72 C 227/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; okres , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalované a žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 79 692 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 79.692 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 79.692 Kč od 22. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4.885 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 79.692 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobní návrh žalobce odůvodnil tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 900 m2, jehož součástí je bytový dům [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec], k. ú. [část obce], tak jsou nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Žalobce uzavřel dne 7. 5. 2015 s žalovanou nájemní smlouvu označenou pod č. [spisová značka] [číslo] 5.3.2015, kdy smlouva byla uzavřena na dobu určitou s účinností ode dne 1. 5. 2015 do 30. 4. 2016, přičemž předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] o velikosti 2+1, nacházející se v 3. NP výše uvedeného bytového domu. Prostřednictvím jednotlivých dodatků pod číslem jedna až čtyři byl nájem postupně prodlužován až do 30. 4. 2020. Mezi smluvními stranami bylo v nájemní smlouvě mimo jiné ujednáno, že výše celkového nájemného je dána dohodou a výše měsíčních záloh na jednotlivé služby a rozpis nájemného za vybavení bytu jsou uvedeny v evidenčním listu, přičemž celková výše nájemného činila částku ve výši 5.887 Kč měsíčně. Evidenční list ze dne 23. 4. 2015 pro výpočet nájemného a měsíčních záloh na jednotlivé služby poskytované s užíváním bytu byl přitom učiněn přílohou nájemní smlouvy. Posléze byl nahrazen novým evidenčním listem ze dne 23. 10. 2019 s účinností ode dne 1. 11. 2019. Následně byla mezi stranami rovněž uzavřena Dohoda o poskytnutí slevy z nájemného k bytu ze dne 12. 11. 2019 s účinností ode dne 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023, v rámci které bylo mezi smluvními stranami dohodnuto, že z nájemného ve výši 75 Kč za metr čtvereční za měsíc byla poskytnuta sleva ve výši 28 %. Dle článku III. odst. 6 nájemní smlouvy bylo stanoveno, že nájemné včetně záloh na služby je splatné do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné hradí. Žalovaná hradila nájemné a zálohy na služby nepravidelně, čímž z její strany došlo k hrubému porušení jejích povinností nájemce. Vyúčtování záloh na služby je přitom prováděno vždy za uplynulý kalendářní rok ke dni 30. 4. následujícího roku. Předpis záloh na služby v roce 2019 byl stanoven částkou ve výši 22.920 Kč Náklady po vyúčtování záloh tak činily částku v celkové výši 23.023 Kč. V tomto roce však žalovaná uhradila na předepsaných zálohách pouze částku ve výši 15.280 Kč, přičemž rozdíl ve výši 7.743 Kč byl ze strany žalobce uplatněn v jiném soudním řízení. Žalované tak vznikl nedoplatek v celkové výši 103 Kč, který žalovaná dosud žalobci neuhradila. Po skončení nájemního vztahu žalovaná byt nevyklidila a nepředala žalobci, žalobce proto podal žalobu o vyklizení bytu. K vyklizení došlo až v dubnu 2021, kdy žalovaná byt opustila, tudíž v období od května roku 2020 do dubna 2021 užívala byt bez právního důvodu, neboť nehradila náhradu za užívání bytu ani náklady na služby spojené s užíváním, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. V období od dubna 2020 do září 2020 činil předpis nájemného částku ve výši 5.238 Kč, tj. částku ve výši 4.239 Kč představující výši nájemného po slevě ve výši 28 % spolu s částkou odpovídající nákladům na služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 999 Kč za vybavení prostoru, v říjnu 2020 pak činila částka předpisu nájemného částku ve výši 5.027 Kč, kdy došlo ke snížení částky odpovídající za vybavení prostoru, k dalšímu snížení za vybavení prostoru pak došlo v listopadu a předpis nájemného tak činil částku ve výši 4.876 Kč za období od listopadu do března roku 2020. Předpis za období dubna roku 2021 pak činil částku ve výši 4.725 Kč, vzhledem k tomu, že však žalovaná neuhradila žádnou částku odpovídající náhradě za užívání bytu v období za květen 2020 až duben 2021, dluží žalovaná za toto období částku v celkové výši 60.322 Kč. V dubnu roku 2021 provedl žalobce vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za rok 2020, kdy za spotřebované služby v roce 2020 uplatnil v tomto řízení žalobce částku v celkové výši 14.860 Kč, neboť z celkové vyúčtované částky ve výši 22.920 Kč, zbylou částku již žalobce uplatnil v jiném soudním řízení. Pokud jde o vyúčtování za rok 2021, to bylo ze strany žalobce provedeno v dubnu roku 2022, za období od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2021 vznikl žalované nedoplatek v celkové výši 4.407 Kč. Žalobce tak uplatnil ve vztahu k žalované částku v celkové výši 79.692 Kč skládající se z částky odpovídající náhradě za užívání bytu, nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019 a dluhu za spotřebované služby za rok 2020 a 2021, tj. v jednotlivých částkách ve výši 103 Kč, 60.322 Kč, 14.860 Kč a 4.407 Kč. Přestože žalobce zaslal žalované dne 15. 3. 2021, a dále dne 21. 7. 2022 výzvu k úhradě dluhu, ze strany žalované k úhradě dosud nedošlo.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z částečného výpisu listu vlastnictví [číslo] vyplývá, že vlastníkem bytového domu [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek], je žalobce. Jedná se o bytový dům na pozemku parc. [číslo] označení [adresa] jako objekt k bydlení, na ulici [ulice a číslo] v [obec].

6. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 7. 5. 2015 uzavřena nájemní smlouva označená pod č. [spisová značka] [číslo] 5.3.2015, kdy předmětem nájemní smlouvy byl nájem bytu [číslo] o velikosti 2+1, nacházející se v 3. NP bytového domu [adresa], č. or. [anonymizováno], na ulici [ulice], v obci [obec], část [územní celek]. Žalobce v postavení pronajímatele přenechal žalované v postavení nájemce do užívání specifikovaný byt, a to s tím, že nedílnou součástí této smlouvy byl rovněž evidenční list. Nájem byl uzavřen s účinností ode dne 1. 5. 2015 na dobu určitou do 30. 4. 2016. Dle článku III. nájemní smlouvy byla výše celkového nájemného dána dohodou s tím, že sestává ze součtu nájemného vypočteného z podlahové plochy bytu ve výši 75 Kč za metr čtvereční za měsíc a nájemného za vybavení bytu. Dle článku III. bodu 2 výše měsíčních záloh na jednotlivé služby a rozpis nájemného za vybavení bytu byly uvedeny v evidenčním listu, který je nedílnou součástí této smlouvy. Výše záloh na jednotlivé služby je stanovena pronajímatelem s ohledem na očekávanou spotřebu, počet osob v bytě a podle právních předpisů. Mezi smluvními stranami byly následně uzavřeny jednotlivé dodatky k předmětné nájemní smlouvě označené pod č. [spisová značka] [číslo] 5.3.2015, a to s tím, že jednotlivé dodatky [číslo] byly postupně uzavírány ve dnech 27. 4. 2016, 24. 5. 2017, 18. 7. 2018 a 13. 6. 2018. Jednotlivými dodatky byl nájem bytu postupně prodlužován, a to až s účinností do 30. 4. 2020. Z dohody o poskytnutí slevy z nájemného k bytu ze dne 12. 11. 2019 vyplývá, že žalované byla ze strany žalobce poskytnuta sleva z nájemného ve výši 28 % s účinností od 1. 1. 2020, a to na dobu určitou 48 měsíců, tj. do 31. 12. 2023.

7. Žalobce dále předložil jednotlivé evidenční listy pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platné od 1. 6. 2015, od 1. 11.2019, 1. 4. 2020, 1. 10. 2020, a 1. 11. 2020. Z jednotlivých evidenčních listů pro výpočet nájemného vyplývá částka nájemného za dané období společně s rozpisem vybavení prostoru a seznamem žijících osob. Jak vyplývá z jednotlivých evidenčních listů, za období od dubna roku 2020 do září roku 2020 činila částka předpisu nájemného 5.238 Kč, odpovídající slevě 28 %, tj. částku vevýši 4.239 Kč spolu s částkou za vybavení prostor ve výši 999 Kč. V říjnu roku 2020 činila částka 5.027 Kč, kdy došlo ke snížení částky odpovídající nájemnému za vybavení prostoru. Za období od listopadu do března roku 2020 činila částka nájemného za užívání bytu částku ve výši 4.876 Kč, kdy poslední snížení částky vybavení prostoru následovalo v dubnu roku 2021, kdy předpis odpovídající na tento měsíc činil částku ve výši 4.725 Kč.

8. Žalobce předložil také hlášenku volného bytu ve vztahu k bytu [číslo] v 3. NP, v domě [adresa], č. or. [anonymizováno] na adrese [adresa].

9. Žalovaná byla vyzvána prostřednictvím výzvy k plnění – předžalobní upomínky ze dne 15. 3. 2021 k úhradě částky v celkové výši 107.578 Kč, a to do 25. 3. 2021, kdy žalovaná byla rovněž upozorněna na skutečnost, že dluží nájemné za více než tři měsíce, kdy tato skutečnost byla důvodem k ukončení nájemního vztahu výpovědí. Předmětná výzva byla ze strany žalobce předložena včetně příslušné doručenky.

10. Žalovaná byla dále prostřednictvím výzvy k plnění – předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2022 mimo jiné vyzvána opětovně k úhradě dlužné částky v celkové výši 117.207 Kč, a to do 31. 7. 2022, neboť dluží nájemné za více než tři měsíce, kdy tato skutečnost byla rovněž důvodem k ukončení nájemního vztahu výpovědí. Předmětná výzva byla předložena včetně doručenky.

11. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru na adrese [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vyplývá částka odpovídající nedoplatku z titulu vyúčtování v celkové výši 103 Kč. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru na adrese [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 se podává dlužná částka v celkové výši 22.920 Kč, kdy z titulu uvedeného vyúčtování žalobce požaduje v rámci projednávané věci v tomto řízení toliko zaplacení částky odpovídající nedoplatku ve výši 103 Kč. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru na adrese [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2021 vyplývá dlužná částka nedoplatku za užívání bytu v celkové výši 117.207 Kč, kdy žalobce uvedl, že v tomto řízení požaduje po žalované zaplacení z titulu uvedeného vyúčtování toliko částku ve výši 14.860 Kč. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru na adrese [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2021 se dále podává nedoplatek v celkové výši 117.207 Kč. Z titulu vyúčtování za rok 2021 pak byla žalobcem za spotřebované služby požadována částka v celkové výši 4.407 Kč. Z titulu dlužné částky požadované ze strany žalobce jako náhrada za užívání bytu pak žalobce požadoval částku v celkové výši 60.322 Kč za období od května roku 2020 do dubna roku 2021, vždy odpovídající předpisu pro dané období. Žalobce předložil předmětná vyúčtování adresované žalované rovněž s potvrzením o jejich doručení.

12. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

13. Dle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

14. Dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Dle odst. 3 citovaného ustanovení neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

15. Dle § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

16. Dle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

19. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky existoval závazkový smluvní vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku, ovšem přestože byla žalovaná povinna platit za užívání bytové jednotky [číslo] o velikosti 2+1 situované ve 3. NP domu v podobě budovy [adresa], č. or. [anonymizováno], na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], žalované v průběhu nájemního vztahu vznikl na nájemném a úhradách za služby poskytované s užíváním bytu dluh. Smluvní vztah přitom mezi stranami skončil ke dni 30. 4. 2020 s ohledem na skutečnost, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to s odkazem na nájemní smlouvu ve znění jejích dodatků. S ohledem na skutečnost, že po skončení nájemního vztahu žalovaná byt nevyklidila a nepředala žalobci, byla ze strany žalobce podána žaloba o vyklizení bytu, přičemž žalobce byt převzal až v dubnu roku 2021, kdy žalovaná byt opustila. Žalovaná tak v období od května roku 2020 do dubna roku 2021 užívala byt bez právního důvodu, nehradila žalobci žádnou částku odpovídající náhradě za užívání bytu ani částku odpovídající nákladům na služby spojené s užíváním, tudíž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Navzdory výzvám žalobce tak byt nadále užívala i po skončení nájemního vztahu v daném období bez právního důvodu. Soud přitom vzal za prokázané, že částky požadované žalobcem odpovídají výši nájemného a služeb, které by žalovaná byla povinna žalobci hradit, pokud by měla s žalobcem v žalovaném období řádně uzavřenou nájemní smlouvu s odkazem na jednotlivé vyúčtované částky představující předpis nájemného za jednotlivé měsíce, a to s ohledem na žalované poskytnutou slevu ve výši 28 %, kdy došlo následně ke snížení části odpovídající nájemnému, přičemž následně došlo rovněž ke snížení částky nájemného za vybavení prostoru. Soud tedy vyhověl požadavku žalobce a zavázal žalovanou k zaplacení částky za užívání bytu za období od dubna roku 2020 do září roku 2020 odpovídajícímu částce v celkové výši 79.692 Kč, tak jak to odpovídá žalobcem předloženým vyúčtováním s jednotlivými zde specifikovanými nedoplatky, v rámci kterých byly rovněž zohledněny částky vyúčtované případně jako přeplatek.

20. Přestože žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky rovněž prostřednictvím dopisu ze dne 15. 3. 2021, a poté opětovně ze dne 21. 7. 2022, žalovaná na výzvu nijak nereagovala a neuhradila ničeho. Žalobce dále po žalované požadoval vedle žalované jistiny mimo jiné i zákonný úrok z prodlení z požadované částky, a to ode dne doručení žaloby, tj. ode dne 22. 11. 2022 do zaplacení.

21. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Jelikož ze strany žalované dlužné částky zaplaceny nebyly, žalovaná se dnem následujícím po uplynutí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení v návaznosti na výzvu žalobce dostala do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení.

23. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 4.885 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobci tak byla přiznána vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.985 Kč náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkonů právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění, doplnění žaloby), tedy celkem ve výši 900 Kč.