Městský soud v Brně · Rozsudek

72 C 303/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2022:72.C.303.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 5 602,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.602,48 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.092,17 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 559,99 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky ve výši 5.602,48 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 5.602,48 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na základě podaného návrhu na zahájení řízení domáhal vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 5.602,48 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovaným byla dne 5. 12. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 6.000 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný se na základě uzavřené smlouvy zavázal právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které byly ze strany žalovaného převzaty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, vrátit společně s částkou ve výši 4.612 Kč v podobě kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky s ohledem na úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně, spolu s odměnou za administrativní činnost a zpracování ve výši 1.832 Kč spolu s poplatkem ve výši 1.981 Kč. Žalovaný se tak zavázal celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny společně s jednotlivými částkami odpovídajícími poplatkům za poskytnuté služby vrátit právnímu předchůdci žalobce ve 45 splátkách po 236 Kč počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 16. 10. 2017. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas zaplacena, neboť žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, ke dni 23. 7. 2017 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení dlužné částky, kdy dlužná jistina činila částku ve výši 5.602,48 Kč spolu s dlužným poplatkem ve výši 3.527,14 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas ani poté uhrazena, byla nadále neuhrazená jistina ve výši 5.602,48 Kč úročena ode dne 16. 10. 2017 úrokem ve výši 29 % ročně, tak jak bylo mezi smluvními stranami ujednáno s odkazem na stranu 2 smlouvy o zápůjčce. Následně byla předmětná pohledávka na žalobce postoupena ze strany právního předchůdce žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce tak požadoval po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 5.602,48 Kč s úrokem kapitalizovaným částkou ve výši 1.092,17 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 559,99 Kč, spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.602,48 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z jistiny ve výši 5.602,48 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 12. 2016 poskytnul žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 6.000 Kč, a to formou peněžité zápůjčky v hotovosti předané žalovanému v den uzavření smlouvy. Žalovaný současně podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy dne 5. 12. 2016 převzal částku odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům ve výši 6.000 Kč v hotovosti. Žalovaný se oproti tomu zavázal v souvislosti s uzavřenou smlouvou právnímu předchůdci žalobce vrátit poskytnuté peněžní prostředky v celkové výši 6.000 Kč společně spolu s částkou ve výši 4.612 Kč odpovídající částce představované součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s ohledem na sjednanou úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně v podobě úroku za půjčené peněžní prostředky vyčísleného ve výši 799 Kč, spolu s odměnou za zpracování ve výši 1.832 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost v celkové výši 1.981 Kč, přičemž dlužnou částku byl žalovaný povinen vrátit zpět žalobci prostřednictvím jednotlivých 45 týdenních splátek po 236 Kč, a to počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy, kdy splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 16. 10. 2017. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena, když žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a porušil takto své závazky ze smlouvy, a tudíž se ocitl v prodlení, neuhrazená jistina ve výši 5.602,48 Kč byla dále ode dne 16. 10. 2017 nadále úročena úrokem ve výši 29 % ročně s odkazem na stranu 2 předmětné smlouvy o zápůjčce, dle kterého byl žalovaný povinen vrátit zpět poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve sjednané úrokové sazbě. Následně právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018, o čemž byl žalovaný vyrozuměn prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018, které bylo předloženo žalobcem spolu s příslušným podacím lístkem. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2020 předložené spolu s podacím lístkem.

5. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

6. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud dále k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit společně s částkou ve výši 4.612 Kč představující kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky s ohledem na sjednanou úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně ve smlouvě o zápůjčce, a to spolu s částkou ve výši 1.832 Kč v podobě odměny za zpracování a doručování, společně s poplatkem za administrativní činnost v celkové výši 1.981 Kč. Žalovaný však dosud žalobci nevrátil poskytnuté peněžní prostředky v plné výši a z titulu vzniklého dluhu tak žalovanému zbývá uhradit žalobci částku v celkové výši 5.602,48 Kč sestávající z dlužné jistiny, když žalobce dále uvedl, že daná částka představuje dosud neuhrazenou dlužnou jistinu, přičemž zbylou částku sestávající z dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dlužného poplatku za administrativní činnost a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek na základě podané žaloby nepožaduje.

11. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a to s tím, že žalobci byla ve vztahu k žalovanému přiznána částka odpovídající jistině dlužné částky ve výši 5.602,48 Kč s příslušenstvím. Žalovaný v průběhu řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil ani jinak nárok žalobce nerozporoval. Nijak netvrdil ani nedokládal jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak současně zavázal žalovaného k úhradě úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v zákonné výši.

12. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.