72 C 308/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 449,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2.449,03 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.078,37 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 701,51 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky ve výši 2.449,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 2.449,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na základě podaného návrhu na zahájení řízení domáhal vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 2.449,03 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným byla dne 17. 4. 2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 12.000 Kč, které byly ze strany žalovaného převzaty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, vrátit společně s úrokem vyčísleným žalobcem vzhledem ke sjednané době trvání smlouvy částkou v celkové výši 1.680 Kč, spolu s poplatkem z odměny za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Žalovaný se tak zavázal celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny společně s jednotlivými částkami představovanými částkami odpovídajícími úhradám za služby vrátit právnímu předchůdci žalobce v 58 týdenních splátkách po 360 Kč počínaje dnem 24. 4. 2015, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 27. 5. 2016. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas ke dni 27. 5. 2016 zaplacena, byla nadále neuhrazená jistina ve výši 2.449,03 Kč úročena ode dne 28. 5. 2016 až do zaplacení úrokem ve výši 23,72 % ročně, tak jak bylo mezi smluvními stranami ujednáno s odkazem na článek 1.2 smlouvy. Následně byla předmětná pohledávka na žalobce postoupena ze strany právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce dále uvedl, že kromě zaplacení částky odpovídající dlužné jistině ve výši 2.449,03 Kč byl žalovaný povinen žalobci na základě uzavřené smlouvy zaplatit rovněž částku odpovídající dlužnému úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dlužnému poplatku za administrativní činnost, a dlužnému poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 730,97 Kč, kdy ovšem vyjma předchůdcem poskytnuté jistiny ve výši 2.449,03 Kč není žalobcem zbylá částka na podkladě podané žaloby uplatňována. Žalobce tak požadoval po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2.449,03 Kč s úrokem kapitalizovaným částkou ve výši 2.078,37 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 701,51 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2.449,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z jistiny ve výši 2.449,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 17. 4. 2015 poskytnul žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 12.000 Kč, a to formou peněžité zápůjčky v hotovosti předané žalovanému v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal v souvislosti s uzavřenou smlouvou vrátit poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce společně s částkou představovanou úrokem za půjčené peněžní prostředky v celkové výši 1.680 Kč spolu s částkou odpovídající administrativnímu poplatku ve výši 2.400 Kč, spolu s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, tj. částku v celkové výši 20.880 Kč, kterou byl žalovaný povinen vrátit zpět žalobci prostřednictvím jednotlivých 58 splátek po 360 Kč, a to počínaje dnem 24. 4. 2015, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 27. 5. 2016. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas ke dni 27. 5. 2016 uhrazena, žalovaný se ocitl v prodlení, tudíž neuhrazená jistina ve výši 2.449,03 Kč byla ode dne 28. 5. 2016 nadále úročena úrokem ve výši 23,72 % ročně s odkazem na článek 1.2 smlouvy o půjčce, dle kterého byl žalovaný povinen vrátit zpět poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve sjednané úrokové sazbě. Žalovaný současně podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy dne 17. 4. 2015 převzal částku odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům ve výši 12.000 Kč v hotovosti. Následně právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo předloženo žalobcem spolu s příslušným podacím lístkem. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 předložené spolu s podacím lístkem.

5. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

6. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud dále k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit společně s částkou ve výši 1.680 Kč požadovanou ze strany právního předchůdce žalobce jako úrok, spolu s částkou ve výši 2.400 Kč v podobě administrativního poplatku a dále s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Žalovaný však dosud žalobci nevrátil poskytnuté peněžní prostředky v plné výši a z titulu vzniklého dluhu tak žalovanému zbývá uhradit žalobci částku v celkové výši 2.449,03 Kč sestávající z dlužné jistiny, když žalobce dále uvedl, že zbylou částku sestávající z dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dlužného poplatku za administrativní činnost a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek na základě podané žaloby nepožaduje.

10. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a to s tím, že žalobci byla ve vztahu k žalovanému přiznána částka odpovídající jistině dlužné částky ve výši 2.449,03 Kč s příslušenstvím. Žalovaný v průběhu řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil ani jinak nárok žalobce nerozporoval. Nijak netvrdil ani nedokládal jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak současně zavázal žalovaného k úhradě úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v zákonné výši.

11. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.