72 C 44/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 176 927,85 Kč s příslušenstvím - nájemné

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci -) částku ve výši 149.559 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 149.559 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, -) částku ve výši 273.368,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 273.368,85 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7.978 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 176.927,85 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobní návrh žalobce odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou, spolu s nájemkyní [jméno] [příjmení], byla uzavřena dne 1. 4. 2003 nájemní smlouva, která byla uzavřena na dobu neurčitou, kdy žalobce vystupoval jako vlastník bytového domu v pozici pronajímatele a žalovaná, spolu s p. [jméno] [příjmení], [datum narození], jako společní nájemci, uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl společný nájem bytu [číslo] o velikosti 3+1, situovaného ve 4. podlaží domu v podobě budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], vše v [katastrální uzemí]. Dne 16. 9. 2018 [jméno] [příjmení] zemřela a žalovaná se stala výlučnou nájemkyní předmětného bytu. Žalované však v průběhu nájemního vztahu vznikl na nájemném a úhradách za služby poskytované s užíváním bytu dluh přesahující trojnásobek měsíčního předepsaného nájemného a záloh na služby, na základě čehož žalobce žalované nájem bytu vypověděl, a to prostřednictvím přípisu ze dne 6. 2. 2019, jenž byl žalované prostřednictvím České pošty doručen dne 20. 2. 2019. Nájem bytu tak skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby dne 31. 5. 2019. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č. j. 62 C 105/2019-19, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2019, byla žalované uložena povinnost vyklidit byt. Žalovaná byt i po skončení nájmu nadále i přes výzvy žalobce a pravomocně ukončené řízení o vyklizení bytu užívala, čímž se bezdůvodně obohacovala na úkor žalobce. Tento stav trval od 1. 6. 2019 až do dne 18. 11. 2020, kdy došlo v rámci vedeného vykonávacího řízení k vyklizení předmětného bytu. Vzhledem k tomu, že k odevzdání bytu došlo dne 18. 11. 2020, kdy byl byt vyklizen, předmětem žaloby je vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu v období srpna 2019 až listopadu 2020, kdy výše ujednaného měsíčního nájemného včetně částky odpovídající nákladům na služby činila částku ve výši 9.525 Kč měsíčně. Žalobce tak za období od srpna roku 2019 do listopadu roku 2020 požaduje zaplacení částky ve výši 149.559 Kč, neboť ve vztahu k dluhu za neuhrazené nájemné včetně záloh za měsíc srpen 2019 byl započten přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 v celkové výši 2.841 Kč. Žalobce dále uvedl, že požadovaná částka v celkové výši 149.559 Kč představuje částku, v níž jsou zohledněna i vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 a 2020. Co se týče vyúčtování služeb za rok 2019, ze kterého vyplýval přeplatek ve výši 20.285 Kč, tento byl v částce 1.747 Kč započten na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc duben 2019, v částce 9.525 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc květen 2019, a dále v částce 9.013 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc červen 2019. Co se týče vyúčtování služeb za rok 2020, ze kterého vyplýval přeplatek ve výši 12.878 Kč, tento byl v částce 512 Kč započten na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc červen 2019, v částce 9.525 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc červenec 2019 a v částce 2.841 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc srpen 2019. Na základě podané žaloby tak žalobce požadoval částky odpovídající skutečně čerpaným službám ze strany žalované, když v žalované částce jsou zohledněny oba dva přeplatky vyplývající z vyúčtování služeb za rok 2019 a 2020, které byly na dluh žalované v odpovídající výši započteny. Žalobce dále uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplnila svou povinnost ve smyslu § 2292 občanského zákoníku a byt v den, kdy nájem skončil neodevzdala, žalobce byl proto nucen domáhat se vyklizení bytu žalobou, kdy tato povinnost byla žalované uložena na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č. j. 62 C 105/2019-19, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2019. Na základě exekučního titulu pak byl předmětný byt užívaný žalovanou vyklizen ke dni 18. 11. 2020, a to v rámci vykonávacího řízení. Byt byl nicméně zanechán v naprosto neodpovídajícím stavu, kdy jej bylo nutné vyklidit, uvést do stavu, v jakém jej žalovaná převzala, a dále kompletně uklidit, aby mohl být následně opět přenechán do nájmu jinému nájemci. Za účelem uvedení bytu do původního stavu, tedy do stavu, v jakém jej žalovaná převzala, bylo nutné především demontovat a odnést nábytek, který zde po žalované zůstal, zlikvidovat podlahové krytiny, provést úklid podlahových ploch a bytu, dále bylo nutné veškerý nábytek a další movité věci, které měla žalovaná povinnost vyklidit, odvést na skládku. Současně byl za účelem otevření bytu přivolán zámečník. Ve smyslu ust. § 2293 odst. 1 občanského zákoníku má nájemce povinnost odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Žalovaná nicméně tuto svou povinnost nesplnila a žalobce byl donucen uvést byt do stavu, v jakém jej žalovaná převzala, na vlastní náklady sám. V souvislosti s porušením povinností žalovanou, tedy porušením povinnosti byt dobrovolně vyklidit a odevzdat v původním stavu, tak žalobci vznikly náklady v podobě nákladů za zámečnické práce (materiál, práce, doprava) ve výši 2.499 Kč spolu s 15 % DPH, tj. celkem 2.873,85 Kč, a dále spolu s náklady za soudní vystěhování bytu, vyklizení a úklidové práce ve výši 21.300 Kč spolu s 15 % DPH, tedy celkem částka ve výši 24.495 Kč. Žalobci tak v souvislosti s vystěhováním a s uvedením bytu do původního stavu vznikly náklady v celkové výši 27.368,85 Kč včetně DPH, které žalobce rovněž uplatnil na základě podané žaloby. Přestože žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky rovněž prostřednictvím přípisu ze dne 7. 1. 2021, a to v dodatečné lhůtě do 25. 1. 2021, žalovaná na výzvu nijak nereagovala a neuhradila ničeho. Žalobce dále po žalované požadoval vedle žalované jistiny ve výši 27.368,85 Kč, mimo jiné i zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečně poskytnuté lhůty k plnění v předžalobní výzvě, tj. ode dne 26. 1. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z částečného výpisu listu vlastnictví [číslo] vyplývá, že vlastníkem bytového domu [adresa], [číslo], v k. ú. [část obce], je žalobce.

6. Z nájemní smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 1. 4. 2003 na dobu neurčitou mezi pronajímatelem [územní celek], [anonymizováno] část [obec] [část obce], a žalovanou [celé jméno žalované], spolu s [jméno] [příjmení], jako nájemci, soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel přenechal žalované jako nájemci do nájmu byt [číslo] o velikosti 3+1, situovaný ve 4. podlaží budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], v [katastrální uzemí], a to s účinností ode dne 1. 3. 2003. Žalovaná se přitom zavázala za užívání bytu platit žalobci nájemné a částku odpovídající měsíčním zálohám na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu dle evidenčního listu, který tvořil nedílnou součást smlouvy.

7. Z úmrtního listu vystaveného dne 1. 10. 2018 má soud za zjištěné, že dne 16. 9. 2018 [jméno] [příjmení], s místem trvalého pobytu [obec] – [část obce], k. ú. [část obce], [adresa] na ulici [obec a číslo] v [obec], zemřela.

8. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu pro období listopadu roku 2020 ve vztahu k bytu o velikosti 3+1 na adrese [adresa], se mimo jiné podává výměr úhrad za užívání bytu (služeb) s platností k listopadu roku 2020 v celkové výši 9.525 Kč. Z evidenčního listu je dále zřejmé, že vedle nájemce p. [jméno] [příjmení], byla vedena v postavení uživatele jako nájemce rovněž žalovaná [celé jméno žalované].

9. Z vyúčtování služeb s označením rozúčtování dle zákona č. 67/2013 Sb., za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 se podává rozpis vyúčtování služeb za příslušné období včetně jednotlivých částek odpovídajících konkrétnímu vyúčtování s konečným výsledkem vyúčtování. Z vyúčtování služeb s označením rozúčtování dle zákona č. 67/2013 Sb., za období od 1. 1. 2020 do 30. 11. 2020 vyplývá, že žalované vznikl z titulu vyúčtování nedoplatek v celkové výši 212.214 Kč. Z evidence předpisu a plateb za období od června roku 2019 do srpna roku 2021 se podává nedoplatek v celkové výši 177.774 Kč s příslušenstvím.

10. Z evidence předpisu a plateb za období od roku 2019 do roku 2021 vyplývá, že s ohledem na jednotlivé předpisy úhrad a vyúčtování služeb, spolu se zohledněním toho, co bylo ze strany žalované v průběhu zaplaceno jako takto vyúčtované přeplatky, zůstává k zaplacení částka odpovídající nedoplatku ve výši 149.559 Kč.

11. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 6. 2. 2019 spolu s připojenou dodejkou soud zjistil, že žalobce vypověděl žalované v souladu s ust. § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku nájem bytu [číslo] v domě [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], na ulici [obec] č. or. 53 z důvodu hrubého porušování povinnosti vyplývajících z nájmu bytu. Důvodem výpovědi je skutečnost, že ze strany žalované nebylo zaplaceno nájemné včetně úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období září až prosince roku 2018 a ledna roku 2019 v celkové výši 43.785 Kč. Žalovaná byla současně poučena o tom, že výpovědní lhůta činí 3 měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, kdy jí byla doručena a byla vyzvána k vyklizení a odevzdání bytu.

12. Z protokolu o bezvýslednosti soupisu označeným pod č. j. [spisová značka] ze dne 23. 9. 2020 sepsaném vykonavatelem na místě samém na ulici [obec a číslo] ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného„ [územní celek]“ proti povinné„ [celé jméno žalované]“, vyplývá, že vykonavatel doručil povinné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, když soupis nebyl vykonán, neboť nebyly nalezeny postižitelné movité věci. Ze záznamu vykonavatele se dále podává, že na uvedené adrese bylo zjištěno, že v předmětném bytě je vše zdevastované a zničené.

13. Z protokolu o vyklizení sepsaném s datem 18. 11. 2020 provedeném na místě samém ve věci výkonu rozhodnutí vyklizením bytu ve věci oprávněného„ [územní celek]“ proti povinné„ [celé jméno žalované]“ ve vztahu k vyklizenému prostoru [obec a číslo] se dále podává, že bylo zjištěno, že byt byl úředně za přítomnosti soudního vykonavatele, zástupce oprávněného a zámečníka otevřen, přičemž se zde nacházejí pouze staré věci nulové hodnoty.

14. Z faktury – daňový doklad [číslo] vystavené dne 7. 12. 2020 s datem splatnosti ke dni 8. 1. 2021 se podává vyúčtování provedených prací v podobě soudního vystěhování bytu, vyklízecích a úklidových prací mimo jiné v bytovém domě na ulici [obec a číslo], b. [číslo] to v celkové výši 45.770 Kč, přičemž takto byla částka vyúčtována ze strany dodavatele p. [jméno] [příjmení].

15. Z výkazu o provedení práce provedeného p. [jméno] [příjmení], se podává, že na místě byly provedeny práce pro odběratele [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce], a to v celkové výši dle dohodnuté ceny 45.770 Kč, přičemž na ulici [obec] se jednalo o práce provedené v celkové výši 21.300 Kč, a to v podobě demontáže obložení nábytku, odvozu na skládku a úklidu podlah.

16. Z faktury – daňový doklad č. FV 2021 vystavené dne 30. 11. 2020 s datem splatnosti 14. 12. 2020 má soud za zjištěné, že ze strany [právnická osoba] služby [anonymizována čtyři slova], byla ve vztahu k odběrateli [územní celek], [anonymizováno] [obec] [část obce], odbor [anonymizováno], vyúčtována částka v celkové výši 20.963 Kč za provedené zámečnické práce včetně zabudovaného materiálu v bytových domech. Pokud se jedná o adresu [obec a číslo], takto byla celkem vyúčtována částka ve výši 2.499 Kč.

17. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dluhu dne 7. 1. 2021, a to s tím, že z obsahu výzvy se dále podává, že dne 18. 11. 2020 proběhlo soudní vystěhování bytu [číslo] na ulici [obec a číslo] bez přítomnosti žalované, přičemž došlo k demontáži zbylého nábytku, likvidaci podlahových krytin a zbylého vybavení, úklidu podlahových ploch a odvozu na skládku včetně zámečnických prací, a to s náklady v celkové výši 27.368,85 Kč. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dosud dlužné částky s ohledem na užívání bytu bez platné smlouvy, a to za období v podobě části měsíce června roku 2019, spolu s měsíci července roku 2019 až listopadu roku 2020. Předmětná výzva byla předložena spolu s příslušnou dodejkou.

18. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud posuzoval daný závazkový vztah za období do 31. 12. 2013 podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále také jen„ zákon č. 40/1964 Sb.“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Za období od 1. 1. 2014 pak byl nárok žalobce posuzován podle příslušných ustanovení dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále také jen„ občanský zákoník“). To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

19. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

20. Dle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

21. Dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Dle odst. 3 citovaného ustanovení neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

22. Dle § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

23. Dle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

24. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

26. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky existoval závazkový smluvní vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku, ovšem přestože byla žalovaná povinna platit za užívání bytové jednotky [číslo] o velikosti 3+1 situovaného ve 4. podlaží domu v podobě budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], vše v katastrálním území Židenice, žalované v průběhu nájemního vztahu vznikl na nájemném a úhradách za služby poskytované s užíváním bytu dluh přesahující trojnásobek měsíčního předepsaného nájemného a záloh na služby, přičemž žalobce žalované dne 6. 2. 2019 nájem bytu vypověděl, kdy výpověď byla žalované doručena dne 20. 2. 2019. Nájem bytu tak skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby dne 31. 5. 2019. Přestože následně rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č. j. 62 C 105/2019-19, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2019, byla žalované uložena povinnost vyklidit byt, neboť jej žalovaná dobrovolně nevyklidila, žalovaná byt nadále užívala i po skončení nájmu. Navzdory výzvám žalobce a pravomocně ukončenému řízení o vyklizení bytu se tak bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, když v období od srpna roku 2019 do listopadu roku 2020, kdy dne 18. 11. 2020 došlo v rámci vedeného vykonávacího řízení k vyklizení předmětného bytu, byt nadále užívala bez právního důvodu. Soud přitom vzal za prokázané, že částky požadované žalobcem odpovídají výši nájemného a služeb, které by žalovaná byla povinna žalobci hradit, pokud by měla s žalobcem v žalovaném období řádně uzavřenou nájemní smlouvu s odkazem na takto vyúčtovanou částku ve výši 9.525 Kč měsíčně. Soud tedy vyhověl požadavku žalobce a zavázal žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za období od srpna roku 2019 do listopadu roku 2020 odpovídajícímu částce v celkové výši 149.559 Kč, tak jak to odpovídá žalobcem předloženému vyúčtování s uvedeným nedoplatkem, v rámci kterého byla rovněž zohledněna částka vyúčtovaná jako přeplatek ve výši 2.841 Kč.

27. S ohledem na povinnost žalované odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzala, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel, kdy však žalovaná tuto povinnost ve smyslu ust. § 2293 odst. 1 občanského zákoníku nesplnila a žalobce byl nucen uvést byt do původního stavu na vlastní náklady sám, byla dále žalobci přiznána částka v celkové výši 27.368,85 Kč včetně DPH. Tato částka přitom odpovídá dle žalobcem předložených listin nákladům na provedené zámečnické práce vyúčtované ve vztahu k bytu na ulici [obec a číslo] částkou ve výši 2.499 Kč bez DPH, a dále nákladům vzniklým v důsledku nutnosti provést práce spojené s vyklizením bytu v podobě vyklízecích a úklidových prací provedených dle žalobcem předloženého vyúčtování mimo jiné v bytovém domě na ulici [obec a číslo], b. [číslo] to v celkové výši 45.770 Kč, přičemž ve vztahu k bytu na ulici [obec] byla takto částka vyúčtována ze strany dodavatele p. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 21.300 Kč bez DPH.

28. Přestože žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky rovněž prostřednictvím přípisu ze dne 7. 1. 2021, žalovaná na výzvu nijak nereagovala a neuhradila ničeho. Žalobce dále po žalované požadoval vedle žalované jistiny mimo jiné i zákonný úrok z prodlení z obou požadovaných částek, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečně poskytnuté lhůty k plnění v předžalobní výzvě, tj. ode dne 26. 1. 2021 do zaplacení.

29. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Jelikož ze strany žalované dlužné částky zaplaceny nebyly, žalovaná se dnem následujícím po uplynutí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení v návaznosti na výzvu žalobce dostala do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení.

31. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 7.978 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobci tak byla přiznána vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 7.078 Kč náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkonů právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění, doplnění žaloby), tedy celkem ve výši 900 Kč.

33. S ohledem na ustálenou judikaturu k otázce zastoupení [anonymizována dvě slova] prostřednictvím advokáta (kdy s odkazem např. na jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 2984/2009, sp. zn. II. ÚS 2396/2009 či sp. zn. II. ÚS 376/12„ u [anonymizována dvě slova] lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým“) neshledal soud náklady na zastoupení ze strany advokáta za účelně vynaložené, a proto byla žalobci přiznána paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám zástupce žalobce