72 C 143/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 18 187 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13.187 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 11.583 Kč od 2. 2. 2019 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 1.604 Kč od 27. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 5.000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.014 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 18.187 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce dodával žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu s označením č. [anonymizováno] [číslo] do odběrného místa na adrese [adresa žalované], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaná se zavázala za dodané množství plynu a související služby žalobci zaplatit. Žalobce vyúčtoval žalované za dodaný plyn v období od 25. 11. 2018 do 10. 1. 2019 částku v celkové výši 11.583 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to prostřednictvím faktury [číslo] vystavené dne 18. 1. 2019 se splatností ke dni 1. 2. 2019. Žalobce dále vyúčtoval žalované za dodaný plyn za období od 11. 1. 2019 do 28. 2. 2019 částku v celkové výši 1.604 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb a to prostřednictví faktury [číslo] vystavené dne 12. 3. 2019 se splatností ke dni 26. 3. 2019. Žalované byla dále z důvodu porušení smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy a Všeobecných obchodních podmínek dodávky dané komodity vyúčtována smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč, a to prostřednictvím faktury označené pod [číslo] s datem splatnosti ke dni 4. 4. 2019 vystavené dne 21. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že uvedené částky nebyly ze strany žalované uhrazeny, ačkoliv k tomu byla ze strany žalobce vyzvána, byla opětovně žalovaná vyzvána rovněž prostřednictvím předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 15. 10. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu označenou pod č. [anonymizováno] [číslo], na základě které se žalobce jako dodavatel zavázal dodávat žalované jako zákazníkovi plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a zajistit na vlastní jméno a účet související službu v plynárenství dle zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, přičemž žalovaná se oproti tomu zavázala za dodávku plynu zaplatit cenu spolu s cenou za související služby. Mezi smluvními stranami bylo dále ujednáno, že podmínky dodávky plynu a další vzájemná práva a povinnosti smluvních stran jsou rovněž upraveny ve smlouvě a ve Všeobecných obchodních podmínkách dodávky plynu dodavatele [číslo] dále Ceníku produktové řady a varianty pro dané období pro sjednaný produkt ve smlouvě, které tvoří nedílnou součást smlouvy.

6. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu se rovněž podává, že mezi smluvními stranami bylo ujednáno v rámci závěrečných ustanovení mimo jiné to, že žalovaná jako zákazník svým podpisem stvrdila, že byla seznámena s tím, že smlouva obsahuje doložku, která odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky dodávky dané komodity, Ceník a Ceník vybraných služeb, které jsou mimo text Smlouvy a upravují další práva a povinnosti smluvních stran při dodávce plynu, převzala, porozuměla jim a bez výhrad je akceptuje. Dále žalovaná jako zákazník podpisem Smlouvy stvrdila, že jí žalobce jako dodavatel s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy sdělil veškeré potřebné informace týkající se smluvního vztahu, tak aby jeho podpis vyjadřoval informovaný projev jeho vůle. Žalovaná jako zákazník dále svým podpisem stvrdila ujednání, že pokud zákazník připustí změnu zákazníka (přepis) nebo změnu dodavatele v příslušném odběrném místě bez řádného ukončení smlouvy, nebo není-li možné pro odběrné místo uskutečnit změnu dodavatele dodavatelem v požadovaném termínu zahájení dodávky z důvodu účinného smluvního vztahu zákazníka s jiným dodavatelem je zákazník povinen uhradit dodavateli smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč s tím, že další podmínky pro uplatnění této smluvní pokuty jsou obsaženy v čl. 4 a 6 VOPDP.

7. Za období od 25. 11. 2018 do 10. 1. 2019 vyúčtoval žalobce žalované prostřednictvím faktury vystavené dne 18. 1. 2019 s označením pod [číslo] s datem splatnosti ke dni 1. 2. 2019, částku v celkové výši 11.583 Kč za odebraný plyn a související služby. Za období od 11. 1. 2019 do 28. 2. 2019 žalobce vyúčtoval žalované prostřednictvím faktury vystavené dne 12. 3. 2019 označené pod [číslo] s datem splatnosti ke dni 26. 3. 2019 za odběr plynu a ostatní služby částku v celkové výši 1.604 Kč.

8. Dále žalobce vyúčtoval žalované prostřednictvím faktury s označením daňového dokladu [číslo] vystavené dne 21. 3. 2019 s datem splatnosti 4. 4. 2019 smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. Žalovaná však za účelem úhrady dodaného plynu dosud ničeho neuhradila, a to ani poté, co byla ze strany žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2021 předložené včetně příslušného podacího archu. Uvedené skutečnosti vyplývají rovněž z podrobného rozpisu dluhu žalované připojeného přílohou k předžalobní výzvě.

9. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených dodávkách plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle něhož se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. V rámci předmětného závazku vystupoval žalobce jako obchodník s plynem a žalovaná jako zákazník. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu splnil, když dodával plyn na adresu smlouvou specifikovaného odběrného místa a následně účtoval odebrané množství plynu. Žalovaná však porušila svou povinnost vyplývající ze závazku, když nezaplatila žalobci cenu za dodávku plynu a za související služby.

10. Jelikož ze strany žalované dlužná částka zaplacena nebyla, žalovaná se dnem následujícím po splatnosti faktury dostala do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány.

11. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě co do zaplacení částky v celkové výši 13.187 Kč vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. Žalobci však nebyla přiznána částka ve výši 5.000 Kč požadovaná z titulu smluvní pokuty vyúčtované žalované v důsledku porušení smluvní povinnosti, když soud v této části nepovažoval žalobu za důvodnou.

13. Dle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Ujednání týkající se smluvní pokuty požadované žalobcem ve výši 5.000 Kč považuje soud za nepřiměřené ujednání obsažené ve smlouvě uzavírané se spotřebitelem, neboť dle názoru soudu zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované. Není přitom pochyb, že žalovaná vystupovala v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek ze spotřebitelské smlouvy. Stran posouzení oprávněnosti požadavku na zaplacení smluvní pokuty lze v tomto směru dále odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 351/11 Ústavní soud zde mimo jiné dospěl k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv je třeba respektovat kromě jiného zásadu poctivosti. V praxi se tato zásada projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru.

15. Přestože v projednávaném případě se ujednání zakládající povinnost žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu nachází ve smlouvě samotné, nelze přehlédnout, že jde o„ Závěrečná ustanovení“ smlouvy, kde je žalované stanovená povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč zahrnuta jako součást souvislého textu, který není pro spotřebitele přehledný, a jako takové lze toto ujednání s ohledem na způsob, jakým je zařazeno do textu smlouvy a jeho formulaci, považovat za překvapivé. Ani velikost použitého písma neumožňuje jasné a srozumitelné seznámení se se všemi podmínkami uzavírané smlouvy. Text spotřebitelské smlouvy má být přitom pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Podmínkou určitosti ujednání o smluvní pokutě je pak jednoznačné vymezení povinnosti, na jejíž porušení je smluvní pokuta vázána, v tomto ohledu však smlouva odkazuje na„ další podmínky pro uplatnění této smluvní pokuty“ obsažené v označených článcích všeobecných obchodních podmínek. Ve smlouvě je tak v daném případě pouze stanovena obecně povinnost k úhradě částky ve výši 5.000 Kč jako smluvní pokuty„ pokud zákazník připustí změnu zákazníka (přepis) nebo změnu dodavatele v příslušném odběrném místě bez řádného ukončení smlouvy, nebo není-li možné pro odběrné místo uskutečnit změnu dodavatele dodavatelem v požadovaném termínu zahájení dodávky z důvodu účinného smluvního vztahu zákazníka s jiným dodavatelem“ s tím, že zákazník je povinen uhradit dodavateli smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč, přičemž další podmínky pro uplatnění této smluvní pokuty jsou již stanoveny s odkazem na článek 4.7 a 6 Všeobecných obchodních podmínek dodávky. Soud i v tomto směru odkazuje na zásadu poctivosti v oblasti smluvních vztahů se spotřebitelem akcentovanou mimo jiné v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11 (spolu s § 6 občanského zákoníku), neboť uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například právě ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Rovněž výše celkem žalobcem po žalované požadované částky z titulu vyúčtované ceny odebrané energie na podkladě s žalovanou uzavřené smlouvy svědčí pro uvedené závěry vztahující se k rozporu s požadavkem přiměřenosti, srovnáme-li výši samotného dluhu a z titulu smluvní pokuty účtované částky ve výši 5.000 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak že soud částečně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.014 Kč. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c), bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí, žaloba, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon (tj. 900 Kč za tři úkony) spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 300 Kč za tři úkony), a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21% počítané ze základu 1.200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Žalobce se v řízení domáhal zaplacení částky 18.187 Kč (100 %), procesně úspěšný byl co do částky 13.187 Kč (72,51 %), neúspěšný co do částky 5.000 Kč (27,49 %). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má žalobce právo na 45,02 % nákladů řízení, tj. ve výši 1.013,85 Kč, resp. 1.014 Kč. Soud přitom rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.