72 C 262/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí jméno příjmení bytem adresa žalovaného o zaplacení 9.150 Kč s příslušenstvím – pokuta

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci -) částku ve výši 25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 25 Kč od 28. 7. 2018 do zaplacení, -) částku ve výši 25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 25 Kč od 28. 9. 2018 do zaplacení, -) částku ve výši 25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 25 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení, -) částku ve výši 25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 25 Kč od 19. 2. 2019 do zaplacení, -) částku ve výši 25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 25 Kč od 25. 5. 2020 do zaplacení, -) částku ve výši 25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 25 Kč od 25. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení -) částky ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 26. 5. 2018 do 27. 7. 2018, -) částky ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 18. 7. 2018 do 27. 9. 2018, -) částky ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 15. 8. 2018 do 5. 11. 2018, -) částky ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 15. 11. 2018 do 18. 2. 2019, -) částky ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 5. 1. 2020 do 24. 5. 2020, -) částky ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 23. 1. 2020 do 24. 5. 2020, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 9.150 Kč s příslušenstvím představující dlužné jízdné ve výši 25 Kč s přirážkou k jízdnému ve výši 1.500 Kč, na jejichž úhradu vznikl žalobci nárok, neboť žalobce jako dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě [obec] a přilehlých obcích při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou, přičemž žalovaný v níže uvedených dnech, celkem v šesti případech, nastoupil do vozidla žalobce, čímž byla mezi žalobcem jako dopravcem a žalovaným jako cestující uzavřena přepravní smlouva, aniž by se následně při přepravní kontrole žalobci prokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Žalovaný dne 25. 5. 2018 v 9:53 hodin uskutečnil jízdu vozidlem veřejné linkové dopravy ve městě [obec] bez platného jízdního dokladu, když na výzvu pověřené osoby žalobce při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce [ulice] bylo zjištěno, že se neprokázal platným jízdním dokladem. Tuto skutečnost žalobce osvědčil listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole sepsanou dne 25. 5. 2018. Z této listiny se podává, že při kontrole byla zjištěna osoba cestující bez jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému činí 1.525 Kč. Listina je v pravém dolním rohu podepsána žalovaným. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil žalobci jako dopravci. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu byla stanovena prostřednictvím smluvních přepravních podmínek a činila částku 1.500 Kč. Výše základního jízdného dle ceníku v Tarifu IDS JMK činila částku 25 Kč.

6. Žalovaný dále dne 17. 7. 2018 v 14:21 hodin uskutečnil jízdu vozidlem veřejné linkové dopravy ve městě [obec] bez platného jízdního dokladu, když na výzvu pověřené osoby žalobce při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce [ulice], bylo zjištěno, že se neprokázal platným jízdním dokladem. Tuto skutečnost žalobce osvědčil listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole sepsanou dne 17. 7. 2018. Z této listiny se podává, že při kontrole byla zjištěna osoba cestující bez jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému činí 1.525 Kč. Listina je v pravém dolním rohu podepsána žalovaným. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil žalobci jako dopravci. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu byla stanovena prostřednictvím smluvních přepravních podmínek a činila částku 1.500 Kč. Výše základního jízdného dle ceníku v Tarifu IDS JMK činila částku 25 Kč.

7. Žalovaný dále dne 14. 8. 2018 v 12:10 hodin uskutečnil jízdu vozidlem veřejné linkové dopravy ve městě [obec] bez platného jízdního dokladu, když na výzvu pověřené osoby žalobce při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce [ulice] bylo zjištěno, že se neprokázal platným jízdním dokladem. Tuto skutečnost žalobce osvědčil listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole sepsanou dne 14. 8. 2018. Z této listiny se podává, že při kontrole byla zjištěna osoba cestující bez jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému činí 1.525 Kč. Listina je v pravém dolním rohu podepsána žalovaným. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil žalobci jako dopravci. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu byla stanovena prostřednictvím smluvních přepravních podmínek a činila částku 1.500 Kč. Výše základního jízdného dle ceníku v Tarifu IDS JMK činila částku 25 Kč.

8. Žalovaný dále dne 14. 11. 2018 v 12:46 hodin uskutečnil jízdu vozidlem veřejné linkové dopravy ve městě [obec] bez platného jízdního dokladu, když na výzvu pověřené osoby žalobce při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce [ulice] bylo zjištěno, že se neprokázal platným jízdním dokladem. Tuto skutečnost žalobce osvědčil listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole sepsanou dne 14. 11. 2018. Z této listiny se podává, že při kontrole byla zjištěna osoba cestující bez jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému činí 1.525 Kč. Listina je v pravém dolním rohu podepsána žalovaným. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil žalobci jako dopravci. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu byla stanovena prostřednictvím smluvních přepravních podmínek a činila částku 1.500 Kč. Výše základního jízdného dle ceníku v Tarifu IDS JMK činila částku 25 Kč.

9. Žalovaný dále dne 4. 1. 2020 v 8:17 hodin uskutečnil jízdu vozidlem veřejné linkové dopravy ve městě [obec] bez platného jízdního dokladu, když na výzvu pověřené osoby žalobce při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce [ulice] bylo zjištěno, že se neprokázal platným jízdním dokladem. Tuto skutečnost žalobce osvědčil listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole sepsanou dne 4. 1. 2020. Z této listiny se podává, že při kontrole byla zjištěna osoba cestující bez jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému činí 1.525 Kč. Listina je v pravém dolním rohu podepsána žalovaným. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil žalobci jako dopravci. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu byla stanovena prostřednictvím smluvních přepravních podmínek a činila částku 1.500 Kč. Výše základního jízdného dle ceníku v Tarifu IDS JMK činila částku 25 Kč.

10. Žalovaný dále dne 22. 1. 2020 v 18:57 hodin uskutečnil jízdu vozidlem veřejné linkové dopravy ve městě [obec] bez platného jízdního dokladu, když na výzvu pověřené osoby žalobce při kontrole ve voze linky [číslo] na zastávce [anonymizováno] bylo zjištěno, že se neprokázal platným jízdním dokladem. Tuto skutečnost žalobce osvědčil listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole sepsanou dne 22. 1. 2020. Z této listiny se podává, že při kontrole byla zjištěna osoba cestující bez jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému činí 1.525 Kč. Listina je v pravém dolním rohu podepsána žalovaným. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil žalobci jako dopravci. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu byla stanovena prostřednictvím smluvních přepravních podmínek a činila částku 1.500 Kč. Výše základního jízdného dle ceníku v Tarifu IDS JMK činila částku 25 Kč.

11. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužných částek, jak vyplývá z výzvy k plnění ze dne 17. 7. 2018 zaslané žalovanému dne 19. 7. 2018, pokud se jedná o jízdu uskutečněnou bez platného jízdního dokladu dne 25. 5. 2018, jak vyplývá z výzvy k plnění ze dne 17. 9. 2018 zaslané žalovanému dne 19. 9. 2018, pokud se jedná o jízdu uskutečněnou bez platného jízdního dokladu dne 17. 7. 2018, jak vyplývá z výzvy k plnění ze dne 25. 10. 2018 zaslané žalovanému dne 30. 10. 2018, pokud se jedná o jízdu uskutečněnou bez platného jízdního dokladu dne 14. 8. 2018, jak vyplývá z výzvy k plnění ze dne 6. 2. 2019 zaslané žalovanému dne 7. 2. 2019, pokud se jedná o jízdu uskutečněnou bez platného jízdního dokladu dne 14. 11. 2018, jak vyplývá z výzvy k plnění ze dne 11. 5. 2020 zaslané žalovanému dne 13. 5. 2020, pokud se jedná o jízdu uskutečněnou bez platného jízdního dokladu dne 4. 1. 2020 a 22. 1. 2020.

12. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2017, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 13. 7. 2017, má soud dále za zjištěné ve věci o svéprávnost a o opatrovnictví člověka, ve věci [celé jméno žalovaného], [datum narození], že žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], byl omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let, tak že není mimo jiné způsobilý nakládat s finančními prostředky v hotovosti a spravovat své jmění nad částku 2.000 Kč, a dále není způsobilý pořízení pro případ smrti v jakémkoliv rozsahu majetku, uzavírat jakékoliv smlouvy včetně smluv v pracovně právních věcech, obstarávat si své záležitosti při jednání na úřadech, ve věcech důchodového a sociálního zabezpečení, při vyřizování dokladů, uzavřít manželství, činit právní jednání ve věcech určení a popření otcovství a ve věcech osvojení dítěte, ani výkonu rodičovské odpovědnosti. Opatrovníkem [celé jméno žalovaného] byla jmenována [jméno] [příjmení], [datum narození].

13. Z odůvodnění shora uvedeného rozsudku se mimo jiné také podává, že dne 4. 5. 2016 byl Městskému soudu v Brně doručen návrh na omezení svéprávnosti [celé jméno žalovaného], [datum narození], podaný jeho matkou [jméno] [příjmení], ve kterém současně navrhovala, aby byla jmenována opatrovníkem [celé jméno žalovaného] pro případ omezení jeho svéprávnosti. K tomuto návrhu byla doložena lékařská zpráva ze dne 24. 3. 2016. Návrh byl doplněn v rámci protokolu sepsaného u Městského soudu v Brně dne 17. 8. 2016, kterým navrhovala omezení svéprávnosti posuzovaného v oblasti dispozic s penězi nad částku 1.000 Kč a ve stejném rozsahu při správě jmění posuzovaného. Dále navrhovala omezení v oblasti uzavírání půjček. Z předmětného rozsudku se pak mimo jiné podává, že ze závěrů znaleckého posudku, který byl vypracován dne 25. 2. 2017, vyplývá, že posuzovaný trpí lehkou až středně těžkou mentální retardací s výraznými poruchami chování vyžadujícími pozornost nebo léčbu, jedná se o onemocnění trvalého rázu, léčbou neovlivnitelné. Situaci u posuzovaného komplikuje charakteristika osobnosti posuzovaného, která je symplexní, nevyzrálá až infantilní a nadměrné sugestibilní. Proto se posuzovaný nechá snadno přemluvit k nevýhodnému právnímu jednání. Pokud jde o hospodaření s financemi, znalec doporučil limit částkou ve výši 2.000 Kč, ovšem pouze při hospodaření s penězi v hotovosti, bezhotovostní styk, jakož i uzavírání smluv všeho druhu, včetně závěti a pracovní smlouvy, jsou u posuzovaného, žalovaného v projednávané věci, vyloučeny, protože neumí číst a prakticky ani psát, naučil se pouze podepsat. Posuzovaný není schopen chápat smysl soudního řízení ani pochopit vydané rozhodnutí. Dále znalec uvedl, že posuzovaný není schopen kromě dalšího ani vyřizovat si své záležitosti na úřadech, posuzovaný nechápe smysl a důsledky voleb. U soudního jednání znalec potvrdil závěry znaleckého posudku, vzhledem k tomu, že psychický stav posuzovaného je setrvalý, případně může být i horší z důvodu poruch chování, doporučil znalec delší dobu omezení svéprávnosti. Pokud se týká dispozic s financemi a výše uvedeného limitu 2.000 Kč, znalec potvrdil, že těchto dispozic je posuzovaný schopen pouze s hotovostí, s ohledem na duševní poruchu posuzovaný není schopen posoudit písemné texty a jakékoliv smlouvy o půjčkách, pořízení pro případ smrti, pracovní smlouvy a další, týká se to rovněž bezhotovostního platebního styku. Je to především z důvodu, že posuzovaný neumí číst, a tedy posoudit jakýkoliv text, a je výrazně ovlivnitelný.

14. Ve shora uvedené právní věci tak dospěl zdejší soud v rámci rozsudku ze dne 22. 5. 2017, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 13. 7. 2017, k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o omezení svéprávnosti u posuzovaného, když na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že posuzovaný trpí duševní poruchu – lehkou až středně těžkou mentální retardací s poruchami chování, která je komplikovaná charakteristikou osobnosti posuzovaného (simplexní infantilní). Výše uvedená duševní porucha není přechodná a je léčebnými prostředky neovlivnitelná. Z důvodu duševní poruchy je výrazně omezená schopnost posuzovaného právně jednat, podle znalce zejména v oblasti dispozic s financemi, které doporučil omezit na částku 2.000 Kč, a to pouze v hotovosti. Svéprávnost posuzovaného tedy byla takto omezena z důvodu ochrany jeho práv, jinak by mohlo dojít k závažné újmě tak, jak k tomu docházelo v minulosti z důvodu jeho ovlivnitelnosti třetími osobami. Ve stejném rozsahu byl omezen rovněž při správě jeho jmění, pro případ pořízení v případě smrti pak v celém rozsahu majetku, rovněž s ohledem na závěry znaleckého posudku. Dále byl omezen v oblasti uzavírání jakýchkoliv smluv, včetně smluv v pracovně právních věcech, neboť posuzovaný neumí ani číst, není schopen tedy posoudit jakékoliv psané texty. S tímto souvisí rovněž vyřizování záležitostí při jednání na úřadech. Mírnější a méně omezující opatření nebylo v daném případě shledáno jako adekvátní pro ochranu práv posuzovaného. Vzhledem k tomu, že u posuzovaného se nepředpokládá dle závěru znaleckého posudku jakékoliv zlepšení psychických schopností posuzovaného, spíše lze z důvodu poruch chování předpokládat zhoršení, soud omezil svéprávnost posuzovaného na dobu pěti let.

15. Dle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

16. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě zčásti vyhověl.

18. Pro právní jednání osob, které nejsou plně svéprávné, je v ustanovení § 581 občanského zákoníku vyslovena sankce neplatnosti, která se týká také osob, jejichž svéprávnost byla omezena. Rozsah, v němž je způsobilý jednat ten, jehož svéprávnost byla omezena, stanoví soud, který rozhoduje o omezení svéprávnosti člověka, tedy stanoví rozsah tohoto omezení a jmenuje opatrovníka pro ty záležitosti, v nichž dotyčný člověk způsobilost právně jednat napříště mít nebude. Jestliže osoba jen částečně svéprávná právně jedná, ale není k tomuto právnímu jednání způsobilá, je právní jednání neplatné, přičemž jde o tzv. absolutní neplatnost. (…) Jestliže osoba, jejíž svéprávnost byla omezena, právně jedná, ale není k tomuto právnímu jednání způsobilá, je právní jednání (podle komentovaného ustanovení) neplatné, čemuž je možné rozumět tak, že již perfekcí dotyčného právního jednání ex lege nastává jeho neplatnost. (srov. komentář Švestka, J., a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. § 1-645, obecná část. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2020, komentované znění k ustanovení § 581 občanského zákoníku).

19. Bylo-li plněno na základě neplatných právních jednání, je třeba si vzájemná plnění vrátit; (…) jde o problematiku řešenou v rámci práva bezdůvodného obohacení (srov. komentář Švestka, J., a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. § 1-645, obecná část. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, komentované znění k ustanovení § 581 občanského zákoníku). V projednávaném případě lze spatřovat bezdůvodné obohacení na straně žalovaného na úkor žalobce ve vzniklém stavu, v němž se majetková sféra osoby žalovaného nezmenšila, ač se zmenšit měla.

20. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, a tudíž jako cestující nezaplatil žalobci v postavení dopravce jízdné, vznikl žalobci nárok na úhradu jízdného ve výši 25 Kč v souvislosti s každou žalovaným uskutečněnou jízdou, tj. celkem ve výši 150 Kč. Žaloba však byla s ohledem na vše výše uvedené zamítnuta co do částky ve výši 1.500 Kč ve vztahu ke každé jednotlivé jízdě, tj. částky v celkové výši 9.000 Kč, odpovídající nároku žalobce na zaplacení přirážky k jízdnému dle Smluvních přepravních podmínek IDS JMK. S ohledem na skutečnost, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu celkem v šesti případech, vznikl žalobci nárok na úhradu částky v celkové výši 150 Kč s příslušenstvím. Skutečnost, že dlužná částka nebyla zaplacena, nebyla ze strany žalovaného rozporována. Příslušenství je pak představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení mezi účastníky nebyla sjednána, a proto výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

21. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě zčásti vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř, dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byl převážně úspěšný žalovaný, úspěch žalobce byl částečný. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.