72 C 175/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o náhradu škody

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 16.000.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.200 Kč k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na zahájení řízení označeným jako žádost o náhradu za duševní útrapy podle § 2959 občanského zákoníku, který byl doručen soudu dne 1. 8. 2007, se navrhovatel obrátil na soud s žádostí o náhradu škody ve smyslu uvedeného ustanovení za duševní útrapy při vyšetřování ve věci přečinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), kterého se měl dopustit na své dceři. Navrhovatel uvedl, že je to již druhé křivé obvinění, kterého se dopustila sociální pracovnice z OSPOD, , adresa, , Anonymizováno, . Městský soud v Brně dne 1. června 2015 vydal ve věci pod sp. zn. , spisová značka, zprošťující rozsudek, přičemž vyšetřování probíhalo 16 měsíců do vynesení rozsudku, a proto navrhovatel žádá za každý měsíc těchto psychických útrap odškodnění ve výši 1.000.000 Kč za každý měsíc. Dále navrhovatel požádal, aby jej v této věci zastupoval bezplatný obhájce.

2. Žalobce dále doplnil, že má za to, že uvedeným trestním stíháním bylo zasaženo do jeho přirozených práv, která jsou člověku zaručena zejména Listinou základních práv a svobod tím, že mu byly způsobeny duševní útrapy ve smyslu čl. 10 odst. 1, odst. 2 a čl. 32 odst. 1 Listiny, když zásahem do uvedených práv byla žalobci způsobena škoda dle § 2956 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalobce byl poškozen zejména tím, že byl neoprávněně obviněn z týrání svěřené osoby. Křivé obvinění z , podezřelý výraz, svěřené osoby a ohrožování výchovy dítěte bylo přitom vzneseno ze strany pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí a na základě tohoto obvinění byl následně žalobce 16 měsíců vyšetřován, obžalován a vyslýchán ze strany policejních orgánů i soudu. Nicméně z toho, co bylo samotnými pracovnicemi orgánu sociálně-právní ochrany dětí následně uvedeno v rámci výpovědí u hlavního líčení konaného ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , je zřejmé, že obvinění vznesené vůči žalobci pracovnicemi OSPOD je vykonstruované a neopírá se o osobní zkušenost, ale ani o výpovědi svědkyň. Duševní útrapy pak žalobci plynou zejména z toho, že v důsledku uvedeného trestního stíhání založeného na nepravdivém obvinění se mu zcela rozpadla rodina. Dcera byla odebrána a na základě poznatků z trestního spisu jí byla nařízena ústavní výchova bez toho, že by byl zjištěn trestný čin či závažnější pochybení, což plyne z předmětné trestního zprošťujícího rozsudku. Tímto bylo významně zasaženo do práva žalobce na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a rovněž do práva na ochranu rodičovství a rodiny. Další duševní útrapy plynuly rovněž z toho, že po celou dobu vyšetřování až do doby vydání zprošťujícího rozsudku byl žalobce ve svém blízkém okolí vnímán jako možný tyran a surovec, kdy stínu podezření se v očích některých známých zcela nezbavil ani po vydání zprošťujícího rozsudku ve věci, a proto dodnes cítí následky onoho soudního řízení. Tím byl způsoben zásah do práva na zachování jeho lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti. To vše žalobce klade za vinu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, , odboru sociálně-právní ochrany dětí, jejíž zaměstnanci vyvíjejí systematickou snahu ničit funkční rodiny sociálně slabších občanů a dětí násilně vytrhávat z náručí rodičů, popřípadě jsou zcela nekompetentní a vytvářejí smyšlená obvinění a tím zasahují do ústavně zaručených práv. Újma byla žalobci způsobena žalovaným tím, že to byl právě žalovaný, kdo podal trestní oznámení, na jehož podkladě bylo zahájeno trestní stíhání. Žalobce tak má za to, že žalovaný, resp. odbor sociálně-právní ochrany dětí, je pasivně legitimován, neboť na základě jeho křivého obvinění bylo trestní stíhání zahájeno a tím žalobci vznikla předmětná újma.

3. Usnesením Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 24. 11. 2017, které nabylo právní moci dne 1. 3. 2018, ustanovil soud žalobci k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů.

4. Žalovaný se vyjádřil především v tom smyslu, že se necítí být ve sporu pasivně legitimován, když se žalobce evidentně domáhá náhrady škody, která mu byla způsobena vedením trestního řízení, které dle žalobce trvalo 16 měsíců a v konečném důsledku vedlo ke zproštění návrhu na potrestání, neboť vedení trestního řízení, i jeho délka a konečné rozhodnutí je zcela v dispozici orgánů činných v trestním řízení. Žalovaný dále uvedl, že má za to, že žalobce měl v daném případě postupovat dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejichž činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Pokud žalobci vznikla nějaká škoda či utrpěl újmu v souvislosti s vedením trestního řízení, pak má žalovaný za to, že se měl žalobce se svým případným nárokem obrátit dle výše uvedeného předpisu na stát a požadovat kompenzaci po ministerstvu spravedlnosti, nikoliv po žalovaném, který nemá žádný hmotněprávní vztah k předmětu řízení. Pokud by soud přesto dospěl k názoru, že škodu měl způsobit žalovaný, stejně by byl v dané věci za škodu odpovědný opět stát dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 82/1998 Sb., když případnou škodu v takovém případě způsobil orgán územního samosprávného celku při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Ať již škoda byla způsobena orgány činnými v trestním řízení, jak se domnívá žalovaný, nebo orgánem sociálně-právní ochrany dětí, tak v obou případech je pasivně věcně legitimován stát, respektive ministerstva a jiné ústřední správní úřady, které jednají jménem státu. S ohledem na výše uvedené má žalovaný za to, že není ve věci pasivně věcně legitimován a žaloba by měla být zamítnuta. S ohledem na skutečnost, že trestní řízení bylo skončeno v roce 2015, žalovaný vznesl z procesní opatrnosti rovněž námitku promlčení.

5. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, přičemž z důkazů soud učinil následující skutkové závěry.

6. Z přípisu ze dne 4. 2. 2014 adresovaného ze strany oddělení sociálně-právní ochrany dětí Statutárního města Brna, Městská část , adresa, -střed, Městskému státnímu zastupitelství vyplývá sdělení poznatku, spolu s žádostí o důkladné prošetření a zahájení úkonů v rámci kompetencí orgánu, týkajícího se nezletilé , jméno FO, , nar. 27. 11. 2006, ve vztahu, ke které byl dle rozsudku Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 11. 1. 2008 nad výchovou nezletilé stanoven dohled.

7. Prostřednictvím přípisu oddělení sociálně-právní ochrany dětí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, ze dne 14. 1. 2015 bylo požádáno vzhledem k v žádosti specifikovaným skutečnostem o přijetí nezletilé , jméno FO, do krizového centra pro děti a dospívající.

8. Žalobce dále předložil metodický materiál označený jako Ochrana dětí týraných, zneužívaných a zanedbávaných věnující se mimo jiné základním postupům orgánů sociálně-právní ochrany a spolupráce s dalšími subjekty.

9. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3. 12. 2014, který nabyl právní moci dne 4. 2. 2015, č. j. , spisová značka, , bylo ve věci nezletilé , jméno FO, , narozené 27. 11. 2006, rozhodnuto tak, že se nařizuje ústavní výchova nezletilé, přičemž pro výkon ústavní výchovy bude nezletilá umístěna do dětského domova , jméno FO, , , adresa, .

10. Z úředního záznamu ze dne 12. 8. 2015 ve věci vedené pod č. j. MCBS/2015/0077137/BELI mimo jiné vyplývá, že do kanceláře OSPOD se dostavil žalobce, otec nezletilé , jméno FO, , kdy s odkazem na rozsudek Městského soudu v Brně, kterým byl zproštěn obžaloby ve věci podezření z přečinu týrání svěřené osoby a ohrožování výchovy dítě, mimo jiné sdělil, že žádného týrání nezletilé se nedopouštěl a nezletilá je v ústavní výchově protiprávně. Požádal, aby , tituly před jménem, , jméno FO, , která v minulosti vedla spisovou dokumentaci, napsala na Městský soud v Brně, aby změnil odůvodnění rozsudku, kterým byla nezletilé nařízena ústavní výchova, a v rozsudku byly vymazány pasáže, kde se uvádí, že nezletilou , jméno FO, týral. V případě, že takto nebude vstupováno, bude celý OSPOD žalovat a bude požadovat finanční satisfakci za nemajetkovou újmu.

11. Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 1. 6. 2015, který ve vztahu k žalobci nabyl právní moci dne 19. 8. 2015, byl žalobce jako obžalovaný podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn návrhu na potrestání Městského státního zastupitelství v Brně sp. zn. , spisová značka, ze dne 22. 9. 2014 pro skutek, jehož se měl dopustit, a v němž byly spatřovány přečiny týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 tr. zákoníku a ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, neboť skutek není trestným činem.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil již žádné další pro předmětný právní spor podstatné skutečnosti nad rámec uvedeného. Další důkazy pak ze strany soudu ani prováděny nebyly, neboť soud provedení dalšího dokazování s ohledem na posouzení věci považoval za nadbytečné a nehospodárné. Jde-li tedy o důkazní návrhy v podobě návrhů na výslech svědkyň označených žalovaným, svědkyně p. , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovnic OSPOD, tyto důkazní návrhy byly z výše uvedeného důvodu zamítnuty.

13. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejichž činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen "územní celky v samostatné působnosti").

15. Dle § 1 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

16. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou a) krajské úřady, b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, c) obecní úřady a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady, d) ministerstvo, e) Úřad, f) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).

17. Dle § 4 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí sociálně-právní ochranu dále zajišťují a) obce v samostatné působnosti, b) kraje v samostatné působnosti, c) komise pro sociálně-právní ochranu dětí, d) další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen "pověřená osoba").

18. Dle § 10 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., obec v samostatné působnosti a kraj v samostatné působnosti vytvářejí předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí.

19. Dle § 51 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., orgán sociálně-právní ochrany je povinen orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin (§ 8 trestního řádu), nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu, nebo že dochází k násilí mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem, nebo že není plněna vyživovací povinnost k dítěti.

20. Dle § 2956 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

21. Dle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

22. Dle § 2894 odst. 2 občanského zákoníku nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

23. Po provedeném dokazování a právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a žalobce se nemůže s úspěchem domáhat žalobou uplatněného nároku po žalovaném s ohledem na chybějící pasivní legitimaci ve sporu. Věcnou legitimací se přitom rozumí stav vyplývající z hmotného práva. Případný nedostatek pasivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalovaný subjektem (nositelem) tvrzené povinnosti, a proto žaloba podaná proti němu nemůže být úspěšná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012 sp. zn. , spisová značka, ). Aktivní věcná legitimace je dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo; pasivní věcná legitimace je posuzována z hlediska toho, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace pak má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Případný nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (IV. ÚS 22/03). Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (k tomu srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016).

24. Jestliže žalobce opíral svůj nárok o ustanovení § 2956 občanského zákoníku, je třeba v tomto směru uvést, že ani po výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobce neozřejmil předpoklady odpovědnosti za vzniklou nemateriální újmu takovým způsobem, aby bylo možné uvažovat o žalovaném jako o škůdci, jehož jednání by bylo v příčinné souvislosti s újmou, která měla žalobci vzniknout. Ani ustanovení zakládající právo na náhradu při újmě na přirozených právech člověka ve smyslu § 2956 občanského zákoníku nepředstavuje samostatnou skutkovou podstatu náhrady nemajetkové újmy, ale navazuje na obecné vymezení podstaty náhrady škody (újmy). Z tohoto důvodu má soud za to, že obecné předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu nejsou v projednávané věci dány, přičemž tyto skutečnosti jsou zřejmé již v rovině tvrzení žalobce.

25. Ovšem ani v případě, pokud by byl nárok žalobce posuzován z hlediska předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nelze dospět k závěru o možné úspěšnosti žaloby ve vztahu k žalovanému. V oblasti odpovědnosti za výkon veřejné moci byla zavedena povinnost státu a územních celků v samostatné působnosti hradit též vzniklou nemajetkovou újmu, a to s odkazem zejména na ustanovení § 1 odst. 3, § 31 zákona č. 82/1998 Sb. Jak však vyplývá z výše citovaných ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v projednávaném případě se s ohledem na znění § 51 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., dle něhož je orgán sociálně-právní ochrany dětí mimo jiné povinen oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl na dítěti spáchán trestný čin, nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu, nebo že dochází k násilí mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem, nebo že není plněna vyživovací povinnost k dítěti, orgánu činnému v trestním řízení, jednalo o výkon pravomocí v tzv. přenesené působnosti, kdy s ohledem na znění příslušného ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb., územní samosprávné orgány neodpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu tzv. přenesené působnosti, kdy vzhledem k tomu, že jde o výkon státní moci, který stát realizuje prostřednictvím územních samosprávných orgánů, je logické, že odpovědným subjektem je zde stát (srov. Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1-31, komentované znění ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci).

26. Ze všech výše uvedených důvodů tak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.200 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalovanému tak byla přiznána náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 4 úkony právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé ze dne 11. 9. 2019 a 24. 2. 2020, účast u jednání soudu dne 14. 5. 2020 a 2. 7. 2020), tedy celkem ve výši 1.200 Kč. S ohledem na závěry Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, soud pohlížel na žalobce jako na účastníka nezastoupeného.