklady odstraní. Tento smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen na dobu neurčitou s možností ukončení vztahu písemnou dohodou nebo výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou. Dále žalobce uvedl, že žalovaný na základě této nájemní smlouvy vstoupil do předchozích smluvních vztahů, a to s odkazem na smlouvu o nájmu pozemku č. 19/96 ze dne 2. 1. 1996 uzavřenou s [jméno] [příjmení] a smlouvu o nájmu pozemku ze dne 1. 6. 2006 uzavřenou s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla ukončena dohodou dne 7. 12. 2010 s doporučením žalovaného [celé jméno žalovaného] jako příštího nájemce pozemku. Ve všech těchto smlouvách o nájmu pozemku byla opakovaně garáž deklarována jako věc movitá, nespojená se zemí pevným základem a odstranitelná na základě výzvy žalobce, což plně koresponduje s výpisem z katastru nemovitostí na [list vlastnictví], kde je tento pozemek vyznačen jako ostatní, nezastavěná, jiná plocha v ochranném pásmu, a to po celou dobu trvání nájemního vztahu. Vzhledem k tomu, že žalobce tento pronajatý pozemek nutně potřebuje pro plnění svých úkolů, dne 21. 1. 2019 byla žalovanému ze strany žalobce dána v intencích uzavřené smlouvy výpověď nájmu pozemku s tříměsíční výpovědní lhůtou, kterou žalovaný převzal dne 28. 1. 2019, a to s tím, aby žalovaný ve lhůtě do 1 roku ode dne ukončení nájemního vztahu bez náhrady a na vlastní náklady z pozemku předmětnou garáž odstranil. Přestože výpověď je posuzována dle právní úpravy obecně jako jednostranné právní jednání ze strany pronajímatele, přičemž u nájmu na dobu neurčitou lze dle ustanovení § 2231 občanského zákoníku podat výpověď i bez uvedení důvodu, v tomto konkrétním případě pronajímatel deklaroval tento důvod výpovědi nájmu plněním svých úkolů. Žalovaný na výpověď nájmu pozemku reagoval dne 27. 1. 2020 s tím, že požadavek na odstranění garáže z pozemku představuje plnění nemožné s ohledem na ustanovení § 580 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž argumentoval tím, že všechny garáže nejsou věci movitou, ale že se jedná o nemovitosti spojené se zemí pevným základem a nelze je jednoduše převést na jiné místo, kdy by muselo dojít k jejich zničení. Dále žalovaný uvedl, že byl při podpisu smlouvy o nájmu pronajímatelem uveden v omyl tím, že v nájemní smlouvě byla uvedena stavba garáže jako věci movité se statutem dočasné stavby. K tomu žalobce zdůraznil, že již od samotného počátku, což vyplývá ze všech dostupných písemných dokumentů, které má žalobce k dispozici, bylo přitom deklarováno a všichni nájemci to vzali na vědomí, přičemž podepsali příslušné dokumenty, o tom, že umístění garáží je věc dočasná, si byli vědomi toho, že v případě potřeby žalobce tyto garáže odstraní bez náhrady a ve stanoveném termínu. Z dostupných materiálů je rovněž jednoznačně patrné, že umístěné garáže na pozemcích budou typu„ Prefa“, tedy dočasné, s charakterem věcí movitých, které nejsou nadzemními stavbami spojené se zemí s pevným základem, a nejedná se tudíž o budovy podle katastrálního zákona. Od těchto dokumentů se posléze odvíjely také další smlouvy o nájmu pozemku, kde všichni nájemci byli řádně seznámeni s právním stavem pronajatých pozemků, což stvrdili svým podpisem na smlouvách. Pokud si někteří z nájemců, kterých byl celkový počet 47, pořídili garáže v rozporu s uzavřenou smlouvou bez souhlasu a vědomí pronajímatele jako stavbu spojenou se zemí pevným základem, jednalo se o osobní záležitost nájemce, neboť tímto krokem byla porušena nájemní smlouva, zejména to však pronajímatele k ničemu nezavazuje. Žalobce dále uvedl, že považuje za absurdní a účelové tvrzení, že z celkového počtu 47 nájemců pouze 7 nájemců, mezi kterými je i žalovaný, bylo uvedeno při podpisu smlouvy o nájmu pozemku v omyl, a že se údajně domnívali, že garáž bude mít charakter věci nemovité. Vzhledem k tomu, že žalovaný garáž z pozemku ve stanovené době neodstranil, byla žalovanému dne 7. 9. 2020 zaslána výzva k odstranění stavby, kterou převzal dne 11. 9. 2020, a to s tím, aby tuto výzvu považoval současně jako předžalobní upomínku. Žalovaný do současné doby však garáž z pozemku neodstranil.

2. Žalovaný se vyjádřil především v tom smyslu, že nárok uplatněný žalobou neuznává, když výpověď z nájmu ze dne 21. 1. 2019, která byla žalovanému doručena, spolu s požadavkem na odstranění garáže považuje za neplatné a to z následujících důvodů. Výpověď nebyla v rozporu s ustanovením článku IV. odst. 6 nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2011 nijak řádně odůvodněna. Požadavek na vyklizení pozemku, resp. odstranění garáže z pozemku, považuje žalovaný za plnění nemožné s odkazem na neplatnosti dle ustanovení § 580 odst. 2 občanského zákoníku. Všechny garáže dotčených nájemců nejsou věcí movitou, ale jedná se o nemovitosti spojené se zemí pevným základem, které nelze jednoduše přenést na jiné místo, muselo by dojít fakticky k jejich zničení, přičemž by došlo i k poškození samotného pronajatého pozemku. Žalovaný dále podotkl, že jeho garáž se nachází na pozemku [parcelní číslo] uprostřed, v řadě pěti garáží, kdy pokud by garáž byla odstraněna, jak požaduje žalobce, kromě poškození pozemku, kde jsou zabudovány základy této garáže, by muselo dojít i ke zboření společné zdi se soudními garážemi. Došlo by tedy i k poškození cizího majetku, a i z tohoto důvodu považuje žalovaný požadavek žalobce za nesplnitelný. Proto namítá neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud je odkazováno na nájemní smlouvu, kde je uvedeno, že pozemek je pronajímán výhradně za účelem umístění garáže, která není pevně spojena s pozemkem a má charakter věci movité a status stavby dočasné, pak už samo toto ujednání neodpovídá skutečnosti, neboť pronajímateli muselo být již v době uzavření nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2011 známo, že na pronajatém pozemku stojí stavba spojená se zemí pevným základem, neboť se nejednalo o smlouvu uzavřenou předtím, než byla garáž postavena. Žalovaný tak byl uveden v omyl, pokud mu byla předložena k podpisu smlouva, ve které bylo toto nepravdivé tvrzení uvedeno. Tohoto ujednání se ve smlouvě tedy nelze dovolávat, neboť je neplatné ve smyslu ustanovení § 583 občanského zákoníku, když žalovaný byl v nájemním vztahu slabší stranou a byl pronajímatelem uveden v omyl. Žalovaný dále uvedl, že s žalobcem uzavřel nájemní smlouvu až v lednu roku 2011, přitom garáž, kterou užívá, nepořídil v rozporu s uzavřenou nájemní smlouvou, neboť ta již na pozemku byla postavena někdy v 70. letech, přičemž se nejedná o garáž typu„ Prefa“, kterou bylo možno přenést na jiné místo, ale jedná se o zděnou, pevně zabudovanou garáž do pozemku. Žalovaný dále uvedl, že se domnívá, že došlo k nedopatření, neboť pokud jde o garáže, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, tak ty se nacházejí na jím uváděných pozemcích, kdy jde o pruh pozemků kolmo k pozemkům [číslo] na kterých jsou vystaveny nemovité garáže spojené se zemí pevným základem, není proto vyloučeno, že vedoucí odboru výstavby na žádost žalobce vystavil potvrzení, aniž by ohledal předmětné garáže na místě samém.

3. Soud provedl dokazování následujícími důkazy a provedené důkazy zhodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Z důkazů pak soud učinil následující skutkové závěry.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec Brno vyplývá vlastnické právo žalobce mimo jiné k pozemku p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha. Dále soud vycházel z informace o pozemku pořízené prostřednictvím Nahlížení do katastru nemovitostí ohledně pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], obec Brno, tak jak je nemovitost zapsána na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí se způsobem využití jiná plocha, druh pozemku ostatní plocha. Dále je z informace o pozemku zřejmá příslušnost [anonymizována dvě slova] [země] [anonymizováno] s majetkem státu.

5. Prostřednictvím sdělení Odboru výstavby [anonymizováno] [okres] [obec] jako místně příslušného stavebního úřadu bylo vydáno potvrzení, že stavby garáží na pozemku mimo jiné [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] při ulici [anonymizováno]„ nejsou nadzemní stavby spojené se zemí pevným základem. Nejedná se o tedy o budovy podle katastrálního zákona“. Ze sdělení ze dne 15. 11. 2000 dále vyplývá, že bylo vystaveno vedoucím Odboru výstavby [anonymizováno] [okres] [obec], Ing. [jméno] [příjmení].

6. Dne 2. 1. 1996 byla uzavřena mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] smlouva o nájmu pozemku s označením [číslo] kdy z článku I se podává, že žalobce jako pronajímatel je výhradním vlastníkem p. [číslo] které jsou zapsány na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro obec Brno, [katastrální uzemí]. Pronajímatel touto smlouvou pronajal část uvedeného pozemku pod p. [číslo] zastavěná plocha o výměře 20 m2, číslo garáže [číslo] to za podmínek uvedených v této smlouvě, včetně plochy sloužící pro vjezd do garáže. Ze smluvních ujednání se dále podává, že pronajatý pozemek slouží výhradně k umístění garáže, která není pevně spojena s pozemkem a jedná se tudíž o věc movitou. Dále se z článku IV předmětné smlouvy podává, že nájemce bere na vědomí, že stavba garáže má statut dočasné stavby, tato je umístěna v ochranném pásmu [anonymizováno] [okres], nájemce se zavazuje v případě potřeby pronajímatele garáž bez náhrady a ve stanoveném termínu na vlastní náklady odstranit. Nájemce dále vzal na vědomí tu skutečnost, že prodej garáže s umístěním na pozemku ve vlastnictví [anonymizováno] [okres] jinému vlastníků lze uskutečnit pouze se souhlasem pronajímatele, a to přednostně zaměstnancům [anonymizováno] [okres]. Dle článku V nájemce dále vzal na vědomí, že ve výjimečném případě přenechá stavbu pro potřeby pronajímatele.

7. Dne 1. 6. 2006 byla uzavřena smlouva o nájmu pozemku dle § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., s označením ev. [číslo] vztahující se k předmětné garáži, mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy na základě této smlouvy žalobce jako pronajímatel přenechal p. [příjmení] jako nájemci za úplatu do užívání 20 m2 pozemku, parc. [číslo] s tím, že pronajatý pozemek slouží k umístění garáže, která je pevně spojená s pozemkem (věc nemovitá), jedná se garáž [číslo]. Z předmětné smlouvy o nájmu pozemku v části předmět smlouvy se rovněž podává, že žalobce hospodaří dle zákona č. 219/2001 Sb., s pozemkem parc. [číslo] na němž je umístěna předmětná garáž [číslo]. V článku IV bodu 3 bylo mezi stranami ujednáno, že nájemce bere na vědomí, že stavba garáže na pozemku pronajímatele má statut stavby dočasné. Nájemce se dále zavázal v případě potřeby pronajímatele a při skončení nájmu bez náhrady na vlastní náklady a v pronajímatelem stanoveném termínu garáž odstranit (článek IV bod 7).

8. Z dohody o ukončení platnosti smlouvy o nájmu pozemku [číslo] uzavřené dne 7. 12. 2010 má soud za zjištěné, že na základě ústní žádosti PhDr. [jméno] [příjmení], jako nájemce, se smluvní strany v souladu s ustanovením § 34 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., dohodly na ukončení platnosti vzájemně uzavřené nájemní smlouvy o nájmu pozemku s označením pod [číslo] ze dne 1. 6. 2006 Smluvní strany se vzájemně dohodly na ukončení platnosti nájemního vztahu ke dni 31. 12. 2010, kdy k tomuto dni budou vypořádány vzájemné závazky s uzavřeného smluvního vztahu vyplývající.

9. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] určeného žalobci se podává, že p. [příjmení] jako vlastník stavby garáže [číslo] na pozemku Vazební věznice Brno, parc. [číslo] s odkazem na výpis [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], dal tímto dopisem na vědomí, že s ohledem na změnu rodinných poměrů garáž již nepotřebuje, z těchto důvodů se rozhodl garáž prodat, přičemž novým majitelem by se měl stát žalovaný [celé jméno žalovaného], kdy dále se z dopisu podává, že„ není a nebyl však zaměstnancem [anonymizována tři slova] (…)“, ovšem bude„ splňovat všechna kritéria požadovaná ve smlouvě o nájmu pozemku“. Současně byl v rámci uvedeného dopisu ředitel [stát. instituce] požádán o posouzení možnosti akceptovat pana [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako příštího možného nájemce, s tím, že změna majitele stavby garáže by proběhla k datu 1. 1. 2011.

10. Dne 1. 1. 2011 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o nájmu pozemku s odkazem na ustanovení § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to s tím, že s pozemkem parc. [číslo] uvedeném ve výpisu [list vlastnictví] Katastrálního úřadu [okres] pro [katastrální uzemí], okres [okres], hospodaří [anonymizována tři slova] - [stát. instituce], přičemž smluvní strany se vzájemně dohodly na pronájmu části parcely uvedené v této smlouvě za podmínek upravených touto smlouvou, jak vyplývá z článku II. týkajícího se předmětu smlouvy. Na podkladě uzavřené smlouvy o nájmu pozemku žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci za úplatu do užívání 20 m2 pozemku označeného pod parc. [číslo] uvedeném ve výpisu [list vlastnictví] Katastrálního úřadu [okres] pro [katastrální uzemí], okres [okres], a to po celou dobu platnosti této smlouvy. Pronajatý pozemek přitom měl sloužit dle článku IV bodu 2 smlouvy o nájmu výhradně k umístění takové garáže, která není pevně spojená s pozemkem (věc movitá). Jedná se o garáž [číslo] jak se dále podává z článku IV bodu 2 předmětné smlouvy. Z článku IV bodu 3 smlouvy dále vyplývá, že žalovaný v postavení nájemce vzal na vědomí, že stavba garáže na pozemku pronajímatele má status stavby dočasné. Dle článku IV bodu 4 se nájemce podpisem této smlouvy dále zavázal užívat předmět nájmu pouze pro vlastní potřebu, neznehodnocovat jej a na vlastní náklady zde udržovat pořádek. Z článku IV bodu 6 pak vyplývá, že v případě potřeby pronajímatele a při skončení nájmu se nájemce zavazuje bez náhrady na vlastní náklady a v pronajímatelem stanoveném termínu garáž odstranit. V článku V bodu 1 bylo dále ujednáno, že užívání předmětu nájmu je úplatné se zde dále v článku V stanoveným nájemným. Jde-li o ujednání týkající se ukončení smluvního vztahu, z článku VI. vyplývá, že smluvní vztah byl uzavírán na dobu neurčitou a mohl být ukončen buď písemnou dohodu smluvních stran (bod 1), nebo výpovědí v tříměsíční výpovědní lhůtě, jejíž běh začíná prvního dne následujícího měsíce po prokazatelném doručení výpovědi (bod 2). Ze závěrečných a derogačních ujednání smlouvy (článek VII) dále vyplývá, že smlouva byla uzavřena s tím, že změny a doplňky k této smlouvě je možno činit pouze písemně, smlouva je platná a účinná podpisem smluvních stran, přičemž smlouva je vyjádřením vůle obou smluvních stran, není podepisována v tísni, nebo za podmínek znevýhodňujících některou ze smluvních stran, obě smluvní strany s jejím obsahem souhlasí, což stvrdily svými podpisy.

11. Dále byla provedena k důkazu kupní smlouva ze dne 8. 12. 2010 uzavřená mezi PhDr. [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným [celé jméno žalovaného] jako kupujícím, z níž se mimo jiné podává, že prodávající prohlásil, že je výlučným vlastníkem garáže [číslo] o výměře 20 m2, nacházející se na pozemku, ve vlastnictví České republiky, v příslušnosti hospodaření [anonymizováno] služby [anonymizováno], v operativní správě [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres], [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro kat. území [obec], obec Brno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] (článek I). Prodávající dále dle čl. II smlouvy prodává shora uvedeno garáž za dohodnutou kupní cenu ve výši 125.000 Kč a kupující garáž za tuto cenu do svého výlučného vlastnictví koupil a přijal s tím, že prohlásil, že je mu stav kupované garáže znám. Dle čl. V kupní smlouvy pak dále bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že vlastnictví k převáděné garáži a veškerá práva a povinnosti s tím spojená přechází na kupujícího podpisem kupní smlouvy.

12. Dne 21. 1. 2019 došlo ze strany žalobce k výpovědi nájmu pozemku, jak se podává z výpovědi určené žalovanému, kdy z obsahu výpovědi je dále zřejmé, že vzhledem k tomu, že pronajímatel [anonymizováno 5 slov] tento pronajatý pozemek nutně potřebuje pro plnění svých úkolů, dala tímto výpověď z nájmu pozemku dle smlouvy, a to s tříměsíční výpovědní lhůtou, jejíž běh začíná prvního dne následujícího měsíce po doručení této výpovědi. Dále se z výpovědi nájmu pozemku podává, že na základě smlouvy o nájmu pozemku uzavřené dne 1. 1. 2011 měl žalovaný na dobu neurčitou pronajato do užívání 20 m2 pozemku p. [číslo] uvedeného ve výpisu LV [číslo] to výhradně za účelem umístění garáže, která není pevně spojená s pozemkem a má charakter věci movité se statutem stavby dočasné a to v ochranném pásmu pronajímatele. Současně byl v rámci výpovědi žalovaný vyzván dle uzavřené smlouvy o pozemku, aby ve lhůtě 1 roku ode dne ukončení nájemního vztahu, bez náhrady a na vlastní náklady umístěnou garáž na pozemku odstranil. Předmětná výpověď nájmu pozemku byla předložena soudu včetně kopie doručenky, z níž vyplývá převzetí zásilky žalovaným dne 28. 1. 2019.

13. Dne 7. 9. 2020 byla žalovanému ze strany žalobce adresována výzva označená jako výpověď nájmu pozemku – odstranění stavby – výzva, z níž se dále podává, že dne 28. 1. 2019 žalovaný obdržel výpověď nájmu pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], a to s tříměsíční výpovědní lhůtou s tím, že lhůta k odstranění garáže [číslo] byla stanovena na dobu 1 roku, ode dne ukončení nájemního vztahu. Vzhledem k tomu, že ke shora uvedenému dni nedošlo k odstranění movité stavby, byl žalovaný vyzván, aby nejpozději do 30. 9. 2020 takto učinil s tím, že po uplynutí této lhůty bude žalobce nucen podat soudní žalobu na odstranění neoprávněné stavby, přičemž tuto výzvu lze považovat současně jako předžalobní upomínku. Výzva k odstranění neoprávněné stavby byla předložena včetně doručenky datové zprávy s datem a časem doručení ke dni 11. 9. 2020 do datové schránky právní zástupkyně žalovaného.

14. Žalovaný dále předložil dopis určený žalobci ze strany JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 1. 2020 ve věci výpovědi z nájmu pozemku, z níž se mimo jiné podává, že na základě převzetí právního zastoupení mezi jinými také žalovaného [celé jméno žalovaného], tímto žalovaný žalobci sděluje, že výpověď z nájmu pozemků považuje za neplatnou, neboť předně výpověď v rozporu s ustanovením § 2231 odst. 2 občanského zákoníku není řádně odůvodněna. Za podstatné však také považuje, že právní jednání obsažené ve výpovědi, tj. požadavek na vyklizení pozemku, resp. odstranění garáže z pozemku, je plnění nemožné. Neplatnost je odůvodněna ustanovením § 580 odst. 2 občanského zákoníku. Všechny garáže dotčených nájemců nejsou věcí movitou, ale jedná se o nemovitosti spojené se zemí pevným základem a nelze je jednoduše přenést na jiné místo, ale muselo by dojít fakticky k jejich zničení, přičemž by došlo i k poškození samotného pronajatého pozemku. Proto došlo ze strany klientů předmětné advokátní kanceláře, mezi nimi také ze strany žalovaného, k namítnutí neplatnosti dle ustanovení § 586 odst. 2 občanského zákoníku. Jestliže je odkazováno na nájemní smlouvy, kde je uvedeno, že pozemek je pronajímán výhradně za účelem umístění garáže, která není pevně spojena s pozemkem a má charakter věci movité a statut stavby dočasné v ochranném pásmu pronajímatele, pak už samo toto ujednání neodpovídá skutečnosti, neboť pronajímateli muselo být již v době uzavírání nájemní smlouvy známo, že na pronajímaných pozemcích stojí stavby spojené se zemí pevným základem, neboť se nejednalo o smlouvy uzavřené předtím, než byly tyto garáže postaveny. Nájemci tedy byli uvedeni v omyl, pokud jim byla k podpisu předložena smlouva, ve které bylo toto nepravdivé tvrzení uvedeno. Tohoto ujednání ve smlouvě se tedy nelze dle žalovaného dovolávat, neboť je neplatné ve smyslu ustanovení § 583 občanského zákoníku, když nájemci jako osoby převážně práva neznalé a v nájemním vztahu slabší strany, byli pronajímatelem uvedeni v omyl.

15. Dále žalovaný předložil dopis ze dne 18. 3. 2020 adresovaný žalobci ze strany JUDr. [jméno] [příjmení], právní zástupkyně žalovaného, ve věci výpovědi z nájmu pozemku, s tím, že tímto dopisem bylo reagováno na sdělení žalobce, k jehož obsahu právní zástupkyně žalovaného uvedla, že pokud se týká tvrzení, že důvody pro výpověď z nájmu pozemků jsou naplněny, neboť pronajímatel potřebuje pozemky k plnění svých úkolů, žalovaný má za to, že toto sdělení ve výpovědi je zcela neurčité a potřeba nebyla prokázána. Pokud se jedná o klienty předmětné advokátní kanceláře, žádný z nich není původní stavebník předmětných garáží, proto není dán důvod pro odstranění garáží na náklady jejich vlastníků.

16. Žalovaný rovněž předložil k důkazu rovněž znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 12. 2019 týkající se garáže ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení], a to s ohledem na své tvrzení, že garáž žalovaného má stejný charakter jako garáž, ve vztahu k níž byl vypracován znalecký posudek, a tudíž lze z tohoto posudku vycházet i pokud se jedná o předmětnou garáž žalovaného. Znalecký posudek [číslo] vypracovaný dne 6. 12. 2019 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], na základě místního šetření ze dne 6. 12. 2019, byl proveden jako listinný důkaz. Ze znaleckého posudku vypracovaného za účelem zjištění ceny obvyklé garáže (nezapsané v KN) na poz. parc. [číslo] k. ú. [obec], okr. [okres] se podává, že účelem zpracování posudku bylo zjištění ceny obvyklé, kdy jak dále z úvodní posudku vyplývá, ve znaleckém posudku bylo provedeno ocenění garáže nacházející se v [katastrální uzemí], obec Brno, na pozemku parc. [číslo]. Z části 3. Posudek o ceně nemovité věci, ze stavebně technického popisu, se pak mimo jiné podává, že stavba garáže je vybudována na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území [obec], kdy slouží jako garáž pro jedno stojící vozidlo. Jedná se garáž o jednom nadzemním podlaží, stavba není podsklepena a je s plochou střechou. Z technického popisu se dále mimo jiné podává, že základy jsou provedeny jako betonové pasy, svislé nosné konstrukce jsou provedeny jako zděné, z pálených cihel, stropní konstrukce je provedena jako železobetonový strop s keramickými vložkami, podlaha je betonová, hodnoceno jako standardní. Dále z části [číslo] vztahující se k určení„ základní ceny“ vyplývá, že se jedná o garáž se svislou konstrukcí (…), stavba není podsklepena. V rámci závěrečného vyhodnocení znalec mimo jiné uvedl, že stavba je užívána pro účel garážování os. automobilů, přičemž stavba se nachází na pozemku cizího vlastníka. Znalec dále v rámci„ negativních stránek nemovité věci“ uvedl, že jde o starší stavbu - garáž je provedena před asi 40 roky, nejsou prováděny žádné významné stavební úpravy (…), je na pozemku cizího vlastníka, přístup ke stavbě je řešen povolením přístupu přes cizí pozemek, stavba garáže není zapsána v KN, ani není k dispozici doklad o stavebním povolení a kolaudaci. Z výpisu z katastru nemovitostí, který tvořil součást předmětného znaleckého posudku, dále vyplývá, že předmětná garáž, ve vztahu k níž se vztahovalo znalecké zkoumání znalce [příjmení] [jméno], se nachází na parcele [číslo] tak jak je tento pozemek zapsán v katastru nemovitostí, v [katastrální uzemí], obec Brno na [list vlastnictví]. Z připojené části katastrální mapy je pak patrné, že pozemek, na němž se nacházela předmětná garáž, ve vztahu k níž směřovalo znalecké zkoumání, je umístěn vedle pozemku p. [číslo] tj. pozemku, na němž je umístěna garáž [číslo].

17. Dále soud provedl k důkazu žádost o povolení výstavby garáže ze dne 30. 9. 1965, z níž se mimo jiné podává, že„ níže podepsaní příslušníci ze sboru nápravné výchovy, zařazení ve věznici MV [okres], bytem [obec] - [ulice] [číslo]“ požádali o„ povolení výstavby garáží v prostoru mezi ústavní zahradou a bytovkami na [anonymizováno] ulici“, a to s tím, že zde hodlají„ vystavět garáže typu„ Prefa“, n. p. [obec] [obec]“.

18. Z žádosti o povolení k výstavbě garáží ze dne 11. 10. 1965 je pak zřejmé, že zde„ níže podepsaní [anonymizována čtyři slova], zařazeni ve [anonymizována dvě slova] [okres]“, požádali o„ povolení výstavby garáží pro vlastní motorová vozidla v prostoru mezi ústavní zahradou a bytovými jednotkami na [anonymizováno] ulici“.

19. Z přípisu datovaného dne 22. 10. 1965 se dále podává sdělení„ k žádosti“ (…)„ o povolení výstavby garáží u objektu [anonymizováno]“, a to s tím, že mimo jiné dle bodu 1 pozemek, na němž hodlají postavit žadatelé garáže je majetkem MV. K propůjčení na výstavbu není námitek. Podmínky budou určeny po povolení výstavby.„ V případě nutné potřeby nebo zvláštních okolností musí žadatelé garáže odstranit na vlastní náklad.“ 20. Dále byly ze strany žalobce předloženy [obec] smlouvy o výstavbě garáže na pozemku [anonymizováno] [okres] ze dne 15. 2. 1971, z nichž dále mimo jiné vyplývá, že v rámci uzavřené smlouvy s jedním z majitelů garáže bylo mimo jiné sjednáno, že uživatel si je vědom, že„ stavba garáže je jako stavba dočasná“,„ stavba garáže je provedena na pozemku, jehož vlastníkem je útvar [anonymizováno] [okres]“,„ garáž je postavena v ochranném pásmu“,„ v případě potřeby bez náhrady a ve stanoveném termínu, na vlastní náklady stavbu odstraní“.

21. Z rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 6. 1. 1976 ve věci výstavby soukromých garáží, žádost o povolení stavby, se podává, že došlo k povolení stavby na pozemku v katastrálním území Brno [obec] ve vztahu k pěti sdruženým garážovým boxům, kdy stavba byla provedena s názvem akce„ soukromá výstavba garáží pro příslušníky [anonymizováno] [okres]“. Ze„ zvláštních poznámek“ uvedených v rozhodnutí o přípustnosti stavby se mimo jiné dále podává, že„ stavba garáží je povolena jako dočasná a v případě služební potřeby bude bez náhrady a na vlastní náklady v dohodnutém termínu odstraněna“.

22. Žalobce rovněž předložil zápis o odevzdání a převzetí dokončených staveb ze dne 12. 11. 1976 ve věci soukromé výstavby garáží, kdy z přílohy [číslo] se mimo jiné podává v rámci technického popisu objektu, že se jedná o zděné garáže, kdy jednotlivé boxy byly děleny zděnou příčkou.

23. Soud dále provedl k důkazu barevnou fotografii předloženou žalobcem označenou datem 21. 7. 2022 s vyznačením garáže [číslo] p. [celé jméno žalovaného] na pozemku parc. [číslo] žalobce také předložil černobílou, nedatovanou a neoznačenou fotografii za účelem dokumentace situace na místě samém. Z takto předložené fotodokumentace je pak zřejmá poloha a umístění garáže na předmětném pozemku a současně také to, že po odstranění garáže s pořadovým [číslo] nedošlo k poškození zbylých garáží, jak žalobce uváděl. Soud dále provedl k důkazu rovněž fotodokumentaci předloženou žalovaným v podobě barevných, nijak neoznačených a nedatovaných fotografií. Žalovaným doložená fotodokumentace v podobě černobílých, nedatovaných a neoznačených kopií fotografií byla následně žalovaným předložena v podobě shodných fotografií v barevném provedení, přičemž žalovaný označil k důkazu za účelem prokázání skutečností týkajících se toho, že garáž je třeba považovat za nemovitou věc, fotodokumentaci v podobě fotografií, které byly pořízeny soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pří místním šetření dne 6. 12. 2019 před zpracováním znaleckého posudku [číslo] ze dne 18. 12. 2019.

24. Žalobce dále předložil geometrický plán vyhotovený dne 13. 10. 1996, pro rozdělení pozemku, přičemž v rámci výkazu výměr podle katastru nemovitostí byl označen pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Brno. Dále byl k důkazu proveden geometrický plán pro vyznačení garáží vyhotovený dne 13. 10. 1996 s uvedením prvního nabyvatele [anonymizována tři slova], [stát. instituce]. Z geometrického plánu se mimo jiné podává poloha pozemku parc. [číslo]. Z kopie katastrální mapy s uvedeným stavem ke dni 13. 11. 2006 je rovněž zřejmá poloha pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Brno.

25. S ohledem na zejména ze strany žalovaného vedenou procesní obranu soud dále přistoupil k dokazování podstatným obsahem připojených spisů vedených v souvisejících řízeních u zdejšího soudu pod sp. zn. 115 C 99/2021 a 21 C 125/2021.

26. Jde-li o účastníky řízení dále navrhované důkazy, soud již s ohledem na vše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedené nepřistoupil k provedení dalšího dokazování a zbylé důkazní návrhy vznesené ze strany účastníků byly zamítnuty, a to jednak s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení, kdy lze předpokládat, že provedení dále uvedených důkazů by si vyžádalo další časový prostor a náklady, zejména však s ohledem na relevanci k důkazu označeného v návaznosti na posouzení dané věci.

27. Pokud se jedná o návrh žalovaného na jeho účastnický výslech ve smyslu § 131 o. s. ř., soud k provedení dokazování výslechem žalovaného jako účastníka řízení nepřistoupil, když tento důkaz soud považoval za nadbytečný. Žalovaný se nadto samostatně k věci vyjádřil v rámci svého podání ze dne 11. 4. 2022, kde však rovněž také uvedl, že omlouvá svou neúčast u jednání a odkazuje v plném rozsahu na své vyjádření k žalobě.

28. Dokazování dále nebylo prováděno prostřednictvím výslechu žalovaným označeného svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucího Odboru výstavby ÚMČ [okres] [obec], neboť obsah sdělení, kterým bylo potvrzeno, že uvedené stavby nejsou nadzemními stavbami spojenými se zemí pevným základem a nejedná se tedy o budovy podle katastrálního zákona, bylo v rámci dokazování dostačující.

29. Soud dále uvádí, že pokud se jedná o znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [příjmení], považoval za nadbytečné provádět v daném případě důkaz výslechem znalce. Znalecký posudek byl tedy proveden toliko jako listinný důkaz, kdy účastníci výslech znalce navrhovali pouze pro případ, pokud by nebylo možné se spokojit se se závěry vyslovenými znalcem v písemné podobě. Soud však s ohledem na posouzení projednávaného případu vycházel ze závěrů znaleckého posudku provedeného jako listinného důkazu a považoval je pro účely dané věci za dostatečné. K uvedenému soud doplňuje, že znalecký posudek se týkal zjištění ceny obvyklé ve vztahu ke garáži na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres], na podkladě zadání objednatele p. [jméno] [příjmení]. Byť z předmětného posudku mimo jiné také vyplývá, že pozemek [parcelní číslo] se nachází vedle pozemku p. [číslo] na němž je umístěna stavba v podobě garáže užívané žalovaným, znalecký posudek se nevztahuje přímo k předmětné garáži, ani k pozemku, na němž se garáž nachází. Soud rovněž s odkazem na již uvedené hledisko hospodárnosti neprovedl dokazování ani ohledáním na místě samém, neboť bylo zcela postačující pro účely projednávané věci vycházet z předložené fotodokumentace a účastníky předložených listinných důkazů.

30. Z dále případně k důkazu provedených listin soud neučinil žádná podstatná zjištění pro posouzení projednávané věci.

31. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

32. Dle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

33. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

34. Dle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

35. Dle § 1722 občanského zákoníku plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.

36. Dle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

37. Dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

38. Dle § 2231 odst. 1 občanského zákoníku nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

39. Dle § 2231 odst. 2 občanského zákoníku výpověď nemusí být odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

40. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako vlastník pozemku parc. [číslo] na kterém je umístěna předmětná garáž [číslo] kterou žalovaný nabyl do vlastnictví kupní smlouvou ze dne 8. 12. 2010, uzavřel následně s žalovaným dne 1. 1. 2011 smlouvu o nájmu, na základě které byla přenechána žalovanému do užívání část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Brno, na němž byla umístěna předmětná garáž, ve vztahu k níž se žalobce nyní domáhá jejího odstranění na vlastní náklady žalovaným. V uvedené smlouvě o nájmu pozemku se přitom žalovaný mimo jiné zavázal v případě skončení nájmu garáž na vlastní náklady a bez náhrady odstranit v případě potřeby pronajímatele a při skončení nájmu.

41. Soud má především za to, že již na podkladě uzavřené smlouvy o nájmu pozemku si žalovaný musel být vědom, že se v případě předmětné garáže nejedná o nemovitost zapisovanou do katastru nemovitostí, kdy podstata smluvního vztahu a skutečnost, že se garáž nachází na cizím pozemku ve vlastnictví státu, přitom musela být žalovanému zjevná již na podkladě mezi ním a PhDr. [jméno] [příjmení] uzavřené kupní smlouvy. Dále je třeba zdůraznit, že žalovaný vstoupil uzavřením smlouvy do předchozích smluvních vztahů, kdy uzavření nájemní smlouvy s žalovaným předcházelo uzavření nájemních smluv s předchozími nájemci oprávněnými dle jednotlivých smluv o nájmu, na základě kterých došlo k přenechání do užívání části předmětného pozemku parc. [číslo] na němž byla umístěna garáž [číslo]. Příslušná formulace smluvního povinnosti v podobě takto jednoznačně ujednaného závazku bez náhrady a na vlastní náklady garáž z pozemku ve stanoveném termínu odstranit byla přitom součástí jednotlivých dříve uzavřených smluv o nájmu pozemku včetně té uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Smlouva o nájmu pozemku mezi žalobcem a žalovaným, stejně jako kupní smlouva uzavřená mezi žalovaným a předchozím nájemcem, [anonymizováno] [příjmení], pak byla uzavřena na základě svobodné vůle žalovaného, který v kupní smlouvě prohlásil, že je mu stav kupované garáže znám. V tomto ohledu pak pozbývá významu argumentace žalovaného týkající se posouzení toho, zda se v případě předmětné garáže [číslo] jednalo o věc movitou či nemovitou, když podstatnou je v daném případě skutečnost, že žalovanému vznikl závazek na základě mezi ním a žalobcem uzavřené smlouvy o nájmu části pozemku, kdy závazek k odstranění garáže tak vyplývá přímo z nájemní smlouvy. S ohledem na shora uvedené je tudíž vyloučeno, že by žalovaný mohl být ze strany žalobce uveden v omyl. Přestože argumentace strany žalované se týkala rovněž posouzení skutečností vztahujících se k otázce, zda garáž představovala věc movitou či nemovitou, soud má za to, že pro závěr ve věci týkající se odstranění garáže není posouzení v tomto směru rozhodné. V tomto ohledu lze jednak odkázat na shora uvedené listiny týkající se charakteru stavby, nicméně ovšem ani odlišné posouzení by nic neměnilo na povinnosti žalovaného plynoucího z nájemní smlouvy, která je vázána na ukončení nájmu, nikoliv na charakter stavby jako takové. Podstatné tak zůstává smluvní ujednání mezi účastníky, kdy žalobce a žalovaný v nájemní smlouvě výslovně ujednali povinnost žalovaného garáž odstranit v případě, že nájem skončí.

42. Z provedeného dokazování tak vyplynulo, že žalovaný převzal smluvní závazek garáž odstranit v případě, že nájem skončí. V projednávaném případě přitom byl nájem vypovězen s tím, že výpověď byla žalovanému, o čemž ostatně v projednávaném případě nebylo sporu, doručena dne 28. 1. 2019. Přestože výpovědní lhůta, jejíž běh započal prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi uplynutím tří měsíců, uplynula, žalovaný ve lhůtě 1 roku ode dne ukončení nájemního vztahu bez náhrady a na vlastní náklady garáž umístěnou na pozemku neodstranil. Jestliže žalovaný dále namítal, že předmětná výpověď nebyla řádně odůvodněna, soud doplňuje, že žalobce ve výpovědi jako důvod pro vypovězení nájemní smlouvy uvedl, že předmětný pozemek, na němž se garáž nachází, potřebuje nutně pro plnění svých úkolů, nicméně s odkazem na ustanovení § 2231 odst. 2 občanského zákoníku soud dodává, že žalobce neměl zvláštní povinnost týkající se zdůvodnění výpovědi, neboť ani z uzavřené smlouvy o nájmu nevyplývá, že by mezi stranami došlo v tomto směru k ujednání takové povinnosti. Jako důvodnou soud neshledal ani námitku žalovaného, že by se v případě požadavku žalobce na odstranění garáže mělo jednat o plnění nemožné, když z uzavřené smlouvy o nájmu musela být žalovanému tato povinnost předem známa a jestliže lze hovořit o plnění s většími hospodářskými obtížemi či s většími náklady, nejedná se o plnění nemožné.

43. Na základě uzavřené nájemní smlouvy tak žalovanému vznikla povinnost, která byla jednoznačným a srozumitelným způsobem formulována, pro případ skončení nájemního vztahu, založeného smlouvou o nájmu pozemku ze dne 1. 1. 2011, garáž z pozemku žalobce odstranit. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, pozbyl, pokud jde o užívání na pozemku umístěné garáže, titul k jeho užívání. Soud tak poskytl žalobci ochranu jeho vlastnického práva, k jehož narušení došlo umístněním garáže žalovaného na pozemku, k jehož užívání již nemá právní titul, čímž žalovaný znemožnil žalobci výkon jeho vlastnického práva k předmětnému pozemku, a to s odkazem na ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž ke vzniku uvedeného došlo v důsledku nesplnění smlouvou založeného závazku žalovaného k odstranění garáže v případě skončení nájemní vztahu.

44. S ohledem na provedené dokazování po právním posouzení věci tak soud dospěl k závěru, že žaloba, na základě které se žalobce domáhal po žalovaném odstranění garáže [číslo] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Brno, je zcela důvodná. Soud proto žalovanému uložil povinnost na vlastní náklady předmětnou garáž odstranit ve lhůtě stanovené ve výroku tohoto rozhodnutí.

45. S ohledem na skutečnost, že se žalobce jako v řízení procesně úspěšný účastník vzdal práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem III tohoto rozsudku, a takovým způsobem, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. K rozhodnutí o nákladech řízení soud uvádí, že projev žalobce jako účastníka řízení byl v tomto směru jednoznačně učiněn bez dalších pochybností a tudíž bylo na místě s ohledem na vzdání se práva na náhradu nákladů řízení nahlížet na situaci tak, jako by žádné náklady řízení nevznikly.