72 C 300/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 333.000,- Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 333.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 333.000 Kč od 1. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalovanému částku ve výši 327.147 Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 333.000 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobce ode dne 1. 8. 2002 na pozici „manager marketingu“ a od 1. 2. 2006 na pozici „sales manager“. Pracovní poměr skončil ke dni 11. 4. 2016 na základě dohody o rozvázání pracovního poměru. Na základě dlouhodobé spolupráce se žalobce jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec dohodli na uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému bezúročnou zápůjčku peněz ve výši 333.000 Kč. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena ústní formou mezi jednatelem žalobce, panem , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným a jako reálný kontrakt vznikla dne 22. 2. 2016. Finanční prostředky byly poskytnuty bezhotovostním převodem z účtu žalobce č. , tel. číslo, /0 300 jeho u , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., na osobní účet žalovaného č. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . s., a to ve dvou platbách, konkrétně dne 19. 2. 2016 ve výši 160.000 Kč a dne 22. 2. 2016 ve výši 173.000 Kč. Jelikož termín splatnosti zápůjčky, resp. navrácení finančních prostředků, nebyl konkrétně stanoven, resp. byl stanoven neurčitě, vypověděl žalobce předmětnou smlouvu o zápůjčce s odkazem na ustanovení § 2393 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přípisem ze dne 18. 6. 2016 s tím, že výpovědní lhůta činí 6 týdnů ode dne převzetí výpovědi. Výpověď byla žalovanému doručena dne 19. 8. 2016 (kdy k tomu žalobce v žalobě rovněž uvedl, že výpověď označená datem 18. 6. 2016 byla písařskou chybou, kdy správné datum přípisu mělo být 18. 8. 2016). Výpovědní lhůta tak uplynula dne 30. 9. 2016, kdy žalovaný k dnešnímu dni ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu k plnění ze dne 18. 10. 2016, která byla žalovanému doručena dne 20. 10. 2016.

2. Žalovaný pak v rámci jeho procesní obrany zejména uváděl, že sice potvrzuje, že obdržel od žalobce jako svého tehdejšího zaměstnavatele částku ve výši 160.000 Kč dne 22. 2. 2016 a částku ve výši 173.000 Kč dne 23. 2. 2016, avšak zásadně popírá, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která měla být uzavřena ústní formou mezi jednatelem žalobce a žalovaným, jejímž předmětem by měla být částka ve výši 333.000 Kč. K uzavření žádné smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným nikdy nedošlo a samotný odkaz žalobce na pouhé vyplacení jím uváděných částek žalovanému je zcela vytržený z kontextu a ve prospěch jeho tvrzení o tom, že tyto prostředky byly poskytnuty jako zápůjčka, nesvědčí žádný důkaz. Ve skutečnosti právním důvodem pro poukázání částek ve výši 160.000 Kč a 173.000 Kč ze strany žalobce na účet žalovaného nebylo uzavření smlouvy o zápůjčce, jak uvádí žalobce, ale odměna žalovaného jako zaměstnance společnosti , právnická osoba, , vyplacená mu jako bonus za rok 2015. O tom, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda o výše zmiňované výplatě bonusů, svědčí zejména obsah vzájemné komunikace mezi žalovaným a pověřeným zástupcem žalobce, panem , jméno FO, , synem jednatele žalobce, který v praxi dlouhodobě řešil se zaměstnanci jejich odměňování ve společnosti, kdy pravidla pro odměňování žalovaného ve společnosti žalobce byla dohodnuta dle dokumentu označeného jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, “. Na základě vzájemné e-mailové komunikace mezi žalovaným a panem , jméno FO, tak byla dohodnuta výše odměny v částce 333.000 Kč, kdy na základě e-mailové komunikace ze dne 16. 2. 2016 pak bylo dohodnuto také to, že odměna bude poskytnuta ve dvou tranších, a to ve výši 160.000 Kč a 173.000 Kč. Následně pak 22. 2. 2016, resp. 23. 2. 2006, skutečně došlo k připsání těchto částek na účet žalovaného. V kontextu výše uvedeného zde žalovaný poukázal zejména na časovou souslednost jednotlivých právních jednání, podávající ucelený obraz o tom, proč došlo ze strany žalobce k poukázání částky ve výši 333.000 Kč na účet žalovaného s tím, že konstrukce vytvořená žalobcem v tom smyslu, že snad by se mělo jednat o zápůjčku, je velmi kusá s odkazem na neexistující ústní smlouvu. Nad rámec výše uvedeného pak žalovaný uvedl, že žalobce s jednatelem žalobce ani s žádnou jinou osobou pověřenou žalobcem o poskytnutí zápůjčky ani nikdy nejednal.

3. Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 13. 8. 2020 bylo ve věci rozhodnuto soudem prvního stupně tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 333.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 333.000 Kč od 1. 10. 2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a dále bylo odpovídajícím způsobem rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku v písemném vyhotovení rozsudku vyčíslenou částku.

4. Na podkladě žalovaným podaného odvolání bylo následně usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 27. 4. 2021, které nabylo právní moci dne 7. 6. 2021, rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Z odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Brně se mimo jiné podává, že důvodem pro zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení byla zejména ta skutečnost, že nelze akceptovat postup soudu prvního stupně, kdy ve věci jednal jako samosoudce, a teprve až na základě provedených důkazů a skutkových zjištění dospěl k závěru, že v projednávané věci se nejednalo o vztah zaměstnance a zaměstnavatele. Obrana žalovaného se přitom od samého zahájení řízení opírala o tvrzení, že poskytnutá částka 333.000 Kč vyplývala z jeho zaměstnaneckého poměru a že se jednalo o bonus za rok 2015 vyplývající z pracovních výsledků žalovaného. Pracovně právní vztahy je přitom s odkazem na ustanovení § 36a odst. 1 o. s. ř. třeba projednat v senátě. S ohledem na uvedené tak odvolací soud konstatoval, že jestliže soud prvního stupně věc projednal a rozhodl jako samosoudce, zatížil řízení vadou a ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolacímu soudu nezbylo než rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit dalšímu řízení k novému projednání a rozhodnutí.

6. Dále se z odůvodnění odvolacího soudu mimo jiné podává, že v projednávané věci tvrzení žalobce o poskytnutí zápůjčky žalovanému, prokazoval žalobce účastnickou výpovědí jednatele žalobce, dokladem o zaslání peněz na bankovní účet žalovaného a nepřímo svědeckou výpovědí , jméno FO, , který částí jednání mezi jednatelem žalobce a žalovaným, byl přítomen. Naproti tomu žalovaný se bránil tím, že poskytnutá částka byla pod bonusem za rok 2015 vyplacená žalovanému za jeho pracovní výsledky. Žalovaný prokazoval svá tvrzení svou účastnickou výpovědí a listinnými důkazy, zejména obsahem e-mailu a jeho příloh a výplatními páskami. V projednávané věci jde v podstatě o tvrzení proti tvrzení obou účastníků řízení a je proto na soudě, aby velice pečlivě vážil jednotlivé důkazy z hlediska jejich obsahu a věrohodnosti i v jejich souvislostech, přičemž je nepochybné, že žalovaný byl u žalobce v pracovním poměru od 1. 8. 2002, přičemž jednatel žalobce tvrdí, že mezi nimi panovaly přátelské vztahy. Toto tvrzení lze akceptovat s přihlédnutím k obsahu e-mailové korespondence, která je vedena velice neformálně a v přátelském duchu. Dále odvolací soud konstatoval, že pochybnosti o uzavření smlouvy o zápůjčce vzbuzuje již sama forma, kdy smlouva o zápůjčce měla být ústní, neurčitě byla sjednána doba vrácení. S ohledem na výši tvrzené částky by bylo možno očekávat, že jednatel jako řádný hospodář ošetří právní jednání mezi účastníky takovým způsobem, aby nevzbuzovalo pochybnosti. U žalobce jako podnikatele lze spíše očekávat, že právní jednání mezi stranami bude mít dostatečně ošetřeno, a to zejména písemně, nelze omlouvat uzavření smlouvy o zápůjčce pouze ústní formou, přátelskými vztahy.

7. Dále odvolací soud shrnul, že zde stojí tedy tvrzení a výpovědi žalovaného proti tvrzení žalobce a výpovědi jeho jednatele. Listinný důkaz výpisem z bankovního účtu žalobce prokazuje pouze to, že žalobce žalovanému finanční částku ve dvou splátkách zaplatil, neprokazuje však právní důvod poskytnutí žalované částky. Žalovaný naproti tomu své tvrzení prokazuje svou účastnickou výpovědí a e-maily a přílohami, ze kterých má vyplývat nárok žalovaného na bonus z pracovněprávního poměru za rok 2015. Svědek , jméno FO, popíral výklad a obsah těchto listin s tím, že nešlo o jednání o bonusu za rok 2015, ale šlo o jednání předcházející odkupu obchodního podílu žalovaným. Svědek dále namítal, že nebyl oprávněn v pracovních vztazích za žalobce vystupovat. Nelze však přehlédnout, že žalovaný a svědek , jméno FO, shodně uvedli, že na poradě jim byl jednatelem žalobce , jméno FO, představen s tím, že do budoucna bude vést firmu. Svědek také potvrdil, že o odměnách – výši procent z marže jednal s , jméno FO, . S tím koresponduje i svědecká výpověď , jméno FO, , který sám uvedl, že se porad u žalobce účastnil, vypracovával zápisy. Spíše se tedy jeví, že , jméno FO, jednal za žalobce, s jeho vědomím a souhlasem (viz příbuzenský vztah jednatele žalobce jako otce , jméno FO, ).

8. Odvolací soud tak v rámci svého rozhodnutí shrnul, že pokud jde o výplatní lístky žalovaného obsahující údaj o prémii za jednotlivé měsíce, tento sám o sobě nemůže svědčit o tom, že když částka 333.000 Kč nebyla ve výplatní pásce uvedena, tak se nemohlo jednat o nárok za bonus za rok 2015. Z postupu žalobce při tvrzeném poskytnutí zápůjčky částky 333 000 Kč, ke kterému měla stačit ústní dohoda, je zřejmé, že jednání mezi jednatelem a žalovaným mělo být značně neformální, naproti tomu žalobce tvrdí, že pokud by šlo o pracovní odměnu, tuto by vyúčtoval zcela formálně. Je tedy třeba se vypořádat s tím, že na jedné straně při poskytnutí tvrzené zápůjčky se příliš nehledí na formu a obsah, ale při tvrzení pracovněprávního nároku se formálně trvá na náležitostech při poskytování odměn zaměstnancům.

9. Ze strany odvolacího soudu pak bylo závěrem konstatováno, že pokud soud v projednávané věci uvěřil tvrzení žalobce o tom, že byla mezi účastníky uzavřena ústně dohoda o zápůjčce ne zcela určitého obsahu, pokud jde o dobu vrácení, nebylo zřejmé, proč soud prvního stupně dostatečně neodůvodnil svůj záměr o tom, že žalovaný své tvrzení neprokázal. Dále byla akcentována e-mailová korespondence a její přílohy předložené žalovaným, z nichž dle názoru odvolacího soudu jednoznačně vyplývá, že předmětem těchto e-mailů byly bonusy za pracovní výsledky žalovaného. Byla vypracována také „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a z jejich obsahu v žádném případě nelze dovodit, že by měly souvislost s případným převodem obchodního podílu na žalovaného.

10. Odvolacím soudem bylo dále odkazováno na právní úpravu zákoníku práce a občanského zákoníku. Podle § 4 zákoníku práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Podle § 430 občanského zákona pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podle § 430 odst. 2 občanského zákona podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Podle § 18 zákoníku práce je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

11. Po zrušení a vrácení věci ze strany soudu odvolacího tak soud prvního stupně doplnil dokazování na základě obsahu odůvodnění Krajského soudu v Brně, a to následujícími důkazy, přičemž z důkazů soud učinil příslušná skutková zjištění, na jejichž základě po odpovídajícím právním posouzení dospěl k níže uvedeným závěrům. Soud přitom hodnotil jednotlivé důkazy, které již byly provedeny v průběhu řízení předtím, než bylo rozhodnuto ve věci soudem prvního stupně, a to ve světle dalšího dokazování, které bylo provedeno v intencích odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu následně po zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně.

12. Jednatel žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl vyslechnut dle § 131 o. s. ř. jako účastník řízení, uvedl, že koncem roku 2015 se mu žalovaný zmínil o tom, že jeho bratr bude rozjíždět nějaké podnikání a že by mu rád pomohl s rozjezdem. V únoru 2016 říkal, že by potřeboval asi půl milionu a on mu řekl, že jsou schopni mu poskytnout zaměstnaneckou půjčku do částky 350 tis. Kč. Měl k žalovanému osobní přátelský vztah, byl dlouholetým zaměstnancem a věděl, že bratr je dobrý v gastronomii. Žalovaný definoval částku, kterou potřebuje, na 333 tis. Kč. Ještě za přítomnosti syna mu jednatel žalobce řekl, že jsou ochotni poskytnout uvedenou částku. Měl záruku v tom, že žalovaný částku zaplatí; žalovaný slíbil, že částku zaplatí do 4 až 6 měsíců. Poté co částku žalovanému vyplatil, odjel na 3 týdny na dovolenou a po návratu zjistil, že žalovaný požádal druhého jednatele, pana , jméno FO, , o ukončení poměru dohodu k 31. 3. 2016. Vzhledem k důvodům, které žalovaný uváděl, tzn. zejména zdravotní, mu v odchodu nijak nebránil. Žalovaný nepoužil půjčku pro svého bratra, ale pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který založil firmu, která se zabývala stejnou činností, jako firma žalobce. Dále k dotazům jednatel žalobce uvedl, že žalovaného zná od roku 2002, obchodním ředitelem byl od ledna 2016. Odměňování zaměstnanců bylo definováno pracovní smlouvou, daný fixním platem. Do měsíčních mezd se dávaly i prémie. Syn, , jméno FO, , se nepodílel na řízení firmy, nebyl v zaměstnaneckém poměru, připravoval podklady finančního rázu pro další jednání jednatele žalobce, a to obchodní výsledky firmy a jednotlivých zástupců. Jednatel žalobce připravoval , jméno FO, , druhého jednatele, pro práci, až on půjde do důchodu, jestli se on radil s jeho synem, tak to neví. Když byla možnost odkupu firmy mezi žalovaného, p. , jméno FO, a syna jednatele žalobce, tak se syn ujal organizace v tom smyslu, že hledali společnou vizi a pravidla. Komunikace mezi synem a žalovaným spočívala v plánech, kdy budou budoucí majitelé. Předmětem komunikace mezi jeho synem a žalovaným bylo nastavení pravidel a strategie fungování firmy. Jeho syn však neměl na starosti řešení odměn, takže neví, proč by v této věci komunikoval s žalovaným. Pokud měli porady 1x za měsíc, , jméno FO, se jich účastnil. V roce 2015 se jednatel žalobce porad neúčastnil, ale vždy byl o jejich výsledku informován. Z porad existují zápisy a myslí si, že je tvořil buď jednatel, nebo někdo z přítomných. Kopie zápisů jednatel dostával. Jeho syn mohl říci své názory, které měl z podnikatelské praxe, ty byly brány v úvahu a byly brány jako trénink pro budoucí práci ve firmě. V kavárně , Anonymizováno, -, Anonymizováno, uzavřeli smlouvu o půjčce počátkem února 2016; na bližší termín si nevzpomíná, ještě za přítomnosti syna. Písemně smlouvu neuzavřel, protože měli přátelské vztahy, žalovaný byl součástí firmy a bylo to na krátkou dobu 4 - 6 měsíců. Toto zaúčtovali jako zaměstnaneckou zápůjčku bez jakéhokoliv dokladu. O půjčce rozhodl on, příkaz k realizaci byl dán jeho manželkou, která pracuje ve firmě jako účetní, na jeho pokyn. Neví, zda jeho syn komunikoval dále s žalovaným ohledně půjčky. Nijak si neověřoval u bratra žalovaného jeho úmysly v gastronomii, partnerem byl žalovaný. Zajištěním této zápůjčky bylo další setrvání žalovaného ve firmě. Roční bonusy ve firmě vypláceny nebyly.

13. V rámci doplnění dokazování byl dále jako účastník řízení vyslechnut jednatel žalobce, , jméno FO, , kdy obsah jeho výpovědi se v zásadě shodoval s tím, co bylo uváděno v průběhu řízení ze strany žalobce v rámci jeho tvrzení a co vypověděl , tituly před jménem, , jméno FO, .

14. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že není pravda, že by seděl v kavárně Cats s jednatelem a , jméno FO, , kde by domlouvali zápůjčku 333.000 Kč. Nepotřeboval pro bratra žádnou půjčku, částku 333.000 Kč dostal na svůj účet. Nerozumí tomu, proč žalobce tvrdí, že uzavřeli ústní dohodu ohledně částky 333.000 Kč. S jednatelem vycházel v rámci práce přátelsky, setkávali se pouze v práci a na pracovních akcích. Není si vědom toho, že by mu předtím půjčil nějaké peníze. S , jméno FO, vycházel přátelsky. Od roku 2013 se , jméno FO, zabýval fungováním firmy a všechno s žalovaným řešil. Vysvětluje si žalobu tak, že odešel v dubnu 2016, když předtím mu byly vyplaceny bonusy za rok 2015. K dotazům pak žalovaný uvedl, že nastoupil v roce 2002 jako obchodní manažer a v roce 2016 byl obchodním ředitelem. Pracovní poměr ukončil dohodou, přičemž iniciátorem dohody byl on. Pracovní poměr byl upraven pracovní smlouvou, do práce jsem nastoupil 1. 8. 2002, dále pak existují přílohy pracovní smlouvy, kde jsou uvedeny údaje o mzdě. Pravidla pro bonusy měl i v roce 2014 a 2015. Tato pravidla nejsou nikým podepsána; on dostal Pravidla e-mailem, což mu poslal , jméno FO, . Neví o žádných interních směrnicích, které by upravovaly nějaké odměny. V roce 2014 jako bonus dostal dovolenou v částce nižší, než byla částka za rok 2015. Na předchozí roky si již nepamatuje, ale vždy se domluvil s žalobcem a s tím nebyly žádné problémy. Netuší, proč bonusy za rok 2015 nebyly vyplaceny se mzdou. , adresa, .000 Kč a předpokládá, že tuto částku zdanil žalobce. Dostal mzdu a částku 333.000 Kč. Výplatu peněz odsouhlasil , jméno FO, a dal pokyn paní , jméno FO, , účetní, k vyplacení této částky. S žalobcem byl několikrát v kavárnách, i v té, kterou uvádí žalobce; vždy tam projednávali pracovní věci, neboť ve firmě nebyla vhodná kancelář, která by se dala zavřít. Neví, proč byla částka vyplacena nadvakrát. Byl mu nabídnut odkup části firmy, a to asi v prosinci 2015, neví to však přesně. Původně zájem měl, později ho ztratil. Neví, zda , jméno FO, má uzavřenou nějakou smlouvu s žalobcem. Jednal jsem s , jméno FO, proto, že žalobce mu řekl, že bude vést firmu.

15. Žalovaný, jako účastník řízení, dále v rámci doplnění dokazování vypověděl zejména, že v roce 2015 mu vznikl nárok na roční bonus 333.000 Kč, které mu byly vyplaceny, a následně mu přišla žaloba, kdy tato částka snad měla být nějakou půjčkou. Na firmě bylo zvykem, že koncem každého roku nebo začátkem následujícího se řešilo odměňování, bonusy, ať už měsíční nebo roční a byla vytvořena tabulka a tam se dosazovaly hodnoty, ať už měsíční nebo potom ten roční výsledek, dle toho se vyplácely bonusy zaměstnancům. Žalovaný začal pracovat ve firmě , právnická osoba, , v roce 2002, ukončil pracovní poměr dohodou 2016 v dubnu, úplně přesně na nějaké měsíce se nepamatuje. K ukončení pracovního poměru došlo dohodou, iniciativa vzešla z jeho strany. Ztratil důvěru ve fungování ve firmě, protože se řešily právě tady ty bonusy, , jméno FO, neustále licitoval o jejich výši, byly jasně daná pravidla, následně dostali nabídku na odkup podílu, on a , jméno FO, , původně jim , jméno FO, slíbil, že když bude končit ve firmě, dostane každý 10 % podílu asi za korunu, poté co převzal firmu , jméno FO, , tak jim bylo nabídnuto 10 % za 500.000 Kč, a následně dalších 10 % podmíněných vytvořením jakéhosi obratu v nějaké výšce atd., tzn. ty podmínky se změnily zcela výrazně, tudíž žalovaný ztratil zájem dále ve firmě pokračovat. Žalovaný dále uvedl, že od roku 2002 do roku 2003 tvořil tabulky, podle kterých se dělaly odměny, pan , jméno FO, , a od roku 2014 tvořil tyto tabulky a odměny , jméno FO, , do roku 2013, kdy to dělal pan , jméno FO, , to bylo jakoby z obratu, ta odměna byla počítaná nějakým procentem z obratu, byla měsíční a roční a od roku 2014 to , jméno FO, změnil na odměnu z marže, procentuální, bylo tam 5 % měsíčně k výplatě a následně 20 %, pokud splnil daný obchodník a žalovaný měl ještě 5 % pokud plnila celá firma, takže to bylo vlastně pět plus dvacet pět procent. Žalovaný o tom jednal už jenom výhradně s , jméno FO, , protože během roku 2013 mu , jméno FO, sdělil, že firmu bude vést , jméno FO, , takže od roku 2014 výhradně jednal o mzdě, bonusu s , jméno FO, , buď se to řešilo jakoby na konci roku, nebo na začátku daného roku se řešilo, v podstatně ten systém byl stejný, bylo to těch 5+25, jenom se řešila výška té marže, která se měla udělat a nad kterou byly ty procenta vypláceny. Způsob odměňování fungoval v rámci společnosti již od počátku pracovní činnosti žalovaného, kdy potom od roku 2014 byl modifikován, jak žalovaný k dotazu potvrdil. Dohoda byla ústní a vlastně mu byla tabulka poslána e-mailem, ta tabulka je součástí e-mailové korespondence, která již na soudě určitě je. K dotazu, pokud jde o e-mailovou korespondenci a přílohy, které byly k ní připojeny, zde žádná další komunikace mezi nimi v tom směru neprobíhala, vyjma té ústní, žalovaný uvedl, že žádná neproběhlo, tam potom probíhala jenom ta licitace, protože ten plán byl výrazně přeplněn a , jméno FO, začal licitovat o té částce, ta tabulka se jmenuje , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2015-, Anonymizováno, . , jméno FO, se účastnil do roku 2013 běžně porad, bylo pondělí, bylo po jeho pracovní době a od roku 2014 převzal fungování firmy, prakticky vedení firmy, rozhodoval o mzdách, rozhodoval vlastně o přijetí, výpovědích zaměstnanců, kam se firma posune, jakým směrem, marketing atd., takže za žalovaného firmu řídil. Žalovaný tak usoudil z toho, že mu to řekl pan , jméno FO, , že jeho syn povede firmu, bylo to během roku 2014 a pokud s žalovaným jednal o mzdě, o bonusech, tak ani ty e-maily vlastně neposílal panu , jméno FO, , prakticky o tom rozhodl sám, ani se neradil, nic takového, takže žalovaný měl za to, že zcela jednoznačně o tom může rozhodovat. Když žalovaný uvedl, že mu to řekl , jméno FO, , bylo to někdy během roku 2013, má pocit, on o tom mluvil už delší dobu, ale ten rok 2013 to bylo jakoby oficiálně, jako že prostě , jméno FO, povede firmu, on tady bude mít jenom nějaký poradní hlas, něco takového. Žalovaný to přijmul jako fakt, z pozice zaměstnance ani nemohl nic víc s tím dělat. K dotazu, zda potom o této záležitosti hovořil ještě někdy v budoucnu s panem , jméno FO, jako jednatelem společnosti, ať již se jedná o komunikaci s panem , jméno FO, nebo o odměňování jako takové, žalovaný uvedl, že nehovořil. K dotazu, zda žalovanému pan , jméno FO, k tomu něco řekl, když ta jeho činnost v rámci společnosti započala, žalovaný uvedl, že neřekl, prostě začal chodit na porady častěji, objevoval se tam, i když byl zřejmě v Brně během dne, a prakticky převzal tu roli toho, žalovaný neví ředitele, nebo jak to nazvat, rozhodoval o všech věcech, dá se říct. Žalovaný dále uvedl, že pokud zmínil roli „ředitele“, tzn. zda byl nějakým způsobem , jméno FO, následně ve společnosti zaměstnán nebo dostal nějakou funkci anebo byl nějakým způsobem označován nějakou funkcí, která by se například nezakládala na skutečně existující funkci v rámci společnosti, žalovaný uvedl, že to vůbec netuší, jemu bylo sděleno, že povede firmu, on to přijmul jako fakt a nenapadlo jej zjišťovat nic dále. K dotazu, zda byl , jméno FO, například označován nějakou funkcí, nějakým postavením v rámci firmy, žalovaný uvedl, že si nepamatuje. Když o panu , jméno FO, hovořil nebo když o něm hovořili ostatní zaměstnanci, hovořil o něm normálně jménem, oslovením , jméno FO, . K dotazu, zda se záležitosti související s odměňováním týkaly pouze žalovaného nebo se týkaly i jiných zaměstnanců, žalovaný uvedl, že se týkaly i jiných zaměstnanců, předpokládá, že všichni zástupci, protože on byl od roku 2016, od ledna než skončil na firmě obchodním ředitelem, takže nějaké ty tabulky viděl, byly na tom podobně i obchodní zástupci ostatní. K dotazu, zda se jednalo o nějakou ústní dohodu, která nebyla podložena jinou písemnou dohodou, žalovaný uvedl, že ano, zcela určitě. K dotazu, zda to znamená, že i v jejich případě se jednalo toliko o e-mailovou komunikaci, v rámci které byly tyto záležitosti řešeny, žalovaný uvedl, že předpokládá, neví, jestli ty periodické tabulky dostával jen on, jakožto v uvozovkách „jejich nadřízený“ potom, ale minimálně dostali do ruky vlastně podobnou tabulku, asi určitě s jinými účty, kterou dostal on na začátku roku. K dotazu, pokud se jedná o částku 333.000 Kč, která byla žalovanému vyplacena na základě vzniklého nároku na vyplacení bonusu, jak k tomu došlo, že se jedná o částku 333.000 Kč, žalovaný uvedl, že to byla částka precizně vypočítaná, doložená již soudu v e-mailech, je tam i datum, kde vznikl nárok na tu odměnu vyšší, zhruba v částce 423.000 Kč, následně proběhla a e-mailová licitace, je to doloženo v e-mailech, kde ty přesné čísla jsou, kde se domluvili, on svými ústupky došel na částku 333.000 Kč, kterou si s , jméno FO, odsouhlasili, ten následně vlastně poslal e-mail, že se má tato částka vyplatit a paní , jméno FO, ji vyplatila. Žalovaný dále uvedl, že může doložit přesnou částku, jak k ní přišel, ať už z výplatnic vlastně z té 5 % marže, má to přesně spočítáno, doloženo. Krajský soud k tomu ve svém usnesení v bodu 33 jasně uvádí, že jednoznačně vyplývá z té e-emailové komunikace, že šlo o bonusy za pracovní výsledky, že došlo k tomuto názoru po přečtení těch e-mailů. Žalovaný dále uvedl, že si nedokáže vysvětlit to, že ze strany žalobce je tato částka požadována jako půjčka, z jakého důvodu se domnívá, že je ta částka požadována z titulu vyplacené půjčky, jak k tomu mohlo dojít, z jeho pohledu se jedná buď o nějakou mstu, že odešel z firmy nebo , jméno FO, , opravdu netuší, jiný důvod jen nenapadá. K dotazu, zda bylo někdy mezi žalovaným a žalobcem jednáno o nějaké půjčce, žalovaný uvedl, že nikdy. Pokud se jedná o půjčky v rámci společnosti, byly zde poskytovány nějaké půjčky třeba jiným zaměstnancům, žalovaný uvedl, že o tom neví. Po nahlédnutí na listinu, která je označeno jako Pravidla pro bonusy 2015 , Anonymizováno, , na e-mailovou komunikaci v podobě e-mailu datovaného 15. 2. 2016, kde je tabulka, která je nazvána jako Modelace bonusů 2015, žalovaný k dotazu soudu uvedl, že k tomu, na co mohl nahlédnout, uvádí, že jsou tam nějaká pravidla pro bonusy 2015-, Anonymizováno, , kde je vlastně shrnuto to, co již žalovaný uvedl. Měsíčně se vyplácí 5 % z obchodní marže daného referenta dle sestavy MyWACu, což je systém skladovo-hospodářský ve firmě , Anonymizováno, , neví za jeho působnosti byl, fakturace dle referenta, odběratele (nesrozumit.) služeb, po překročení základního plánu se o 5 % navyšuje na 25 % ročně z každé vydělané koruny obchodník dostává 25 haléřů, tento bonus se vyplácí 1x na rok. Tak dole potom jsou nějaké, něco o nákladech atd, důležité je to, že tam je i ten roční bonus, tzn. 20 % ročně bonus jakoby obchodník a 5 % roční bonus za úspěch firmy, to je jak říkal, že těch 20 % měl za sebe, když splnil a dalších 5 %, pokud splnila tu marži danou dopředu v těch plánech celá firma, takže to bylo těch 5+25, můžete se tam potom dočíst, že obchodníci používali služebních automobilů pro soukromé účely, to se účtovalo 1x za rok symbolických 750 Kč, 9.000 Kč byla (nesrozumit.) atd., tohle je třeba důležité, potom jsou tam jakési tabulky na výběr těch odměn a to tam třeba také najdete. Tzn. dokazuje to opravdu jen to, že podle těch pravidel se měsíčně plnilo do mzdy 5 % a bylo to potom odečítáno i z těch tabulek, není to žádný vymyšlený dokument. Dále žalovaný uvedl, že v té tabulce je za rok 2014 bonus 2014, je tam potom nějaký základní plán na rok 2015, kde je obrat 7.459.000 Kč a marže je 1.804 Kč tzn. to co on měl jako obchodník splnit, ten obrat byl ve finále 13.000.000 Kč a marže byla 4.495.000 Kč, z toho 5 % měsíčně se mu vyplatilo do mzdy, bylo to 225.000 Kč, 20 % za něho bylo 338.000 Kč a 5 % bylo za tu firmu, dohromady vznikl nárok na 648.000 Kč, měsíčně bylo vyplaceno ve mzdě 225.000 Kč, to znamená skoro 423.000 Kč, následně proběhly licitace, v mailu z 5. 2. 2016, to jsou ty dvoje dokumenty, které tady ukazoval, kde řeší s , jméno FO, jakési kompromisy, loni byla jakási sporná částka 39.000 Kč (nesrozumit.) po odečtení z letošních bonusů, dále po odečtení 20.000 Kč za jakési rychlejší vyplacení tzn. je to dalších 59.000 Kč dolů, potom to bylo teda 349.500 Kč a následně , jméno FO, ještě upřesnil v těch e-mailech, že tam je jakási vyšší, protože oni jsme dávali provize projektantům do nějaké částky procento platila firma, co bylo nad, tak bylo podílem, tzn. tu částku za ty provize, za projektanty těch 31.000 Kč, vlastně z toho bylo odečteno, dostali se přesně na částku 333.000 Kč, to bylo v té e-mailové komunikaci 4., 5., 6. , právnická osoba, dotazu týkajícímu se e-mailové komunikace z 5. 2. 2016 a 15. 2. 2016, kdy přílohou byla listina označená jako „Bonusy , jméno FO, návrh“ a potom následně předkládaný e-mail, který byl uvozen „ahoj , jméno FO, “ s tím, že následuje v textu e-mailu modelace bonusů 2015 a potom na č. l. 135 spisu se jedná o tabulku, která je rovněž označena jako „Modelace bonusů 2015“, žalovaný upřesnil, že v tom prvním z 4. 2. je jakýsi jeho návrh, je to tabulka, kde je těch 349.500 Kč, na to mu , jméno FO, odpověděl, takto to není, za provize 14.500 Kč, ale je tam 31.000 Kč, a když se podíváme na tu druhou tabulku, tak je tam ještě uvedeno právě těch 31.000 Kč a tím pádem se dostali přesně na tu částku 333.000 Kč. Je tam provize projektantům 25 % 150.000 Kč a je tam ta částka minus 31.000 Kč, jmenuje se to second návrh, to je ta licitace právě ze strany , jméno FO, na ty další bonusy. Pokud se jedná o částku v souvislosti s projektanty, žalovaný uvedl, že byla nějaká zakázka a projektantům se dávaly peníze z těch projektů, které se uskutečnily, a bylo mu stanoveno na začátku roku částka třeba, že tato provize nesmí přesáhnout 150.000 Kč, a co bylo nad těch 150.000 Kč, tak v uvozovkách platil on ze svého. Pokud se jedná o upřesnění rozdílů mezi částkou, na kterou měl žalovanému vzniknout nárok tzn. to je ta částka 349.000 Kč nebo 250.000 Kč, žalovaný uvedl, že to už bylo plně v těch licitacích, následně z toho odečetl těch 31.000 Kč za ty provize projektantům, to je přímo v té tabulce, ten second návrh, tady úplně to poslední políčko, kde je napsáno provize projektantům 25 % přes 150.000 Kč, tzn. co byla provize vyplácena firmou přes 150.000 Kč, to jakoby žalovaný dával ze svého a to je těch 31.000 Kč, o kterých se baví. Pokud se jedná o provizi ve vztahu k projektantům, o co šlo, zda se opět jedná o nějakou ústní dohodu v rámci toho výpočtu, žalovaný upřesnil, že byla vesměs ústní dohoda, ten projektant, pokud se ta zakázka uskutečnila, vystavil potom fakturu, to byla nějaká technická pomoc nebo něco takového, někdy se napsala nějaká dohoda o provedení práce nebo už si to přesně nepamatuje, dostal to nalajnováno od paní , jméno FO, , jakým způsobem ta faktura má být uvedena, to už úplně nerozhodoval. Žalovaný dále uvedl, že tady ty faktury hradila firma , Anonymizováno, a jakmile to přesáhlo částku 150.000 Kč, což měl daný jako takový roční limit, tak to platil 25…, ví, že to bylo odečteno z těch dalších bonusů přes těch 150.000 Kč těch 25 % z vyplacených provizí šlo na jeho vrub. V tom e-mailu z 5. 2. uvádí ta částka těch provizí, oni to hledali, kolik to doopravdy je, on si myslí, že těch 14.500 Kč bylo těch 31.000 Kč jakoby přes ty provize. K dotazu žalovaný upřesnil, že odkazuje na e-mail z 5. 2. 2016 v 8:58 a 8:36, mu to posílal , jméno FO, , zase před tím proběhl nějaký návrh, je to míň než 136.000 Kč, máš více za zprostředkování, zprostředkování , Anonymizováno, je ve dvou položkách tzn. dostal zřejmě nějakou tabulku s návrhy, protože , jméno FO, se snažil tu jeho odměnu nějakým způsobem snížit, argumentoval nějakými vyššími náklady i co se týče firmy, takže probíhala zase nějaká licitace na to snížení těch bonusů, podle něj to není 136.000 Kč, ale 112.000 Kč, ta provize není čtrnáct, ale 31.000 Kč a vlastně v té tabulce, kterou poslal těch 31.000 Kč rovnou strhl a dostali se na těch 333.000 Kč. Pokud se jedná o ty tabulky, ty vytvářel , jméno FO, . K dotazu, zda bylo vždy zvykem, že vycházel pan , jméno FO, z těch svých tabulek, pokud se jedná o tu modelaci bonusů, zda tu také vytvářel on, žalovaný uvedl, že ano. Nato žalovaný po nahlédnutí na listinu s označením „Výpočet částka 333.000 Kč“, přehled fakturace s konečnými výsledky, upřesnil, že ta tabulka, kde jsou uvedeni noví zákazníci, je tam daný roční obrat, což je 12.978.157 Kč a je tam daná i marže 4.494.591 Kč, což přesně odpovídá potom té druhé tabulce s těmi výpočty, kterou mu soud ukazoval, to jsou opět ty pravidla pro bonusy , Anonymizováno, 2015 a je tam dosti precizně spočítáno, jak se k té částce 333.000 Kč došlo, tzn. marže byla 4.494.591 Kč, je to uvedeno i v e-mailu z 3. 1. 2016 a je tam jasně napsáno, spočítáno, jak došli k té částce 333.000 Kč, je tam přesně všechno to co už tady uváděl tzn. výpočet byl 648.000 Kč, vyplaceno měsíčně 225.000 Kč, tzn. vznikl nárok na 423.000 Kč, jsou tam odečteny těch 31.000 Kč, ty provize pro ty projektanty, což je 392.000 Kč a následně je tam uveden ten kompromis, který probíhal už v těch e-mailech, z jeho strany ten kompromis minus 59.000 Kč, i o těch provizích projektantech i o těch jeho ústupcích je všechno uvedeno v e-mailu z 5. 2. 2016, a tímto se dostali přesně na částku 333.000 Kč, která mu byla následně vyplacena. Žalovaný dále uvedl, že pokud se jedná o výplatní listiny, které byly soudu předloženy, odkazuje například na tu za měsíc květen 2015. Z přehledu fakturace, konkrétně dle systému , Anonymizováno, , jmenuje se to Přehled fakturace dle referenta, kde za něj, referent , Jméno zainteresované osoby 0/0, , je marže 651.916,76 Kč, 5 % z této částky činí 32.595 Kč a to najdete na té výplatní listině pod políčkem prémie, 32.595 Kč, je to přesně 5 % toho měsíčního ohodnocení, které je uvedeno v tabulce Pravidla pro bonusy , Anonymizováno, 2015. K dotazu, zda to se týká tedy té částky 5 %, kterou před malým okamžikem uváděl, že byla zahrnována do mzdy, žalovaný potvrdil, že ano. Dále žalovaný k dotazu, zda to byla jedna z částí těch bonusů, pokud se jedná o bonus 20 %, o kterém rovněž hovořil, ten do mzdy zahrnován nebyl, žalovaný uvedl, že ten měl vyplácen na konci roku, až byly jasně dané ty výsledky, roční. K dotazu, zda tedy těch 5 % se odrazilo v jeho mzdě každý měsíc, žalovaný potvrdil, že ano. K dotazu, zda když navazoval na fakturaci a zmiňoval, že ta fakturace byla pořizována dle programu , Anonymizováno, , o jaký program se jedná, jestli může osvětlit, žalovaný uvedl, je to skladovo-hospodářský program, je tam vedený sklad, zakázky se do toho zadávají, obchodníci si tam mohou psát zápisy z jednání atd., jediné, co se tam nevedlo, tak bylo účetnictví, což je paradoxem, protože , Anonymizováno, má dle jeho názoru perfektně zpracované účetnictví, ale to účetnictví bylo vedeno v systému Pohoda. K dotazu, pokud se jedná o listinu, která je nadepsána tiskacími písmeny „Výpočet částky 333.000 Kč“, která byla předložena rovněž jako příloha e-mailové komunikace, žalovaný uvedl, že listina předkládaná jako příloha e-mailové komunikace, byla přílohou té komunikace s tím, že ten výpočet tam napsal on ručně, aby to bylo každému u soudu jasné, jak se k té částce došlo. Ono to je poměrně dost složité, pokud v tom nejste angažováni, to třeba pochopit, tak on se snažil to tam ručně dopsat, aby to bylo jasně patrné, vyzobat si to z těch e-mailů atd., snažil se zjednodušit cestu k tomu pochopení, ale ta samotná listina byla součástí přílohy e-mailu. Bylo to vlastně shrnutí těch e-mailů, vypíchnuté ty částky, ale ty, jak se bavili o těch e-mailech právě, ty jednotlivé částky, co tam jsou uvedeny. Dále žalovaný uvedl, že chtěl ještě k e-mailu tabulka 2016 upřesnit, že sám , jméno FO, píše, že má vyplatit těch 333.000 Kč během příštího týdne, že to pošle ve dvou částkách, posílá naráz tabulky, bonusy za rok 2015, součástí toho e-mailu, navíc žalovaný mu tedy odepisuje, ahoj , jméno FO, , ta tabulka mi nejde otevřít, je zaheslovaná, je to o platbě, 160.000 Kč a 173.000 Kč tzn. 333.000 Kč, on mu odepisuje, heslo je odměny, on to heslo ani neznal, součástí toho jsou dvě excelové tabulky, kde první je vlastně za rok 2015, je tam jakýsi převod zůstatků 2014, což je něco z těch bonusů 2014, a tady třeba, jak již zmiňoval dříve jsou třeba uvedeny i ty benzíny v té částce 9.000 Kč, tak to znamená u té částky 750.000 Kč měsíčně, které mu odečetli. Žalovaný upřesnil, že odkazuje na e-mail z 16. 2. 2016, 15:53 hodin. Pokud se jedná o to, kdo a co na firmě řešil, žalovaný uvedl, že vlastně na firmě , jméno FO, řešil, kdo se propustí, kdo se přijme, řešil mzdy, s žalovaným určitě, tak předpokládá i se všemi zaměstnanci, řešil odměňování, ať už měsíční nebo roční, ze kterého potom vznikly tady ty tabulky, ty pravidla na to odměňování. Řešilo se to na začátku roku, kdy vznikly pravidla, např. pro bonusy , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný dále v e-mailu ze dne 30. 3. 2015, uvedl, že řešili to odměňování už určitě od ledna s tím, že tam probíhaly nějaké ústní licitace, následně žalovanému poslal upravenou tabulku, podle které se do roku 2015 jelo, jmenuje se to Pravidla pro bonusy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a je tam uvedeno – měsíčně se vyplácí 5 % z obchodní marže daného referenta, sestava v , Anonymizováno, , fakturace dle referenta, odběratelů, služeb, tzn. základní mzda plus těch 5 %, on nemá k tomu víc, co říct, protože není co, jsou jasně daný pravidla, podle kterých se celý rok jelo. On si na konci měsíce sjel tuto sestavu, fakturace dle referenta buďto on nebo paní , jméno FO, a to tam dali do té kolonky prémie. V roce 2015 byl žalovaný obchodní manažer neboli obchodní zástupce, od začátku roku 2016 byl obchodní ředitel. Domlouvali se, že dostane obchodníky na starost od roku 2016, protože do roku 2015 plnil poměrně dost složitý mimořádný úkol pro firmu, kde by měl plán 7.500.000 Kč a udělal 13.000.000 Kč, bylo to nějakých 62 % z obratu celé firmy, bylo jich tam , právnická osoba, zástupců, tzn. hodně slušný výkon. K dotazu, zda z tohoto důvodu měl 5 % navíc než ostatní, žalovaný uvedl, že těch 5 % bylo měsíčně, potom bylo 20 %, pokud splnil svůj plán, ta marže byla nějaký , právnická osoba, .000 Kč, tak nadto bylo 20 a pokud splnila celá firma, tak dostal dalších , právnická osoba, dotazu, zda jenom on, uvedl, že možná ještě , jméno FO, , netuší. , jméno FO, byl zaměstnanec, nebo asi ještě je zaměstnanec , právnická osoba, . Předtím byl obchodním ředitelem do konce roku 2015, žalovaný ho nahradil. K dotazu, zda byli ve společnosti nějací jednatelé, kdo, byl , jméno FO, zcela určitě, byl , jméno FO, , ale žalovaný netuší do jaké doby. Jde-li o funkci jednatele , jméno FO, , byl zároveň i obchodní ředitel, takže měl na starosti obchodní tým, prakticky v tom roce 2014 už to jakoby řešil s , jméno FO, , dá se říct napůl, a 2014, 2015, převzal 2014, to čistě , jméno FO, . K dotazu, co bylo myšleno tím „převzal to čistě , jméno FO, “, žalovaný upřesnil, že už , jméno FO, neřešil vůbec nic, ani s obchodními zástupci, to už potom buď z pozice obchodního ředitele řešil žalovaný, s ním komunikoval ty věci , jméno FO, , to je patrné z těch e-mailů, kde to šlo vlastně od , jméno FO, , šly ty názory nebo náměty a rozhodnutí na žalovaného a na , jméno FO, . K dotazu, zda ty rozhodnutí činil , jméno FO, a žalovaný je potom vykonal, to činil , jméno FO, vždycky. Za tu dobu, co tam žalovaný byl, tak byl , jméno FO, jednatelem, majitelem stoprocentním a už jakoby to říkal , jméno FO, , že se na to vykašle, že bude na chaloupce a bude dohlížet, v roce 2013 k tomu došlo, ohlásil tu změnu oficiálně, bylo jim sděleno, žalovanému, vlastně i žalovanému, a potom už firmu vedl , jméno FO, . K dotazu, zda by se mohlo stát, že by z pozice obchodního ředitele ty měsíční odměny stanovoval žalovaný, žalovaný upřesnil, že ne, možná s , jméno FO, řešili plán, tzn. kolik který obchodník má udělat, to finanční ohodnocení, odměny a bonusy řešil , jméno FO, . Na začátku roku vznikly jakási pravidla, která měl každý obchodník, u žalovaného se to jmenovalo Pravidla pro bonusy 2015, , Anonymizováno, , to měl zřejmě každý obchodník, tak nebylo kam uhnout, každý měl procenta měsíčně, a pokud splnil, tak měl i roční odměny. K dotazu, jak paní účetní věděla, kolik má vyplatit ve mzdě, na odměnách měsíčně, buď jí to dal , jméno FO, , poslal jí tuhle tabulku, ten obrat referenta nebo si to sjela sama, žalovaný neví, jestli to uměla nebo jestli jí to , jméno FO, posílal. K dotazu, pokud se jedná o e-mail z ledna 2016, kdy jde o e-mail žalovaného, který posílá účetní přesně stanovené prémie, jaké má k výplatě, který byl ze strany zástupce žalobce předložen u jednání soudu, žalovaný uvedl, že pokud jde o tento e-mail, který posílal ze společnosti, nepamatuje si, že by komu to posílal, je možné, že když byl jmenován obchodním ředitelem, že ty tabulky z toho , Anonymizováno, stahoval on, to jsou ty podklady paní , jméno FO, , je možné, že , jméno FO, byl na pracovní cestě, že ty kompetence přešly na něj. , jméno FO, dal na začátku nějaká pravidla a je možné, že ty data z těch tabulek vytáhl žalovaný, nepamatuje si, ale že se jedná o rok 2016. Je možné, že ty kompetence přešly na žalovaného, anebo druhá varianta, že byl , jméno FO, nemocný, na dovolené, tak že jej o to požádal. Žalovaný dále k dotazu upřesnil, že neví, kdo ty podklady předtím paní , jméno FO, dal, jestli je stáhla z MyWACu sama, bylo to v těch pravidlech, které stanovil , jméno FO, , nebo jestli jí to , jméno FO, posílal. K dotazu, kdo stanovoval odměny žalovanému, žalovaný uvedl, že , jméno FO, od roku 2014, do roku 2013 , jméno FO, . K dotazu soudu, pokud se jedná o e-mail, který je adresován paní , jméno FO, , panu , jméno FO, , je datován 7. 12. 2015, je zde uvedeno přehled fakturace 11/2015, současně přehled fakturace je příloha této listiny, žalovaný uvedl, že ten e-mail poslal pan , jméno FO, paní , jméno FO, , je tam ta tabulka obratů marže referenta z MyWACu a je tam předpokládá, že je tam měsíčně těch 5 %, že to přesně sedí ta částka, tzn. zase je to podle Pravidel pro bonusy , Anonymizováno, 2015, kterou vytvořil , jméno FO, , a jak říkal, buď si to paní , jméno FO, tady tu tabulku stahovala sama nebo ji posílal , jméno FO, , teď vidí, že ji posílal , jméno FO, , za něho to na věci ničeho nemění. K dotazu, jakého referenta se to týká, žalovaný uvedl, že se to týká jeho. Je to těch 5 %, prémie měsíční, přesně podle té tabulky. Žalovaný upřesnil, že to vidí poprvé. Žalovaný dále upřesnil, že vždycky probíhaly e-maily a mezi tím probíhaly ústní licitace, v těch e-mailech žalovaný shrnoval na čem se domluvili a jak došli na částku 333.000 Kč, byly tam jeho ústupky a byla tam provize těch projektantů. K dotazu, kdo tu tabulku na částku 333.000 Kč doplnil, žalovaný uvedl, že to netuší, jestli , jméno FO, nebo on. Na té částce se dohodli, následně , jméno FO, poslal ten e-mail o tom vyplacení. Dále žalovaný k dotazu upřesnil, že do roku 2013 odměňování dělal , jméno FO, , bylo to z obratu, od 2014 to dělal , jméno FO, , bylo to z marže, udělal tu změnu. Žalovaný uvedl, že má ty tabulky 2013, které udělal , jméno FO, , je tam obrat, vždycky to tak ve firmě bylo, je jenom otázka, kdo by to jak dělal. K dotazu, zda se nějakým způsobem ty tabulky kromě té změny marže lišily, když je dělal , jméno FO, a , jméno FO, , žalovaný uvedl, že je to podobný, , jméno FO, to dělal z obratu, , jméno FO, to dělal z marže, v podstatě to bylo hodně podobné. Žalovaný dále uvedl, že jak říkal, výplatnice téměř nepotřeboval vidět, jenom když něčemu nerozuměl, pravidla byly jasně dané, možná výplatnice nepotřeboval, možná dvě za celý rok, věděl, jakou má mzdu plus jaké má měsíční provize a jaké má roční bonusy, prostě si to spočítal, stačilo v hlavě a věděl, že je to dobře. K dotazu, zda měsíční odměny byly součástí mzdy nebo mimo mzdu, uvedl, že to bylo součástí mzdy. K dotazu, proč těch 333.000 Kč nepřišlo v rámci mzdy, proč byly vyplaceny mimo mzdu, žalovaný uvedl, že to netuší, dostal na začátku roku nějaký úkol, který splnil, výrazně ho přeplnil, za to mu náležela nějaká odměna, nenapadlo mu se pídit po tom, proč, jak, kde, ty věci, měl to na začátku roku. K dotazu, zda mu nepřišlo divné, že částka 333.000 Kč odměnou přišla přesně v této částce bez odečtení sociálního a zdravotního žalovaný uvedl, že nepřišlo, protože se na ní domluvili. , jméno FO, mu řekl, pošlu ti 333.000 Kč na účet, napsal do e-mailu, v kopii paní , jméno FO, , ve výplatě , jméno FO, 333.000 Kč, pro něj to tím pádem byla ukončená záležitost. K dotazu, zda tam tedy pan , jméno FO, psal, že je to odměna, nebo psal, že je to půjčka, žalovaný uvedl, že je to bonus za rok 2015, doslova. Jestliže říká bonus, ten měsíční bonus, zda byla také čistá částka, nebo to byla hrubá částka, těch 5 % žalovaný uvedl, že netuší. Bylo to součástí výplaty.16. , jméno FO, jako svědek uvedl, že ve firmě žalobce pracoval do 31. 3. 2017 od září 2013 jako obchodní zástupce. Zpočátku , jméno FO, docházel na porady, v roce 2016 žalobce sdělil, že bude docházet externě, neboť firmu povede , jméno FO, . Zpočátku výplatu a provizi řešil s žalobcem, na začátku roku 2016 ohledně těchto věcí jednal s , jméno FO, . O žádné půjčce neví. K dotazům svědek upřesnil, že žalobce oznámil, že firmu bude vést , jméno FO, na jaře 2015 a od té doby chodil na porady pouze , jméno FO, . Odměny na rok 2016 řešil svědek s , jméno FO, a žalovaným. Možná byl už obchodní ředitel. S , jméno FO, měli porady poté, co on skončil v práci, tzn. v 15.30 h. Svědek v roce 2015 a 2016 nedostal žádné mimořádné odměny. Ví o tom, že žalovaný chtěl odejít ze zdravotních důvodů a později začal pracovat v konkurenční firmě. Bonusy nebo odměny nebyly zakotveny v pracovní smlouvě. Pravidla pro odměňování byla domlouvána v lednu, případně v prosinci na následující rok, o odměnách jednal s , jméno FO, . Domlouvali se ústně na procentech z marže nad daný obchodní plán. Dostávali tabulku vytištěnou ve wordu, kde byl vždy uvedený pracovník, kterého se to týkalo. Svědek dále uvedl, že mu bylo řečeno, že se jedná o nějakou půjčku mezi panem , jméno FO, a firmou , Anonymizováno, . K dotazu soudu, jaký je jeho vztah k účastníkům řízení, svědek uvedl, že jsou to bývalí kolegové a společnost , právnická osoba, je bývalý zaměstnavatel. Svědek nyní pracuje v obchodní firmě, která třeba od firmy , Anonymizováno, odebírá zboží. K dotazu soudu, kdy byl svědek naposledy v kontaktu s účastníky řízení, svědek uvedl, že s panem , jméno FO, někdy v minulém týdnu a s firmou , Anonymizováno, někdy během minulého týdne taky, s panem , jméno FO, jednal ohledně nějakého zboží, které měl u nich objednané, jako pracovně. Svědek dále uvedl, že byl zaměstnancem, k ukončení došlo nějak v březnu 2017. Svědek uvedl, že byl zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, od roku 2013 do března 2017 na pozici obchodního zástupce. Na dotaz soudu, zda tomu tak bylo po celou dobu od roku 2013, svědek odpověděl, že ano. K dotazu soudu, zda je schopen na úvod sám spontánně uvést, co si vybavuje, svědek odpověděl, že se poprvé dozvěděl, o co jde až při jednání. Někdy potom mu někdo řekl nějaké skutečnosti ohledně toho, řekl mu to pan , jméno FO, , o co se jedná. Svědek dále uvedl, že je mu známo, že se jedná o nějakou půjčku, kdy jedna strana tvrdí, že půjčku dala (nesrozumit.). Na dotaz soudu, pokud se jedná o jeho pracovní poměr, jakým způsobem byl odměňován, svědek uvedl, že měl nějaký základní plat a měli potom ústní dohodu na provize měsíčně k tomu ročnímu a to bylo ústně, to nebylo v pracovní smlouvě. Na dotaz soudu, pokud jde o odměny, svědek sdělil, že to bylo ústně, domlouvali se každý rok a dělalo jim to vlastně měsíčně nebo ročně, to byl nějaký procentuální obrat, který měli stanovený, měli domluvenou nějakou odměnu, která byla potom ve výplatě. Na dotaz soudu, pokud hovoří o ústní dohodě, tak zda hovoří o ústní dohodě, která byla mezi ním a jeho zaměstnavatelem, svědek uvedl, že ano. Všichni obchodní zástupci měli nějaký plán, když měli nějaké procenta z marže nějaké jiné, tak on to měl nějak nastavené a ostatní to měli taky tak. Na dotaz soudu, kdy došlo k ústní dohodě, svědek uvedl, že vždycky se to nějak domlouvalo buď na konci jako toho roku na další rok, třeba řekl v lednu, to byl daný plán na celý rok. Ten, kdo to domlouval, byl pan , jméno FO, a potom později to byl , jméno FO, . K dotazu soudu, pokud se jedná o pana , jméno FO, , tak s tím probíhala ta ústní dohoda, kdy a jakým způsobem, svědek uvedl, že on k nim docházel většinou, když byly nějaké porady, on někdy vždycky později potom, když jim skončila práce, jako obchodní zástupce býval pryč přes týden, býval v Čechách, tak v pondělí se všichni sešli na firmě a řešili tady ty věci. Na dotaz soudu, pokud se jedná o ústní dohodu, kdy tedy přestal ohledně těchto prémií se svědkem komunikovat pan , jméno FO, a komunikoval s ním pan , jméno FO, , svědek upřesnil, že někdy na jaře nebo na začátku roku 2015. Ví, že jenom v nějaký moment pan , jméno FO, už se nechtěl v té firmě úplně angažovat, tak to přenechal jemu. Bylo to tady v té době někdy na začátku roku 2015. Pokud třeba v pondělí řešili nějaké jako obchodní nebo marketingové věci, tak se toho , jméno FO, zúčastňoval a včetně asi tady těch prémií se jednalo s ním. Na dotaz soudu, zda mu bylo někdy řečeno, na základě čeho tedy komunikuje s panem , jméno FO, ohledně těch věcí, svědek uvedl, že na základě toho, že pan , jméno FO, to bude řešit za něj. K dotazu, zda toto bylo svědkovi přímo řečeno, svědek uvedl, že neví teď, neřekne, jestli přímo, ale prostě oni to řešili s ním. K dotazu soudu, zda docházelo k nějakým změnám v té ústní dohodě, pokud jde o ty prémie, svědek uvedl, že myslí, že víceméně stejné, teď neví, jestli procenta, ale myslí, že to bylo dané nějakým plánem jako obratu nebo marže a procenta z provize z toho nebo prémie z toho. Pokud měl svědek plán měsíčně třeba 200.000 Kč, a on jako jeho zákazníci měli potom obrat třeba 250.000 Kč, tak z těch 50.000 Kč navíc byla nějaká procentuální (nesrozumit.). Procenta neví, takže to neřekne přesně. K dotazu, zda bylo také možné například to, že měl každý obchodní zástupce jiná procenta, svědek uvedl, že to si myslí, že ano, ale neví to, předpokládá, že je to možné, že by takové procenta byly dané, ale neví. Každý obchodní zástupce měl naplánovaný obrat za měsíc. K dotazu, z čeho naplánovaný obrat vycházel, svědek uvedl, že asi možná z předchozího třeba, prostě z nějakých základních údajů, neví teď přesně asi víceméně potom, když je jako dýl, tak se plánuje většinou podle předchozího roku případně podle nějakých předpokládaných zakázek, které jsou třeba nasmlouvané. K dotazu, zda si svědek vybavuje, že ohledně těchto záležitostí komunikovali i e-mailem, uvedl, že myslí, že ano. Komunikovali vždycky s tím, s kým se to domlouvalo a kdo to pak vyhodnocoval, to byl pan , jméno FO, , to byl , jméno FO, , říkali , jméno FO, , takže pan , jméno FO, . Komunikovali tak, že asi e-mailem šlo nějaké shrnutí a většinou se o tom bavili osobně. K dotazu soudu, zda si svědek vybavuje, kdy například probíhala ta komunikace nebo ta změna té komunikace z pana , jméno FO, na pana , jméno FO, , svědek uvedl, že předpokládá, že to neví přesně, ale že to bylo asi v té době, kdy už to řešil potom jako pan , jméno FO, , na začátku roku 2015, tak asi další rok se to řešilo s ním. K dotazu, zda potom ohledně těchto záležitostí s panem , jméno FO, vůbec nekomunikovali, svědek uvedl, že si myslí, že vůbec, jako přiznává se, že to teď neřekne, jak to bylo, ale vždycky v té firmě trošku jako byl, ale (nesrozumit.). V tabulce nebylo určitě nějaký kolik máme naplánovaný obrat, tu marži, ale jaký je ten rámec dál. K dotazu soudu, zda si svědek vybavuje, že by například ohledně vyplácení prémií byly nějaké problémy, potíže v tom smyslu, že by se třeba řešilo, že má být ta odpovídající částka vyšší nebo nižší pro určité období nebo s určitým obchodním zástupcem, svědek uvedl, že si myslí, že to bylo individuální, on přímo ne, on ty prémie ze začátku neměl, on měl docela dobrý plat, ale neví, nepamatuje si, neví o něčem. K dotazu soudu, kdo nakonec rozhodl o tom, že nějaké prémie budou v dané výši vyplaceny, svědek uvedl, že buď , jméno FO, nebo , jméno FO, , ti měli vlastně ty výsledky za konkrétní měsíc nebo rok a na základě toho. K dotazu, kdy byly prémie vypláceny konkrétně, svědek uvedl, že měsíčně a potom ročně, byl plán celoroční. Pokud byly vypláceny měsíčně, tato záležitost byla podchycena tak, že byly přidány do prémie mzdy. K dotazu, zda to bylo součástí i nějakých výplatních lístků, svědek uvedl, že asi ano, určitě. Pokud se jedná o roční prémie, tomu bylo stejně. Roční prémie byly spláceny v lednu nebo další rok.

17. Dále svědek , jméno FO, uvedl, pokud se jedná o ty roční prémie, týkaly se všech obchodních zástupců. K dotazu, zda se užíval i jiný termín než prémie, svědek uvedl, že neví, to neřekne, to není asi jako možná konkrétně, bonus k té výplatě byl standardní. Jestliže svědek uváděl, že ukončil pracovní poměr v roce 2017, zda je mu známo, že v tom roce 2017 a v tom předcházejícím období byla tato praxe odměňování, jak ji popsal, svědek uvedl, že předpokládá, že ano. K dotazu, zda se někdy v době, kdy byl zaměstnán u žalobce stalo, že by zde nějaký zaměstnanec žádal o poskytnutí nějaké půjčky, svědek uvedl, že toho si není vědom. Nějaký institut zaměstnanecké půjčky nebo nějaké obdoby tohoto institutu, to nebylo. K dotazu, kdo svědka přijímal do pracovního poměru, svědek uvedl, že pan , jméno FO, . K dotazu, jaká byla jeho pozice ve firmě, svědek uvedl, že pracoval jako obchodní zástupce, komunikace se zákazníky, potom nějaké kontakty se zákazníky v tom smyslu, jakože udělat co největší obrat. Měl regiony, měl na starosti , Anonymizováno, , střední , adresa, a , Anonymizováno, , na firmě býval třeba jenom pondělí a pátek, jinak jezdil po zákazníkách. Byl to pan , jméno FO, , pan , jméno FO, a ti mu vlastně říkali, co má dělat a potom vlastně po nějaké době, kdy se pan , jméno FO, přestal účastnit těch jejich porad, tak to byl pan , jméno FO, . K tomu, co konkrétně svědkovi říkal konkrétně třeba , jméno FO, , kam mají jezdit nebo jak mají jezdit, svědek uvedl, že to bylo vzhledem k tomu, že s ním začali mívat ty pravidelné obchodní meetingy, tak samozřejmě, že se domlouvali, ty pojedeš tam, tam. Pracovní výkon vyhodnocoval ze začátku pan , jméno FO, , vyhodnocoval to určitě podle těch tabulek a potom , jméno FO, , kdy jim říkal výsledky. Když , jméno FO, říkal ty výsledky, to bylo v podobě porovnání plánu. K dotazu zástupce žalobce, že jim porovnal ty marže reálně, zda to bral osobně, že takovou věc dostane nebo co to mělo za důsledek, že jim porovnával marže pan , jméno FO, , svědek uvedl, že to bylo na základě toho, že byli domluveni a jako prémii za vyšší obrat než byl plán, tak potom samozřejmě byla daná do výplaty. Měsíční odměny se daly vypočítat na základě, jak řekla paní účetní, že tam byly, to říkal pan , jméno FO, . K dotazu zástupce žalobce, jako funkci měl ve společnosti pan , jméno FO, , svědek uvedl, že byl obchodní ředitel nějakou dobu, přesně neví, hodnocení samozřejmě bylo na, jako reálně to neřekne, to by musel mít tu tabulku, myslí si, nebo takhle ví, že to měl , jméno FO, , , jméno FO, ten věděl o našich obratech a takových věcech. , jméno FO, věděl o jejich obratech, protože byl obchodní ředitel. Obchodní ředitel nějakým způsobem radí, s kým máme obchodovat, jak máme obchodovat. O těch číslech se dozvěděl od pana , jméno FO, . Data pro ty tabulky získával pan , jméno FO, mladší, pan , jméno FO, později pan , jméno FO, . Data dostávali z informačního systému. Informační systém byl brán jako obchodní systém, ve kterém probíhala fakturace a takové další věci. Data tam jsou, protože přijde objednávka. To, co vypadne z toho systému, se používá na měsíční obrat. Svědek dostal výpověď v lednu 2017, takže v roce 2016 nebyly ideální výsledky ve firmě, tím pádem jsem dostal zdůvodnění k té mé výpovědi. , jméno FO, odešel, neví, jestli to bylo přesně v roce 2016, ale tím pádem on tam byl samozřejmě dlouhodobý obchodní zástupce, takže firma nebyla tak úspěšná jako předtím, než odešel. , jméno FO, odešel, bylo mu řečeno ze zdravotních důvodů a pak se svědek dozvěděl, že začal pracovat v konkurenční firmě. K dotazu, zda se změnila nějakým způsobem četnost pana , jméno FO, v roce 2016 ve firmě, svědek uvedl, že neví, to nedokáže posoudit zpětně, to jsou obecné věci, ale přesně to neřekne. K dotazu právního zástupce, když se potkávali na poradách ve firmě jako obchodní zástupci, zda může svědek říct, kdy tyto porady probíhaly, jestli byly pravidelné a čeho se týkaly, svědek uvedl, že porady nejčastěji bývaly odpoledne v pondělí, kdy na firmě byli všichni obchodní zástupci a týkaly se obchodních záležitostí, otázky práce se zákazníky. , jméno FO, od toho roku 2015 tam začal fungovat víc, v podstatě pokaždé, vždycky se čekalo, až přijde a pak se řešili obchodní věci. Obchodní věci byly obchodní strategie ve smyslu kontakt se zákazníky, zakázky a další věci, které byly jako náplní té práce. K dotazu zástupce žalobce, kdo byl šéf ve firmě, svědek uvedl, že pan , jméno FO, ze začátku, potom to byl pan , jméno FO, , protože pan , jméno FO, se toho přestal účastnit. Že by , jméno FO, měl nějakou úmluvu se společností, to ne. K dotazu, zda ví, jestli měl nějakou pracovní smlouvu, svědek uvedl, že ne. Neví ani, zda měl nějakou dohodu o provedení práce. K dotazu, zda roční odměny obdržel v ročním období lednu nebo, zda obdržel někdy roční odměny a hodiny, svědek odpověděl, že ano. Bylo to za rok 2015. Odměny byly součástí mzdy. K dotazu, zda někdy obdržel zálohu na mzdu, svědek uvedl, že ne. V tom systému měli nějaký marketingový modul, kde se zadávali údaje, koho navštívili, jaké zakázky s ním řeší. V roce 2017 svědek dostal výpověď, výpověď mu dal do ruky pan , jméno FO, . Podepsán na ní byl , jméno FO, . , jméno FO, se jako účastnil, ale firmu nevedl. , jméno FO, řešil většinu těch obchodních věcí a byli s ním v kontaktu nejčastěji, pan , jméno FO, dělal zastoupení pro chorvatskou značku Kotvu, takže obchodní věci úplně ne, ale ty technický záležitosti se snažil, protože uměl jazyky, tak ho využili jako (nesrozumit.). K dotazu, kdy převzal jeho činnost pan , jméno FO, , svědek uvedl, že myslí, že sem tam navštívil i to jednání pondělní, ale on jenom už na základě toho, že nechodil tam na ty porady pravidelně. Co se týká výpovědi, on mu volal nebo setkal se s ním na firmě, kdy s ním řešil výpověď. Svědkovi byly předloženy k nahlédnutí listiny na č. l. 131 a násl., a to zejména č. l. 135-135, 138 verte-140. K tomu svědek uvedl, že jsou tam dvě hodnocení vlastně zákazníků a potom součty odměn. To prostě dostávali jako obchodní zástupci. K dotazu, zda toto dostával i on, uvedl, že asi ano, ale tu firmu si nepamatuje přesně. K dotazu soudu, pokud svědek zmínil, že „dostával“, tak v jaké podobě, písemně, v listinné podobě nebo elektronicky například, svědek uvedl, že to neřekne, předpokládá, že to bylo většinou elektronicky anebo to bylo tištěné. K dotazu, zda je zde nějaká souvislost s oněmi prémiemi, o kterých hovořil, sdělil, že jsou tam výsledky oproti plánu. K dotazu, zda to lze považovat za nějaký podklad, ze kterého byly následně prémie vypočítány, svědek sdělil, že určitě. K dotazu, zda tyto podklady navazují na onu ústní dohodu, která se týká těch prémií, svědek uvedl, že ten formulář si nepamatuje, tam něco takového muselo být a ty další jsou jakoby vyhodnocení nějakých konkrétních, jako co zákazníci mají.18. , jméno FO, jako svědek vypověděl, že v únoru 2016 byli v , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, s otcem a s panem , jméno FO, , kde kromě jiných věcí hovořili o zápůjčce peněz, kdy žalovaný chtěl pro bratra půjčit peníze a zde bylo domluveno, že se formou zaměstnanecké půjčky poskytne žalovanému určitá částka. Při návštěvě kavárny se hlavně mluvilo o možném odkupu podílu ve firmě žalovaným. V kavárně byl jako poradní hlas pro svého otce, pokud se týkalo odkupu části firmy. Půjčka byla domluvena na krátkou dobu a jednalo se o částku mezi 300 - 400 tis. korun, později se domluvil s žalobcem na přesné částce. Pak mu byla tato částka zaslána na účet. Když se s žalovaným sešel poté, co jsem se dozvěděl, že bude končit, hovořili pouze o důvodech, které ho k tomu vedou. Byli dlouhodobě v přátelském vztahu s žalovaným. K dotazům svědek uvedl, že o odkupu firmy se jednalo s žalovaným, jednatelem panem , jméno FO, , i on měl zájem část firmy odkoupit. Svědek dále uvedl, že nikdy ve firmě nepracoval, na plný úvazek pracuje v , Anonymizováno, . Žalovaný mu neřekl konkrétní důvod svého odchodu; říkal, že je unavený z diskuze o obchodním podílu a že si chce odpočinout. Svědek byl po odchodu žalovaného ve větším kontaktu se zaměstnanci, neboť jednatel pan , jméno FO, se začal více zabývat získáváním zakázek. Vlastně otci pomáhal ve svém volném čase. Otec mu neudělil žádné pravomoci nebo kompetence. Nemohl podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, ani rozhodnutí o vyplacení odměn. Občas docházel na porady, a to na základě žádosti otce, aby mu sdělil nějaké své stanovisko nebo názor. K dotazům svědek uvedl, že o odkupu firmy v závěru jednali společně, a to s žalovaným, panem , jméno FO, , otcem a on byl také přítomen, jako jeden ze zájemců. Přesné datum jednání, kde se mluvilo i o půjčce, si již nepamatuje. V listopadu 2015 se jej žalovaný ptal, jakou formou lze získat peníze; nejdříve říkal, že potřebuje peníze na chatu, později to upřesnil, že pro bratra. Ptal se informativně a on mu řekl, že je možnost zaměstnanecké půjčky tak, jak to zná z banky, mluvili o této možnosti pouze obecně. Jednatel , jméno FO, přítomen jednání v kavárně podle názoru svědka nebyl, protože otec chtěl znát názor žalovaného na fungování obchodního týmu, protože vztah p. , jméno FO, a žalovaného nebyl nejlepší. Na jednání v kavárně nebyla přesná částka dojednána, resp. on si na to nevzpomíná. Jednalo se o krátkodobou půjčku, což z bankovnictví zná tak, že je splatnost půjčky do 1 roku. , adresa, k převodu z účtu on nevydával. Konkrétní částku výše půjčky si dohodl žalovaný s žalobcem přímo při nějakém dalším jednání. Svědek vystudoval VŠE, vždy se o ekonomické otázky zajímal, a když se jej žalobce ptal na nějaký názor v ekonomické oblasti, vždy se snažil svůj názor říci. Měl přátelský vztah se všemi zaměstnanci, i s žalovaným, a protože se jedná o rodinnou firmu, své názory sděloval neoficiálně i jednateli p. , jméno FO, . Na přelomu roku 2015 a 2016, kdy se posunuly dál věci odkupu firmy, neformálně jednal s dalšími možnými majiteli firmy. Pokud byl na poradách s dalšími zaměstnanci, kterých bylo asi 10, žádné úkoly jim nezadával. Zápis z jednání z porad dělal vesměs on a rozesílal elektronicky ostatním. Zápisy z porad dělal již před rokem 2015, pokud se porad účastnil. Před březnem 2016 s ostatními zaměstnanci neřešil otázku jejich odměn, to až po odchodu žalovaného z firmy. Odměňování řešil žalobce a jednatel. Zprostředkovaně věděl o tom, jak jsou vypláceny odměny pracovníkům.

19. Svědek , jméno FO, dále v rámci doplnění dokazování zejména uvedl, že společnost , Anonymizováno, zná, v současnosti je spolumajitelem firmy, , Anonymizováno, taky zná, dlouhodobě, když dříve působil ve firmě jeho otce tak měli vřelý kamarádský vztah. K dotazu soudu, zda je v současnosti spolumajitelem firmy, tzn. zda se nenachází v pozici statutárního orgánu, svědek uvedl, že není, je zaměstnán jinde. S , Anonymizováno, se viděli naposledy, když byl poslední výslech, od té doby se neviděli. S jednatelem byl v kontaktu často, protože pan , jméno FO, je jeho švagr, tak s ním se vidí i na rodinných akcích, naposledy se viděli podle něho v pondělí, možná si volali, minulé pondělí. Svědek uvedl, že je mu známo, v jaké věci se dostavil k soudu. Předpokládá, že to bude asi ta diskuse, která byla naposled, tzn. ohledně půjčky společnosti , Anonymizováno, . Vybavuje si, že společnost, to mu říkal otec, že společnost poskytla , Anonymizováno, , než odešel z firmy určitý finanční obnos, půjčku. Protože ví, že i jeho se doptával velmi často, že potřebuje získat finanční prostředky, nejdřív mu říkal, že si chce koupit nějakou chatu, myslí, že to bylo, a potom to bylo pro bratra na jeho podnikání. Tak se mu půjčka poskytla. Od té doby ví, že , Anonymizováno, odešel z firmy, a probíhal vlastně tento soudní spor. Ví, že třeba naposledy vypovídal, že , Anonymizováno, se to snaží spojit s nějakou jejich diskuzí, kterou měli, že to nebyla půjčka, jak pochopil naposled, když ukazovali řadu e-mailů, které se dokládaly. Podle něho, těsně než , Anonymizováno, odešel z firmy, tak mohlo to být tak 2015, 2016, koncem roku 2015 byly ty diskuze a začátkem 2016 vlastně odešel, tak si myslí, že ta půjčka byla na začátku roku 2016. , Anonymizováno, potřeboval peníze, rychlejší v té době. To bylo předtím, než otec odjížděl na dlouhodobější dovolenou, byla o tom diskuze, ptal se ho, jak se to třeba to řeší v rámci banky, jestli se poskytují nějaké finanční prostředky, říkal, že se na to podívá. Ví, že v rámci banky mají zaměstnanecké půjčky, ta diskuze byla, že svědka se otec ptal na tu zaměstnaneckou půjčku (nesrozumit.), a ta půjčka podle něho byla někdy, jak o tom diskutovali s otcem, podle něho začátkem roku 2016. K žalobci tzn. ke společnosti v žádném vztahu nebyl, byl zaměstnán tehdy v , Anonymizováno, a otec ho požádal, aby se účastnil určitých diskuzí, protože nebyl podle něho schopen nalézt nějakou shodu, tak svědka požádal, účastnil se diskuzí. Diskutovali některé věci o koupi obchodního podílu, kdy se měl také stát spolumajitelem. Diskuze - otec chtěl odejít do důchodu už nějakou dobu a chtěl tu firmu dále předat, chtěl ji předat panu , jméno FO, , toho jmenoval jednatelem a pak následně měl zájem o koupi části podílu k té firmě nebo investovat do ní prostředky, takže probíhaly diskuze ohledně toho uzpůsobení odkupu podílu a uzpůsobení, jak by ta firma mohla do budoucna fungovat. Probíhala mezi nimi jako budoucími spoluvlastníky té firmy a pak probíhala samozřejmě, když tam byl otec jako prodávající toho obchodního podílu, mají zájem koupit ten obchodní podíl, tak společně diskutovali, jak by byly vlastně upraveny ty přípravy toho odkupu a jak by ta firma mohla fungovat do budoucna. U toho odkupu podílu vystupoval v té pozici, že by měl zájem dostat peníze a zajímalo ho, jak ta firma bude fungovat, jak bude probíhat nějaká budoucí spolupráce, takže spíš jako zájemce o odkup obchodního podílu. A na tomto podkladě jednal tedy i s panem žalovaným. Diskutovali věci, jak je ta firma uspořádaná a tehdy ho otec požádal, ať se baví o nějaké možnosti, jak žalovaný - nebo , Anonymizováno, může získat určité prostředky, aby si obchodní podíl mohl odkoupit, kdyby tam byla nějaká vyšší částka, tam to ocenění té firmy vycházelo z té diplomky, kterou svědek psal, z roku 2010. Takže vycházelo ocenění firmy a bylo potřeba nastavit určitý model, jak ti budoucí kupující mohou případně získat prostředky, když nechtějí jakoby investovat do té firmy do toho nákupu. To byly jako dvě separátní věci, které byly spolu provázány, provázány podle něj v tom, že bylo potřeba vymyslet schéma, jak odměňovat případně některé zaměstnance, tak aby získali tou působností v práci dostatečné finanční prostředky a mohli splácet kupní cenu obchodního podílu, takže dvě separátní věci, jak probíhaly ty diskuze a souvisely v tom, že je třeba nastavit to schéma, tak aby byl provázán odkup obchodního podílu. Variant bylo mnoho, to je v té diplomce. Baví se o ceně, jak ta firma otce, stanovil, jak ta cena se dá vypočítat, v čase se nějakým způsobem mění a potom vlastně by se bavili o odkupu. Ta částka byla podle něho i vyšších řádů, tak se nacházelo, jak by případně mohli ti kupující dosáhnout ty finanční prostředky. Z bankovnictví svědek ví, že schémata mohou být různé, kdy se půjčuje finanční půjčka z banky, která toto financuje, odkoupení podílu, anebo se dá vytvořit třeba i schéma, kdy se splácí ta kupní cena v čase a to byla ta varianta, o které se potom bavili, ta částka se dá k podpisu a poté by se splácela kupní cena v čase. Ta půjčka nesouvisí úplně s tím odkupem obchodního podílu. Co s tím souvisí, byla nějaká diskuze ohledně odměn, jak se soud ptal na tu diskuzi, kterou vedl s panem , jméno FO, , tak ty diskuze byly různý a schéma těch odměňování, kdyby se obchodní podíl odkoupil, tak aby měl dostatek peněz na splátku té kupní ceny. Dále svědek uvedl, že jde-li o půjčku, tak ta podle něho s tím vůbec nesouvisí. K dotazu soudu, zda se jedná o dvě úplně rozdílné věci, svědek uvedl, že půjčku potřeboval, jak , Anonymizováno, všem říkal, tak tu půjčku potřeboval pro bratra, který měl končit zase ve svém podnikání a pro něho potřeboval získat nějaké finanční prostředky, ta půjčka nesouvisí s odkupem obchodního podílu. K dotazu svědek následně upřesnil, že v pracovněprávním postavením u společnosti nebyl. Diskutovali, jedna věc byla odkup obchodního podílu, tam se zajímal, jak ta firma vlastně funguje, řadu věcí věděl od otce zprostředkováním z domu, když řídil podnikání a docházel také na některé ty porady, kam ho otec přizval, takže i z toho zprostředkovaně věděl, co například v některém čase v té firmě vlastně projednávají, o čem se baví. Otec byl majitelem firmy, zakladatelem té firmy a dlouhodobým jednatelem firmy. K dotazu, zda otec svědka pověřil k nějakým jednáním, svědek uvedl, že nepověřil, to spíš on chtěl, tím jak firmu chtěl předávat dál, vnímal, že to nastane, aby přišel i někdo zvenčí a ukázal, jak má plán, jak třeba probíhají ty porady. To se svědka zeptal, jestli by mohl na tu poradu přijít a ukázat třeba lidem, když je porada v bance, udělala se nějaká prezentace, nějaký zápis, pak když se potkají lidi následně, tak se podíval do zápisu, podíval se, jestli zápis se plní nebo neplní. Na některých těch poradách, ho požádal, aby přišel a nějakým způsobem tam udělal ten zápis případně něco odprezentoval. K dotazu, jak by svědek sám charakterizoval svou úlohu v daném období, kdy měla být poskytnuta půjčka, svědek uvedl, že jde-li třeba ten rok 2016, rok 2015, neví, jak by to nazval, spíš udělal zápis z té porady, jenom tak, prostě jako asistenční podpůrná pomoc otcovi. To chtěl ten zápis dělat sám, tak prostě sepsal zápis a ukázal jim, jak se to dělá třeba v té bance, tam byl větší řád, což se vždycky otci líbilo. K dotazu, jakým způsobem se tady ta jeho asistenční činnost projevila v rámci komunikace s panem žalovaným, svědek uvedl, že pak diskutovali takhle, podle něj když tam byly ty zápisy, tak to byla potom diskuze, podle něj , Anonymizováno, se ptal, jestli se ty zápisy jako plní. Některý věci, o problémech to bylo hodně, neví, jak by shrnul jedním slovem - tak byl prostě nějaký zápis, vztah , Anonymizováno, s , jméno FO, , to byl ten druhý jednatel, nebylo to jako úplně nejlepší. K upřesňujícímu dotazu, zda a jakým způsobem se to, co uváděl tzn. nějaká ta asistenční úloha, projevila ve vztahu k panu žalovanému a v rámci komunikace s ním, svědek doplnil, že podle něj nijak nebo tak, že se bavili prostě o nějakých věcech společně, nebo prostě diskutovali o nějakých věcech. Dále svědek k dotazu, kdy svědek zmiňoval na počátku, že zde byla nějaká finanční částka, kterou pan žalovaný potřeboval a ta měla být poskytnuta jako zaměstnanecká půjčka, zda si vybavuje, o jakou částku přibližně se jednalo, řádově, svědek uvedl, že to byly menší stovky tisíc podle něj. Naposledy tady ukazovali nějaký ty e-maily, to bylo 300, 400 tisíc. My tehdy jednali nebo ty diskuze se vedly, ohledně odměňovacího schématu, tak se bavili, kolik by hypoteticky mohly být případné odměny, kdyby vstoupil - nebo se dokončila ta diskuze o tom odkupu obchodního podílu, jedno z těch schémat na konci bylo, že je kupní cena, ta se splácí v čase a bylo potřeba vytvořit podmínky tak, aby ten, kdo ty prostředky neměl, tak aby mohl získat z toho zaměstnaneckého vztahu prostředky, aby mohl splácet tu kupní cenu. Tak o tom diskutovali v tom roce 2016, protože to už vypadalo, že se dohodnou na tom odkupu, že se to ukončí a otec může odejít do důchodu, to podle něj bylo v tom roce 2016, otec potom před tím důchodem si chtěl odjet na dovolenou. K dotazu, pokud jde o slovo odměňování, když svědek hovořil o půjčce a potom bylo hovořeno o případném odkupu obchodního podílu, nyní hovořil o odměňování, zda souvisí nějakým způsobem tyto termíny, a případně jak, svědek upřesnil, že půjčku by nechal stranou, tam byla diskuze o tom odkupu obchodního podílu a jedno z těch témat bylo, jakým způsobem vytvořit schéma na to, aby byl dostatek peněz nebo (nesrozumit.) dostatek finančních prostředků, kterými můžou tu kupní cenu splácet, to bylo jedno z těch schémat. K dotazu, jestliže svědek zmínil, že půjčku by nechal stranou, tedy jestliže hovořil o té částce, jak zmínil v řádu tisíců, tři sta až čtyři sta tisíc, ta se vztahovala tedy k čemu, svědek upřesnil, že tři sta, čtyři sta tisíc byla diskuze o půjčce mezi otcem a panem žalovaným, a když si svědek vybaví, o čem se bavili s panem , jméno FO, , , Anonymizováno, , tak tam byla diskuze, kde se bavili o nějaké možné výplatě prostředků, tak aby měl na odkup obchodního podílu. Bylo to docela složitý, protože tam byla diskuze o tom, že , Anonymizováno, měl nějakou představu, otec měl nějakou představu, svědek se snažil je nějakým způsobem přiblížit jako k sobě, aby se dohoda mohla uzavřít. Ta částka byla v nějakým rozpětí třeba dvě stě podle něj, tak nějak menší řády statisíců to byly. Bavili se on, s , Anonymizováno, , o čem se bavili, tak bylo vlastně to schéma fungování do budoucna, když by byl spolumajitelem té firmy, tak to byla jedna z těch diskuzí, která se vedla. Druhá ta diskuze, která se vedla, bylo vůbec, aby ten odkup obchodního podílu mohl nastat, tak z jakých vlastně částek se bude ten obchodní podíl splácet, to byla ta druhá diskuze. K dotazu, z jakého důvodu půjčku označil jako zaměstnanecká, co o tom případně svědek ví, svědek upřesnil, že , Anonymizováno, se ho ptal, jaká je možnost získat jako prostředky z firmy, když má nějakou investiční příležitost, zmiňoval, že chce koupit nějakou chatku, svědek mu říkal, že se podívá, jestli něco mají v bance. V bance zjistil, že mají institut zaměstnaneckých půjček, jsou zde zaměstnanecké půjčky a ať se případně dohodnou dál s otcem. Dále svědek uvedl, že s panem žalovaným o půjčce podle něj nejednal, to si nevybavuje. Nejednal s žalovaným, s , Anonymizováno, , protože by tu půjčku nemohl s ním vyřešit. Co se tam ale potom možná diskutovalo, že kdyby ta půjčka se poskytla, tak jestli potom , Anonymizováno, nechtěl nějakým způsobem vyčíslit, kolik by tam půjčka se poskytla, kolik by vlastně do té firmy dlužil. Možná udělal svědek nějakou tabulku, kde vlastně dělal nějakou tu částku, kolik by případně do firmy (žalovaný) dlužil, možná, to už si svědek nevybavuje přesně. K dotazu soudu, zda částka by byla poskytnuta a nějaká jiná částka by byla vrácena, svědek uvedl, že neví, oni mi dávali nějaké e-maily naposledy, když to tady s , Anonymizováno, vedli, tam to bylo rozepsaný, že byla vlastně částka, která by se poskytla v případě, že by si chtěl odkoupit obchodní podíl a tam byl zůstatek, kolik vlastně by do firmy dlužil i potom, kdyby se mu hypoteticky poskytla nějaká odměna. O tom, co je svědkovi známo, jak to dopadlo s půjčkou, svědek uvedl, že půjčka se podle něj poskytla, pak se nevrátila a mezi tím , Anonymizováno, odešel z firmy, takže ani ten odkup obchodního podílu se taky bohužel dokonce nedotáhl. Nějakou částku poslali z účtu, jaká částka to byla, oni se bavili třista, čtyřista, to se poslalo z účtu. K dotazu, zda to bylo běžné ve společnosti otce svědka, že se takové částky posílaly na účet, poskytovaly se půjčky, svědek uvedl, že se přizná, že neví, to by se musel podívat asi na výpis z účtu. K záležitosti, kdy svědek zmiňoval odkup obchodního podílu a záležitosti s odměňováním, zda byly tyto záležitosti diskutovány i s jinými zaměstnanci společnosti, svědek uvedl, že ne, dokud byl , Anonymizováno, ve firmě, tak s ním diskutoval to schéma obchodního podílu a mimořádných odměn, takže dokud byl , Anonymizováno, ve firmě, tak to s nikým svědek neřešil. Svědek dále uvedl, že ve firmě nemá žádnou pracovní pozici, ani neměl, působil v , Anonymizováno, až do roku 2018. K dotazu, zda někdy svědek rozvázal s nějakým zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, pracovní poměr, uvedl, že nerozvázal, to by ani nemohl. K dotazu, proč vyhotovoval zápisy ve společnosti a komu je posílal, svědek uvedl, že zápisy vyhotovoval, otec je požádal, myslí si, že prostě chtěl inspirovat své spolupracovníky, jak se dělá práce jinde, protože jak , Anonymizováno, , tak i , jméno FO, začínali hnedka po škole. Posílal ty zápisy na ty členy nebo na toho, kdo na schůzce byl, , Anonymizováno, , , jméno FO, a taťkovi, případně dalším lidem. Nedostával za to žádnou odměnu nebo mzdu, byla to volnočasová aktivita, svědek tam ale zase nebyl tak často, takže to nebylo nějak náročný. Svědek dále uvedl, že odměny nevypočítával. Pokud jde o okolnosti odchodu pana , jméno FO, ze společnosti, svědek uvedl, že otec byl pryč na dovolené a pak ví, že druhý jednatel, že mu , Anonymizováno, vlastně předal výpověď z pracovního poměru, tak ho chtěli informovat. Byla mu dána výpověď, pak i svědek se Ladi ptal, proč odchází, když tady spolu řeší odkup obchodního podílu. Říkal, že už je unaven a ze zdravotních důvodů potřebuje odejít. K dotazu, zda je rozdíl v čase před odchodem pana , jméno FO, a po odchodu ze společnosti z hlediska angažovanosti svědka u společnosti, svědek uvedl, že bohužel je, předtím ve firmě byl , Anonymizováno, obchodní ředitel a , jméno FO, jednatel a snad jednou za dva měsíce, byla četnost porad, kam svědka otec zval, poté co , Anonymizováno, odešel, firma byla v existenčních problémech, svědek se musel opravdu intenzivně zapojit. Možná třeba každý týden v pondělí tam chodil odpoledne po práci. Když , Anonymizováno, odešel, byla volná pozice obchodního ředitele, tak , jméno FO, musel potom převzít to řízení těch zakázek, otec jednal s dodavateli a svědek se snažil nějak víc je ve firmě povzbudit, že se to dá zvládnout a tím tu firmu podle něj zachránil, každé pondělí podle něj. K dotazu zástupce žalobce, zda byl svědek jednatelem nebo majitelem společnosti, resp. žalobcem pověřen k nějaké činnosti ve společnosti , Anonymizováno, svědek uvedl, že dokud byl , Anonymizováno, ve firmě, tak nebyl. Potom, co , Anonymizováno, odešel, , jméno FO, svědkovi žádnou pravomoc nedával, byla to doba hektická, všichni táhli za jeden provaz. K dotazu kolik lidí, zaměstnanců nebo jak velká firma to byla v té době, svědek upřesnil, že tam byla mamka, taťka, , jméno FO, , Honza tam byl, pak někdo ze skladu. K dotazu svědek upřesnil, že sedm zaměstnanců, , jméno FO, , , jméno FO, jako majitel, , jméno FO, , , jméno FO, jako další jednatel, pak tam byl , jméno FO, , ve skladu svědek neví, tam se to točilo, na Slovensku dělá externě, dlouhodobě, takže sedm. Ani o odchodu pana , jméno FO, svědek ničím pověřen nebyl, ale bylo to hektické, je možné, že to vzal, možná i řídil, jak všichni to firmu. Ale pověřen ničím nebyl. Myslí, že hlavní slovo měl prostě ve firmě otec, pan , jméno FO, . Když to vezme svědek jako historii, když končil vysokou školu v Praze, tehdy zpracoval jako diplomovou práci Ocenění firma , Anonymizováno, , pracoval na znaleckému ústavu a otcovi se ta diplomka líbila, vnímal to, že opravdu je tu nějaká možnost, jak firmu může předat a odejít v klidu do důchodu. Poté jmenoval druhého jednatele pana , jméno FO, . 2012, 2013, 2014, tak nějak bylo to někdy po té diplomce, a pak vlastně chtěl, komu tu firmu může prodat, Firma byla vybudovaná, tak vlastně to předat těm zaměstnancům, skládaly se podmínky, jak tu firmu může předat jednateli a obchodním řediteli, , Anonymizováno, . Tím, že svědek tu firmu dlouhodobě znal, dělal to ocenění, tak viděl, že ta firma má potenciál, tak tehdy mu také říkal, že má volné finanční prostředky a že by mohl zainvestovat do té části toho podílu nebo odkupu. To diskutovali, toho 2016 de facto, už mysleli, že prostě se převede ta firma, pak , Anonymizováno, odešel, řešily se existenční problémy, otec měl celkem velkou ztrátu v roce 2016, takže otec nevěděl, co s tím dělat dál, takže tehdy se domluvili vlastně s panem , jméno FO, , tedy Honzou, že by tu firmu sanovali a došlo k navýšení základního kapitálu té firmy a tím vlastně majetek té firmy odkoupili. Oni vlastně hlavně neodkupovali ten obchodní podíl, už nic neodkupovali, protože tam bylo potřeba dát peníze dál, tak došlo k navýšení základního kapitálu. V roce 2016, když , Anonymizováno, odešel, otec zjistil, že , Anonymizováno, si založil jinou firmu, přebíral mu zakázky i dodavatele a samozřejmě tím, že odešel i velký obchodní ředitel, který dělal velkou část profitu firmy, tak firma měla ztrátu. Svědek si myslí, že tak přes milión korun v roce 2016 a bylo potřebu tuto částku dosanovat. Svědek tam dal 600 tisíc, Honza dával 200 tisíc, aby firmu sanovali, poskytl nějaké prostředky, aby mohla fungovat a to formou navýšení základního kapitálu. K dotazu, zda v současnosti pro společnost , Anonymizováno, vykonává svědek nějaké činnosti, uvedl, že dneska de facto řídí firmu Honza a svědek nevykonává žádné činnosti, protože je velice časově zaneprázdněný. K dotazu, za jakých podmínek koupil svědek obchodní podíl, kdo to zaplatil, svědek uvedl, že nekoupil obchodní podíl nikdy, tak firma byla na tom špatně finančně, museli to sanovat, takže navyšovali základní kapitál té firmy, svědek nekupoval obchodní podíl. Svědek dále upřesnil, že u té firmy bylo potřeba dostat do ní peníze ve výši ztráty, takže svědek dával 600 tisíc, Honza 200 tisíc, vlastně na milión korun navýšili ten základní kapitál. Za to získal svědek 60 %. Svědek dále k dotazu zástupce žalovaného upřesnil, že ta hodnota – bylo třeba vyjít z modelů, jak se firma dá ocenit, svědek vždycky říkal otcovi, že nejdůležitější prostě pro všechny ty kupující a prodávající je jako třeba v bance, na základě zisku. Samozřejmě z toho sešlo, ale základním ukazatelem je třeba pětinásobek ročního zisku, takže tím, že firma byla vlastně ve ztrátě v roce 2016, tak ta hodnota byla podle svědka nulová. K dotazu, jak to vypadalo v roce 2015, svědek uvedl, že to byla v plném zisku. Neví kolik, to bylo v účetních záznamech.

20. Svědkyně , jméno FO, uvedla zejména, že ví, že se jedná o půjčku panu , jméno FO, , , Anonymizováno, . Svědkyně k dotazu upřesnila, že v pracovním vztahu je k žalobci. Pokud jde o žalovaného, byli naposledy v kontaktu před 5 lety, byl zaměstnanec firmy , Anonymizováno, . Svědkyně byl účetní a dělala personalistiku a mzdy, prováděla platby a odeslala 2 platby na účet pana , jméno FO, , jednalo se o ústní půjčku a odeslala ji ve dvou platbách v únoru, jelikož v té firmě, neposlala se celá ta částka, ale poslalo se to ve dvou platbách, protože v té firmě v té době byl nedostatek finančních prostředků, tak na základě manžela, který ´jí dal pokyn tady k těmto platbám, protože byl majitel firmy, tak toto provedla v těchto dvou částkách, protože s ním probrala vlastně finanční situaci ve firmě. Svědkyně dále k dotazu upřesnila, zda je v současné době na pozici zaměstnance, že v současné době pracuje na dohodu, pracovní poměr ukončila loni, takže dělá na dohodu pro firmu , Anonymizováno, , mzdy a personalistiku. Byla zaměstnána jako účetní, personalistika a mzdy, v období roku 2016. Dle sdělení manžela byla žalovanému poskytnuta ústní půjčka a mělo to být na nějaké podnikání jeho bratra, jak svědkyni sdělil, takže takhle si to vybavuje. K dotazu, zda zde byla nějaká souvislost s pracovním poměrem pana žalovaného či nikoliv, podle svědkyně nebyla. Jednalo se o 333.000 Kč. Dále svědkyně uvedla, že si částku takto přímo vybavila, jednalo se o jedinou finanční částku, která byla takto panu žalovanému tehdy poskytnuta, co si vybavuje, v průběhu pracovního poměru jiná částka obdobného druhu poskytnuta nebyla, nevybavuje si. , jméno FO, žalovaný byl v zaměstnaneckém poměru, byl obchodní zástupce, možná v tom 2016 byl obchodní ředitel, byl asi obchodní ředitel. Jednalo se o hlavní pracovní poměr. Manžel svědkyně byl majitel firmy , Anonymizováno, a byl vlastně jednatel, veškeré finanční věci, co se mělo zaplatit nebo vyřešit, tak jí sděloval. K dotazu, zda zde byl nějaký další písemný podklad nebo případně něco dalšího, co bylo potřeba zohlednit, pokud se jedná o tuto půjčku, svědkyně uvedla, že nebylo, manžel jí to takhle sdělil a ji to celkem nepřekvapilo, protože pan , jméno FO, u nich pracoval 14 roků a ještě v bývalém zaměstnání 2 roky, byl výbornej pracovník, takže ji to nepřekvapilo, že mu chce manžel pomoci. Dále svědkyně doplnila, že byly prémie měsíční a to probíhalo tak, že zaměstnanec měl hrubou mzdu, která byla daná smlouvou, pak měl osobní ohodnocení a to bylo taky zadaný, a pak měsíčně se dávaly prémie a ty prémie určoval vždycky manžel, pak jednu dobu byl jednatel pan , jméno FO, , tak je dával pan , jméno FO, , tady tyto prémie a pak pan , jméno FO, to dělal. Pokud se jedná o označení prémie, tyto prémie jí přinesl vždycky, byla to taková zvláštní praxe, že to přinesli ti, zavedl to manžel svědkyně, že to přinesl na lístečku, tam bylo napsaný jméno a částka, svědkyně tuto částku zanesla do systému Pohoda, ve kterém pracovali, vypočítala mzdy, předala výplatnici, odvedla sociální, , podezřelý výraz, , daň, klasické výplaty. K dotazu, zda veškeré tyto částky byly řádně zohledňovány a byly potom patrné z jednotlivých výplatních lístků, svědkyně uvedla, že takto tomu přesně bylo. Žádné další částky nad rámec, kterými byli zaměstnanci odměňováni, zde nebyly. K dotazu, zda byly běžně poskytovány takové půjčky, svědkyně uvedla, že jednou v minulosti byla poskytována půjčka panu , jméno FO, podobná, to měl pro svou matku a jinak si nevzpomíná. Svědkyně dále uvedla, že ty platby, někdy si označila jako, že si napsala jedna až příslušný rok, většinou si to neoznačovala, protože ona prakticky dělala veškeré účetnictví a každej měsíc se stáhla banka vlastně do systému a ona si ty platby všechny pamatovala, takže prakticky, když to platila a zrovna hned zaúčtovávala, tak si nějaké veškeré poznámky nedělala. Že by nějaké reference či poznámky k platbám byly stanoveny, to nebyly. Ty platby nebyly označeny, to nebyly. Ty platby nebyly označeny, ale asi tam měla být napsaná půjčka, ona v té době byla hodně ve stresu, protože – aby to objasnila soudu, odlétala čtyřiadvacátého na dovolenou, v tomto období by si nikdy dovolenou nevzala, dělali tři daňové přiznání, silniční daň, zúčtování mezd, hlavní uzávěrka, která se ukončovala k třicátému. Bylo to pro ni opravdu hektické a asi to byla její chyba, že to tak nějak neoznačila, ale ona si opravdu ty platby pamatovala. Tyto částky byly zaúčtovány na pohledávky za zaměstnance, zaúčtovala to ona a při kontrole, když daňová poradkyně chodila pravidelně každý měsíc jako na kontrolu, tak ona to dala analyticky, ono je to i v účetním deníku. Analyticky znamená, že to bylo na účtu 325, a k tomu účtu se ještě dává třeba nějaké číslo, třeba se dalo 200, aby prostě, protože ten účet 325 tam se hodně účtují třeba leasingy, účtovalo se tam zákonné pojištění za zaměstnance atd., takže aby se to na tom účtu poznalo, tak se k tomu přidávají ještě místo těch třech nul, co tam bývají, tak se dává analytika. K dotazu, zda potřebovala svědkyně k těmto platbám nějaké podklady do účetnictví, svědkyně uvedla, že nepotřebovala. K dotazu, zda je nutné mít ze zákona nějakou písemnou smlouvu, svědkyně uvedla, že si myslí, že není. Písemná smlouva o půjčce nebyla, protože to byl dlouholetý zaměstnanec, bez problémů, vzorný, neví, proč by měla být písemná forma, se s manželem znali, znali se osobně, byli mu na svatbě, to si tak vzpomíná, znala se s paní , jméno FO, , velice dobře znala celou tu rodinu, byla úplná důvěra. Dále svědkyně uvedla, že v tomto měsíci byla vyplacena normální mzda, bylo vyplaceno cestovné, jako obchodní zástupce měl nárok na cestovné, mzda byla vyplacena. K dotazu, kdyby hypoteticky částka 333.000 Kč byla součástí mzdy, co by se v tu chvíli stalo, svědkyně upřesnila, že kdyby byla součástí mzdy, tak samozřejmě by se zapsala stejně jako ty prémie, napsala do účetnictví, tím pádem by se navýšila hrubá mzda, odvedlo by se z toho sociální, , podezřelý výraz, a daň, jiný způsob není možný. Svědkyně dále uvedla, že nemá povědomost o tom, že by se platily nějaké zálohové platby. Zálohy se u nich neprováděly. Všichni byli solventní a nečekali na výplatu, oni dodržovali výplatní termíny. I když svědkyně odjížděla na dovolenou, počítala hodně ty finanční prostředky, dopředu udělala mzdy, dala je na splatnost a v její nepřítomnosti, protože za ni nebyla vůbec žádná zastupitelnost. Ona odjížděla na 3 týdny, odjížděl majitel firmy a ona, takže nikdo neměl možnost zastoupení, udělala dopředu mzdy, dala je do banky a v její nepřítomnosti se to odúčtovalo z toho bankovního účtu, aby zaměstnanci měli v termínu, nečekalo se, až svědkyně přijede, aby měli v termínu výplaty, takže u ní se nedávaly zálohy. Faktury se dělaly, buď přišly e-mailem, nebo přišly poštou. Byla složka, do té složky se ty faktury daly, dalo se to napřed manželovi, pak třeba panu , jméno FO, , teď se to dává panu , jméno FO, a ten to oparafuje, zkontroluje, vrátí to jí a ona ty faktury proplatí. A to taky – v její nepřítomnosti, to právě vysvětluje to hektické období, jí se stalo, že tam jako nenapsala, protože potřebovala ty faktury zaplatit, musíte ten chod té firmy mít, když 2 týdny vynecháte. Účetnictví se u nich uzavírá k 30.

3. K dotazu, jaké postavení má syn , jméno FO, ve společnosti , Anonymizováno, , svědkyně uvedla, že v současnosti je spolumajitelem. Pokud jde o rok 2016, přelom 2015, 2016, syn neměl ve společnosti , Anonymizováno, žádnou pozici. K dotazu, zda docházel syn do společnosti, svědkyně uvedla, že možná za manželem, v pracovní době určitě ne, ona měla náročné zaměstnání, ale ještě měla pracovní koníčky, takže většinou spěchala domů, domácnost a tady ty věci, takže v pracovní době určitě a po pracovní době, neví, zahlídla ho tam. K dotazu, zda se ona účastnila osobně nějakých pracovních porad, svědkyně uvedla, že se účastnila, když byl jednatel pan , jméno FO, , tak mívali pracovní porady přesně v 8:30 hodin, kde se probral provoz atd. K dotazu, zda byl u toho přítomen pan , jméno FO, , svědkyně uvedla, že ne. Ona byla účetní a personalistka, většinou řešila ty věci s daňovou poradkyní a tady neměla, co řešit, protože ona se o managment a tady ty věci nezajímala, měla pozici účetní. K dotazu, zda by , jméno FO, společnost nějakým způsobem zastupoval, jednal za společnost v jakékoliv věci, svědkyně uvedla, že ne. K dotazu, zda se svědkyně může blíže vyjádřit ke skutečnostem, proč k vyplacení částky 333.000 Kč došlo ve dvou tranších, svědkyně uvedla, že může, protože, jak podotkla, tak ve firmě prostě nebyly peníze, jeli v kontokorentu a ona odjížděla na dovolenou a potřebovala to přesně. K dotazu, proč společnost poskytuje půjčku 333.000 Kč zaměstnanci, když svědkyně říká, že jede na kontokorent, svědkyně uvedla, že se takto spolu dohodli, ona manželovi oponovala, chtěla, aby tady ta půjčka byla vyplacena, až po jejich dovolené tzn. v březnu, a pan , jméno FO, velice naléhal, že potřebuje ty peníze před dovolenou. K dotazu, co byly důvody, proč by měla být vyplacena po dovolené, jak by se změnila finanční situace, svědkyně uvedla, že protože, když se podíváte na bankovní výpisy atd., tak měli poměrně velké pohledávky a v té době ještě než ona šla na dovolenou, tak třeba konkrétně přišlo půl miliónu od , Anonymizováno, , od firmy , Anonymizováno, , firmy, se kterými obchodovali, a ona věděla, že tady ty pohledávky jako přijdou v té době, že dojdou ty peníze a že budou mít jako více peněz. K dotazu, kolik očekávali ty platby, svědkyně uvedla, že to si přesně nepamatuje. K dotazu, zda tedy část těch peněz byla financována z vlastních zdrojů nebo právě z toho úvěrového kontokorentu, svědkyně uvedla, že manžela informovala, jak to ve firmě vypadá, a že má strach, aby náhodou nebyl nějaký problém, když budou na dovolené – a manžel vložil do firmy 400.000 Kč a ona tam poskytla taky nějaké, to je vidět v těch výpisech, co byly doloženy soudu, že do té firmy vpluly peníze. K dotazu, zda svědkyni manžel vysvětlil, proč tu půjčku neposkytl panu , jméno FO, sám, když je sám do té společnosti musel vložit, svědkyně uvedla, že to jí nevysvětlil. Ty peníze poskytl do té společnost z toho důvodu, že když se na ty výpisy podíváte, protože se muselo zaplatit DPH, tak tam poskytla nějaké peníze ona ze svého účtu. K dotazu, zda tedy taky dala peníze, svědkyně uvedla, že taky dala peníze. Ona dala 200.000 Kč a platilo se DPH. Svědkyně dále upřesnila, že to bylo opravdu ve velkém stresu ten odjezd a ona pořád měla takovou panickou hrůzu, že tam prostě něco nevyjde, takže tam zaplatila DPH, on ten kontokorent se vždycky vyčerpal a mezi tím přišly zase další platby, ono se to zase hned různě navyšovalo, ona nemohla odhadnout, kolik dodavatelů zaplatí, věděla, že ty platby přijdou, ale nemohla to odhadnout. Svědkyně dále uvedla, že bylo domluveno, že to bude tady tímto způsobem a to se nepočítalo, že manžel tam bude vkládat peníze, to bylo i její iniciativou, že byla velice nervózní z toho odjezdu a nevěděla, kdy který platby přijdou, protože tam se to dávalo ty peníze i z toho důvodu, aby se zaměstnancům zaplatily mzdy v její nepřítomnosti, aby se zaplatily nějaké faktury, které byly před platností a ona to pořád propočítávala, takže aby měla klid než odjede, tak manžela prosila, že by do té firmy to vložili a ona potom bude klidnější na té dovolené. K dotazu zástupce žalovaného, zda byly finanční prostředky na výplatu částku 333.000 Kč na půjčku u společnosti , Anonymizováno, , v době, kdy tyto transakce řešila, svědkyně uvedla, že byly. K dotazu, proč teda proběhly ve dvou tranších, svědkyně uvedla, že protože potřebovala zaplatit to DPH, potřebovala směnit peníze na nákup zboží, které potřebovala donést na sklad, aby bylo naskladněno, když ona odjíždí, těch plateb tam bylo hodně, kupovalo se auto pro obchodníka. K dotazu, zda mluví o dalších penězích, které se vkládaly dál, aby ta společnost mohla fungovat, svědkyně uvedla, že ne, to bylo mimořádně kvůli té dovolené. K dotazu zástupce žalovaného, kdy svědkyně říkala, že už jedna obdobná půjčka proběhla, že společnost půjčovala panu , jméno FO, , zda může popsat okolnosti, za jakých to bylo, co bylo podmínkou té smlouvy, zda byla písemná, ústní, svědkyně uvedla, že byla ústní dohoda, ona si to tak matně pamatuje, nemůže odhadnout, který to byl rok. Přišel pan , jméno FO, , chtěl peníze, k dotazu, kdy byla poskytnuta, v jaké výši, jaká splatnost, zda byla písemná, jak byla účtována, svědkyně uvedla, že určitě byla ústní, určitě byla na pohledávky za zaměstnance a myslí si, že to byla nějaká krátkodobá a nepamatuje si období. K dotazu, kdy došlo k zaúčtování částky, konkrétní datum, 333.000 Kč na účtu na pohledávky za zaměstnance, svědkyně uvedla, že se to automaticky zaúčtovalo stažením banky, a pokud se to nezaúčtovalo, tak to skočilo do položky, neví, zaúčtovala to, potom si pamatuje, že při kontrole, jak to kontrolovali s daňovou poradkyní, tak ona tam dosadila tu analytiku. K dotazu, proč to automaticky skočilo do kolonky pohledávky zaměstnanců, svědkyně uvedla, že ta , Anonymizováno, funguje ten systém tak, že když si stáhnete 1x za měsíc banku a ty operace se všechna zaúčtují, pokud ten systém není dokonalej, pokud se to jako nespáruje, tak vám to vyskočí jako položka, neví, vy to musíte zaúčtovat. K dotazu, zda v tomto případě to bylo automaticky nebo to svědkyně účtovala, uvedla, že to si nevzpomíná, ale myslí si, že to účtovala ona. K dotazu, kdy to bylo, datum, svědkyně uvedla, že dělala banku, po svém návratu asi. Vždycky se ta banka dělala k tomu měsíci, takže když se stahovala banka ke konci února, tak to se muselo stahovat až po jejím návratu. K dotazu, kdy došlo k přidání toho účtu, svědkyně uvedla, že to si nepamatuje, bylo to při nějaké kontrole, kdy daňová poradkyně chodila každý měsíc. K dotazu, jestli si pamatuje svědkyně datum nebo období, svědkyně uvedla, že to si fakt nepamatuje. K dotazu, zda docházelo při účtování mezd panu žalovanému k nějakým chybám, svědkyně uvedla, že si nevzpomíná. K dotazu, zda docházelo k měnění účelu plateb postupně po zaúčtování, svědkyně nato uvedla, že to si nepamatuje, myslí, že to bylo všechno v pořádku. Svědkyně dále k dotazu zástupce žalobce uvedla, že pokud jde o těch 333.000 Kč, jakmile se to nějakým způsobem zaúčtovalo, zda byly tyto peníze nějakým způsobem zdaněny, sociální, , podezřelý výraz, , byly, protože ona pak měla jít na kontrolu na sociální, jak se chodí pravidelně na kontroly na Městskou správu sociálního zabezpečení, tak se připravovala a daňová poradkyně ji upozornila, že z těch 333.000 Kč musí odvést sociální pojištění, takže to odvedli a pak šla na kontrolu, to bylo myslí v roce 2017 a bylo to bez závad. Firma chodí pravidelně na kontroly se mzdama, chodí se jednou za tři roky a na sociální na Městskou správu sociálního zabezpečení, a tam se udělá celá kontrola, oni jsou malá firma, tak oni kontrolují ty odvody, jestli ta firma opravdu odvedla všechno, co má, a platby, toto se prostě jde zaměstnanec po zaměstnanci, neschopenky, všechno, a oni to tam kontrolují, je to pravidelná kontrola jednou za tři roky, oni to měli bez závad. K dotazu soudu, zda zde byla nějaká konkrétní souvislost mezi výplatou částky, která byla určena panu žalovanému a tím, že současně byly další částky na tento účet posílány, zda zde byla nějaká přímá souvislost, když svědkyně hovořila o situaci společnosti, svědkyně uvedla, že přesně neví, myslí, že nebyla. Pokud se jednalo o finanční situaci společnosti, o které hovořila, ta finanční situace byla způsobena její nervozitou, jejím odjezdem, protože měla strach, aby se něco nestalo, když tam prostě nebude.

21. Prostřednictvím výpovědi smlouvy a výzvy k plnění ze dne 18. 6. 2016 (resp. ze dne 18. 8. 2016, jak žalobce uvedl s tím, že pokud jde o datum v předmětné výzvě, jednalo se o chybu v psaní) byl žalovaný vyzván k vrácení finančních prostředků ve výši 333.000 Kč, kdy z dopisu se současně podává, že zpětnou kontrolou bylo zjištěno, že žalobce jako dřívější zaměstnavatel žalovaného do dne 11. 4. 2016 zjistil, že má za žalovaným nevypořádané pohledávky ve výši celkem 333.000 Kč, kdy tato částka odpovídá zápůjčce, která byla žalovanému v měsíci únoru 2016 převedena na osobní účet č. , č. účtu, , a to konkrétně dne 19. 2. 2016 ve výši 160.000 Kč a dne 22. 2. 2016 ve výši 173.000 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena ústní formou a jako reálný kontrakt vznikla dne 22. 2. 2016 s tím, že poskytnuté finanční prostředky budou vráceny v blíže neurčeném termínu, resp. dle možností vydlužitele, na základě ustanovení § 2393 odst. 1 občanského zákoníku žalobce vypovídá předmětnou smlouvu o zápůjčce, která vznikla dne 22. 2. 2016, přičemž výpovědní doba dle ustanovení § 2393 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku činí 6 týdnů. Předmětná výpověď smlouvy a výzva k plnění ze dne 18. 6. 2006 byla předložena, včetně dodejky, z níž je patrné, že žalovaný si výpověď smlouvy převzal dne 19. 8. 2016.

22. Žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení částky ve výši 333.000 prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 10. 2016, která byla rovněž předložena včetně příslušné dodejky, z níž je patrné, že žalovaný si písemnost osobně převzal dne 20. 10. 2016.

23. Z pracovní smlouvy mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a žalovanými jako zaměstnancem ze dne 1. 8. 2002 se mimo jiné podává, že mezi žalobcem a žalovaným bylo sjednáno, že žalovaný jako pracovník nastoupí do práce dne 1. 8. 2002, kdy jako druh vykonávané práce byla sjednána pozice manager marketingu, kdy výše mzdy činila 13.000 Kč, přičemž tato mzda byla sjednána jako měsíční. Z přílohy pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 9. 2003 mezi žalobcem a žalovaným se mimo jiné podává, že výše mzdy činila 20.500 Kč, přičemž tato mzda byla sjednána jako měsíční. Z přílohy pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2004 mezi žalobcem a žalovaným se mimo jiné podává, že výše mzdy byla sjednána tak, že pevná složka činí částku ve výši 13.500 Kč a pohyblivá složka částku ve výši 7.000 Kč. Z přílohy pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 1. 2005 mezi žalobcem a žalovaným se mimo jiné podává, že výše mzdy činila 21.000 Kč. Z přílohy pracovní smlouvy uzavřené 1. 1. 2006 mezi za žalobcem a žalovaným se mimo jiné podává, že výše mzdy činila částku ve výši 24.000 Kč. Z přílohy pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2007 mezi žalobcem a žalovaným se mimo jiné podává, že mzda činila 27.000 Kč. Z dohody o rozvázání pracovního poměru je zřejmé, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 11. 4. 2016 dohoda o rozvázání pracovního poměru s tím, že k danému datu se žalobce a žalovaný dohodli, že pracovní poměr žalovaného u žalobce končí dohodou dle § 49 zákoníku práce v platném znění.

24. Z předložených výpisů z účtů žalobce za období od 1. 2. 2016 do 29. 2. 2016, vyplývá, že dne 19. 2. 2016 byl proveden příkaz elektronického bankovnictví k úhradě částky ve výši 160.000 Kč, a dále, že dne 22. 9. 2016 byl proveden příkaz elektronického bankovnictví k úhradě částky ve výši 173.000 Kč.

25. Žalovaný dále předložil soudu znalecký posudek na ověření autentičnosti e-mailů a jejich příloh, který byl vypracovaný dne 31. 5. 2017 znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v oboru kriminalistika, kybernetika a ekonomika, z něhož soud vycházel, jde-li o autentické znění a neporušený obsah jednotlivých e-mailových zpráv.

26. Žalobce pak předložil „vyjádření daňového poradce k účetním transakcím“, z něhož je mimo jiné patrno konkrétní vyjádření daňové poradkyně , tituly před jménem, , jméno FO, k položce k označené jako „pohledávky za zaměstnanci – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, kdy poradkyně ve svém vyjádření uvedla, že nahlédla do hlavní knihy účetnictví vedeného žalobcem a tu na syntetický účet 335 – pohledávky za zaměstnanci, kde se dle účtové osnovy účtují různé pohledávky za zaměstnanci společnosti. Pod tímto syntetickým účtem má účetní jednotka veden analytický účet 335200, jenž je nazván „pohledávky za zaměstnanci – , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Na tomto analytickém účtu je veden účetní zápis ze dne 19. 2. 2017 s textem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, kdy se jedná o záznam účetní , podezřelý výraz, , kdy účetní jednotka zaslala peníze ze svého běžného bankovního účtu na bankovní účet žalovaného ve výši 160.000 Kč, dále je na tomto analytickém účtu veden účetní zápis ze dne 22. 2. 2006 s textem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, kdy ji se jedná o záznam účetní , podezřelý výraz, , kdy účetní jednotka zaslala peníze ze svého běžného bankovního účtu na bankovní účet žalovaného. Jelikož nedošlo k uhrazení pohledy evidovaných účetní jednotkou na analytickém účtu „335200 – pohledávky za zaměstnanci – půjčka Láďa“ ke konci účetního období dne 31. 12. 2006 byl účet uzavřen a zůstatek pohledávky ve výši 333.000 Kč převeden na konečný účet rozvažný. Daňová poradkyně ve svém vyjádření dále uvedla, že uvěřila způsobu výpočtu výše nepeněžitého příjmu zaměstnance při poskytnutí bezúročné zaměstnanecké půjčky. Kdy bezúročná zápůjčka zaměstnavatele zaměstnanci ve výši 333.000 Kč dále znamená, že osvobozenou částku od daně z příjmu do výše jistiny byla částka ve výši 300.000 Kč. Takže nepeněžitý příjem v podobě bezúročné půjčky byl počítán z jistiny ve výši 33.000 Kč, kdy časové období, kdy byla zápůjčka poskytnuta je 222 dní, kdy úrok obvyklý za bezúčelovou a nezajištěnou zápůjčku v daném čase byl stanoven na 9 % ročně. Z tohoto nepeněžitého příjmu žalovaného účetní jednotka odvedla zálohu na daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění v měsíci říjnu 2006.

27. Soud dále provedl k důkazu jednotlivé výpisy z účtu žalobce za období od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2016, za období od 1. 2. 2016 do 29. 2. 2016 a za období od 1. 3. 2016 do 31. 3. 2016, kdy z předmětných výpisů z účtů žalobce je zřejmé, jakým způsobem byla v jednotlivých měsících označena mzda k výplatě.

28. Žalobce označil k důkazu také kopii e-mailové komunikace ze dne 1. 2. 2016 mezi žalovaným a , jméno FO, (, e-mail, , , e-mail, ), s uvedením jednotlivých částek prémií ve vztahu k dalším zaměstnancům. Dále byl předložen ve vztahu k prokázání skutečností týkajících se prémií e-mail mezi žalovaným a p. , jméno FO, ze dne 2. 4. 2016 s označením „Prémie , jméno FO, a Jirka za březen za marži“. Z e-mailové komunikace ze dne 11. 5. 2016 mezi , jméno FO, a , jméno FO, , který byl zaslán v kopii , jméno FO, , dále vyplývá, že p. , jméno FO, v e-mailové komunikaci s označením „mzdy-bonusy měsíční únor a duben“ zaslal jednateli společnosti tabulku s jednotlivými částkami k výplatě s odkazem na „marže za referenta“ a s výpočtem bonusu-5%. Dále byly k důkazu provedeny mzdové listy za rok 2016 ve vztahu k , jméno FO, , za rok 2014-2016 ve vztahu k , jméno FO, , jméno FO, , a za rok 2014-2016 ve vztahu k , jméno FO, , jméno FO, .

29. Dále žalobce předložil položkový bankovní výpis – výběr ve vztahu k osobě „, jméno FO, “ s označením dat 11. 4. 2016 a 4. 2. 2016 a tužkou vyznačenými měsíci 1 a 3/2016. Žalobce rovněž předložil položkový bankovní výpis – výběr ve vztahu k osobě „, jméno FO, , jméno FO, “ s označením plateb ze dne 22. 2. 2016 a 19. 2. 2016 a dále s dalšími platbami, které byly poukázány žalovanému ze strany žalobce na základě příkazů v elektronickém bankovnictví, kdy žalobce označil jednotlivé platby.

30. Žalobce rovněž předložil e-mailovou komunikaci za období od 12. 11. 2015 do 30. 3. 2016, a to s tím, že přílohou e-mailové komunikace byly mimo jiné měsíční odměny a přehledy fakturace za příslušná období.

31. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a zaměstnancem , jméno FO, dále vyplývá, že takto byla uzavřena pracovní smlouva, jejímž předmětem smlouvy byla povinnost zaměstnance dle pokynů zaměstnavatele konat přidělené pracovní úkoly, kdy zaměstnanec bude pracovat ve funkci obchodní a technické poradenství s datem nástupu do práce dnem 2. 9. 2013. V pracovní smlouvě byla dále sjednána výše mzdy jako měsíční s výší 21.000 Kč. Dle bodu 8 písm. c) pracovní smlouvy ke mzdě se započítává každý měsíc zainteresovanost na vlastním obchodním obratu ve výši 5 % z obchodní marže vlastních zakázek, kdy dle bodu 8 písm. d) k této mzdě může být přiznána prémie vedoucího až do výše 5.000 Kč. Splatnost a výplata mzdy byla sjednána dle bodu 8 s tím, že mzda je splatná po vykonání práce ve výplatním termínu zaměstnavatele, přičemž výplata mzdy bude provedena vždy na bankovní účet zaměstnance.

32. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce, společnost , právnická osoba, , vyplývá, zápis jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, jako statutárního orgánu v období od 26. 6. 2002 do 31. 10. 2016, a dále do 1. 7. 2022. Dále vyplývá údaj o jednateli , jméno FO, s datem vzniku funkce ke dni 30. 7. 2013 a datem zániku funkce ke dni 31. 5. 2018, přičemž dále vyplývá z výpisu údaj o jednateli , jméno FO, dnem vzniku funkce ke dni 31. 5. 2018.

33. V dalším řízení po vrácení věci soud prvního stupně v návaznosti na obsah odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Brně projednal shora uvedenou právní věc v senátě s ohledem na ustanovení § 36a odst. 1 o. s. ř. týkající se pracovněprávních věcí, když v původně vedeném řízení soud sice dospěl k závěru, že se nejednalo v případě poskytnutí částky ve výši 333.000 Kč o vztah zaměstnance a zaměstnavatele, ovšem „obrana žalovaného od samého zahájení řízení se opírala o tvrzení, že poskytnutá částka 333.000 Kč vyplývala z jeho zaměstnaneckého poměru, že se jednalo o bonus za rok 2015 vyplývající z pracovních výsledků žalovaného“ (srov. strana 2 rozhodnutí odvolacího soudu).

34. V intencích závěrů odvolacího soudu pak soud prvního stupně přistoupil k doplnění dokazování navazujícího na dokazování v této věci původně provedené.

35. Ve světle takto provedeného dokazování, kdy soud doplnil dokazování rovněž ve vztahu k výslechům svědků a účastníků provedených za předchozího obsazení soudu prvního stupně, přičemž dokazování bylo zaměřeno především na otázky vznesené v rozhodnutí odvolacího soudu, pak soud dospěl k závěru, že skutková verze žalobce stran požadovaného vrácení jím žalovanému poskytnuté částky z titulu smlouvy o zápůjčce - ve vztahu k obraně žalovaného spočívající v tom, že předmětná částka, která mu byla žalobcem poskytnuta, byla částkou vyplývající z pracovněprávního vztahu v podobě bonusu za rok 2015 - neobstojí.

36. K provedenému dokazování soud doplňuje, že žalobce tvrzení o poskytnutí zápůjčky žalovanému prokazoval především účastnickou výpovědí jednatele žalobce, dokladem o zaslání peněz na bankovní účet žalovaného a nepřímo prostřednictvím svědecké výpovědi , jméno FO, , který části jednání mezi jednatelem žalobce a žalovaným měl být přítomen. Naproti tomu žalovaný prokazoval svá tvrzení vedle výpovědi svědka , jméno FO, především obsahem e-mailové komunikace mezi ním a , jméno FO, a k ní připojeným přílohám.

37. Na základě provedeného dokazování soud shrnuje, že za prokázané má zejména to, že žalovaný byl na základě mezi ním a žalobcem uzavřené pracovní smlouvy zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , jako zaměstnavatele, s datem nástupu dne 1. 8. 2002, přičemž ke dni 11. 4. 2016 došlo k rozvázání pracovního vztahu dohodou. Žalovaný u žalobce vykonával práci s označením „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a následně „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “.

38. Z výpisu z účtu žalobce za období od 1. 2. 2016 do 29. 2. 2016 předloženého žalobcem má soud za prokázané, že žalobce poukázal žalovanému dne 19. 2. 2016 částku ve výši 160.000 Kč a dne 22. 2. 2016 částku ve výši 173.000 Kč (v obou případech jako příkazu v elektronickém bankovnictví v podobě jednorázového příkazu k úhradě), přičemž o tom, že uvedené částky byly žalovanému ze strany žalobce poukázány, nebylo mezi účastníky sporu.

39. Z k důkazu provedené e-mailové komunikace je přitom kromě jiného zřejmé, že jak mezi jednatelem žalobce, tak jeho synem, , jméno FO, , a žalovaným, panovaly přátelské a neformální vztahy.

40. Žalobce vysvětloval přátelskými vztahy také uzavření smlouvy o zápůjčce pouze ústní formou včetně s tím spojeného chybějícího určení splatnosti, ovšem kromě toho, že smlouva nebyla uzavřena v písemné podobě, poukázaná částka nebyla v příslušném výpisu z účtu předloženém žalobcem ani nijak označena. Důvod platby není možné dovodit ani z označení protiúčtu, přestože je z výpisu jinak zřejmé, že ostatní částky byly názvem protiúčtu či označením transakce opatřeny. Skutečnosti, které se týkaly způsobu zaúčtování částky v rámci účetnictví žalobce, které byly prokazovány jednak výslechem , jméno FO, , manželky tehdejšího jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, , která měla ve společnosti na starosti kromě jiného účetnictví a související záležitosti spolu s vyplácením mezd zaměstnancům, jednak vyjádřením daňové poradkyně, se však ukázaly jako nerozhodné ve vztahu ke skutečnému důvodu poskytnutí částky ve výši 333.000 Kč žalovanému. Z vyjádření daňové poradkyně k účetním transakcím nelze mít bez dalšího za prokázaný právní důvod poskytnutí uvedené částky žalovanému.

41. V řízení přitom nebylo prokázáno ani to, že by se právní důvod poskytnutí částky vztahoval ke konkrétní dohodě související s odkupem obchodního podílu.

42. Ze shora uvedených důvodů a s ohledem na dále níže rozvedené tak soud již nepřistoupil k dalšímu dokazování a návrh na provedení důkazu prostřednictvím znaleckého posudku soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ekonomická, různá a specializace daně, byl zamítnut.

43. Soud tak po doplnění dokazování a po opětovném zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že za situace, kdy z e-mailové korespondence a k jednotlivým e-mailovým zprávám připojených příloh lze mít za prokázané, že předmětem těchto e-mailů byla mimo jiné komunikace vedená stran dohody o výplatě bonusů za pracovní výsledky žalovaného, kdy současně byla vypracována také „Pravidla, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, “ a z jejich obsahu nelze dovodit, že by měly konkrétní souvislost s případným převodem obchodního podílu na žalovaného, kdy tato argumentace byla žalobcem mimo jiné také uváděna, je třeba dospět k závěru, že byla-li žalovanému ze strany žalobce poukázána částka ve výši 333.000 Kč, nejednalo se o částku poskytnutou z titulu zápůjčky, ale v návaznosti na elektronickou korespondenci mezi žalovaným a , jméno FO, , o částku, jejíž výplatou došlo k poskytnutí mimořádné odměny žalovanému za jeho pracovní výsledky za uplynulý rok.

44. Soud v tomto ohledu vyšel zejména z již k důkazu provedené e-mailové korespondence, k jejímuž hodnocení v rámci provedeného dokazování přistoupily skutečnosti zjištěné z nově provedených výslechů.

45. K systému odměňování ve společnosti , právnická osoba, , se pak následně vyjádřili také vyslechnutí svědci, kdy o tom, že ve společnosti fungoval systém odměn tak soud nemá pochyb.

46. Žalovaný přitom podrobně a věrohodně objasňoval skutečnosti týkající se systému vyplácení bonusů i úlohy , jméno FO, . Soud se proto také dále zabýval vystupováním osoby , jméno FO, , syna jednatele žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , ve vztahu k žalobci a žalovanému. K činnosti , jméno FO, a jeho vystupování ve společnosti , právnická osoba, , se vyjádřili jak vyslechnutí svědci, tak účastníci, včetně samotného , jméno FO, , a z provedeného dokazování pak vyplynulo, že , jméno FO, plnil některé úkoly v rámci činností žalobce, jimiž byl ze strany jednatele společnosti , právnická osoba, , svého otce, , tituly před jménem, , jméno FO, , pověřen. Jednalo se přitom o konkrétní činnosti, které takto , jméno FO, vykonával na podkladě ústních nebo v jakékoliv jiné podobě ze strany jednatele adresovaných pokynů, aby se jim v rámci společnosti věnoval a byly v případě jednotlivých takto vymezených činností realizovány konkrétní kroky. Svědci se v tomto ohledu shodli především na tom, že s nimi mimo jiné také právě , jméno FO, řešil otázky odměňování, účastnil se porad, které rovněž vedl a na které navazoval prostřednictvím e-mailové komunikace se zaměstnanci, vyjadřoval se a řešil otázky související s dalším vývojem společnosti, strategiemi a nastavením mechanismů odměn i motivace zaměstnanců za účelem zvýšení ziskovosti. Přestože žalobce zdůrazňoval, že , jméno FO, nikdy nebyl zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , a v době, kdy došlo k realizaci elektronické komunikace mezi ním a žalovaným, byl zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , a.s., tato skutečnost dle názoru soudu ničeho nemění na závěru o způsobu jednání osoby , jméno FO, jako syna jednatele společnosti ve vztahu k žalobci. Důležité části e-mailové korespondence , jméno FO, , která byla v řízení provedena k důkazu, adresovaná žalovanému či dalším zaměstnancům společnosti, byla zaslána také jednateli společnosti: „, jméno FO, <, e-mail, >", „Tatka <, e-mail, >", případně: „, jméno FO, <, e-mail, >".

47. O tom, jakým způsobem byl nastaven ze strany žalobce ve vztahu k žalovanému systém odměňování, vypovídá zejména dokument tvořící přílohu e-mailové korespondence ze dne 10. 3. 2015 v podobě „, Anonymizováno, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ navazující na e-mailovou zprávu , jméno FO, určenou žalovanému ze dne 1. 2. 2015 („Myšlenka je taková 5% z obchodní marže v základním plánu, v momentě jak se překročí (firma je v zisku) tak se navýší toto číslo na 25%. Ty teď navrhuješ, že místo 5 bude 6% a 25% zůstane…pak by například rok 2015 při obratu stejným jako v 2014 vycházel následovně: , adresa, při stejném obratu jako v 2014…) a e-mailovou zprávu žalovaného určenou , jméno FO, z téhož dne 1. 2. 2015 („Ano, přesně tak, vychází to líp pro firmu 18.250,- než jak jsi navrhoval Ty. Nyní to je 27.000,-/měsíc + 5% k výplatě + roční 25%. No a 2015 by to tedy bylo 28.000,-/měsíc + 6 % k výplatě + 25 % roční…“).

48. Z uvedených „Pravidel pro bonusy 2015-, Anonymizováno, “ pak mimo jiné vyplývá, že „měsíčně se vyplácí 5 % z obchodní marže daného referenta (sestava v MyWAC: fakturace dle referenta a odběratele bez služeb)“, kdy „po překročení základního plánu se 5 % navyšuje na 25 % (ročně) a tento bonus se vyplácí 1x za rok po uzavření účetnictví“ a „v praxi se 5 % vyplácí každý měsíc nehledě, zda se překročil, či nepřekročil základní plán“. Dále Pravidla obsahují způsob výpočtu ročního bonusu s tím, že „základ pro výpočet ročního bonusu“ představuje „20 % = roční bonus“ a „5 % = roční bonus za úspěch firmy“, tj. 25 % ročně.

49. Komunikaci stran konkrétního způsobu odměňování ve vztahu k žalovanému, který byl předmětem dokazování v tomto řízení, pak s žalovaným vedl , jméno FO, , přičemž konkrétní skutečnosti vyplývají zejména z e-mailových zpráv mezi žalovaným a , jméno FO, ze dne 29. 1. 2016 („, Anonymizováno, , Anonymizováno, , (…). Témata k diskuzi: (…) 5) Finanční vyhodnocení roku 2015 a nastavení tabulky“), ze dne 4. 2. 2016 („Ahoj , jméno FO, , v příloze zasílám svůj návrh kompromisního řešení bonusů. , Anonymizováno, “), jehož přílohu tvořil dokument s označením „, Anonymizováno, _Michal.docx“.

50. V tomto ohledu soud vyšel zejména z e-mailové korespondence ze dne 4. až 5. 2. 2016, a 15. až 16. 2. 2016, z jejíhož obsahu vyplývá, že přílohou prvního z e-mailů adresovaného žalovaným , jméno FO, byl „návrh kompromisního řešení bonusů“ s označením „Bonusy-, jméno FO, -2nd-návrh.docx“ a v další korespondenci mezi oběma osobami následuje komunikace týkající se bonusů: „tento týden mě Lipo opravdu zabíjí“, „nechci se handrkovat o peníze, ale prostě jsme překročili náklady skoro o půl mega a potřebuji to vyřešit. Něco bylo způsobeno větším obratem…“, „Takto není za provize 14,5ths, ale 31 ths. (…) Rasťovi se bonusy vyplatily bez mrknutí oka celé a hned“.

51. Žalovaný pak v rámci této e-mailové komunikace uváděl, že ohledně bonusů je pro určitý kompromis – „mimo jiné, tabulky odměňování jsi vymyslel ty a i když se mi tam spoustu věcí nelíbila, tak jsem to nakonec přijal“. Tomu následně odpovídá v postupu stanovení výsledné částky 333 tis. Kč snížení o částku ve výši 31 tis. Kč s ohledem na provize vyplácené projektantům (k takto vypláceným částkám se žalovaný vyjádřil podrobně v rámci svého výslechu) a nikoliv ve výši 14,5 tis. Kč, kde byla uváděna částka 349,5 tis. Kč.

52. Z e-mailové korespondence mezi žalovaným a , jméno FO, ze dne 16. 2. 2016 pak vyplývá, že žalovanému byl v příloze poslán, jak se z e-mailové zprávy podává: „návrh tabulky – bonusy za rok 2015 dle dohody CZK 272ths. V případě, že půjde vedení obchodního týmu pozitivně jak do teď, tak bychom v létě bonus za rok 2015 ještě navýšili o CZK 30ths na celkových 302ths“. Dále se z následujícího odstavce textu podává: „Výplata proběhne dle dohody tento týden a příští – možno až CZK 333 ths (s tím, že v tabulce i po letním navýšení bonusu zůstane minusový zůstatek, jež se následně vyrovná z bonusu za rok 2016 nebo případné další mimořádné odměny), do tabulky jsem načrtl CZK 150ths tento pátek a CZK 170ths příští pondělí (částky klidně změňte, až do těch CZK 333ths, jak budeš potřebovat)“. Na e-mailovou zprávu končící: „je to takto ok?“ následuje odpověď žalovaného: „(…) Je to o. k, ale ty platby dej rovnou pátek 160ths a pondělí 173 ths.“53. Příloha s označením „Modelace bonusů 2015“ s odkazem na „, Anonymizováno, -, jméno FO, -2nd-návrh“ pak obsahuje tabulku vztahující se k „roku 2015“, z níž je patrné, že žalovanému („Laďa“) by měla být vyplacena částka 333 tis. Kč. Patrný je z tabulky také výpočet uvedené částky s ohledem na bonus „Měsíční – průběžně placený (5 %)“ ve výši 225 tis. Kč, „Roční za překročení základního plánu (20 %)“ ve výši 338 tis. Kč, „Bonus za firmu za překročení základního plánu (85 %)“ ve výši 85 tis. Kč, s údajem o odečtení částky ve výši 31 tis. Kč s ohledem na položku „Provize projektanti 25% přes 150 ths“, kdy celkem se takto jednalo o částku ve výši 617 Kč, po odečtení 225 tis. Kč („vyplaceno ve mzdě“) a 59 tis. Kč („kompromis“).

54. Uvedený výpočet částky ve výši 333.000 Kč pak navazuje na dokument obsahující výčet „Vyhodnocení roku 2014“ s údaji ve vztahu k žalovanému („Laďa“) týkajícími se jednotlivých konkrétně vyčíslených položek „Obrat“, „Marže %“ a „Marže v CZK“ včetně údajů týkajících se „Základního plánu na 2015“ s následně uvedenou variantou „Modelace bonusů 2015“. Žalovaný se k jednotlivým položkám a způsobu jejich stanovení vyjadřoval v rámci svého účastnického výslechu, jímž soud opětovně doplnil své dokazování a ve své výpovědi rovněž objasnil jednotlivé položky zejména s odkazem na uvedený dokument s označením „Výpočet částky 333.000“.

55. Na uvedené je dále třeba nahlížet také s přihlédnutím k přílohám v podobě přehledů fakturace dle jednotlivých referentů představujících přehled fakturace žalobce za každý měsíc s uvedením zaměstnance, který danou transakci zprostředkoval a jak se tato jeho činnost promítla do zisku společnosti.

56. Rovněž je třeba přihlédnout k časové návaznosti jednotlivých kroků, kdy po dohodě stran výsledné částky určené na základě návrhu žalovaného , jméno FO, učiněné v e-mailové korespondenci ze dne 16. 2. 2016 pak došlo následně ve dnech 19. a 22. 2. 2016 k výplatě obou uvedených částek – 160.000 Kč a 173.000 Kč.

57. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že jde-li o žalobcem uváděný právní důvod poskytnutí žalované částky, nelze bez dalšího uzavřít, že se jednalo o částku poskytnutou žalovanému na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce, kterou by byl žalovaný povinen žalobci vrátit. Naopak jestliže žalovaný tvrdí, že mu částka byla vyplacena jako bonus za jeho pracovní výsledky za rok 2015 v souvislosti se zaměstnaneckým poměrem u žalobce, lze takto žalovaným vedené argumentaci navazující na podklady tvořící obsah a přílohy elektronické komunikace přisvědčit.

58. Dle § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

59. Dle § 18 zákoníku práce je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

60. Dle § 430 odst. 1 občanského zákoníku ověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

61. Dle § 430 odst. 2 občanského zákoníku podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

62. Dle § 436 odst. 2 občanského zákoníku kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

63. Na podkladě všeho výše uvedeného tak nebylo možné dospět k závěru o důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Ze všech shora uvedených důvodů tak soud žalobě nevyhověl a byla zamítnuta.

64. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 327.147,30 Kč, resp. po zaokrouhlení ve výši 327.147 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 16.650 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 25 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé v podobě žaloby, vyjádření, účast na jednání před soudem) ve výši 9.660 Kč za úkon, a dále za 1 úkonů právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (účast na jednání před soudem) ve výši jedné poloviny, tj. 4.830 Kč za úkon, spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. To vše spolu s náhradou daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % a částkou odpovídající nákladům za vypracování znaleckého posudku představujícího účelně vynaložený náklad žalovaného vynaložený v souvislosti s řízením.