72 C 257/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalované o 554.547 Kč s přísl. - újma na zdraví

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 499.092 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 499.092 Kč od 8. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 55.455 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 55.455 Kč od 8. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 57.702 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 554.547 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že žalobkyni byla způsobena újma na zdraví při dopravní nehodě, ke které došlo dne [datum] v obci [obec] na křižovatce ulic třída [ulice], [ulice], [ulice] a [ulice], tím, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození], jako řidič osobního vozidla, tov. zn. Citroën Berlingo, [registrační značka], nedal přednost v jízdě jízdnímu kolu, na kterém jela žalobkyně. Došlo ke střetu, kdy žalobkyně upadla na pozemní komunikaci. Žalobkyně při nehodě utrpěla zranění, jehož následkem je poškození pravého ramene. Žalobkyně byla hospitalizována v [nemocnice], zranění bylo dále léčeno ambulantně a rehabilitacemi, žalobkyně absolvovala pobyt v lázních Darkov a po dobu 343 kalendářních dní (245 pracovních dní) byla v pracovní neschopnosti. Pan [příjmení] [příjmení] je pojištěncem žalované, a to na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zn. VI [číslo]. Žalobkyně tak uplatnila žalobou nárok za vzniklou újmu ve vztahu k žalovanému. Žalobkyně dále uvedla, že po ustálení zdravotního stavu po úrazu žalobkyni zůstaly trvalé následky zranění, přičemž k posouzení následků úrazu byl ze strany znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [], dne 15. 11. 2016 vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení materiální újmy na zdraví. V souladu s Metodikou k odškodňování nemateriální újmy stanovenou Nejvyšším soudem vyhodnotil znalec vzniklou škodu na zdraví, kdy současně uzavřel, že dopravním úrazem, jehož následkem bylo poškození pravého ramene, se významně zhoršila manipulační schopnost pravé horní končetiny žalobkyně, a proto dochází k přetěžování levé strany i k negativnímu ovlivnění činnosti levé horní končetiny. Znalec následně dle příslušné Metodiky vyčíslil částku bolestného ve výši 20.549 Kč, a částku ztížení společenského uplatnění ve výši 554.547 Kč. Přestože žalobkyně opakovaně u žalovaného nárok uplatnila, naposledy přípisem ze dne 3. 7. 2017, doručeným žalovanému dne 7. 7. 2017, žalobkyni bylo uhrazeno ze strany žalovaného toliko bolestné. Žalovaný přitom přípisem určeným žalobkyni ze dne 25. 7. 2017 zcela odmítl nárok žalobkyně s tím, že znalecký posudek a lékařské zprávy byly postoupeny reviznímu lékaři, který uzavřel, že zdravotní stav žalobkyně se shoduje se zdravotním stavem před úrazem, zhoršeným v důsledku úrazu žalobkyně v roce [rok], a takto nárok žalobkyně odmítl. Žalobkyně však jednoznačně pociťuje zhoršení zdravotního stavu po nehodě, bolestivost a omezení v běžném životě, přičemž zhoršení jejího zdravotního stavu zapříčiněné dopravní nehodou bylo objektivně zjištěno znaleckým posudkem. Znalec přitom žalobkyni jednak vyšetřil, jednak vycházel z lékařských zpráv. Dopravní nehoda negativně ovlivnila zdravotní stav žalobkyně, o čemž svědčí i nutnost následné rehabilitační terapie včetně lázeňské péče. Žalobkyně přitom netvrdila, že po úrazu ruky v roce [rok] byl její zdravotní stav stoprocentní, znalec však z této skutečnosti při zpracování znaleckého posudku samozřejmě vycházel. Jak ze znaleckého posudku vyplývá, znalcem zjištěné částky odpovídají zjištění změny zdravotního stavu po dopravní nehodě, nikoli zdravotního stavu oproti stavu člověka zcela zdravého. Zatímco před dopravní nehodou byl zdravotní stav žalobkyně ustálený, žalobkyně přes své omezení zvládala řadu činností, po dopravní nehodě řadu z nich již nemůže vůbec vykonávat, kdy v tomto směru žalobkyně konkrétně uvedla plavání, jízdu na kole, pečení, zvedání věcí, přenášení vnoučat. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni náhradu za ztížení společenského uplatnění neposkytl, žalobkyně se obrátila na soud.

2. Žalovaný se vyjádřil zejména v tom smyslu, že jestliže se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 554.547 Kč jako pojistného plnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v důsledku dopravní nehody ze dne [datum], nehodu, při které došlo ke střetu vozidla tov. zn. Citroën Berlingo, [registrační značka] pojištěného řidiče [jméno] [příjmení], s žalobkyní jako cyklistkou na jízdním kole, žalovaný ji eviduje jako událost pod č. 2016 [číslo]. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo pro případ dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, u žalovaného, žalobkyně se proto nyní domáhá náhrady na nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění v souvislosti s újmou na zdraví utrpěnou při předmětné dopravní nehodě. Žalovaný si pro posouzení žalobkyní uplatněného nároku vyžádal lékařské zprávy, na jejichž základě bylo provedeno znalecké ohodnocení, nechal vypracovat revizní znalecké posouzení, přičemž revizní znalec [příjmení] [příjmení] osobně vyšetřil žalobkyni, prostudoval zdravotnickou dokumentaci, která byla součástí znaleckého posudku MUDr. [příjmení], [anonymizováno], [], přičemž se svolením žalobkyně si rovněž vyžádal a prostudoval veškerou dřívější zdravotní dokumentaci. Revizní znalec v rámci svého posouzení uvedl, že ztížení společenského uplatnění může být hodnoceno pouze ve vztahu ke zraněním či omezením výhradně plynoucím z předmětné škodné události. Omezení pravého ramenního kloubu žalobkyně by proto mělo být posuzováno v dlouhodobém kontextu a mělo by být vzato v úvahu také tzv. předchorobí (tj. úrazy či léčení předcházející předmětnou škodnou událost). V případě žalobkyně je proto nezbytné zohlednit jak úraz z roku [rok], tak léčení z roku [rok]. Při hodnocení současného zdravotního stavu žalobkyně, nelze na zhoršený zdravotní stav nahlížet omezeně jako na stav způsobený předmětnou dopravní nehodou. Revizní znalec tedy uzavřel, že u žalobkyně nedošlo ke ztížení společenského uplatnění v důsledku úrazu při dopravní nehodě ze dne 4. 11. 2015. Žalovaný tak na základě závěrů revizního znalce uplatněný nárok na ztížení společenského uplatnění žalobkyně, odmítl jako nedůvodný a žalobkyni požadované pojistné plnění nevyplatil.

3. Soud provedl dokazování následujícími důkazy a provedené důkazy zhodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Z důkazů pak soud příslušná skutková zjištění, na jejichž základě po příslušném právním posouzení dospěl k níže uvedeným závěrům.

4. Jak má soud za zjištěné ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vypracovaného dne 15. 11. 2016 ve věci poškozené žalobkyně, znalcem MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [], znalec v rámci závěrů posudku stanovil celkovou částku pro odškodnění nemajetkové újmy na zdraví poškozené žalobkyně dle Metodiky Nejvyššího soudu (dále také jen„ Metodika“) částkou ve výši 20.549 Kč odpovídající náhradě za bolestné a dále částkou ve výši 554.547 Kč odpovídající náhradě za ztížení společenského uplatnění (dále také jen„ ZSU“). Nárokem na zaplacení částky bolestného, tak jak byla znalcem vyčíslena částkou ve výši 20.549 Kč, se přitom soud nezabýval, neboť bolestné bylo ze strany žalovaného žalobkyni již před podáním žaloby uhrazeno. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že znalec se seznámil se zdravotní dokumentací, s propouštěcí zprávou chirurgického oddělení (období od 4. 11. do 9. 11. 2015), a dále jednotlivými lékařskými zprávami z rehabilitačního vyšetření v [nemocnice] (ze dne [datum]), z léčení v Lázních Darkov (od [anonymizováno] do [datum]), z neurologického vyšetření v [nemocnice] (ze dne [datum]), z ortopedického vyšetření MUDr. [příjmení], [obec] (ze dne [datum]), z kontrolního rehabilitačního vyšetření v [nemocnice] (ze dne [datum]). Z popisu případu v rámci znaleckého posudku se dále podává, že žalobkyně měla ukončeno základní vzdělání v roce [rok], kdy poté došlo v roce [rok] na učilišti k úrazu, přičemž od té doby pobírala žalobkyně do roku [rok] plný invalidní důchod (s ohledem na téměř úplnou amputaci všech prstů pravé ruky, není úchopová schopnost ani jiná činnost ruky), od roku [rok] potom dále již pouze částečný invalidní důchod. Ze znaleckého posudku se dále podává, že žalobkyně je rozvedená, v době vypracování posudku žila se svou nemocnou matkou v domku, dvě dospělé děti žijí mimo tuto domácnost. Žalobkyně je zaměstnaná jako [anonymizováno] v nemocnici [obec], od února [rok], s platem mezi 10 – 11 tisíci Kč. Žalobkyně se věnovala rekreační turistice, 2x týdně plavání, jízdě na upraveném kole, pracím v kuchyni, pekla pro celou rodinu. Dne [datum] byla sražena autem, následně byla přijata na Urgentní příjem [nemocnice], s hospitalizací na chirurgickém oddělení do [datum] a diagnózou [anonymizováno 6 slov] a [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována dvě slova]. Od [datum] je zahájena dlouhodobá rehabilitační terapie (léčebné tělesné cvičení pravého ramene, magnetoterapie, laseroterapie včetně lázeňské péče - komplexní balneoterapie). Přes dlouhodobou rehabilitační léčbu (ukončena [datum]) nadále přetrvává omezení pohybu páteře a pravého ramene. Za datum ustálení zdravotního stavu znalec považoval datum [datum], přičemž znalecký posudek byl vypracován s přihlédnutím k datu posouzení případu ke dni [datum]. Po klinickém vyšetření znalec uvedl, že od úrazu přetrvávají bolesti páteře a pravého ramene, porucha dynamiky páteře středně těžkého stupně. Zhoršení hybnosti pravého ramene a paže (omezení abdukce, elevace, bolest při dotažení pohybu), slabost, křeče jdoucí do pahýlu pravé horní končetiny a v poslední době šířící se i na levou horní končetinu. Nemůže již zvedat ani lehké předměty. Projevuje se i zvýšená celková únavnost, pro bolesti se musí medikovat léky od bolesti. Od úrazu při otočení hlavy dopravu a předklonu hlavy se objevuje vertigo – točení hlavy. Zhoršení spánku pro bolest pravého ramene, nelze se položit na pravý bok, bolesti tlumí léky od bolesti. V současnosti je významné omezení jak v plavání, tak při jízdě na kole pro bolest a slabost pletence ramenního. Ráda pekla – cukroví, buchty pro celou rodinu – v současnosti pro výše uvedené omezení již nelze realizovat, dostává křeče zpočátku do pravé paže a nyní při přetížení levé horní končetiny i do paže levé – při zvedání hrnců a plechů i jiných lehkých věcí. Přenášení vnoučat již nelze. Při cestování má psychické problémy způsobené strachem z nárazu, tak jak se stalo při nehodě. Omezuje proto své cestování na minimum nebo nezbytně nutné. V rámci odpovědí na jednotlivé otázky znalec zejména uvedl, že pokud jde o tělesné funkce, které byly zasaženy úrazovým dějem, došlo k postižení tělesných funkcí v podobě – bolesti páteře (b28013.1), bolesti ramene a paže vpravo (b28014.1), zhoršení hybnosti pravého ramene (b7100.2). Znalec dále uvedl, že při posouzení aktivit a participací dle Metodiky vzal v úvahu faktory prostředí, zohledněny byly léky proti bolesti, nejbližší rodina, zdravotní péče. Dále znalec odkázal na komplexní posouzení aktivit a participací podle Metodiky, jak je podrobně zhodnoceno v příloze znaleckého posudku. Znalec dospěl k výpočtu rámcové částky odpovídající ztížení společenského uplatnění ve výši 554.547 Kč, přičemž z jeho strany nebyl uplatněn žádný modifikační koeficient. Pokud jde o další okolnosti, které znalec považoval za důležité, znalec uvedl, že se jedná o poškozenou, která po traumatu v mládí (téměř totální amputace pravé ruky) přišla o úchopovou schopnost pravé ruky. Současným dopravním úrazem, jehož následkem je poškození pravého ramene se manipulační schopnost pravé horní končetiny významně zhoršila, a proto ovlivňuje přetížení levé strany i činnosti levé horní končetiny. Závěrem tak znalec shrnul, že celková částka pro odškodnění nemajetkové újmy na zdraví poškozené žalobkyně podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví je stanovena součtem bolestného ve výši 20.549 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 554.547 Kč, celkem tedy ve výši 575.096 Kč. Znalecký posudek vypracovaný dne 15. 11. 2016 byl dále proveden k důkazu ve znění jeho doplnění vypracovaného dne 20. 9. 2021. Znalecký posudek předložený žalobkyni byl opatřen znaleckou doložkou ve smyslu § 127a o. s. ř.

5. Znalec u jednání soudu k závěrům svého znaleckého posudku dále doplnil, že poškozená byla při jízdě na kole sražena vozidlem, podrobila se relativně krátké hospitalizaci, dominující tam byl lehký otřes mozku a v podstatě náraz na rameno, čili zhmoždění pravého ramene a paže a k tomu zhmoždění bederní hrudní páteře, které by se dalo říct, že z pohledu laika i z pohledu lékaře může být hodnoceno, že to zranění nebylo nějak následně těžké. Nicméně velmi záhy se objevily problémy, které dotyčná popisuje, a jsou popsány v rámci zdravotnické dokumentace. Podrobila se dlouhodobé rehabilitaci, jak v rámci [nemocnice], tak potom v Lázních Darkov a dominujícími problémy byly v podstatě omezení hybnosti pravého ramene, čili ten náraz, který ona absolvovala při tom pádu na tu pravou stranu, jak bylo popsáno, pokud jde o ten mechanismus úrazu a k tomu bolesti, bederní a hrudní páteří. Nicméně dominující byla pravá horní končetina, pravé rameno. Je potřeba říci, že poškozená byla již v té době vedena jako invalidní důchodce, do roku [rok] měla plný invalidní důchod, který od roku [rok] byl částečný, s ohledem na poranění pravé ruky, kde došlo k nějaké skalpaci již v době dávno minulé, čili ona přišla o velkou část prstů. Došlo tam k nějakým plastickým operacím, čili taková nějaká základní úchopová činnost té pravé ruky samozřejmě byla v podstatě nemožná, dalo by se říci. Takže tam bylo omezení z tohoto důvodu, a proto také ta činnost ruky jako takové hodnocena v dalších následcích nebyla, ta léčba probíhala v podstatě až do října roku [rok], kdy je uzavřena na rehabilitačním vyšetření kolegyní [příjmení] a znalec provedl v listopadu posouzení pacientky, která za ním přijela do [příjmení] nemocnice. Dominující obtíže přetrvávají, to bylo omezení hybnosti pravého ramene s tím, že pokračovaly bolesti v oblasti ramene a v oblasti bederní a hrudní páteře, které spíše, se dá říci, v rámci domén se velmi těžko vyjadřují. Je to takový diskomfort, který lze teoreticky v rámci domény, péče o zdraví nebo jiné účelné vnímání, ale není to explicitně správně. Takže ty bolesti a tady ty symptomy, které její stav nějakým dlouhodobým obdobím stigmatizují a znepříjemňují život, tady zohledněny nejsou. V rámci dalších problémů je zde dominující omezení pravého ramene a pravé paže, ona je pravák. Na jedné straně úchopová funkce pravé horní končetiny je špatná, nicméně jako dominující pravostranná končetina, byla zaměstnaná na nějaký částečný úvazek u firmy [anonymizováno], pracoviště [obec], kde pracovala jako uklízečka s nějakým platem 10, 11 tisíc, čili ta schopnost té pravé ruky musela nějakým způsobem být zachována, nebo pravé horní končetiny, protože ta úchopová stránka tam byla významně omezena. Tento úraz v rámci trvalých následků ji v tomto směru omezil, jak v rámci osobního života, tak následujícího pracovního, i v rámci volnočasových aktivit, které udává. Rekreační turistika u člověka k věku 57 let se dá akceptovat, nějaké plavání 2x týdně a jezdila na upraveném kole, což se jí stalo tedy osudným i při té nehodě. Čili ta horní končetina pravostranná byla schopna fungovat i v tom omezení, které tam bylo tím úrazem již v dávnou dobu. Jejím koníčkem byla práce v kuchyni, ona pekla pro celou rodinu. V době, kdy ji znalec vyšetřoval, brala léky od bolesti, zdůrazňovala psychické problémy ze strachu z toho nárazu a dopravní nehody, což se objevuje relativně často. Pokud se ti lidi s tím vyrovnají, vyžadují nějakou psychiatrickou podporu, že by se tam rozvíjel nějaký posttraumatický syndrom, to určitě ne. Nicméně paní si na toto stěžovala také, čili toto je v rámci nějakých jejích obtíží a trvalých následků. Následuje převedení do té Metodiky Nejvyššího soudu, kromě vyjádření bolestného, které je minoritní částkou, dominující částkou je to ztížení společenského uplatnění. Byť samozřejmě se může zdát, že ten úraz nebyl nějaký závažný, problém je v tom, že ty ramenní klouby jsou velmi náchylné k tomu, že po nějakých úrazech nefungují dobře a nejsou dobře rehabilitovatelné. Často, jak se říká„ zamrznou“, je tam„ syndrom zamrzlého ramene“, jsou tam různé symptomatologie, které toho dotyčného stigmatizují a omezují. Znalec dále uvedl, že došlo k převedení obtíží žalobkyně a toho, co mu dává jako podklad zdravotnická dokumentace, naprosto neoddiskutovatelný, protože je to dokumentace odborníků. Pro znalce jsou tyto závěry z odborných vyšetření naprosto podstatné, pokud by tam nebyly, není schopen převést ty obtíže, které mu dotyčný nějakým způsobem předává při vyšetření do jednotlivých domén a bez dokumentace by to ani neprovedl. Znalec uvedl, že vždy chce, aby ten případ byl nějakým způsobem uzavřený, aby se k tomu dotyčný odborný lékař, kterého se to týká, v tomto případě ortoped i rehabilitační lékař, vyjádřili. Znalec dále uvedl, že pokud je tam, a bez toho by se neobešel, zhodnocení odborným lékařem, tak on si je schopen potvrdit, že to omezení je takové nebo teoreticky se mohlo zlepšit nebo naopak zhoršit. Klouby v průběhu období se mohou zlepšovat, ale spíš se zhoršují. V současnosti by asi nemohl říct, kde se nachází žalobkyně, předpokládá, že ten stav se výrazně nelepší, protože jeho zkušenosti jsou spíš takové, že ti lidé s určitým věkem ty problémy mají horší. Na odborných vyšetřeních je vidět samozřejmě, že jsou tam chronické změny na krční páteři, které v tomto věku má asi každý člověk, čili její stesky, že má problémy s pohybem krku tam zohledněny samozřejmě nejsou. Znalec rovněž upřesnil, že žalobkyně tu pravou ruku byla schopna v rámci toho úrazu v roce [rok] za těch více jak 20 let schopna používat jako výpomoc významnou k té levé horní končetině, která zůstala a řada těch úkonů se převáděla na tu levou horní končetinu, která tím samozřejmě je přetěžovaná. Je to tam zmíněno, že ty bolesti se potom objevují i na té levé straně, problémy s křečemi, protože ta pravá ruka byla přetížená, tak se snažila na tu levou. Znalec se dále podrobně vyjádřil k jednotlivým doménám a hodnocení jednotlivých položek.

6. Soud dále provedl k důkazu zejména jednotlivé listiny vztahující se k okolnostem dopravní nehody a skutečnostem týkajícím se pojistného vztahu mezi pojištěným [jméno] [příjmení] a žalovaným, a to v podobě protokolu o jednání u [stát. instituce] ze dne 20. 9. 2016 spolu se sdělením [stát. instituce] ze dne 2. 1. 2017 a pojistky jako potvrzení o uzavření příslušné pojistné smlouvy [číslo]. Z protokolu o projednání přestupku u [stát. instituce] pod [číslo jednací], s příslušnou spisovou značkou MUBR- [spisová značka] OSVD, ze dne 20. 9. 2016, se mimo jiné podává, že uvedeného dne se dostavil p. [jméno] [příjmení], který se měl dopustit dne [datum] v 7:35 hodin, v [obec] na křižovatce ulic třída [ulice], [ulice], [ulice] a [ulice] tím, že při řízení motorového vozidla tov. zn. Citroën Berlingo, r. zn. [anonymizováno] [číslo], nedal přednost právě projíždějícímu vozidlu (jízdnímu kolu), čímž způsobil dopravní nehodu, při které bylo jinému ublíženo na zdraví. K dopravní nehodě mělo dojít tím způsobem, že jmenovaný řidič motorového vozidla tov. zn. Citroën Berlingo, r. zn. [anonymizováno] [číslo] jel v [obec] po vedlejší ulici [ulice], kdy nedal přednost v jízdě vozidlu (jízdnímu kolu), které řídila [celé jméno žalobkyně], [datum narození], po hlavní ulici [ulice] na dále pak [ulice]. Došlo ke střetu obou vozidel, kdy cyklista [celé jméno žalobkyně] po nárazu upadla na pozemní komunikaci. Při dopravní nehodě došlo ke zranění žalobkyně, ke zranění žádných jiných osob nedošlo. Svým jednáním měl obviněný porušit obecně závazný předpis, kterým je zákon č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), a to jeho ustanovení 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. b) a § 22 odst. 1.

7. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění a vyřešení záležitosti, přičemž přípis byl předložen včetně detailní informace k zásilkám s datem 7. 7. 2017. Dále bylo k důkazu provedeno stanovisko žalovaného k uplatněnému nároku ze dne 25. 7. 2017 spolu s odborným posouzením vypracovaným znalcem MUDr. [příjmení] včetně příloh. Ze stanoviska k uplatněnému nároku ztížení společenského uplatnění ze dne 25. 7. 2017 se mimo jiné podává, že žalovaný se k nároku žalobkyně na zaplacení částky odpovídající ztížení společenského uplatnění ve výši 554.547 Kč, vyjádřil takovým způsobem, že po prostudování veškeré dostupné zdravotnické dokumentace a klinického vyšetření žalobkyně revizním lékařem, žalovaný konstatuje, že poškození pravého ramenního kloubu je nutné posuzovat v dlouhodobém kontextu úrazu z roku [rok] a funkčnosti pravého horního kloubu a taktéž léčení pravého ramenního kloubu v roce [rok], tj. před úrazem při dopravní nehodě ze dne [datum]. Na základě uvedeného žalovaný dále žalobkyni sdělil, že požadavek na náhradu ztížení společenského uplatnění nemůže být uspokojen.

8. Skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobkyně a jejích konkrétních obtíží má soud za prokázané prostřednictvím jednotlivých lékařských zpráv (lékařská zpráva ze dne 18. 4. 2018 zpráva o ambulantním vyšetření ze dne 8. 12. 2015, lékařská zpráva, ze dne 17. 12. 2015, zpráva o ambulantním vyšetření ze dne 12. 1. 2016, lékařská zpráva ze dne 8. 2. 2016, lékařská zpráva ze dne 24. 3. 2016, lékařská zpráva ze dne 27. 6. 2016, lékařská zpráva ze dne 23. 6. 2017, lékařská zpráva ze dne 30. 6. 2016, lékařská zpráva ze dne 28. 8. 2017, lékařská zpráva ze dne 4. 9. 2017, lékařská zpráva ze dne 26. 10. 2017, lázně Darkov ze dne 25. 5. 2016, a propouštěcí zpráva ze dne 9. 11. 2016). Dále byla ze strany žalobkyně a charakter žalobou uplatněného nároku předložena Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, a to spolu se statistikou průměrných mezd za rok 2014.

9. Z dále k důkazu provedených listin již soud neučinil žádná podstatná zjištění pro posouzení projednávané věci.

10. Žalobkyně, která byla vyslechnuta dle § 131 o. s. ř. jako účastník řízení, zejména uvedla, že má zhoršený stav po zdravotní stránce, musí mít doma také jinačí postel, bolesti jí střílí až do hlavy. Chodívala plavat, po několika tempech dostane šílené bolesti do toho ramene a začne se topit, nemůže prostě dělat tenhle sport, který dělala. Je to opravdu problematické, dřív se naučila všechno zvládnout a teď to nejde. Ruce nemůže dát za záda, ani plně nad hlavu, a když něco dělá, trochu dýl, začne mít silné bolesti a dokonce dochází k tomu, že v poslední době začíná mít takovou padoucnici, že se jí zatočí hlava a má sebou seknout o zem. Neudrží v rukách, co dříve dělávala, když peče maso, není schopna vytáhnout ani pekáč z trouby. Na kole nemůže už jezdit z toho důvodu, že nemůže být zapřena o řídítka, tak jak byla, takže jede akorát do zaměstnání a nazpátek. Dřív dělávala túry, jezdila po stezkách, co mají, [obec], [obec], [], [obec]. K dotazu souvisejícímu s úrazem, ke kterému došlo v roce [rok], zda a jakým způsobem to ovlivnilo tehdejší život dospívající dívky z hlediska jejích činností, žalobkyně uvedla, že po psychické stránce to bylo velice špatné, nemohla se s tím vyrovnat. Ale ona je bojovník. Takže se snažila co nejvíce zapojit mezi zdravé lidi, a to tím, že se snažila a učila všechno dělat na levou stranu. Ona je původně pravák, takže to začalo psaním, krájením chleba, neví, jak by to vysvětlila, prostě se musela přeorientovat celkově na levou stranu, protože ta pravá nefunguje. Tím, že vlastně nemůže mezi ty prsty nic dát, eventuálně tkaničku, pomáhala si pákou. A teď si ani tou pákou nepomůže. Musela se prakticky všechno učit, tak jako malé děti. K dotazu, jak dlouho jí trvalo, tehdy jí bylo 16, 17 let, než se nějakým způsobem vrátila do běžného života, žalobkyně uvedla, že to bylo tvrdé, protože byla 2 roky doma a pak šla na ekonomickou školu, takže prostě přišla ke zkouškám, a ta její síla vůle – buď to napíšeš, nebo nenapíšeš. Napsala to katastrofálním stylem, musela se ale naučit těsnopis, psaní na stroji, všechno tohle ovládá. Byla hozena přímo do vody. Po tom úraze měla zakázaný veškerý sport. Dělala vrcholově atletiku, a tu měla tehdy zakázanou úplně, takže už potom neměla ani tělocvik. Ona běhala, granát, skákala do výšky, gymnastika, volejbal a tady tyhle sportovní akce, tím pádem došlo k omezení. A když vlastně se snažila všechno dát nazpátek, tak jí zůstalo akorát to plavání a ježdění na kole. Protože tenis a ping pong už prostě nelze hrát. A teď nemůže už dělat ani tohle, protože když byly na bazénu, málem se utopila po několika tempech, takže už to ani nezkouší. K dotazu, jak často žalobkyně třeba vykonávala jednotlivé činnosti, uvedla víceméně každý víkend, protože na plavání chodívaly buď v sobotu, nebo v neděli a mezi tím jezdívaly na kolech prostě po okolí. Pokud se jedná o jízdu na kole, plavání, kolik kilometrů byla třeba schopna ujet, 30, 40 podle toho, jak se domluvily. Jezdívaly třeba na zámek do [obec] anebo po památkách. Pokud jde třeba o tu jízdu na kole, k dotazu, zda je žalobkyně schopna řídit v podstatě jednou rukou a druhou rukou se přidržovat, žalobkyně uvedla, že právě to je tím, že byla alespoň opřitá o to řídítko a teď to nejde. Protože jak zatlačí, tak jí to střílí až do hlavy, jsou v tom bolesti. A nedá tu ruku nahoru, takže když prostě najedete na nějaký výmol, tak je tam bolest a ona to neudrží. Takže to nejde takhle nějak jezdit, jedině po rovné. Pokud jde o plavání, byla vodomil a těch 50 bazénů udělala, v klidu. Někdy plavala kraul, někdy prsa, a teď nezvládne ani ty prsa. Jen ten znak, znakem je schopna plavat ale jenom trochu. Na otázku jaká omezení žalobkyně měla, protože určitě to asi nebylo srovnatelnou jako s někým, kdo má končetinu kompletní, žalobkyně uvedla, že by řekla, že pomalost. S děckama se snažila hrát badminton, ale rozumíte, to šlo, nešlo. Tu techniku psaní na stroji následně zvládla, na otázku žalobkyně odpověděla, že samozřejmě. Pokud se jedná o činnosti v domácnosti, když zmiňovala např. pečení, vaření, žalobkyně uvedla, že to se nedá vysvětlit, to se musí vidět. Prostě to je síla vůle, něco dokázat, něco umět. To není, že řeknete, já to neumím. To se nesmíte poddat, to musíte silou vůle dokázat. Neví, jak by to vysvětlila, to musí každý jedinec prostě sám, bojovat za sebe, a ne podléhat něčemu, aby na vás lidé pokřikovali kryple, invalido. Takže ona se celý život snažila vyrovnat tomu, aby vypadala jako zdravý člověk. Když byli celá rodina, byla schopná udělat 5 chodů, úplně v pohodě, protože to ona má ráda, ráda vaří, má ráda, když to chutná a je to její koníček. Takže vaření a pečení pro ni nebylo nikdy žádný problém. Teď ano, teď prostě na tom tak pitomě, že už si nedokáže vlastně pořádně ani ty brambory oškrábat. Zajímalo někdy někoho, jak ona oškrábe brambory, nezajímalo. A jinak má roboty, když dělá buchty a takové věci, dá to do robotu, těsto se tam udělá, krémy se taky udělají, to není problém, to už potom natřít. Ale jinak je bezmocná. Pokud se jedná např. o vaření, práci s nožem, to žalobkyni problém nedělalo, teď už jí to problémy dělá, protože si není schopna nějak s tou rukou pomoct. Na otázku, zda žalobkyně využívala zařízení v podobě robotů i v minulosti, žalobkyně uvedla, že v minulosti to tak nebylo jak teď, teď jí stojí v kuchyni tři roboty a s těma ona pracuje. V minulosti je nevyužívala, to byl tak ruční šlehač, to jí stačilo. Pomocníky si pořídila nově. Na otázku, zda žalobkyně v průběhu života sdílela domácnost s dalšími osobami, žalobkyně uvedla, že jen s bývalým manželem a dětmi, jinak ne. Pokud jde o péči z její strany, o děti a o manžela, dětem se musely ráno nachystat snídaně, obléct, nachystat do školky, do školy, svačiny nachystat, oběd uvařit, oprat, vyžehlit. Takové základní práce, které patří do života. Od 33 let byla žalobkyně sama s dětma. Pokud jde o nějaké další činnosti, kde sama spatřuje výrazný rozdíl, žalobkyně uvedla, že nemůže pracovat na zahradě, teď už tu motyku, ani rýč neudrží, to už prostě nejde tou jednou rukou. Neotočí půdu, nejde jí to. V minulosti ale problém nebyl. Na otázku žalobkyně upřesnila, že si pomáhala pákou, když něco dělala, vlastně tou levou rukou a tou pravou rukou si pomáhala, že si vlastně tu věc opřela o tu ruku a pomáhala si pákou, tak by to řekla. Teď už si nepomůže, je tam silná bolest. Od roku 2015 žije sama. Jde-li o ty nejnáročnější činnosti, jízda na kole, plavání, činnosti na zahrádce, žalobkyně uvedla, že pro ni je to všechno velmi náročné. Je sama a nikdo se o ni nestará. Občas dojde dcera se zetěm pomoct, protože na té zahradě musí dělat, ale jinak o domácnost se stará. A když se umývají okna a takové věci, dojde dcera a udělá to, jinak si to ale žalobkyně dělávala úplně sama. Stal se z ní úplný lazar. Jízdě na kole ani plavání se teď už žalobkyně nevěnuje vůbec. Zkoušely jít na bazén a ona po pár metrech dostala bolest, křeč, takže se začala topit a od té doby teda už nejde, protože má strach. A na tom kole, ona by to neubrzdila, kdyby se na ní něco valilo. Má dost narušenou psychiku, bojí se prostě na silnici vyjet, že do ní někdo vrazí, aniž by ona něco zapříčinila. Dcera, když přijde tak skočí do kuchyně a udělá všechno. Ona uvaří, umyje nádobí, pouklízí. Takže dcera pomůže v těchto věcech anebo dojede a doveze jídlo z domu, navařené, aby se žalobkyně těmito činnostmi nemusela zabývat. Na otázku, jak často žalobkyni pomáhá dcera, žalobkyně uvedla, že dcera jezdí dejme tomu 2x, 3x do týdne a každou sobotu, neděli bývají spolu. Pokud jde například o nakupování, jezdí s dcerou, protože nákupy žalobkyně neunese. Nošení těžkých tašek jí ale předtím nevadilo, aspoň do té jedné ruky, teď vůbec nic. Ani tou jednou rukou, to se jí začne točit celé tělo a má v tom těle bolesti, nejde to. Pokud jde o to, jakou činnost vykonávala v průběhu života, jakému zaměstnání se věnovala před dopravní nehodou, žalobkyně uvedla, že je pořád na stejném místě, uklízí v nemocnici. Ale ona neuklízí v nemocnici na oddělení, dělá 3 kanceláře, to je utření prachu a občas povysávat. Má do papíru zanešené, že nesmí zvedat ruce, takže okna, nic takového, nedělá, je vlastně osvobozena od těchto prací. Pokud se jedná o ty úklidové práce, vyšli jí vstříc, aby neměla nějakou těžší práci, takže utřití prachu a utřití stolů. Vysává 2 ordinačky, to se dá vydržet. Pokud jde o výdělek žalobkyně, má tam malý výdělek. Není schopna zvedání té ruky, takže nesmí třeba utírat prach a pavučiny, na stropech, nesmí umývat okna. Subjektivní obavy, ty před dopravní nehodou nikdy nepociťovala. Teď má strach, abnormální strach. Jedete po hlavní a on si stojí na místě a dupne na plyn a vás zramuje, že letíte přes kapotu. Má z toho pořád fobii. Žalobkyně má jednu vnučku, jezdí za žalobkyní. Žalobkyně dále uvedla, že má širokou rodinu, měla okruh lidí, kterým pekla třeba na svatby, na křtiny a takové. Byli na doporučení, známí, cizí lidi, byl to prostě byznys. Žalobkyně dále uvedla, že na kole jezdily pomalu, vychutnávaly si to, chyběla jí část ruky, člověk ale musí něco pro sebe dělat. Pokud jde o jízdu na kole, poprvé s ní jel syn a potom se snažil ji po kouskách zatěžovat, aby se potom časem dostala do práce, protože tam to má 2 km. Takže do té práce a jinak ne, denně najezdí 4 km na kole, do práce a nazpět.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla zejména, že s žalobkyní jsou kamarádky. Svědkyně ví, že žalobkyně měla úraz, srazilo ji auto, byla v nemocnici, a pořád si stěžuje, že ji něco bolí, takže určitě má nějaké následky. Po tom úraze ji svědkyně z nemocnice dovezla domů, chodila ji navštěvovat, chodila k ní její dcera, která se o ni starala, vařila, prala, vedla domácnost. Svědkyně chodila žalobkyni navštěvovat a žalobkyně po letech prostě chtěla zkusit jezdit na kole, ale všechno ji bolí, takže už nejezdí, jenom do práce ten kousek, to má opravdu krátkou cestu. Jinak jezdívaly na výlety a chodívaly plavat, už dneska z toho nic. S žalobkyní se znají asi 15 let, navštěvují se jako kamarádky. Svědkyně dále uvedla, že žalobkyně si od toho úrazu stěžovala, jak ji všechno bolí. Před tím úrazem jezdily spolu na kole. K tomu, zda žalobkyně měla nějaký handicap ještě před dopravní nehodou, svědkyně uvedla, že žalobkyně má od mládí tu ruku. K tomu svědkyně uvedla, že si myslí, že žalobkyně neměla žádné obtíže, potom až po té dopravní nehodě se jí všechno zbortilo, všechno ji bolelo. Po té dopravní nehodě žalobkyně už ke svědkyni nedojela kolikrát na tom kole, chodila radši pěšky. Pokud jde o to, jaké jsou aktivity svědkyně a žalobkyně od té doby, co došlo k dopravní nehodě, svědkyně uvedla, že ty aktivity už teďka jaksi končí, protože žalobkyně nemůže ani plavat, nemůže ani na tom kole se svědkyní nikde jet, svědkyně ale už taky nejezdí po tom, jak měla v ruce hřeb a šrouby. Pokud jde o pomoc žalobkyni, že by chodila na nákupy, uklízela nebo vařila, svědkyně uvedla, že to ne, to jí dělala dcera, syn, zeť jí pomáhal. Pokud jde o plavání, chodily pravidelně týden co týden, o sobotách, o nedělích, využívaly bazénu, v létě, v zimě. Svědkyně dále uvedla, že žalobkyni bolí vlastně obě ty ruce a už na tom kole nechce jezdit, už se těší, až to doklepe do důchodu, aby na tom kole ani jezdit nemusela. Pokud jde o vyjížďky před dopravní nehodou, odhadem sedm, osm kilometrů. Žalobkyně byla podle svědkyně dobrý plavec. Žalobkyně pracuje v nemocnici, uklízí. Svědkyně dále uvedla, že si myslí, že žalobkyně si před tou dopravní nehodou nijak nestěžovala, že by ji něco bolelo nebo trápilo nebo ta ruka, až po té nehodě byla taková špatná. Pokud jde o ježdění na kole, plavání, jak často jezdily na kole před tou nehodou, tak dvakrát, třikrát do měsíce si někde vyjely. Svědkyně také uvedla, že ani při manipulaci s kolem žalobkyni předchozí handicap nijak neomezoval, myslí si, že předtím byla dobrá, že to kolo zvládala dobře, až po té nehodě prostě, říkala, už mi to dělá zle. Pokud jde o cestu z práce, svědkyně upřesnila, že žalobkyně má svědkyni po cestě k domovu, takže ona jede z práce a zajede si zhruba sto metrů, na tom kole jede, ale je to opravdu krátká vzdálenost, svědkyně je po cestě z jejího zaměstnání k domovu, takže to si nějak nezajíždí.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalobkyně, zejména uvedla, že pokud jde o předmětnou dopravní nehodu, žalobkyně má následky, ty psychické, neměla obavy, než je má teď, ale už se s tím trošku poprala, protože se bála jezdit na kole, ale už to nedá ani fyzicky. Fyzicky si stěžuje neustále na bolest hlavy, ruky, že jí to vystřeluje pomalu až do hlavy. Takže nemůže pořádně fungovat, jak předtím fungovala, potřebuje pomáhat s drobnostmi, které dřív zvládala sama, i když měla tu jednu ruku, kterou vlastně měla už od mládí nemocnou. Pokud jde o jiné oblasti, zda došlo k nějakým změnám, podle svědkyně žalobkyně už není tak aktivní, jak bývala předtím, dřív si vzala i tu malou, jely s kočárkem na výlety nebo na procházku a teď už to tak není, i na té zahradě byla víc pracovitá. Teď musí jezdit oni, dřív jezdila do práce a doma ještě hromadu věcí udělala sama a teď už to tak není, teď už potřebuje, aby tam skoro každej den jezdili oni. Změnilo se to, že už to není takové, jako to bývalo předtím, neměla takové bolesti, jaké má teď. Ona třeba zahrádkařila, potom pekla dorty, zákusky, pletla, šila, háčkovala, což teďka vlastně nedělá, ani neháčkuje, ani nešije, ani neplete. Sem tam chce pomoct s něčím, ale stejně u toho dlouho nevydrží, takže je omezená třeba i na těch koníčkách, co dřív měla, protože ji to bavilo, to zahrádkaření, háčkování, pletení. K dotazu, za jakého důvodu se těm činnostem už dle názoru svědkyně žalobkyně nevěnuje, svědkyně upřesnila, že protože už je tam to zdravotní omezení, třeba u toho zahrádkaření potřebujete mít nějakou výdrž, abyste tu zahrádku obdělala a teď už při těch bolestech, tak dlouho na té zahradě nevydrží, takže nemůže tak zahrádkařit jako předtím. Jedná se o bolesti ruky, ramene, ty jsou následek té dopravní nehody. Pokud jde o handicap, o kterém by svědkyně věděla, nějaká jiná omezení, která by jí byla známa, pokud jde o období, než došlo k dopravní nehodě, svědkyně uvedla, že žalobkyně zdravotní omezení podle ní neměla žádná, akorát, že nemá od mládí na ruce ty prsty, ale to svědkyně nebere jako handicap, protože předtím dělala všechno, co mohla. K upřesňujícímu dotazu, pokud jde o tu ruku, zda žalobkyni nepřinášela žádné omezení, svědkyně uvedla, že ona to jako dítě ani nevnímala, že by tu ruku neměla, podle ní to handicap nebyl ani pro ni, ani pro ně. Všem činnostem se mohla věnovat do té doby bez omezení. Svědkyně se dále vyjádřila k tomu, že pokud jde o mamčinu kamarádku, svědkyni paní [příjmení], v minulosti podnikaly aktivity s žalobkyní, chodívaly spolu plavat na bazén, jezdily na výlety, navštěvovaly se. To kamarádství probíhá doteď, ale už to není tak často jako předtím. Změnilo se to například v tom, že třeba teď nejezdí na ty výlety, jak jezdívaly. Neslyšela, že by byly plavat. Svědkyně dále doplnila, že to souvisí všechno s tou dopravní nehodou. K dotazu upřesnila, že jde o tu zmiňovanou bolest ruky nebo ramene. Pokud jde o vnučku žalobkyně, svědkyně uvedla, že žalobkyně za nimi jezdila, oni jezdili za ní, s kočárem na výlet, na projížďky jako babička s vnučkou. Žalobkyně jako babička už k nim nejezdívá, tak jak jezdívala, teď už jezdívají převážně oni za ní na zahrádku nebo na barák. Pokud žalobkyně předtím jezdila na kole, jezdila za nimi na kole nebo autobusem, převážně na kole. Vnučku si brala třeba třikrát, čtyřikrát do týdne, jezdila prostě často. K dotazu, zda žalobkyně třeba pekla dorty, zákusky, v rámci rodiny nebo i někomu na podnikání, svědkyně uvedla, že žalobkyně to uměla, i prodat kamarádkám, když si u ní objednaly, že potřebují dort. Po dopravní nehodě už to nedělá vůbec. Žalobkyně si již sama nakupovat nechodí, svědkyně uvedla, že jezdí oni autem. Všechny svátky slaví společně, žalobkyně nějaké pohoštění nepřipravuje, o tyhle záležitosti se již nestará. Před tou dopravní nehodou to dělala. Po té dopravní nehodě bylo nějakou dobu, že musela být na lůžku, jak dlouho to bylo, to svědkyně neví. Kromě svědkyně se o maminku takhle staral nebo stará také muž svědkyně. K dotazu, zda svědkyně před tou nehodou, pomáhala třeba s nákupy, svědkyně uvedla, že to ona si zajela sama. Teď svědkyně žalobkyni musí pomáhat, ani malý nákup si neudělá. Svědkyně dále k dotazu uvedla, že si nevybavuje, že by si žalobkyně někdy před tou dopravní nehodou na nějaké zdravotní problémy stěžovala, že by ji něco bolelo, že by chodila k doktorovi nebo na rehabilitace. Co se týče jízdy na kole a koníčků žalobkyně, svědkyně uvedla, že s žalobkyní byla na kole ještě před tou nehodou, podle svědkyně žalobkyně jezdila rychle, jezdívaly daleko, třeba třicet, neví. K dotazu, zda měla svědkyně pocit, že by měla žalobkyně nějak ztíženou manipulaci s kolem nebo jí obtěžovaly zdravotní problémy, svědkyně uvedla, že neobtěžovaly, ona to měla na jeden přehoz, jí to nevadilo. K dotazu, zda zkusila svědkyně s žalobkyní po nehodě jet na kole, svědkyně uvedla, že zkusila, ale určitě ne na výlet, to nejely, maximálně třeba kousek někam jela do práce a pak za ní dojela nazpátek. Pokud jde o plavání před dopravní nehodou, žalobkyně chodila s kamarádkou, svědkyně s nimi na koupaliště nechodila, ale jezdívaly třeba do [obec] na jezera, na [obec], chodily plavat. Po dopravní nehodě žalobkyně nechodí plavat, maximálně s lehátkem, ale to není, že by se nějak vzdalovala nebo že by plavala, tak jako předtím, spíš brouzdání. Co se týče vaření a pečení, svědkyně uvedla, že žalobkyně se dokáže zapnout rychlovarnou konvici, oloupat párky, veškeré vaření, pečení je na svědkyni. Pokud jde o nějaké vybavení v kuchyni, které by jí pomohlo, ulehčilo práci, svědkyně uvedla, že ono by to možná pomohlo, ale ty čudlíky se třeba špatně zapínají. Žalobkyně třeba má mixér, který se musí držet v jedné ruce a v druhé si ho má zapnout, v jedné ruce si drží a druhou to nezapne, tak ono jí to třeba moc nepomůže takový přístroj. Pokud jde o nákupy, k dotazu týkajícího se toho, že svědkyně uvedla, že na nákupy dnes už s žalobkyní jezdí spolu, svědkyně upřesnila, že je to proto, že se žalobkyně bojí, třeba to dát na to kolo, když jede z práce nebo se jí to špatně nakládá do toho košíku, do kabele, prostě to tak neudrží, jako předtím, bojí se. Bojí se i těch aut, co jezdí po okolí, bojí se toho, že neudrží rovnováhu, prostě bojí se celkově o sebe. Do té doby žalobkyně nakupovala a vozila si nákup například na kole. Pokud jde o nějaké běžné přístroje v domácnosti, používá žalobkyně rychlovarnou konvici, teď nepoužívá nic, když to dělá svědkyně, ale dokáže si uvařit kafe, že zapne čudlík, to je tak asi všechno, že si oloupe párky a zapne na kamnech čudlík na jistotu. S žalobkyní se svědkyně vídá skoro každý den, žalobkyně zavolá, dneska nepotřebuju, abys dojela, mám, ještě mi zůstalo od včerejška, anebo opravdu svědkyně dojede, někdy i dvakrát, třikrát za den. Žalobkyně si dokáže ohřát to jídlo třeba v té mikrovlnce, ale to už musí být předchystané, to jídlo.

13. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že s dcerou žalobkyně žije 10 let. Když jel do práce, z ničeho nic viděl havárku a za pár dnů se dozvěděl, že to byla vlastně jeho tchyně, pak zjistil, že ji odvezli do nemocnice. Svědek dále uvedl, že žalobkyně má baráček, na té zahradě dělala všechno, má tam slepice, svědek tam jezdí prostě každý druhý den to krmit, na dovolené třeba byli spolu, tak plavala, všechno jenom na lehátku, protože to nemohla doplavat, prostě to není, jak to bývalo, ona pekla, všechno, teďka žena svědka, 2x v týdnu třeba tam jede. Soboty, neděle je tam od 12 hodin do večera u ní, že jí tam pomáhá. Žalobkyně svědkovi šila čepice, kominické návleky na boty, dneska už to nedělá, protože už to nedává. Když něco potřebuje, takto svědek zařídí. K dotazu, jak ten život žalobkyně podle svědka vypadal předtím, tzn. před tou nehodou, svědek uvedl, že žalobkyni znal, nenavštěvoval ji úplně tak, jako teď. Ale byla prostě šikovná, i když neměla tu ruku, takto ji obdivoval, protože říká, jemu šila čepice, všecko, pekla dorty na svatby, na Vánoce, teďka je peče jeho přítelkyně, nebo to dělají spolu, že prostě něco jí pomůže. S žalobkyní se svědek zná 10 let, k dotazu jak se v době před tou dopravní nehodou stýkali přibližně často, svědek uvedl, že tak 1x za 14 dní, 1x za týden, taky jezdívali někam na výlety. Na dovolenou jezdívali, třeba týden byli spolu ve styku. Soboty, neděle na kolech, teďka už jezdí sami, protože holka chce jezdit a babička nemůže. Jezdili třeba do aqualandu plavat, do [obec], na [obec], na výlety. Před tím úrazem se starala víc o domácnost, teďka už se nestará, protože jí svědek musí nakupovat. Třeba ty kabele, že to neutáhne, tak svědek to naloží, prostě nemá čas, tak se snaží prostě nějak to udělat, že má prostě auto, takto doveze. Teď si žalobkyně furt stěžuje na to rameno. Jinak nepoznal nikdy, že by měla nějaké problémy, jak říká, všechno dělala, zahradu si dělala sama, teďka prostě nedělá. Všechno si zaplatí, musí si na všechno najmout lidi, protože ona nemůže být tam v té džungli. Pokud jde například o tu zahradu, tam se o to starala a teďka už to nejde. To rytí třeba, si dělala vždycky sama, kousek, kousek, kousek a teďka to nejde, protože tam jsou stromy, to všechno se musí dělat. Co dělávala ona prostě ručně, tak svědek prostě na to najmul lidi. K dotazu čemu přičítá svědek tu změnu, svědek uvedl, že tomu úrazu určitě, protože říká, jemu žalobkyně šila všechno, i když neměla tu ruku, tak prostě šila čepice, návleky, kalhoty roztrhlé, prostě všechno, on ji obdivoval. Když měla ten handicap, takto svědek vnímal, že měla úraz, věděl, že prostě se s tím musela naučit žít. Nevšiml si ale žádného omezení, protože dělala všechno úplně, na zahradě, řezala stromky, prostě cokoliv. To se nedá říct, prostě ona si to tak jako zavázala fáškem, aby to nebylo vidět, třeba když někam jeli, že by to někde poznal, to ne. Jde-li o sportovní aktivity, jak náročné byly, svědek uvedl, že těch 7, 10 km jezdili. Potom co došlo k té dopravní nehodě, on s manželkou s dítětem jo, babičky už ne. K dotazu jak je to s vnučkou, co se týče toho stavu po úraze, zda není problém, že by se žalobkyně nemohla o ni postarat, svědek uvedl, že mají nachystáno, dívají se na televizi, co k tomu potřebujou, navařené dostanou. To se jim k tomu to jídlo vezme, přes ten víkend jsou tam odpoledne až do večera. K dotazu, jak si žalobkyně vaří nebo jak se o sebe stará, svědek uvedl, že záleží, kdy a co, někdy si vezme něco nalehko, a když je víkend, tak svědkova přítelkyně někdy uvaří, třeba na 2 dny. K dotazu, zda se žalobkyně„ věnovala profesionálnímu pečení“, svědek uvedl, že ona začala na zakázky, na svatby, dorty, když byly Vánoce, tak pekla lidem. To se již neděje, teď peče svědkova přítelkyně. K dotazu pokud jde o zdravotní handicap žalobkyně, zda si svědek skutečně nevšiml nějakého omezení, co by měla před tím úrazem, že by prostě něco nemohla dělat, svědek uvedl, že ona všechno dělala, na šicím stroji, všechno.

14. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

15. Dle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

16. Dle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

17. Soud dospěl k závěru, že žaloba, na základě které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 554.547 Kč z titulu náhrady za ublížení na zdraví ve vztahu k nároku na zaplacení částky odpovídající náhradě za ztížení společenského uplatnění, je zčásti důvodná co do nároku na zaplacení částky ve výši 499.092 Kč.

18. Mezi účastníky řízení přitom nebylo sporu, pokud jde o skutečnosti vztahující se okolnostem dopravní nehody, k níž dne [datum] došlo (dále také jen„ dopravní nehoda“), pokud jde o průběh dopravní nehody a otázku zavinění na straně řidiče pana [jméno] [příjmení], tak jak tyto skutečnosti mj. vyplývají z obsahu protokolu o jednání před MÚ [obec]. Žalovaný nerozporoval ani skutečnosti vztahující se k pojistnému vztahu na podkladě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla mezi ním a řidičem předmětného osobního vozidla, panem [jméno] [příjmení], v důsledku jehož jednání došlo ke střetu mezi osobním vozidlem s jízdním kolem žalobkyně. Účastníci rovněž učinili nesporným, že žalovaný již žalobkyni plnil v návaznosti na předmětnou událost částku odpovídající bolestnému a ztrátě na výdělku. Nárokem na zaplacení částky bolestného, tak jak byla znalcem vyčíslena částkou ve výši 20.549 Kč, se tak soud nezabýval, neboť bolestné bylo ze strany žalovaného žalobkyni uhrazeno.

19. Ve svých závěrech se soud opírá o provedené dokazování, a to zejména jde-li o výpovědi jednotlivých svědků a závěry předloženého znaleckého posudku ve znění jeho doplnění. Při stanovení částky odpovídající náhradě za ztížení společenského uplatnění přitom soud vycházel ze závěrů žalobkyní dle § 127a o. s. ř. předloženého znaleckého MUDr. [příjmení], [anonymizována dvě slova], a to ve znění následně v návaznosti na námitky strany žalované vypracovaného doplňku tohoto posudku. Ve shodě se závěry znalce, k nimž byl znalec rovněž vyslechnut u jednání soudu, soud dospěl k určení odpovídající výše náhrady za ztížení společenského uplatnění částkou ve výši 499.092 Kč představující částku odpovídající náhradě při zohlednění modifikačního koeficientu z důvodu věku žalobkyně ve výši 10 %.

20. Ke shora uvedenému soud uvádí, že takto stanovená částka představuje částku umožňující zohlednit jednotlivé složky, ve vztahu k nimž došlo k omezení jednotlivých aktivit a činností žalobkyně. V ustanovení § 2958 občanského zákoníku je přitom nastaven zákonný rámec pro poskytování náhrady za nemajetkové újmy spojené se zásahem do duševní a tělesné integrity, kdy dochází k nepříznivému zdravotnímu dopadu (ublížení na zdraví). Ustanovení zakládá povinnost náhrady ve vztahu ke třem samostatně pojmenovaným nárokům. Jde o mimo jiné vedle dalších nemajetkových újem o vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění. Pokud jde o pojem ztížení společenského uplatnění, ten je podmiňován tím, že poškození vyvolává překážku lepší budoucnosti. Jde totiž o ztrátu příležitosti zapojit se do různých sfér uplatnění v životě, a to trvale, z důvodu přetrvávajících zdravotních omezení. Náhradu za ztížení společenského uplatnění je třeba chápat výlučně jako odčinění nemajetkové újmy spojené s trvalým poškozením zdraví. Má pokrývat útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Majetkové složky trvalých zdravotních následků se pak týkají ztráty na výdělku, ztráty na důchodu a nákladů péče o zdraví, osobu a domácnost poškozeného. Tyto dílčí nároky mají primárně za účel reparovat poškozenému ušlý výdělek, náklady léčení či cenu kompenzačních pomůcek či péče umožňující mu vrátit se do běžného života či alespoň usnadnit mu ztížený život. Pokud jde o určení výše náhrady, zákon stojí na požadavku, aby popsané újmy byly plně vyváženy peněžitou náhradou. Nelze-li výši náhrady takto určit, má se náhrada stanovit podle zásad slušnosti. Již důvodová zpráva nevyloučila, aby si soudní praxe vytvořila vlastní podrobnější pravidla:„ Po široké debatě uvnitř i vně justice bylo přistoupeno k vytvoření podpůrného materiálu, který by zajistil zachování proporcí v odškodňování jednotlivých typů újem alespoň v rámci náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Nejvyšší soud ve spolupráci se Společností medicínského práva, se zástupci pojistitelů a dalších právnických profesí, pod odbornou garancí první lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, vytvořil pomůcku, která však nemůže mít závazný charakter v tom smyslu, že by šlo o právní předpis nebo se mu nějak blížila, neboť zákon s ničím takovým nepočítá. Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) by proto měla představovat doporučující dopracování zákonného textu a měla by působit silou své argumentace a komplexnosti. (…) U ztížení společenského uplatnění bylo přistoupeno k vytvoření zcela nového systému, který by vedle nezbytného odborného lékařského zatřídění újmy zohledňoval i lépe definovaný a zdravotní újmě přiřazený rozsah postižení (omezení) jednak ve vztahu k průměrnému (obvyklému) poškozenému, a to zejména s pohledu všech myslitelných stránek lidského života, tj. všech oblastí, v nichž pro trvalé zdravotní následky dochází k omezení či dokonce plnému vyřazení z možnosti se společensky uplatnit a naplnit tak zákonem předvídanou podmínku lepší budoucnosti, jednak s přihlédnutím k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu“ (srov. k tomu srov. Fiala, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, § 2958).

21. V projednávaném případě přitom byla mezi účastníky sporná především otázka vztahující se k přiznání nároku na náhradu za společenské uplatnění a výše takto stanovené částky. Žalovaný v tomto ohledu zejména zpochybňoval závěry, k nimž dospěl ve znaleckém posudku předloženém ve smyslu § 127a o. s. ř. znalec MUDr. [příjmení], [anonymizována dvě slova], kdy zejména zdůrazňoval dle jeho názoru nedostatečně vyhodnocenou otázku spojenou s úrazem ruky žalobkyně, k němuž došlo již v minulosti v roce [rok] a v důsledku kterého měla žalobkyně značně sníženou úchopovou schopnost pravé ruky s ohledem na téměř úplnou amputaci všech prstů pravé ruky.

22. Jestliže pak žalovaný v rámci jeho procesní obrany namítal zejména, že zdravotní stav žalobkyně po dopravní nehodě se shoduje se zdravotním stavem před úrazem, zhoršeným v důsledku úrazu žalobkyně v roce 1976, a s tím nárok žalobkyně odmítl s odkazem na revizní znalecké posouzení revizního znalce MUDr. [jméno] [příjmení], které bylo soudem provedeno jako jeden z listinných důkazů, je však třeba poukázat na k důkazu provedený znalecký posudek vypracovaný znalcem MUDr. [jméno] [příjmení], k jehož závěrům byl znalec jednak vyslechnut, jednak předložil, v návaznosti na potřebu upřesnit své závěry, které vyplynuly v průběhu jeho výslechu, příslušný doplněk posudku, a již shora uvedené závěry.

23. Jde-li o námitky žalovaného vztahující se ke zdravotnímu stavu žalobkyně před dopravní nehodou a vlivu předchozího úrazu žalobkyně v době jejího dospívání v roce 1976, kdy došlo k zásadnímu omezení úchopových schopností po téměř úplné amputaci všech prstů pravé ruky, rovněž i tyto otázky byly ze strany znalce zohledněny a spolehlivě vysvětleny. Nadto z provedeného dokazování prostřednictvím výpovědí jednotlivých svědků je zřejmé, že na případ žalobkyně je třeba nahlížet individuálně zcela s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. Soud má v tomto ohledu za prokázané, že žalobkyni se navzdory takto omezujícímu úrazu podařilo se s handicapem vyrovnat a díky silné vůli a vytrvalosti si v běžném každodenním životě osvojila vlastní způsob, jak vykonávat veškeré potřebné činnosti. V tomto ohledu soud neshledává výpovědi svědků z blízkého okolí žalobkyně jako nevěrohodné, naopak je považuje za v daném případě relevantní zdroj získání poznatků o skutečném životním stylu žalobkyně v době před a po dopravní nehodě. I pokud jde o jednotlivé činnosti, ve vztahu k nimž došlo k omezením v důsledku překonávání zdravotních následků, vycházel soud z výpovědí svědků spolu s účastnickým výslechem žalobkyně a ani v tomto směru nemá soud důvod pochybovat o předchozím zapojení žalobkyně do různých sfér uplatnění v jejím životě, když se jí podařilo díky vlastní houževnatosti překonávat handicap po amputaci prstů do té míry, že byla schopná vykonávat běžné činnosti včetně volnočasových a sportovních aktivit, byť v minulosti utrpěla zásadním způsobem omezující úraz. Žalobkyně přitom netvrdila, že by její možnosti a schopnosti před dopravní nehodou dosahovaly úrovně, jako je tomu v případě člověka bez obdobného handicapu, sama přiznávala, že činnosti vykonávala pomalu, případně popsala, jak si vypomáhala zejména druhou rukou, jak se tímto způsobem naučila jezdit na kole a obstarat záležitosti v domácnosti. Některé aktivity nemohla, jak sama uváděla, vykonávat ani v době před dopravní nehodou již vůbec, na druhou stranu pokud jde například o vaření a pečení či plavání a jízdu na kole, či činnost uklízečky v rámci částečného pracovního úvazku, z provedeného dokazování vyplynulo, že v této oblasti se jí podařilo vykonávat činnosti srovnatelným způsobem, jako je tomu v případě zcela zdravých lidí. Ve všech těchto oblastech ovšem došlo po dopravní nehodě v důsledku poškození zdraví, tak jak bylo popsáno zejména ze strany znalce a jak má soud za prokázané z jednotlivých lékařských zpráv, k zásadním omezením, kdy žalobkyně v důsledku úrazu způsobeném dopravní nehodou trpí přetrvávajícími bolestmi páteře a pravého ramene s poruchou dynamiky páteře středně těžkého stupně, jak popsal znalec, a došlo tak ve sféře žalobkyně jako poškozené ke značným omezením, která je na místě reparovat. V těchto souvislostech je rovněž třeba vzít v úvahu, že již v době před dopravní nehodou, v možnostech vykonávání činností omezená žalobkyně, které se podařilo vlastními způsoby tato omezení překonávat, spoléhala zejména na levou horní končetinu, nicméně po dopravní nehodě ji omezily bolesti a„ křeče jdoucí do pahýlu pravé horní končetiny a v poslední době šířící se i na levou horní končetinu“, jak se mimo jiné podává ze znaleckého posudku.

24. Pokud jde o účastníky řízení dále navrhované důkazy, soud tak již s ohledem na vše výše uvedené nepřistoupil k provedení dalšího dokazování a důkazní návrhy v podobě návrhu na provedení dokazování výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], výslechem MUDr. [příjmení] a výslechem [jméno] [příjmení] byly zamítnuty, neboť soud tyto důkazní návrhy považoval s ohledem na výsledky dosud provedeného dokazování za nadbytečné.

25. Soud rovněž nepřistoupil k důkaznímu návrhu na provedení dokazování v podobě vypracování„ revizního znaleckého posudku“, resp.„ zadání vypracování posudku zcela nového jiným znalcem“.

26. Znalecký posudek soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., přičemž hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009 sp. zn. 22 Cdo 1810/2009). Vypracování revizního znaleckého posudku přitom přichází do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku; vždy bude záviset na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda bude mít pochybnosti (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) za odstraněné či nikoliv. Nemá-li soud pochybnosti o jeho správnosti, není povinen nařídit vypracování revizního posudku, a to navzdory tomu, že pochybnosti vyjadřuje účastník; důkazy totiž hodnotí jen soud. Úvaha soudu nemůže být zcela libovolná, nicméně vždy záleží na konkrétním případu, zda a nakolik lze učinit závěr o zpochybnění posudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 525/2017 ze dne 26. 7. 2017).

27. S ohledem na vše výše uvedené soud neshledal důvody pro ustanovení jiného znalce, resp. revizního znalce, jak bylo navrhováno, neboť neměl pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku ve znění jeho doplnění, který považoval za stěžejní podklad v projednávané věci a rovněž dospěl v rámci zásady volného hodnocení důkazů k závěru, že případné pochybnosti vycházející z žalovaným namítaných skutečností byly rovněž výslechem znalce objasněny. Pokud se jedná o způsob uplatnění modifikačního koeficientu z důvodu věku, znalec v návaznosti na námitky žalovaného vznesené u jednání, při němž byl znalec vyslechnut, předložil soudu doplněk k danému znaleckému posudku, na základě kterého upřesnil způsob stanovení celkové částky odpovídající náhradě za ztížení společenského uplatnění v případě žalobkyně. V tomto směru znalec zejména doplnil, že z jeho strany v souladu se správným postupem nedošlo ve znaleckém posudku k použití modifikačního koeficientu ve vztahu k věku žalobkyně a použití modifikačního koeficientu ponechává na rozhodnutí soudu. V případě použití modifikačního koeficientu z důvodu věku pak je odpovídající snížení vypočtené částky ZSU o 10 % celkové částky, tj. na částku 499.092 Kč. 28. „ Individuální přístup a zohlednění zvláštností každého jednotlivého případu předpokládá, že takto zjištěná částka základního ohodnocení může a má být modifikována s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem na straně poškozeného – a) věkem (…). Vzhledem k tomu vrcholu sil i intenzity společenského zapojení se obvykle dosahuje ve věku od 45 do 55 let, (…) lze náhradu snížit přibližně o 10 % ve věku 55 – 69 let“ (srov. k tomu srov. Fiala, J. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, § 2958).

29. Soud tak v rámci zásady volného hodnocení důkazů k závěru, že jakékoliv případné pochybnosti vycházející z žalovaným namítaných skutečností byly odstraněny jednak důkladným výslechem znalce a rovněž postupem spočívajícím ve vypracování doplnění znaleckého posudku týkajícího se upřesnění otázky vztahující se k uplatnění modifikačního koeficientu ve výši 10 % z důvodu věku žalobkyně.

30. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Pouze pokud se jedná o možnost aplikace modifikačního koeficientu, soud v návaznosti na východiska představovaná Metodikou přistoupil následně ke snížení znalcem stanovené částky s přihlédnutím k věku žalobkyně o 10 % s ohledem na takto popsaný postup dle Metodiky, dle které je na místě s ohledem na věk 55 až 69 let náhradu obvykle snížit o 10 %. Jiné důvody, pro které by přicházelo v úvahu snížení znalcem stanovené částky, soud neshledal. Soud proto žalobě v rozsahu co do zaplacení částky ve výši 499.092 Kč vyhověl.

31. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. spolu s ustanovením § 142a o. s. ř. Předmět řízení byl tvořen částkou ve výši 554.547 Kč. Úspěch žalobkyně je představován 90 %, její neúspěch 10 %. Odečtením úspěchu a neúspěchu pak vychází, že žalobce má právo na 80 % náhrady nákladů řízení. Plná náhrada nákladů řízení je představována částkou 72.127,30 Kč Náklady řízení žalobce spočívají v odměně advokáta dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 14 úkonů právní služby po 3.100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé, účast u jednání soudu). Náklady řízení žalobce dále spočívají v odměně advokáta dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 1 úkon právní služby po 1.550 Kč podle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (jednoduchá výzva k plnění), to vše spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 4.500 Kč za 15 úkonů právní služby. Dále náklady řízení představuje cestovné za cestu z [obec] (sídla právního zástupce žalobkyně) do Brna a zpět (tj. vždy ve vzdálenosti 100 km) vykonanou automobilem Peugeot, [registrační značka] s průměrnou spotřebou vždy 4,4 l na 100 km při ceně pohonné hmoty 33,60 Kč / l (cesta dne 6. 8. 2019, 19. 11. 2019), s průměrnou spotřebou vždy 4,4 l na 100 km při ceně pohonné hmoty 31,80 Kč / l (cesta dne 27. 2., 20. 10., 15. 12. 2020), s průměrnou spotřebou vždy 4,4 l na 100 km při ceně pohonné hmoty 27,20 Kč / l (cesta dne 6. 5., 30. 7., 14. 10. 2021), v celkové výši 4.474,46 Kč, tj. po zaokrouhlení ve výši 4.480 Kč spolu s náhradou promeškaného času (dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.) v celkové výši 3.200 Kč (tj. 100 Kč za každou započatou půlhodinu strávenou cestou z [obec] do Brna a zpět za každou vykonanou cestu). To vše spolu s DPH v celkové výši 11.997,30 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. Žalobkyni byla dále ve smyslu § 137 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení představovaná částkou ve výši 3.000 Kč v podobě žalobkyní doloženými hotovými výdaji vynaloženými jako náklady důkazu na pořízení znaleckého posudku dle § 127a o. s. ř., kdy soud považoval výdaje vynaložené ze strany žalobkyně v podobě nákladů spojených s vypracováním žalobkyní zadaného doplňku znaleckého posudku za účelně uplatněné náklady. Rovněž takto požadovaná částka ve výši 7.000 Kč jako náklady spojené s vypracováním žalobkyní znaleckého posudku však žalobkyní doložena nebyla. Pokud se jedná o požadovanou odměnu za úkon právní služby v podobě vyjádření žalobkyně ze dne 13. 12. 2018, tato žalobkyni přiznána nebyla, neboť ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náleží za písemné podání nebo návrh ve věci samé. Soud tak žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to v celkové výši 57.701,84 Kč, resp. 57.702 Kč.