72 C 201/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] byt [číslo] ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], č. o. 25a, na ulici [ulice] v [obec] a vyklizené je předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.200 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit byty [číslo] nacházející se ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], č. o. 25a na ulici [ulice] v [obec]. Žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o právu provést stavební práce v bytech [číslo] [číslo] resp. tyto byty sloučit. Následně byla mezi stranami dne uzavřena nájemní smlouva k bytu [číslo] [číslo] na základě které žalobce přenechal žalované výše uvedené bytové jednotky k užívání na dobu určitou, a to od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2018, a žalovaná se zavázala za toto platit sjednané nájemné a hradit platby za služby a energie související s užíváním pronajatého bytu. Ačkoli bylo ze strany žalované zjevně započato se stavebními pracemi, sloučení bytových jednotek [číslo] [číslo] nebylo plně dokončeno, když toto nebylo žalobci dosud navzdory výzvám řádně doloženo. Žalované byla dne 30. 10. 2018 zaslána výzva k vyklizení a předání bytu [číslo] [číslo]. Na výzvu reagovala žalovaná žádostí o uzavření nové nájemní smlouvy. Jelikož však žalovaná nesplnila smluvní povinnost předložit doklady ke sloučení bytu [číslo] [číslo] to ani přes opakované prodloužení lhůty ze strany žalobce, k prodloužení nájemního vztahu nedošlo. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni 31. 8. 2018. Žalovaná přesto předmětný byt [číslo] [číslo] nevyklidila a žalobci nepředala. Žalobce a žalovaná si v nájemní smlouvě ujednali vyloučení použití ustanovení § 2285 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pokračování v užívání bytu žalovanou po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, tedy nezakládá, ani v případě, že žalobce v této době žalovanou nevyzval, aby byt opustila, obnovení nájmu bytu na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Dne 30. 10. 2018 byla žalované zaslána výzva k opuštění bytu, kde jí byla poskytnuta lhůta pro vyklizení 15 dnů ode dne doručení výzvy. Výzvu si však žalovaná nevyzvedla, čímž došlo k doručení výzvy fikcí ke dni 1. 11. 2018. Žalovaná doposud předmětný byt č. 9 a 10 nevyklidila a vyklizený žalobci nepředala.

2. Žalovaná v rámci svého vyjádření doručeného soudu dne 11. 8. 2020 k žalobnímu návrhu uvedla zejména, že sloučení bytových jednotek bylo fakticky dokončeno už v roce 2016, bylo ale nutno provést 3 konkrétní změny, a to výměnu vchodových dveří z běžných na protipožární, instalaci protipožárního sádrokartonu místo tří oken, kdy k tomu žalovaná v rámci svého vyjádření doplnila, že tyto drobné úpravy chce dokončit ještě před koncem daného roku. K celkovému zpoždění dokončení dochází proto, že stavební práce z roku 2016 vyčerpaly všechny její finanční rezervy, musela si navíc půjčit peníze od maminky, které půjčku dosud splácí. Velkou část stavebních prací zajistila žalovaná svépomocí díky rodinným známým a fakticky se v obou specifikovaných v bytech zrealizovaly žalovanou konkrétně specifikované práce, jejichž výčet následně žalovaná učinila rovněž obsahem svého vyjádření. Pokud jde o informaci o zaslání výzvy k vyklizení a předání ze dne 30. 10. 2018 uváděné v žalobě, žalovaná sdělila, že tuto výzvu poštou neobdržela a ve skutečnosti se o této výzvě dozvěděla až později při osobním jednání na úřadu městské části, když v domě byly s doručováním poštovních zásilek opakované a dlouhodobé problémy.

3. Co se týče návrhu na vyklizení bytů, žalovaná uvedla, že by se ráda s městskou částí dohodla na tom, aby mohla v domě bydlet i do budoucna, a to s platnou nájemní smlouvou. Dále žalovaná uvedla, že nemá jinou možnost bydlení, kdy v bytě s ní bydlí třináctiletá dcera a dvaadvacetiletý syn. Současně žalovaná uvedla, že pracuje jako uklízečka s dohodou o pracovní činnosti a spolu s domem [ulice a číslo] uklízí i další 4 domy ve správě městské části [obec] – střed. V souvislosti s domem [ulice a číslo] žalovaná opakovaně řešila problémové situace, které svou podstatou spadají spíše do kompetencí domovníka, například havarijní situaci s odpadem nebo opakovaně zajišťuje vyklízení odpadků ze dvora. Celkově se dlouhodobě snaží o zvýšení kvality bydlení v domě, a proto opakovaně pracuje i nad rámec svých pracovních povinností. Co se týče technického stavu domu, dlouhodobě spolupracuje s příslušným stavebním technikem Správy nemovitostí městské části [obec] - [anonymizováno], kdy v dohledné době bude na základě jejího návrhu v přízemí umístěna nová bezpečnostní mříž.

4. K jednáním ve věci nařízeným na termín dne 19. 1. 2021 a dne 30. 3. 2021, k nimž byla žalovaná řádně předvolána, se žalovaná nedostavila, přičemž v případě jednání, které se konalo dne 19. 1. 2021, žalovaná svou účast u jednání soudu omluvila tím, že„ od večera má teploty a obíhala lékaře“, kdy„ většina neordinuje, pouze po telefonické domluvě“, a to s tím, že žalovaná rovněž uvedla, že tyto skutečnosti doloží a„ během 3 dnů pošle potvrzení od lékaře“, ani dodatečně však ničeho nedoložila.

5. V případě jednání, které se konalo dne 30. 3. 2021, žalovaná telefonicky v čase bezprostředně předcházejícím konání jednání požádala o jeho odročení„ ze zdravotních důvodů“, neboť„ je u lékaře“. Z úředního záznamu o telefonickém hovoru se dále podává, že sdělila, že„ písemnou omluvu bude dodatečně dokládat spolu s potvrzením od lékaře“.

6. Soud přitom dospěl k závěru, že tuto, v pořadí již druhou omluvu ze strany žalované, adresovanou soudu z takřka totožného důvodu jako v prvním případě, nelze považovat ani za včasnou ani za důvodnou, neboť žalovaná neuváděla, že by byla například nucena vyhledat lékaře z akutních zdravotních důvodů, kdy přitom o termínu nařízeného jednání byla vyrozuměna včas a s dostatečným předstihem. Tudíž žádost o odročení s ohledem na skutečnost, že žalovaná„ je u lékaře“, jak sdělila dle úředního záznamu ze dne 30. 3. 2021, nelze již opětovně dle názoru soudu považovat za vážný důvod, pro který je na místě odročit již jednou nařízené jednání, zvláště byla-li tato omluva spolu s žádostí o odročení jednání nařízeného na termín 30. 3. 2021 v 10:00 hodin adresována soudu, jak vyplývá z příslušného úředního záznamu s časovým údajem v 9:17 hodin, telefonicky takto krátce před konáním jednání. V tomto směru je třeba zdůraznit, že úkolem soudu je bez zbytečných průtahů ve věci a v souladu se zajištěním práv účastníka rozhodnout. Nadto ani v jednom z případů následně žalovaná návštěvu lékaře žádným způsobem nedoložila, přestože v obou případech sdělovala, že potvrzení od lékaře bude dokládat, a vyjma soudu v obou případech toliko telefonicky adresovaných omluv zůstala i jinak v řízení již zcela pasivní.

7. Žalobce pak u jednání, které se konalo dne 30. 3. 2021, dále v tomto směru uvedl, že žalovaná žalobce ani v mezidobí nijak nekontaktovala a nepokusila se o dosažení mimosoudní dohody, ani jiným způsobem neusilovala o narovnání vztahů mezi ní a žalobcem, navzdory z její strany v tomto směru deklarované vůli dospět ve vztahu k žalobci k dohodě, když žalovaná přitom výslovně uváděla, že by se„ ráda s městskou částí dohodla na tom, aby mohla v domě bydlet i do budoucna, a to s platnou nájemní smlouvou“.

8. Žalovaná se tak z nařízených jednání, včetně jednání, při němž došlo k vyhlášení rozsudku, omluvila, soud tak ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti, přičemž žádosti o odročení naposledy ve věci konaného jednání soud již nevyhověl.

9. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

10. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou coby nájemcem byla dne 24. 8. 2016 uzavřena dle § 2235 a násl. občanského zákoníku nájemní smlouva. Na základě smlouvy byl pronajímatelem nájemci k užívání přenechán byt [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa], č. or. na ulici [ulice] v [obec]. Pronajímatel přenechal na základě této smlouvy nájemci výše popsaný byt do nájmu na dobu určitou od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2018. Z článku IV bodu 3 předmětné nájemní smlouvy se dále mimo jiné podává, že„ smluvní strany si sjednaly odlišně od ustanovení § 2285 toto:„ I když pokračuje nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, neplatí to, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše, ale na dobu dvou let. Nájem bytu se tedy neobnovuje a skončí uplynutím doby nájmu“.

11. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou coby nájemcem byla dále dne 28. 1. 2015 uzavřená dle § 2 235 a následující občanského zákoníku nájemní smlouva, na základě které byl pronajímatelem nájemci k užívání přenechán byt [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa], č. or. 25a na ulici [ulice] v [obec]. Pronajímatel přenechal na základě této smlouvy nájemci výše popsaný byt do nájmu na dobu určitou od 1. 2. 2015 do 31. 7. 2015. Z článku IV bodu 3 předmětné nájemní smlouvy se rovněž dále mimo jiné podává, že„ smluvní strany si sjednaly odlišně od ustanovení § 2285 toto:„ I když pokračuje nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, neplatí to, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše, ale na dobu dvou let. Nájem bytu se tedy neobnovuje a skončí uplynutím doby nájmu“.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] pro kat. území [část obce] vzal soud za prokázané, že žalobce je mimo jiné vlastníkem budovy [adresa], bytový dům, na pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno, zapsaném na LV č [číslo] v katastru nemovitostí u Kat. úřadu pro [územní celek], Kat. pracoviště [část obce].

13. Z dodatku č. 1 ke Smlouvě o právu provést stavbu / či práce (inominátní smlouva) ze dne 16. 3. 2015 uzavřeného mezi žalobcem a žalovanou dne 24. 7. 2015 mimo jiné vyplývá, že žalovaná jako žadatel navrhla městské části změnu shora označené smlouvy o právu provést stavbu / či práce v bytech [číslo] [číslo] nacházejících se v [obec] na ulice [ulice a číslo], [adresa], takže žalobce jako městská část a žalovaná jako žadatel mění po vzájemné dohodě označenou smlouvu tak, že dosavadní znění v části článku IV. Doba platnosti, věta druhá shora označené smlouvy se tímto ruší a současně nahrazuje zněním následujícím:„ Není-li termín dokončení prací stanoven rozhodnutím / stavebním povolením vydaným k tomu příslušnými orgány, provede žadatel práce do 31. 10. 2015“.

14. Z dodatku č. 2 ke Smlouvě o právu provést stavbu / či práce (inominátní smlouva) ze dne 16. 3. 2015 uzavřeného mezi žalobcem a žalovanou dne 2. 11. 2015 mimo jiné vyplývá, že žalovaná jako žadatel navrhla městské části změnu shora označené smlouvy o právu provést stavbu / či práce v bytech [číslo] [číslo] nacházejících se v [obec] na ulice [ulice a číslo], [adresa], takže žalobce jako městská část a žalovaná jako žadatel mění po vzájemné dohodě označenou smlouvu tak, že dosavadní znění v části článku IV. Doba platnosti, věta druhá shora označené smlouvy se tímto ruší a současně nahrazuje zněním následujícím:„ Není-li termín dokončení prací stanoven rozhodnutím/stavebním povolením vydaným k tomu příslušnými orgány, provede žadatel práce do 31. 3. 2016“.

15. Z dodatku č. 3 ke Smlouvě o právu provést stavbu / či práce (inominátní smlouva) ze dne 16. 3. 2015 uzavřeného mezi žalobcem a žalovanou dne 4. 4. 2016 mimo jiné vyplývá, že žalovaná jako žadatel navrhla městské části změnu shora označené smlouvy o právu provést stavbu / či práce v bytech [číslo] [číslo] nacházejících se v [obec] na ulice [ulice a číslo], [adresa], takže žalobce jako městská část a žalovaná jako žadatel mění po vzájemné dohodě označenou smlouvu tak, že dosavadní znění v části článku IV. Doba platnosti, věta druhá shora označené smlouvy se tímto ruší a současně nahrazuje zněním následujícím:„ Není-li termín dokončení prací stanoven rozhodnutím/stavebním povolením vydaným k tomu příslušnými orgány, provede žadatel práce do 30. 6. 2016“.

16. Z výzvy k doložení dokladu o sloučení bytů 9 a 10 spolu s výzvou před podáním žaloby ze dne 28. 5. 2019 vyplývá, že vzhledem k tomu, že žalovaná dosud nedoložila podklady ke sloučení bytu [číslo] [číslo] [ulice a číslo] v [obec], byla ze strany žalobce vyzvána, aby tak učinila do 15 dnů po obdržení tohoto dopisu. V případě, že tak neučiní, bude vyklizení bytu řešeno soudní cestou. Žalobce předložil sdělení shora uvedeného znění společně s dodejkou, za níž je patrné, že žalovaná potvrdila převzetí této zásilky dne 4. 7. 2019.

17. Dne 16. 11. 2018 žalovaná požádala o vydání nájemní smlouvy na byt [číslo] [číslo] v nájemním domě [ulice a číslo] v [obec], a to s tím, že smlouva jí„ nebyla prodloužena z důvodu nedokončeného sloučení těchto bytů“. Žalovaná v rámci své žádosti mimo jiné také uvedla, že„ stavebně je vše v pořádku, nestihla dokončit doklady“. Dále žalovaná uvedla, že se tak stalo„ mimo jiné i ze zdravotních důvodů“, kdy„ momentálně na tom intenzivně pracuje“.„ Bohužel na vše jsou čekací lhůty, takže hotovo by mělo být na konci února 2019“, uvedla dále žalovaná. Žalovaná rovněž doplnila, že žádá o strpení, kdyby došlo k vystěhování, zůstala by s nemocným synem a nezletilou dcerou na ulici. Dále žalovaná uvedla že o„ průběhu jednání s hasiči a stavebním úřadem“ bude žalobce informovat, vždy„ donese všechna potvrzení, která dostane“.

18. Dne 28. 1. 2019 žalovaná doplnila žádost o uzavření nájemní smlouvy ve vztahu k bytům [číslo] [číslo] uvedla, že tímto žádá o vydání nájemní smlouvy na předmětné byty v nájemním domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], kdy jí„ smlouva nebyla prodloužena z důvodu nedokončeného sloučení bytů“. Dále žalovaná uvedla, že nyní má již„ domluveny nutné revize od hasičů“, po tomto„ ihned předá vše na stavební úřad k dokončení kolaudace“.

19. Dne 30. 10. 2018 byla žalované adresována ze strany žalobce výzva k opuštění bytu, a to vzhledem k tomu že předmětný byt v domě [ulice a číslo] v [obec], jehož byla žalovaná nájemcem, užívá i poté co nájem bytu skončil. Žalovaná tak byla vyzvána, aby předmětný byt opustila, tj. vyklidila a vyklizený byt předala včetně klíčů správci domu. Současně byla žalovaná upozorněna, že v opačném případě bude vyklizení bytu řešeno soudní cestou. Žalobce společně s výzvou k opuštění bytu ze dne 30. 10. 2018 předložil příslušnou dodejku.

20. Žalovaná pak soudu předložila dohodu o pracovní činností uzavřenou mezi zaměstnavatelem [územní celek], [anonymizováno] část [obec] - střed, a žalovanou jako zaměstnancem, která byla uzavřena dne 1. 1. 2020, na základě které se žalovaná jako zaměstnanec zavázala zajišťovat pro zaměstnavatele činnost spočívající v zajišťování úklidu bytových domů. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020.

21. Další důkazy ze strany soudu prováděny nebyly. Jestliže žalovaná v rámci svého vyjádření doručeného soudu dne 11. 8. 2020 označila důkazy v podobě„ dokladů k výše uvedeným pracím“, které hodlala doložit dodatečně, a dále označila k důkazu„ kopii lékařské zprávy syna“, žalovaná přílohy k předmětnému podání ani dodatečně nepředložila, k nařízenému jednání se přitom nedostavila. Soud však k uvedenému rovněž uvádí, že ani za situace, kdy by žalovanou označené důkazy byly provedeny, je zřejmé, že doklady k provedeným pracím ani kopie lékařské zprávy by na závěrech soudu ve vztahu k rozhodnutí o povinnosti žalované o vyklizení předmětných bytů nemohly ničeho změnit, neboť se v tomto směru nejedná o důkazy relevantní pro posouzení projednávané věci.

22. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl nájemní vztah na základě ustanovení § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

23. Dle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

24. Dle § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

25. Dle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

26. Dle 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje (§ 1042 občanského zákoníku).

27. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

28. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o nájmu bytu dle ustanovení § 2235 odst. 1 občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Jak nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt [číslo] v domě na ulici [adresa], č. or. 25a, tak nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt [číslo] v totožném domě, byly uzavřeny na dobu určitou, a to v prvním případě od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2018, ve druhém případě od 1. 2. 2015 do 31. 7. 2015. Nájemní vztah tak skončil uplynutím doby nejpozději ke dni 31. 8. 2018. Jestliže žalovaná užívá předmětné byty i po skončení nájmu, dochází k tomu bez právního důvodu.

29. Mezi účastníky bylo současně v případě obou nájemních smluv odchylně od ustanovení § 2285 občanského zákoníku sjednáno, že za situace, kdy pokračuje nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve nájemce v této době, aby byt opustil, k obnovení nájmu znovu na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nedochází.

30. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalovaná skutečnosti uvedené v žalobě nerozporovala a byla si vědoma skončení nájmu uplynutím doby, na kterou byl sjednán, když mimo jiné také v žádosti o vydání nájemní smlouvy ze dne 16. 11. 2018 uváděla, že smlouva jí„ nebyla prodloužena z důvodu nedokončeného sloučení těchto bytů“. Žalovaná rovněž v tomto směru uvedla, že byť neobdržela výzvu k vyklizení a předání ze dne 30. 10. 2018 poštou, dozvěděla se o výzvě později při osobním jednání na úřadu městské části.

31. Současně je z listinných důkazů i vyjádření žalované zřejmé, že žalovaná si byla vědoma jak své povinnosti vyklidit oba byty, neboť„ smlouva jí nebyla prodloužena z důvodu nedokončeného sloučení těchto bytů“, o čemž svědčí právě výše uvedená žádost o vydání nájemní smlouvy ze dne 16. 11. 2018, tak i toho, že z její strany nedošlo k řádnému splnění povinností vztahujících se k provedení stavebních prací a prokázání splnění této povinnosti.

32. Mezi účastníky bylo přitom ujednáno, že nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou skončí uplynutím doby nájmu. Žalovaná tak porušila ustanovení § 2292 občanského zákoníku, když neodevzdala žalobci předmětné byty v den, kdy nájem skončil. Soud proto žalobě ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený byt předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 6.200 Kč. Náhrada nákladů řízení přitom sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a dále ze 4 paušálních náhrad hotových výdajů ve smyslu § 1, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 300 Kč za úkon (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, účast u jednání soudu dne 19. 1. 2021 a 30. 3. 2021), přičemž s ohledem na závěry Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 soud pohlížel na žalobce jako na účastníka nezastoupeného.