72 C 313/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 925 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2.977 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 2.977 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 948 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 770 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 3.925 Kč, a to s tím, že žalobce uvedl, že dne 17. 2. 2020 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva k službě [anonymizováno] účet, jejíž součástí byly také Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky a Ceník, platné ke dni uzavření smlouvy. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí možnosti čerpat úvěr prostřednictvím služby s označením [anonymizováno] karta, která byla ze strany žalované objednána prostřednictvím uvedeného [anonymizováno] účtu za podmínek daných obchodními podmínkami služby [anonymizováno] karta. Žalobce k tomu uvedl, že karta představovala platební prostředek, kterým bylo možné zaplatit kupní cenu za zboží prostřednictvím vedeného účtu, kdy celkový limit pro platby kartou byl dán zůstatkem na účtu. Dle smlouvy o [anonymizováno] kartě se smlouva považuje za uzavřenou nejpozději aktivací karty, kdy karta je aktivována prostřednictvím příslušného účtu zřízeného na základě uzavřené smlouvy. Žalobce zaslal žalovanému předmětnou kartu zásilkou prostřednictvím kvalifikované kurýrní služby, kdy žalovaný převzetí karty podepsal na potvrzení o převzetí karty. Na základě uzavřené smlouvy mezi žalobcem a žalovaným tak byla žalovanému zřízena služba v podobě [anonymizováno] nákupní účet, kdy na základě uzavřené smlouvy dle článku 1.2 činil limit pro možnost čerpání jednotlivých částek za účelem úhrady kupní ceny za zboží částku až do výše 30.000 Kč. Žalovaný přitom využil možnosti úhrady kupní ceny za zboží a služby v celkové výši 2.977 Kč, tak jak vyplývá ze žalobcem předloženého vyúčtování týkajícího se využívání žalovanému poskytnuté karty. Žalovaný se přitom zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku v případě, že si zboží ponechá po uplynutí 14denní lhůty. Žalobce tak na základě podané žaloby uplatnil nárok na zaplacení částky v celkové výši 2.977 Kč s příslušenstvím, a to spolu s poplatkem z prodlení, který byl vyúčtován s ohledem na délku trvání prodlení dle pravidel zohledňujících úhradu do doby předem daného počtu dnů po splatnosti vyúčtování. Žalobci tak vznikla na základě uzavřené smlouvy s žalovaným pohledávka v celkové výši 3.925 Kč zahrnující vedle dlužné jistiny žalovanému poskytnuté částky ve výši 2.977 Kč také částku odpovídající dlužným poplatkům v celkové výši 948 Kč. Žalobce dále uplatnil nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu.

6. Ze smlouvy k službě [anonymizováno] účet uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 17. 2. 2020 vyplývá, že v rámci uvedené smlouvy byly mezi žalobcem a žalovaným mimo jiné upraveny podmínky čerpání peněžních prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Smlouva byla přitom uzavřena za užití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím formuláře na webovém portálu žalobce, kdy soud rovněž zjistil, že na základě uzavřené smlouvy se žalobce zavázal zřídit žalovanému jako zákazníkovi službu [anonymizováno] účet, přičemž na základě uzavřené smlouvy byl žalovaný jako zákazník oprávněn disponovat [anonymizováno] účtem s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmů zákazníka. Žalobce se dále po uzavření smlouvy zavázal zpřístupnit žalovanému jako zákazníkovi v rámci služby [anonymizováno] účet finanční limit ve výši 2.000 Kč až 30.000 Kč. Žalovaný byl přitom oprávněn jako zákazník realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu v souladu s ustanoveními ve smlouvě a obchodními podmínkami. Dle článku II. bodu 2.6 bylo mezi smluvními stranami dále mimo jiné ujednáno, že v případě, že žalovaný v postavení zákazníka řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive pokud zákazník neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a zákazníkovi vznikne povinnost uhradit žalobci kromě dlužné částky také účelně vynaložené náklady, a smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení jeho platby, a zákonný úrok z prodlení s tím, že výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut je uvedena v obchodních podmínkách. Z žalobcem předložených obchodních podmínek k [anonymizováno] účet přitom vyplývá ujednání týkající se smluvních sankcí v podobě mimo jiné účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty účtované ve výši 150 Kč v případě 5 dnů po splatnosti vyúčtování, 250 Kč v případě 10 dnů po splatnosti vyúčtování, 350 Kč v případě 15 dnů po splatnosti vyúčtování, 450 Kč v případě 20 dnů po splatnosti vyúčtování, 550 Kč v případě 25 dnů po splatnosti vyúčtování a dále částky ve výši 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování, což představuje náklady na vymáhání dlužné částky prostřednictvím externí agentury v případě 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování. Žalovaný byla přitom povinen splácet čerpané prostředky na základě vyúčtování vystavovaných žalobce měsíčně. Žalobce přitom dále předložil výpis z interní databáze žalobce týkající se zaslaného SMS kódu k ověření [anonymizováno] účtu za účelem předložení potvrzení o aktivaci [anonymizováno] karty spolu s kopií průkazu totožnosti žalovaného. Žalobce dále mimo jiné také předložil výpis z interní databáze žalobce zahrnující všechny provedené transakce provedené prostřednictvím [anonymizováno] karty.

7. Z podmínek týkajících se služby [anonymizováno] v podobě předloženého ceníku se dále podávají jednotlivé částky odpovídající žalobcem označených sankcí v podobě poplatků z prodlení rovněž představujících účelně vynaložené náklady, a to účtované ve výši 150 Kč v případě 5 dnů po splatnosti vyúčtování, 250 Kč v případě 10 dnů po splatnosti vyúčtování, 350 Kč v případě 15 dnů po splatnosti vyúčtování, 450 Kč v případě 20 dnů po splatnosti vyúčtování, 550 Kč v případě 25 dnů po splatnosti vyúčtování a dále částky ve výši 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování, což představuje náklady na vymáhání dlužné částky prostřednictvím externí agentury v případě 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování. Dle části předloženého ceníku k uzavřené smlouvě označené jako sankce přitom žalovaný jako zákazník vzal na vědomí, že neuhradí-li žalobci jakoukoliv dlužnou částku v určené lhůtě, bude žalobce nucen dlužnou částku vymáhat, přičemž v souvislosti s vymáháním dlužné částky mohou vzniknout další náklady, které je povine žalovaný jako zákazník hradit a které budou účtovány ve výši aktuálních okamžiků vymáhání dlužné částky.

8. Žalobce dále předložil měsíční vyúčtování za období měsíce února roku 2020, kdy z přehledu jednotlivých objednávek v daném období soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím zřízeného účtu vyčerpal finanční prostředky v celkové výši 2.977 Kč, a to za jednotlivé žalovaným učiněné objednávky v konkrétních datech, tak jak se podávají z přehledu vyúčtování. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2021, která byla předložena žalobcem včetně příslušného podacího archu.

9. Dle ustanovení § 1725 občanského zákoníku smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

10. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě jednotlivých listinných důkazů dospěl soud k následujícím závěrům.

13. Žalobcem předložená smlouva ke službě [anonymizováno] účet měla být žalovaným dle tvrzení žalobce podepsána v rámci registrace na webových stránkách žalobce, kdy následně mělo dojít k aktivaci [anonymizováno] účtu, pokud se však jedná o žalobcem předloženou smlouvu k službě [anonymizováno] účet, předmětná smlouva není opatřena podpisem žalovaného. Předložená smlouva tak bez dalšího nevypovídá o vůli žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu konkrétního obsahu, soud proto v části, v níž se žalobce domáhá zaplacení částky v celkové výši 948 Kč představující vyúčtované poplatky za prodlení, u kterých žalobce odvozoval nárok na zaplacení z části označené jako sankce předložených obchodních podmínek a ceníku, žalobu zamítl (k tomu rovněž srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3008/2007).

14. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaný uskutečnil v období od února a března jednotlivé platby, jak to vyplývá z žalobcem předložených vyúčtování. Žalovanému tak vznikl dluh v celkové výši 2.977 Kč, neboť žalovaný využil služeb žalobce, když využíval službu [anonymizováno] karta a jejím prostřednictvím prováděl jednotlivé úhrady, ovšem následně žalobci nevrátil jednotlivé poskytnuté částky. Z předložených vyúčtování je zřejmé, že nedoplatek představuje částku v celkové výši 2.977 Kč O tom byl žalovaný rovněž vyrozuměn prostřednictvím měsíčního přehledu, který obsahuje výpis jednotlivých plateb, přičemž tento byl žalovanému zaslán na základě údajů poskytnutých žalovaným v rámci uzavřené smlouvy. Splatnost vyúčtování nastala ke dni 15. 3. 2020. S ohledem na uvedené proto soud posoudil věc tak, že žaloba je důvodná zčásti co do nároku na zaplacení částky ve výši 2.977 Kč, tedy co do požadované jistiny představující částku odpovídající nedoplatku, tak jak byl žalobcem vyúčtován na základě jednotlivých žalovaným prováděných plateb za období února roku 2020. Žalobci vznikl ve smyslu § 2991 občanského zákoníku nárok na vrácení předmětné částky ve výši 2.977 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Příslušenství pohledávky vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaný dostal ode dne 16. 4. 2020 do prodlení se zaplacením dané částky. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 3.925 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku, a to ohledně částky, ve které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného, resp. neúspěch žalobce je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 948 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl hodnot těchto částek v podobě 51,69 % představuje míru úspěchu, jíž by se měl žalovaný podílet na nákladech řízení žalobce. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud přitom vycházel z ustanovení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů. Celkem by tedy náklady žalobce činily částku ve výši 1.489 Kč, kdy poměrná část odpovídá přiznané částce ve výši 769,66 Kč, resp. po zaokrouhlení ve výši 770 Kč. Žalovaný je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Pokud se jedná o doplnění žaloby učiněné žalobcem dne 23. 2. 2022, soud náhradu nákladů za tyto úkony právní služby nepřiznal, neboť podáním byly doplněny skutečnosti, jež měly být obsaženy v již žalobním návrhu.