72 C 59/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 5.988 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.988 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 5.988 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou ve znění následně žalobcem učiněné opravy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 5.988 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že žalobce na základě podané žaloby uplatnil nárok na zaplacení částky z titulu mezi žalobcem a žalovaným uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění dodatku ze dne 14. 11. 2018, jejichž nedílnou součástí byla kupní smlouva ve vztahu ke dvěma zařízením v podobě mobilního telefonu Samsung Galaxy J4+ v ceně 4.495 Kč za každé zařízení. Žalovaný tak celkem převzal zboží v hodnotě 8.990 Kč, přičemž žalovanému byla současně poskytnuta podmíněná sleva na podkladě akce žalobce označené jako„ AKCE HW BONUS“, takže žalovaný při převzetí zaplatil takto za zboží pouze částku ve výši 3.002 Kč, s tím, že zbývající část kupní ceny byla vázána na rozvazovací podmínku, kdy nárok na poskytnutí slevy byl podmíněn úplným dodržením podmínek shora uvedené akce žalobce. S ohledem na skutečnost, že přestože měl žalovaný povinnost využívat službu řádně a platit za ni, tato povinnost z jeho strany byla porušena, neboť žalovaný nezaplatil odpovídající částky z titulu vyúčtování za služby, žalobce tak požaduje zaplacení zbylé části kupní ceny za shora uvedená předmětná zařízení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud tudíž uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

6. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění následně mezi smluvními stranami uzavřeného dodatku ke smlouvě ze dne 14. 11. 2018 č. [] [číslo], na jejichž základě se žalobce zavázal poskytovat žalovanému k telefonnímu číslu + [tel. číslo] [anonymizováno] veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal hradit ceny vyúčtované žalobcem v rámci pravidelných vyúčtování služeb. Žalovanému tak na základě uzavřené smlouvy vznikla povinnost dodržovat mimo jiné smluvní podmínky jako celek, a to s tím, že mezi jeho základními povinnostmi mu mimo jiné vznikla povinnost řádně a včas platit vystavená vyúčtování za služby. Mezi smluvními stranami bylo dále ujednáno, že smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací tvoří mimo jiné dále dokumenty v podobě Všeobecných podmínek a v rozsahu sjednaných služeb rovněž ceník, které žalobce rovněž považuje za smluvní podmínky. Na podkladě mezi žalobcem a žalovaným uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění následně učiněného dodatku došlo mezi žalobcem a žalovaným ke vzniku závazku s délkou trvání smlouvy po dobu 24 měsíců. Současně došlo mezi žalobcem a žalovaným k dohodě týkající se možnosti využít marketingové akce žalobce s označením„ HW Bonus“, na základě které žalovanému jako účastníkovi v rámci takto označené akce„ HW Bonus“ vznikl nárok na slevu, kterou měl možnost využít na nákup zařízení u žalobce s tím, že se současně ve smlouvě zavázal dodržovat pravidla akce podmiňující trvání nároku na slevu. Součástí předmětné smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací v části týkající se uvedené akce, na základě které žalobce nabídl žalovanému slevu na nákup zařízení, byla rovněž pravidla marketingové akce s označením„ HW Bonus – listopad 2018“. Mezi smluvními stranami bylo dále kromě jiného ujednáno, že nárok na všechny slevy v rámci akce je podmíněn tím, že mimo jiné kdykoliv během doby 24 měsíců od sjednání smlouvy či její změny se žalovaný jako účastník nedostane do prodlení s plněním jakýchkoliv svých závazků vůči žalobci po souvislou dobu delší než 30 dnů (zejména s úhradou vyúčtování vystaveného žalobcem). Pokud dojde k porušení jakéhokoli předpokladu trvání nároku na slevu uvedeného výše v těchto pravidlech nebo k marnému uplynutí lhůty pro jeho splnění, vzniklo žalobci oprávnění požadovat zaplacení částky odpovídající skutečně vyčerpané slevě, o kterou byla snížena cena hardware při nákupu účastníkem oproti jeho základní standardní ceně vč. DPH dle ceníku mobilních telefonů a dalších zařízení, vyhlášeného žalobcem a účinného ke dni nákupu. Toto právo měl žalobce přitom uplatnit na jakémkoliv vyúčtování za služby poskytované účastníkovi nebo samostatně vystaveným dokladem odeslaným žalovanému jako účastníkovi. Účastník se v tom případě zavázal dlužnou částku ve výši skutečně vyčerpané slevy zaplatit v souladu s dokladem vystaveným žalobcem v tam uvedené lhůtě splatnosti.

7. Žalovaný převzal zařízení v podobě mobilních telefonů s označením Samsung Galaxy J4+ (J415F) růžový [číslo], a dále Samsung Galaxy J4+ (J415F) zlatý [číslo], tedy zboží v celkové hodnotě 8.990 Kč, přičemž žalovanému byla poskytnuta na podkladě akce„ HW Bonus“ podmíněná sleva v celkové výši 5.988 Kč (tj. dvakrát 2.994 Kč), a to v souladu s dodatkem účastnické smlouvy a pravidly akce„ HW Bonus“, tak jak je zřejmé ze stvrzenky v podobě příjmového daňového dokladu [číslo], a č. 18304756D18P. V případě porušení podmínek smlouvy spolu s podmínkami akce„ HW Bonus“, byl žalovaný na základě mezi ním a žalobcem uzavřené smlouvy ve znění dodatku účastnické smlouvy povinen žalobci vrátit částku odpovídající skutečné vyčerpané slevě, o kterou byla snížena cena zboží při nákupu žalovaným jako účastníkem oproti jeho základní standardní ceně včetně DPH. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného došlo k porušení sjednaných smluvních podmínek, když žalovaný neuhradil žalobci řádně a včas žalobcem vyúčtované částky za poskytnuté služby (vyúčtování [číslo] za zúčtovací období od 16. 12. 2018 do 15. 1. 2019 na částku ve výši 7.816,37 Kč, vyúčtování [číslo] za zúčtovací období od 16. 1. 2019 do 15. 2. 2019 na částku ve výši 4.834,13 Kč, a vyúčtování [číslo] za zúčtovací období od 16. 2. 2019 do 15. 3. 2019 na částku ve výši 813,96 Kč), žalobce vyúčtoval žalovanému částku v celkové výši 5.988 Kč, a to na podkladě jednotlivých daňových dokladů označených pod variabilním symbolem [číslo], [číslo] ze dne 7. 10. 2019, v obou případech se splatností ke dni 21. 10. 2019, a to z titulu kupní ceny zařízení ve výši vyčerpané slevy z důvodu porušení podmínek akce„ HW Bonus“. Přestože žalobce žalovaného upomínal k zaplacení dlužných částek prostřednictvím jednotlivých upomínek ze dne 10. 8. 2020 a 12. 11. 2019, která byla žalovanému zaslána jako předžalobní upomínka, ze strany žalovaného nebylo již uhrazeno ničeho.

8. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., zákona o elektronických komunikacích. Žalobce se mimo jiné zavázal poskytovat žalovanému v souvislosti se službami elektronických komunikací služby třetích stran. Na základě této smlouvy byl povinen provozovatel (žalobce) poskytovat služby elektronických komunikací a uživatel (žalovaný) za tyto služby platit (§ 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb.). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu splnil, když prokázal, že žalovanému poskytl sjednané služby, žalovaný však porušil svou povinnost vyplývající ze závazku, když žalobci nezaplatil jednotlivé řádně vyúčtované částky za poskytnuté služby.

9. Zároveň soud v projednávané věci postupoval podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když mezi stranami došlo k uzavření kupní smlouvy, na jejichž základě byly žalovanému dodány movité věci, za které se zavázal zaplatit kupní cenu, přičemž mezi účastníky bylo ujednáno, že kupní cena uvedených zařízení bude zaplacena ve splátkách. Žalovaný však pravidelně vyúčtované splátky za zařízení řádně a včas neuhradil, v souladu s uzavřenou smlouvou se tak staly splatnými všechny dosud neuhrazené splátky a žalobce vyúčtoval žalovanému zbylou dlužnou částku, neboť žalovaný nedodržel dojednané podmínky a řádně a včas nezaplatil jednotlivé měsíční platby představované sjednanými splátkami za jím užívané zařízení.

10. Jelikož ze strany žalovaného dlužné částky zaplaceny nebyly, žalovaný se dnem následujícím dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v souladu s tím, jak bylo právo na přiznání úroků z prodlení ze strany žalobce uplatněno.

11. Na podkladě právního posouzení tak soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dále mimo jiné uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě byly žalovanému dodány movité věci, za něž se zavázal zaplatit kupní cenu v celkové výši 8.990 Kč, a to s tím, že v případě dodržení smluvních podmínek byla žalovanému poskytnuta sleva ve výši 5.988 Kč. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného došlo k porušení ujednání smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, vznikla tak žalovanému povinnost zaplatit žalobci ze strany žalobce vyúčtovanou kupní cenu v celkové výši 5.988 Kč, která ze strany žalovaného nebyla dosud řádně a včas uhrazena, a proto se s její úhradou dostal do prodlení.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 600 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč tak byla žalobci přiznána náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za 2 úkony právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění), tedy celkem ve výši 200 Kč.