72 C 22/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce; údaje o žalobci sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa původní účastnice a žalovaného o zaplacení 39.126 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23.370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 9.556 Kč od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 6.200 Kč od 1. 9. 2018 do 31. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 23.370 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.166 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou, ve znění následně učiněných zpětvzetí žaloby, domáhal po žalovaném (původně žalovaný vystupoval jako žalovaný 2) spolu s žalovanou 1), ve vztahu k níž bylo řízení následně s ohledem na ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení zastaveno) zaplacení částky v celkové výši 39.126 Kč s příslušenstvím, resp. částky ve výši 23.370 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že žalobce uvedl, že jako vlastník bytového domu na ulici [adresa], č. or. 4, v [obec], v katastrálním území Husovice, zapsáno na [list vlastnictví], uzavřel dne 14. 2. 1995 s žalovanou (původně žalovaná 1), ve vztahu k níž bylo řízení zastaveno) nájemní smlouvu k bytu [číslo] o velikosti 2+1, který se nachází v 2. nadzemním patře uvedeného bytového domu. Dle čl. V. předmětné nájemní smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že nájemné včetně záloh na služby je splatné do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy na služby hradí. Následně oba žalovaní požádali žalobce o souhlas se směnou předmětného bytu, kdy ke schválení došlo na schůzi Rady městské části [obec] dne 12. 7. 2018, přičemž na tomto podkladě žalovaní uzavřeli nájemní smlouvu k bytu [číslo] na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno] v [obec], v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]. Žalovaným tak zanikl nájemní vztah k původnímu bytu ke dni 31. 8. 2018, avšak za vyúčtování služeb za rok 2017 žalovaní nadále dluží žalobci celkem částku ve výši 39.126 Kč. Žalobce k tomu dále uvedl, že výše nájemného se stanovuje s přihlédnutím k obvyklé výši v daném místě na základě rozhodnutí kolektivních orgánů žalobce a zálohy na služby jsou stanoveny jako předpokládaná výše nákladů dle očekávané spotřeby a počtu osob v bytě, kdy přesná výše je přitom uvedena v evidenčním listě. Vyúčtování záloh na služby je prováděno za uplynulý kalendářní rok a nájemníkům je doručováno do poštovních schránek, a to do 30. 4. následujícího roku, přičemž nedoplatky vyúčtování jsou splatné k 31. 8. následujícího roku. Přestože však byli žalovaní dopisem ze dne 17. 10. 2018 žalobcem vyzváni k úhradě dlužné částky, ze strany žalovaných nebylo žalobci ničeho uhrazeno.

2. Žalobce k tomu dále uvedl, že částka ve výši 39.126 Kč představuje výsledek vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Ve vztahu k danému období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 odkázal na příslušné evidenční listy, a to s platností od 1. 1. 2017, 1. 3. 2017 a od 1. 9. 2017. Výše záloh na služby za leden a únor 2017 přitom činila měsíčně částku 1.716 Kč, za březen až prosinec 2017 pak měsíčně částku 1.410 Kč. Žalovaní přitom zaplatili na zálohách na služby za rok 2017 celkem částku ve výši 17.532 Kč (2x 1.716 Kč – za leden a únor 2017 a 10x 1.410 Kč – za březen až prosinec 2017). Žalovaní dále zaplatili za rok 2017 všechny předepsané zálohy, které jim byly řádně odečteny od nákladů na služby. Splatnost nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2017 pak byla stanovena ke dni 31. 8. 2018 (mj. s odkazem na ust. § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb.). Žalobce dále uvedl, že dne 1. 7. 2020 žalovaní uhradili částku ve výši 9.556 Kč, resp. jedná se o zápočet přeplatku na vyúčtování služeb za rok 2019.

3. Podáním ze dne 16. 10. 2020, které bylo doručeno soudu dne 21. 10. 2020, žalobce mimo jiné vzal žalobu částečně zpět co do částky ve výši 9.556 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.556 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení. Dále žalobce v rámci uvedeného podání učinil návrh na změnu žaloby s tím, že žalobní petit nadále zní takovým způsobem, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 29.570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.556 Kč od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29.570 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení.

4. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2021, č. j. 72 C 22/2020-70, které nabylo právní moci dne 15. 5. 2021, tak bylo řízení zastaveno ohledně jistiny ve výši 9.556 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.556 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 39.126 Kč od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018, z důvodu částečného zpětvzetí žaloby ze dne 16. 10. 2020, neboť žalovaní po podání žaloby dne 1. 7. 2020 uhradili částku ve výši 9.556 Kč. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši 29.570 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 9.556 Kč od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2020 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 29.570 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení.

5. Následně došlo k opětovnému částečnému zpětvzetí žaloby ze strany žalobce u jednání soudu dne 14. 10. 2021, kdy žalobce vzal žalobu zčásti zpět dále co do částky ve výši 6.200 Kč s příslušenstvím, takže po částečném zastavení řízení v daném rozsahu zůstala předmětem řízení částka ve výši 23.370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 9.556 Kč od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 6.200 Kč od 1. 9. 2018 do 31. 7. 2021, a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 23.370 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení.

6. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2020, č. j. 72 C 22/2020-67, které nabylo právní moci dne 8. 1. 2021, bylo dále řízení zastaveno ve vztahu žalobce proti žalované 1) s tím, že ve vztahu žalobce proti žalované 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná 1) dne 20. 5. 2020 zemřela, čímž ztratila způsobilost být účastníkem řízení. V rámci řízení o pozůstalosti po zemřelé bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2020, č. j. 59 D 945/2020-46, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2020, rozhodnuto tak, že se řízení zastavuje, když zůstavitelka nezanechala žádný majetek patřící do pozůstalosti.

7. Žalovaný se u jednání soudu vyjádřil v tom smyslu, že přestože žalobce hovořil o nějaké částce 9.000 Kč a 6.000 Kč, které měly být uhrazeny za účelem splacení dluhu, žalovaný ještě zaplatil částku ve výši 2.000 Kč. K dotazu soudu žalovaný upřesnil, že se jednalo o první splátku, když dostal byt na [ulice], pokud se jedná o tuto částku, která byla z jeho strany uhrazena, neví, kdy přesně to bylo, asi před třemi roky.

8. Žalovaný byl proto v návaznosti na jím vedenou procesní obranu u jednání soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. rovněž poučen a vyzván, nechť označí důkazy za účelem prokázání skutečností, že z jeho strany měla být uhrazena za účelem úplného splacení dluhu částka ve výši 2.000 Kč. Žalovaný však ani po příslušném poučení o břemenu důkazním a břemenu tvrzení, resp. riziku neúspěchu ve sporu, neuvedl žádné další skutečnosti, na základě kterých by bylo možné uzavřít, že v uváděném rozsahu došlo k částečné úhradě dluhu, která by dosud nebyla zohledněna ze strany žalobce po částečném zpětvzetí žaloby, když žalovaný nato výslovně uvedl, že pokud má prokázat tyto skutečnosti u dnešního jednání, u dnešního jednání žádné doklady o této skutečnosti k dispozici nemá. Totožným způsobem se žalovaný vyjádřil rovněž k následně ze strany soudu opětovně učiněnému dotazu, když potvrdil, že u dnešního jednání žádné takové doklady k dispozici nemá. Ani následně však již žalovaný u jednání soudu neuvedl žádné relevantní skutečnosti.

9. Po provedeném dokazování níže uvedenými důkazy, které byly zhodnoceny jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, má soud za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, a tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel, přičemž z důkazů soud učinil níže uvedené skutkové závěry.

10. Mezi žalobcem a žalovanou 1) byla dne 14. 2. 1995 uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, s tím, že na základě této nájemní smlouvy žalobce jako pronajímatel žalované jako nájemci přenechal s účinností od 14. 2. 1995 do nájmu byt [číslo] na ulici [ulice] v [obec]. Dle článku V bodu 1 předmětné nájemní smlouvy se žalovaná jako nájemce zavázala platit pronajímateli měsíční nájemné ve výši dle platných cenových předpisů. Stran způsobu výpočtu výše nájemného a měsíčních záloh na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu byl ve smlouvě učiněn odkaz na evidenční list tvořící nedílnou součást této smlouvy. Splatnost nájemného včetně záloh na služby byla ujednána do 15. dne každého kalendářního měsíce při platbě inkasem, jinak do konce daného kalendářního měsíce. Splatnost záloh na služby spojené s užíváním bytu byla ujednána spolu s nájemným, s tím, že pronajímatel je vyúčtuje vždy jednou ročně dle zvláštních právních předpisů.

11. Vlastnické právo žalobce vyplývá z předloženého výpisu z katastru nemovitostí k nemovitosti v podobě budovy [adresa] to na parcele [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví].

12. Žalobce dále předložil vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, z něhož se podává výsledek vyúčtování v celkové částce 39.126 Kč představující nedoplatek z titulu uvedeného vyúčtování. Dále je z vyúčtování zřejmý podrobný rozpis vyúčtování služeb.

13. K důkazu byly dále provedeny jednotlivé evidenční listy pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů, a to evidenční list platný od 1. 1. 2017, platný od 1. 3. 2017. Dále žalobce předložil evidenční list pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platný od 1. 9. 2017. Žalobce rovněž předložil evidenční list pro výpočet úhrady za užívání bytu na ulici [ulice a číslo] v [obec] pro srpen roku 2018. Dále žalobce předložil evidenční list pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platný od 1. 12. 2018.

14. Z žádosti označené jako„ žádost o náhradní byt – byty“ ze dne 3. 1. 2017 se podává, že žalovaný 2) v žádosti určené žalobci mimo jiné uvedl, že jsou s manželkou [celé jméno původní účastnice] nájemci bytu 2+1, [číslo] v domě [ulice a číslo], kdy dům je v naprosto havarijním stavu, manželka je nemocná, nemůže na nohy, již 2 roky nebyla venku. Žalovaný dále uvedl, že řádně platí nájemné a nejsou na něj žádné stížnosti. Protože dům se bude vyklízet a rekonstruovat a rekonstrukce není možná za bydlení, žalovaný požádal o náhradní byty – jeden pro něj, manželku a dceru s dítětem a druhý pro syna, jeho partnerku a dítě. Dále žalovaný uvedl, že pro ně by stačil byt 2+1, pro syna byt 1+1.

15. Dne 16. 7. 2018 byla ze strany žalobce sdělena ve vztahu k manželům [jméno] a [celé jméno žalovaného] skutečnost týkající se souhlasu k uzavření nájemní smlouvy k pronájmu bytu [číslo], v domě na ulici [ulice a číslo], [obec], parcelní [číslo] [list vlastnictví], k. ú. [část obce] Nájemní smlouva měla být na základě souhlasu uzavřena na dobu neurčitou, s účinností od 1. 9. 2018, bez složení jistoty s podmínkou vrácení stávajícího bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec] pronajímateli, s podmínkou uzavření a podepsání splátkového kalendáře na vyúčtování za kalendářní rok 2017.

16. Dne 28. 8. 2018 byla mezi žalobcem a žalovanými 1) a 2) uzavřena nájemní smlouva s označením č. Sm [číslo], s tím, že žalobce jako pronajímatel na základě této smlouvy přenechal žalovaným jako nájemcům do nájmu byt [číslo] o velikosti 2+1, nacházející se v 1. NP bytového domu [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice], v obci [obec], část [územní celek], na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo]. Pronajímatel na základě smlouvy s účinností od 1. 9. 2018 přenechal nájemcům na dobu neurčitou do užívání výše specifikovaný byt se všemi součástmi náležejícímu k bytu s odkazem na příslušný evidenční list tvořící součást této smlouvy. Dle článku III týkajícího se nájemného a záloh na služby spojených s užíváním bytu a způsobu platby bodu 1 byla výše celkové nájemného ujednána dohodou, přičemž sestává ze součtu nájemného vypočteného z podlahové plochy bytu ve výši 85 Kč/m2/měsíc a nájemného za vybavení bytu. Dle článku III. bodu 3 výše měsíčních záloh na jednotlivé služby a rozpis nájemného za vybavení bytu jsou uvedeny v evidenčním listu, který je nedílnou součástí této smlouvy. Výše záloh na jednotlivé služby bude stanovena pronajímatelem s ohledem na očekávanou spotřebu, počet osob v bytě a podle právních předpisů. Dle článku III. bodu 6 pronajímatel má právo každý kalendářní měsíc provést kontrolu uhrazených záloh a skutečných výdajů za služby a dle potřeby zálohy zvýšit. V případě, že pronajímatel zjistí při konečném vyúčtování služeb po skončení nájmu nedoplatky, budou nájemci tyto nedoplatky předloženy k úhradě. Vznikne-li na úhradách za služby přeplatek, je pronajímatel povinen tento přeplatek nájemci vrátit. Splatnost vyúčtování služeb je dána příslušnými platnými právními předpisy. Pronajímatel je oprávněn jednostranně zvýšit výši dohodnutých záloh na služby, a to pouze v souvislosti se zvýšením cen za toto plnění (služby a energie) od jejich dodavatelů. Toto zvýšení je pronajímatel povinen oznámit nájemci písemně předem. Dle článku III. bodu 7 a bodu 8 nájemné včetně záloh za služby je splatné do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy na služby hradí. V případě prodlení nájemce s úhradou nájemného, záloh za služby, úhrad za služby je povinnost nájemce uhradit pronajímateli sankce dle příslušných právních předpisů.

17. Prostřednictvím výzvy k plnění v podobě předžalobní upomínky ze dne 17. 10. 2018 byla žalovaná 1) vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 39.126 Kč, a to do 27. 10. 2018, neboť při kontrole úhrad za prostor [číslo] v domě [ulice a číslo], [obec], který užívá, byl zjištěn dluh ve výši 39.126 Kč, jehož splatnost již uplynula. Podrobný rozpis dluhu byl učiněn součástí tohoto přípisu. Žalovaná byla současně upozorněna, že pokud z její strany ve shora uvedené lhůtě dlužná částka nebude uhrazena, bude uplatněno právo žalobce soudní cestou. Z rubové strany předmětné výzvy se dále podává, že dlužná částka ve výši 39.126 Kč ve vztahu, k níž byla žalovaná vyzvána k úhradě, představuje dluh z titulu vyúčtování služeb za rok 2017. Žalobce předložil předmětnou výzvu včetně příslušné doručenky.

18. Prostřednictvím výzvy k plnění v podobě předžalobní upomínky ze dne 17. 10. 2018 byl žalovaný 2) vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 39.126 Kč, a to do 27. 10. 2018, neboť při kontrole úhrad za prostor [číslo] v domě [ulice a číslo], [obec], který užívá, byl zjištěn dluh ve výši 39.126 Kč, jehož splatnost již uplynula. Podrobný rozpis dluhu je uveden na druhé straně tohoto přípisu. Žalovaný byl současně upozorněn, že pokud z jeho strany ve shora uvedené lhůtě dlužná částka nebude uhrazena, bude uplatněno právo žalobce soudní cestou. Z rubové strany předmětné výzvy se dále podává, že dlužná částka ve výši 39.126 Kč ve vztahu, k níž byl žalovaný vyzván k úhradě, představuje dluh z titulu vyúčtování služeb za rok 2017. Žalobce předložil předmětnou výzvu včetně příslušné doručenky.

19. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud posuzoval daný závazkový vztah za období do 31. 12. 2013 podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále také jen„ zákon č. 40/1964 Sb.“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Za období od 1. 1. 2014 pak byl nárok žalobce posuzován podle příslušných ustanovení dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále také jen„ občanský zákoník“). To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

20. Dle § 703 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

21. Dle § 745 odst. 1 občanského zákoníku je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.

22. Dle § 746 odst. 1 občanského zákoníku mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Dle § 746 odst. 2 občanského zákoníku manžel, který má právo bydlení, má postavení ručitele svého manžela.

23. Dle § 2271 občanského zákoníku společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.

24. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

25. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

26. Podle § 2247 odst. 2 občanského zákoníku pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle § 2247 odst. 3 občanského zákoníku způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

27. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“), není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

28. Po provedeném dokazování s ohledem na právní posouzení dle příslušných zákonných ustanovení soud v předmětné právní věci dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

29. Žalobce je vlastníkem předmětné bytové jednotky [číslo] o velikosti 2+1 v budově na ulici [ulice] v [adresa], č. or. [anonymizováno], nacházející se v [katastrální uzemí], tak jak je vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce uzavřel s žalovanou 1), vůči níž bylo řízení následně zastaveno, neboť v průběhu řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení, tedy manželkou žalovaného (do té doby vystupujícího v řízení jako druhý žalovaný) dne 14. 2. 1995 nájemní smlouvu, přičemž nájemní vztah ke dni 31. 8. 2018 skončil. Pokud se jedná o aktivní legitimaci žalovaného, účastníci byli manželé od 3. 9. 1988, přičemž skutečnosti, na jejichž základě lze uzavřít, že žalovaný je povinen k úhradě dlužné částky s ohledem na vzniklý společný nájem manželů, ani nebyly nijak v průběhu řízení zpochybňovány. Ostatně sám žalovaný uvedené skutečnosti uváděl v žádosti„ o náhradní byt – byty“ ze dne 3. 1. 2017, kde výslovně shrnuje, že je s manželkou nájemcem bytu 2+1 v domě na ulici [ulice a číslo]. Na základě shora uvedené nájemní smlouvy se žalobce zavázal přenechat k užívání předmětnou bytovou jednotku č. 9 o velikosti 2+1 oproti závazku platit žalobci měsíčně sjednané nájemné a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu dle údajů v evidenčním listu, které byly splatné měsíčně vždy do posledního dne kalendářního měsíce. Na základě příslušného evidenčního listu pro výpočet nájemného tak vznikla žalovaným povinnost platit žalobci nájemné spolu s částkou odpovídající zálohám na služby. Žalovaní předmětný byt po dobu nájemního vztahu do 31. 8. 2018 užívali a na základě vyúčtování služeb za období roku 2017 jim vznikl nedoplatek ve výši 39.126 Kč, který dosud nebyl uhrazen, resp. po částečném zpětvzetí z důvodu započtení dalších úhrad ve výši 23.370 Kč. Žalobce k úhradě této dlužné částky žalované před podáním žaloby vyzval.

30. V řízení tak bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku, resp. § 2235 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci, kterým vznikla povinnost žalobci platit měsíčně nájemné a zálohy na služby za užívání shora uvedené bytové jednotky. Žalobce v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. vyúčtoval žalovaným zálohy na služby za období roku 2017, kdy výsledkem vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru byl nedoplatek v celkové výši 39.126 Kč, resp. 23.370 Kč, přičemž žalovaný tuto částku žalobci dosud neuhradil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, přičemž příslušenství pohledávky je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. a dále s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2.166 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobci tak byla s ohledem na jím výslovně učiněné vyčíslení nákladů řízení přiznána vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.566 Kč náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 2 úkony právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzvy k plnění), tedy celkem ve výši 600 Kč.