72 C 249/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6.077,34 Kč - smluvní pokuta

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 6.077,34 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 6.077,34 Kč s tím, že žalobce dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 11. 2018 do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala a zavázala se za dodané množství zaplatit. Žalobce vyúčtoval žalované v souladu s ujednáními v rámci mezi účastníky uzavřené smlouvy smluvní pokutu v podobě částky ve výši 7.600 Kč, a to prostřednictvím vyúčtování pod variabilním symbolem [číslo] vystaveného dne 6. 11. 2019 se splatností ke dni 18. 11. 2019, přičemž žalobce uvedl, že takto požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 400 Kč měsíčně za každý měsíc období od 4. 11. 2019 do 30. 5. 2021, tedy za 19 měsíců po 400 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě uvedené částky, nicméně ze strany žalované byla dosud provedena toliko částečná úhrada s tím, že k úhradě zbývá dosud zaplacení částky ve výši 6.077,34 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel 12. 11. 2018 s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a související služby zaplatit cenu stanovenou žalobcem včetně státem regulované ceny za službu distribuční soustavy a dalších plateb dle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příslušné období. Dále bylo zjištěno, že v rámci uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je součástí článku označeného jako„ Ostatní ujednání“ na straně 1/2 předmětné smlouvy mimo jiné dohoda účastníků o povinnosti zákazníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Dále se v rámci výše uvedeného článku smluvní strany dohodly, že mimo jiné v případě, že zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, je žalobce oprávněn účtovat zákazníku smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou žalobci neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobce do konce trvání smlouvy. Následuje ujednání týkající se povinnosti zákazníka vyúčtovanou smluvní pokutu uhradit ve lhůtě odpovídající lhůtě platné pro splatnost vyúčtování.

4. Na základě vyúčtování [číslo] žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu částkou v celkové výši 7.600 Kč s datem splatnosti ke dni 18. 11. 2019 představovanou částkou ve výši 400 Kč odpovídající smluvní pokutě za období 19 měsíců účtované za předčasné ukončení smlouvy v důsledku porušení sjednaných podmínek dle uvedené smlouvy.

5. Z předžalobní upomínky označené pod [číslo] vystavené dne 13. 12. 2019 předložené včetně příslušného poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 6.077,34 Kč s tím, že se jedná o dosud ze strany žalované neuhrazenou částku odpovídající smluvní pokutě účtované na podkladě vyúčtování prostřednictvím faktury označené pod č. dokladu [číslo] s datem splatnosti ke dni 18. 11. 2019.

6. Dluh přes shora uvedené výzvy k úhradě zaslané žalobcem na adresu žalované dle smlouvy zaplacen nebyl, žalovaná nerozporovala skutečnost, že dlužná částka nebyla žalobci zcela uhrazena.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle něhož smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. V rámci předmětného závazku vystupoval žalobce jako obchodník a žalovaná jako zákazník.

8. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky vyúčtované jako smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý měsíc v období od 4. 11. 2019 do 30. 5. 2021, tj. částku v celkové výši 7.600 Kč představovanou částkou 400 Kč měsíčně za 19 měsíců, neboť ke dni 4. 11. 2019 došlo k ukončení dodávky elektřiny změnou dodavatele elektřiny 10. Částka v celkové výši 7.600 Kč, resp. ve výši 6.077,34 Kč po provedení částečné úhrady ve výši 1.522,66 Kč, však žalobci přiznána nebyla, když soud v této části nepovažoval žalobu za důvodnou, neboť smluvní pokutu vyúčtovanou žalobcem v uvedené výši nelze považovat za přiměřenou. Žalobce označil v příslušném smluvním ujednání smluvní pokutu jako sankci zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobci neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy, přičemž žalobce vyúčtoval smluvní pokutu předčasné ukončení smlouvy částkou ve výši 400 Kč za každý měsíc, tedy za 19 měsíců částkou v celkové výši 7.600 Kč s ohledem na datum ukončení dodávky elektřiny ke dni 4. 11. 2019, přičemž smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla mezi účastníky uzavřena na dobu určitou 30 měsíců s možností automatické prolongace smlouvy.

11. Dle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Ujednání týkající se smluvní pokuty požadované žalobcem v celkové výši 7.600 Kč považuje soud za nepřiměřené ujednání obsažené ve smlouvě uzavírané se spotřebitelem, neboť dle názoru soudu zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované. Není přitom pochyb, že žalovaná vystupovala v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek ze spotřebitelské smlouvy. Rovněž výše celkem žalobcem po žalované požadované částky z titulu vyúčtované ceny energií a ceny odpovídající dalším uplatněným položkám na podkladě s žalovanou uzavřené smlouvy svědčí pro uvedené závěry vztahující se k rozporu s požadavkem přiměřenosti, vezeme-li v úvahu částku požadovanou z titulu smluvní pokuty účtované částky v celkové výši 7.600 Kč. Soud v tomto ohledu odkazuje rovněž na zásadu poctivosti v oblasti smluvních vztahů se spotřebitelem akcentovanou mimo jiné v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11 (§ 6 občanského zákoníku).

13. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobu v celém rozsahu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn pravidlem týkajícím se procesního úspěchu ve věci. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.